Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonym1717 Ahoj, myslenky ve tvem veku mohou byt ruzne, jsi ve krehkem obdobi, emocne narocnem. Jestli myslis, ze mamka neni ten pravy, s kym si promluvit, zkus skolniho psychologa nebo popros tridni ucitelku, ze bys rada s nekym mluvila. Nebo zkus linku duvery, krizovou linku apod.
Ahoj, úplně chápu, jak se cítíš.. Je mi 17 let a poslední dobou mám tyhle stavy dost často, rodiče mě kvůli toho chtějí vzít k psychologovi… Taky jsem neustále unavená, mám černé myšlenky a ktomu všemu mi ještě teď babička vážně onemocněla, takže to mám teď ještě horší. Pomáhají mi moje koníčky, aspoň na chvíli zapomenu na to všechno, zkus to taky, musíš se nějak zabavit, zajdi ven s přátely, věnuj se tomu, co tě baví, opravdu to pomáhá, držím ti pěsti, ať se cítíš lépe
Čistě za mě: Na nic nečekej a vyhledej krizové centrum nebo linku důvěry, oni Tě nasměrují. Podobné rozpoložení bývá i při klinických depresích, tak proto bych se obrátila na odborníka. Popovídá si s Tebou a zhodnotíte to a vymyslíte spolu, co dál. Na srpen bych asi nečekala, to je dlouhá doba.
Dekuji za rady…
Jeste chci rict, ze mame jsem se to snazila rict uz hodnekrat, ale je to zbytecne, ona mne nechape a rekla mi ze mi nic neni…coz je divne vzhledem k tomu ze je sama nemocna, tak by to mohla chapat…jinak ve skole to moc nechci nikomu rikat, je to soukroma a hned se tam vse roznese…k tem konickum, tak driv mne hodne bavilo kreslit, chodit ven, cist si, kolo atp…ale posledni dobou mam problem se k necemu odhodlat, jelikoz mne nic nebavi..neudela rádost, s prateli se tez moc nevidam…jelikoz oni maji sve zajmy, popripade kluka a celkove jine plany..
@Anonymní píše: .ale posledni dobou mam problem se k necemu odhodlat, jelikoz mne nic nebavi..neudela rádost, s prateli se tez moc nevidam…jelikoz oni maji sve zajmy, popripade kluka a celkove jine plany..
No tak tady je to jasné - psychiatr. Typický obraz deprese. Po lécích se lidem většinou obrovsky uleví. Držím palce.
Děkuji moc..a má tady někdo zkušenost? jak to probíhá? jsem tam objednaná…ale hrozně se bojim
No jasně, že mám zkušenost. Probíhá to úplně v pohodě. Ať už přijdeš na krizové centrum nebo do klasické ambulance, je to podobné. Je to stejné, jako u kteréhokoliv jiného lékaře. Hlavně jim tam všechno řekni a za nic se nestyď. Normálně s lidmi o takových myšlenkách nemluvíme, ale pro psychiatra jsou důležitou součástí obrazu o stavu člověka. To máš jako na gyndě - pi*u taky neukazuješ veřejně, ale na gyndě je to v pohodě, protože lékař jich tam vidí denně 50. Tak u psychiatra je to to stejné. Nemyslím si z popisu, že bys byla nějaký extra těžký případ, takových jako Ty tam fakt vidí denně X.
Bude se Tě ptát na klasické otázky - jestli máš nějaké obtěžující vtíravé myšlenky, jestli máš myšlenky na sebevraždu, jestli nemáš halucinace, apod. - aby vyloučil jiné onemocnění.
Budete spolu mluvit třeba hodinu nebo dvě, on to zhodnotí a doporučí Ti, co dál. Buď Tě odkáže na psychoterapii, anebo Ti napíše léky, popřípadě doporučí obojí.
Já byla 3× v psychiatrické léčebně a moderní psychiatrie opravdu není Přelet nad kukaččím hnízdem.
A ty informace které mu/jí řeknu…tak neřekne to všechno mé rodině, že ne? jsou věci o kterých nechci aby vedeli
Jo, tak to nevím, když je Ti 16. Odhaduji, že možná rodičům sdělí diagnózu (jedna věta) a léčebný postup třeba. Ale nemyslím si, že jim přetlumočí vše, co tam řekneš. Můžeš nejdřív zavolat třeba na linku důvěry a zeptat se, jak to chodí u nezletilých.