Jsem psychicky labilní?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
- Citovat
- Upravit
Ty jo nam jsou tri mesice a rezim sice mame, ale ridi si ho sam spis (ja delam jen jako ze koupu a pak krmim a pak dam spat..takovou tu posloupnost ale ne presne hodinu..jestli kojis tak to ani nejde nastavit takhle brzy, deticky mivaj hlad ruuuuzne) vetsina nazoru co jsem slysela je, ze tak od 4 nebo 5mesice to chce trosku vytvaret rezim, co se tyka treba vecerniho ukladani ke spanku. Ted jeste rozhodne ji netrap, rezim bude mit cely zivot, tak at si to chvili uzije bez nej 
a jestli ti to prijde hrozne rozhazeny tak neboj, oni si ho ty deticky vytvori proste zezacatku samy jak potrebujou, faakt Oliver treba kazdej vecer usina v devet nebo pul desaty, a budi se taky priblizne ve stejnou hodinu, pak taky uvidis jestli spinka dopoledne dlouho nebo spis odpoledne dlouho a tak, a podle toho nevedomky sama upravis svoje fungovani az si jednou reknes, hele vzdyt on ma takovej a takovej rezim neboj se toho, rozhodne ji netrap takhle malinkou a jeste kdyz se narodila predcasne. A ver tomu, ze deticky neumi delat ze maj hlad proste kdyz jim prijde, ze ho maj, tak ti to daj najevo a muze to byt klidne hodinu po tom, co jedli. neni duvod je udyndavat necim jinym, jen proto, ze podle nejakeho REZIMU by meli jist az za hodinu. Jsou to miminka, ne stroje (prestoze hodnez nich ma nejspis v brisku budik 
) a neni to nic spatnyho..nevim jaky rezim jsi v otazce myslela, proto odpovidam takhle
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
Od kdy lze dítku zavést nějaký režim? Malá je nedonošená a je na světě teprv měsíc…kdy začít s nějakým režimem. Zatím je opravdu malinká mi příjde…
Vezmu to od zadu. Podle mě lze pomaličku režimovat už od narození. Dávat spinkat ve stejnou dobu, stejným způsobem, vytvářet stereotypy… Jinak k tvým pocitům. Já například kojení nijak neřešila, byl to úkol-nasytit dítě, každé 3 hodiny, nasytit dítě, žádné záplavy radosti se nedostavovaly, zpočátku spíš bolest jako pra. e…a nyní (8 měsíců prcek) AŽ NYNÍ jsem pyšná že jsem nikdy nedala lahvičku a jsem ráda když se ještě 2-3× za den napije odemě, a je to celkově příjemný pocit.
Vzpomínám si živě jak jsem byla na mašli když měl malý období že vstával často v noci- a i někdy teď když se stane. Kolikrát jsem na něj sykla a drží konečně klapačku. A pak se styděla ráno že jsem to řekla… Hele to je tlak a stres. každá to snášíme jinak. A co se týče vztahu s miminkem…počkej až se na tebe usměje 
Tam jsem asi poprvně ucítila že jsem zamilovaná…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
Od kdy lze dítku zavést nějaký režim? Malá je nedonošená a je na světě teprv měsíc…kdy začít s nějakým režimem. Zatím je opravdu malinká jsemi příjde…
tak to je ještě fakt maličká, u ní bys asi jště nepochodila, ale můžeš to zkusit u nás je to tak : vstáváme mezi 7-8 ráno a pak jsme vzhůru cca do 12,kdy jí dám oběd a jde se spát(jsem strašně ráda, že jsem zavedla spánek po obědě, stíhám pak spoustu věcí v domácnosti!),malá tak spí třeba 3 hodiny a pak se jde ven…večer ukládám na 20h do postýlky, to si chvilku povídá a pak usne sama…v noci se ještě jednou budí na UM (jako třeba ted 
)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@dendule4 píše:
tak to je ještě fakt maličká, u ní bys asi jště nepochodila, ale můžeš to zkusit u nás je to tak : vstáváme mezi 7-8 ráno a pak jsme vzhůru cca do 12,kdy jí dám oběd a jde se spát(jsem strašně ráda, že jsem zavedla spánek po obědě, stíhám pak spoustu věcí v domácnosti!),malá tak spí třeba 3 hodiny a pak se jde ven…večer ukládám na 20h do postýlky, to si chvilku povídá a pak usne sama…v noci se ještě jednou budí na UM (jako třeba ted
a kolik ji je??
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ahoj, hele, jsi úůůplně normální!!! Můžu Ti říct, s 1. dítětem to byl očistec… Začátek ještě tak nějak šel - bylo to příšerné, ale u mě zafungovaly hormony a měla jsem poporodní euforii. Fakt je ten, že když v noci řval, měla jsem pravidelně myšlenky na to, aby nebyl atd. atd. Věřím, že to má každý, komu dítě špatně spí a řve. Zlepšení nastávalo ve skocích - 2,5 měsíce - ohromná úleva, skončily prdíky. Pak okolo půl roka - dítě konečně začne být trochu partner v komunikaci - do té doby jsme mu říkali tamagoči a se psem byla větší komunikace.
Pravda, že u nás byla asi nejhorší krize od 9 měsíců do roka - to se mi malý budil na kójo po 45 minutách - denně jsem uvažovala o sebevraždě, manžel když jel domů, bylo mu zle od nervů. To ale není časté. To jsme si domluvili placené hlídání, abych mohla aspoň chvíli vypnout. Nejlepší je vyhnat někoho ven svkočárem, jak byli doma, pořád jsem poslouchala, jestli se malému něco neděje. 
Od roka další úžasný skok - s dítětem začíná být opravdu sranda. A hlavně, jak začne chodit, nemusíš ho KONEČNĚ tahat a můžeš ho postavit, máš volné ruce… (Na hory nákupních tašek.) A hele, od 2 let se to převrátilo absolutně na ruby, to se ani nedá popsat, jaká je s ním legrace!!! 
Náš malej pěkně mluvil, v roce a 8 měsících ve větách - ty hlášky, to je vážně švanda!!! Hrozně mě to s ním začalo bavit, navíc už jsem ho dala na 1 dopol. do školky a pak od 2 let a 8 měsíců na 3 celé dny.
Ve 2 letech jsem si normálně zvykla, že spím minimálně, i na to, že ta kultura je velice omezená. Ale zas můžeš postupně najet na kulturní akce s ním…
Vážně, jsi úplně normální. Dítě je naprostý šok, mě stál doteď minimálně 10 let života, vlasy mi šednou… Také jsem netrpěla láskou na 1. pohled - to přišlo časem a sílilo a sílilo. A ohledně kojení - také jsem to na 1 stranu nesnášela - přišla jsem si jak kráva, připadalo mi to nechutné, ale když jsem v jeho roce a půl přestala, hrozně mě to vzalo a obrečela jsem to. To dítě je do té doby tvojí součástí, nikdo ti ho nevezme.
Druhého jsem kojila plně jen 4 měsíce, od té doby je na flašce. A za mě - je to 1000× pohodlnější, kdykoli pohlídá manžel nebo někdo, v půl roce malého jsem odjela na celý víkend a manžel hlídal oba. Hlavně líp spí, rychleji se napije a NEBOLÍ OD TOHO ZÁDA!!!
Vydrž, holka!!! 
Příspěvek upraven 04.05.13 v 11:23
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@dendule4 píše:
4,5 měsíce
Takže ona dopoledne vůbec nespí? A to není protivná? Já mám 7 měsíční, a pokud neusne alespon 2krát denně, je to pěkná protivka…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
ANONYM ZAKLADATELKA
Holky díky, já todle tak potřebovala slyšet…jsem myslela že jsem divná…a hlavně jsem si připadala dost nepatřičně, že jsem nehýřila láskou a z každé strany slyším kecy: konečně ses dočkala, že? musíš být šťastná. Ta láska z tebe určitě až stříká a takový kraviny 
to bych dycky toho dotyčného nejraději vzala něčím po tlamě
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše:
Holky díky, já todle tak potřebovala slyšet…jsem myslela že jsem divná…a hlavně jsem si připadala dost nepatřičně, že jsem nehýřila láskou a z každé strany slyším kecy: konečně ses dočkala, že? musíš být šťastná. Ta láska z tebe určitě až stříká a takový kraviny
Budeš šťastná a láska z Tebe bude stříkat… Uvidíš časem! 
Třeba když Ti řekne: Maminko, až budu starej, budu vypadat jako ty! 
Musím říct, že ač je se 2 dětma mnohem víc práce, cítím se psychicky neporovnatelně lépe. 
Člověk už tolik neřeší (a ani na to nemá čas) a spoustu věcí už si odpustíš. Ale ještě dnes mám husí kůži když si vzpomenu na ten 1. rok se starším…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Hadumi píše:
Spravilo se to zhruba po tom roce. Pomoc jsem nevyhledala, zpětně si myslím, že jsem měla. Taky jsem měla pocit, že k ní nic necítím. Já jsem ještě měla děsné představy - že jí třeba hodím z okna, nechám jí doma a já odejdu a už se nevrátím… i tohle je jeden z důvodů, proč druhé dítě nechci (teda říkám si, že bych chtěla, ale pak si vzpomenu na tohle…).
Můžu se tě zeptat, jestli jsi názor na druhé dítě změnila?
Jde mi o to, že se také bojím, že to strašné období po narození možná psychicky nezvládnu…
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše:
Holky díky, já todle tak potřebovala slyšet…jsem myslela že jsem divná…a hlavně jsem si připadala dost nepatřičně, že jsem nehýřila láskou a z každé strany slyším kecy: konečně ses dočkala, že? musíš být šťastná. Ta láska z tebe určitě až stříká a takový kraviny
já myslela že dítě vystřelím na mars jak jsme byli doma…bylo to strašné!!! normálně jsem dělala že neslyším jak ječí aby vstanul partner…protože jsem myslela že mě z toho fakt s prominutím j*bne
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Nina Filipi píše:
já myslela že dítě vystřelím na mars jak jsme byli doma…bylo to strašné!!! normálně jsem dělala že neslyším jak ječí aby vstanul partner…protože jsem myslela že mě z toho fakt s prominutím j*bne
Taky jsem obcas na nervy a nejradeji bych si omlatila hlavu o zed svoje deti miluju nadevse, ale nekdy me fakt uz hrabe
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@MilijonDolarBejby píše:
Taky jsem obcas na nervy a nejradeji bych si omlatila hlavu o zed
teď je to vše OK ale ty začátky byly OPRAVDU DĚSIVÉ a taky hormony euforie se nedostavily a ani nic takového…přišla jsem si nepatřičně
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
Můžu se tě zeptat, jestli jsi názor na druhé dítě změnila?
Jde mi o to, že se také bojím, že to strašné období po narození možná psychicky nezvládnu…
Za sebe. První půl rok jsem si vyčítala, že dceru mám. Byla neustále uřvaná (jinak to napsat nemůžu), celý den jsem jí chovala. I na wc. I v noci brečela a nespala.
A teď se těším na druhé miminko, které se brzy narodí. Utěšuji se, že přeci nemůžem mít dva uřvánky. A i kdyby. Dcera je teď milionová. Je to mazlící hodné sluníčko, tak kdyby i tohle bylo stejné, tak to jednou pomine.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Od kdy lze dítku zavést nějaký režim? Malá je nedonošená a je na světě teprv měsíc…kdy začít s nějakým režimem. Zatím je opravdu malinká mi příjde…