Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jsem znuděná a rozmazlená?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Taurielka
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
9.8.22 09:47
Ty hele jak jako nedokazela? Máš maturitu, vos, dvě děti, dům? K tomu základy hry na klavír. To nemám tohle to. Snad jenom základy toho klavíru, tam jsem ale nikdy nebyla aktivní hráč. Spíš teoreticky se znalostí notového písma ale taky ne vysoke úrovni. Jsou lidi co ty ti mohli závidět. Jestli hledáš koníčky no nevím zaměřila bych se asi na ty dětské a dělala něco s nimi, plavání, nějaké dětské centrum kam musí s rodiči. Třeba by zrovna mohli na flétnu. To by bylo fajn ne kdyby jste si doma dali duet teeba 
ovčáky 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.8.22 09:53
Myslím, že jsi na sebe moc přísná. Jako je dobrý pořád se někam posunovat, ale myslím, že jsi toho dokázala dost. Zaměřila bych se teď na děti a vybrala si třeba koníčky, které můžete dělat společně, chodit na dětské akce apod. Vymýšlet pořád něco, aby ten život nebyl stereotypní a naplňoval tě. Vždyť o to jde, ne? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.8.22 10:06
Momentalne je to spis zavislost na netu.
Zkus to vypnout a vydrzet. To same TV.
Ono te to donuti zacit s necim v realu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.8.22 10:06
Já jsem byla takhle znuděná a neukotvená než jsem začala pořádně pracovat. Když má člověk práci, která ho aspoň trochu baví, tak se jednak zabaví tam, jednak má pocit že něco pořádnýho dělá a jednak má míň volnýho času, takže si dobře rozmyslí, jakýmu koníčku ten čas věnuje. Děti máš velký, hurá do práce a bude líp
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.8.22 10:14
Vůbec není pravda, že jsi NIC nedokázala, dokázala jsi toho spoustu
jen jsi neukotvená v zájmech… ale z toho se přece nestřílí 
kluci ti vemou jistě hodně času, věnuj se hodně jim, s nimi jde dělat spousta aktivit, v tomhle věku třeba naše holky milovaly chodit na bazén a do klubíku, na hřiště, trampolínu…
brzo půjdeš do práce, to tě nuda fakt přejde zaměřila bych se prostě na rodinu, bydlení a hledání nové práce, která by tě fakt aspoň trochu bavila/naplňovala… zdravotnictví je přece krásné poslání.. s tvým vzděláním nemůžeš třeba do lékárny? to by bylo fajn, ne?
Nebuď na sebe zbytečně přísná 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.8.22 10:16
No, já si částečně myslím, že jsi pohodlná a rozmazlená. Já si třeba ten luxus poflakování nemohla nikdy dovolit, musela jsem dřít a možná i díky tomu mě každá práce bavila, prostě jsem si všude našla něco hezkého. Kdybys prostě musela chodit na plný úvazek do práce, abys měla co jíst a kde spát, tak bys prostě chodila do práce, zvykla by sis a našla na ní něco hezkého. Kdybys musela mít vyšší vzdělání, abys měla možnost se v té práci někam postoupit, tak bys nejspíš školu dodělala, protože bys měla tu motivaci. Koníčky mám spousty let a pořád mě naplňují, protože byly doby kdy jsem je dělat nemohla a jsem ráda, že teď můžu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.8.22 10:28
Taky myslím, že jsi na sebe přísná. Žiješ tak, jak žije hodně lidí. Dokonce jsou i lidé, kteří dělají to, co ty (=nic moc) a prohlásí, že nechtějí děti, protože by je omezovaly v tom jejich nicnedělání 
Jinak škola podle mě fajn, tomu bych se věnovala. Lepší, než nějaké blbé mezinárodní vztahy byť na VŠ.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.8.22 10:30
@Taurielka Ahoj, nevím, proč by tě měl někdo cupovat. Dokázala jsi spoustu úžasných věcí - máš dvě děti, kterým poskytuješ dobré zázemí, například. A to je jedn z největších věcí, které v životě můžeš dokázat.
Zkoušet různé věci a nevydržet u nich mi nepřijde divné, to má spoustu lidí. Určitě tě jednou něco chytne víc, u čeho zůstaneš, nebo se k tomu budeš vracet.
A podobně bych mohl polemizovat skoro se vším, co o sobě píšeš. A to je vlastně to jediné, co mě na tom zaráží - jak kriticky hodnotíš sama sebe, jakou nespokojenost z toho cítím, protože to jak žiješ, je docela normální.
Takže… jen trochu zabojovat s leností, nechutí, dopřát si pravidelně nějaký výlet, procházku, radost, trošku více se otevřít jiným lidem a hlavně nekritizovat se za něco, co je pr tebe přirozený způsob existence.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.8.22 10:31
Četla jsi někdy něco o ADHD v dospělosti? To je první, co mě napadlo, když jsem si tvůj příspěvek přečetla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Taurielka
9.8.22 10:32
@Serpentini píše:
No, já si částečně myslím, že jsi pohodlná a rozmazlená. Já si třeba ten luxus poflakování nemohla nikdy dovolit, musela jsem dřít a možná i díky tomu mě každá práce bavila, prostě jsem si všude našla něco hezkého. Kdybys prostě musela chodit na plný úvazek do práce, abys měla co jíst a kde spát, tak bys prostě chodila do práce, zvykla by sis a našla na ní něco hezkého. Kdybys musela mít vyšší vzdělání, abys měla možnost se v té práci někam postoupit, tak bys nejspíš školu dodělala, protože bys měla tu motivaci. Koníčky mám spousty let a pořád mě naplňují, protože byly doby kdy jsem je dělat nemohla a jsem ráda, že teď můžu.
Máš úplnou pravdu no, nebudu se vymlouvat, teď zpětně to všechno vidím a udělala bych strašně moc věcí jinak. V rodině jsem k tomu nebyla moc vedená a zdárně pak v tom pokračovala (nebude se ale vymlouvat na rodiče). Jenže minulost už nezměním, můžu jen vymyslet co teď a do budoucna.. ale sama nevím..
- Citovat
- Upravit
9.8.22 10:34
@Atisia píše:
Ty hele jak jako nedokazela? Máš maturitu, vos, dvě děti, dům? K tomu základy hry na klavír. To nemám tohle to. Snad jenom základy toho klavíru, tam jsem ale nikdy nebyla aktivní hráč. Spíš teoreticky se znalostí notového písma ale taky ne vysoke úrovni. Jsou lidi co ty ti mohli závidět. Jestli hledáš koníčky no nevím zaměřila bych se asi na ty dětské a dělala něco s nimi, plavání, nějaké dětské centrum kam musí s rodiči. Třeba by zrovna mohli na flétnu. To by bylo fajn ne kdyby jste si doma dali duet teeba
Tak ve finále ma pravdu - mít vzdelani, ale reálne ho “nepoužívat” je jako ho nemít. Jako uspech určitě muzes brat, ze byla schopna se naucit na zkoušky, ale když tím dal nijak nikomu nepomáhá/nevyužívá to, tak je to zahozena příležitost a není rozdíl mezi ni a nějakým bezdomacem (myšleno, ze pracovní přínos obou je nulový - v jejím případě teda tříměsíční). Dále mít dvě děti taky není zrovna nějaká extra dovednost (nechám stranou výchovu, fin. náročnost apod), ale proste dvě děti porodí i ciganka s IQ 90 nebo čtrnáctiletá znásilněna holka, chápeš, nedá se o tom zrovna mluvit jako “dokazala jsem něco extra”, je to příroda, je určitě svým způsobem uspech porodit děti zdrave, ale zas - je to věc, která se povede 95 % žen. A dum nezmiňuje ne? RD není rodinný dum, ale rodičovská dovolená. Takže ano, optikou nějakého porovnání s jinými - pokud se nebudeš porovnávat s nějakou nevzdělanou luzou, jsi toho opravdu moc nedosáhla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.8.22 10:37
Jinak něco začít a nevydržet u toho, zvlast u koníčku, je úplně normální. Někteří lidi se rychle nadchnou a pak je to rychle pustí. Já už měla koníčku na desítky a utratila jsem za různé pomůcky k nim desetitisíce korun, to není znak niceho. V ajurveda se takový typ osobnosti nazývá Váta Něco si o tom přečti, dá se i posilovat, takže pak nejsi taková přeletava a roztekana (nebo úzkostná a depresivní)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.8.22 10:37
@Taurielka a jaká jsi byla, když jsi byla malá? Co tě bavilo? Z vlastní zkušenosti vím, že introverti, což tvrdíš, že ty jsi, nějaké vlastní směřování mají. Proto se nedají ovlivňovat okolím, proto utíkají k sobě, proto sami se sebou vydrží. Extraverti tohle neznají, sami se sebou se nudí a potřebují spíš tu společnost, klidně i povrchní vztahy, hlavně, že můžou na někoho reagovat. Zkus si vzpomenout, pak tě asi rodiče a vychovatelé vyrušili a vnutili ti nějaké směřování a už jsi to nebyla ty. Zabiják vlastního směřování je pak taky puberta, to se člověk chce strašně „odlišit“, což prakticky znamená, že se chce zalíbit partičce, být in a taky se v tom ztratí. Na co vlastně na tom internetu koukáš? Jaký téma např? To by mohla být taky tvoje skrytá vášeň.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.8.22 10:42
@Prosimklid píše:
Tak ve finále ma pravdu - mít vzdelani, ale reálne ho “nepoužívat” je jako ho nemít. Jako uspech určitě muzes brat, ze byla schopna se naucit na zkoušky, ale když tím dal nijak nikomu nepomáhá/nevyužívá to, tak je to zahozena příležitost a není rozdíl mezi ni a nějakým bezdomacem (myšleno, ze pracovní přínos obou je nulový - v jejím případě teda tříměsíční). Dále mít dvě děti taky není zrovna nějaká extra dovednost (nechám stranou výchovu, fin. náročnost apod), ale proste dvě děti porodí i ciganka s IQ 90 nebo čtrnáctiletá znásilněna holka, chápeš, nedá se o tom zrovna mluvit jako “dokazala jsem něco extra”, je to příroda, je určitě svým způsobem uspech porodit děti zdrave, ale zas - je to věc, která se povede 95 % žen. A dum nezmiňuje ne? RD není rodinný dum, ale rodičovská dovolená. Takže ano, optikou nějakého porovnání s jinými - pokud se nebudeš porovnávat s nějakou nevzdělanou luzou, jsi toho opravdu moc nedosáhla.
vůbec si nemyslím, že dobře vychovávat dva malé synky ve věku 3 a 5 let je NIC
může to být celkem záhul, když se to dělá správně..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Dobrý den, jdu s kůží na trh a psychicky se připravuji, jak mě tu rozcupujete 😔
Je mi 32 let, jsem na RD se dvěma chlapečky 3 a 5 let. Celý život se ale tak nějak plácám. Nikdy jsem nevěděla co vlastně chci, nikdy jsem u ničeho nevydržela, vždycky se pro něco akorát nadchnu a přestane mě to za chvíli bavit. Záviděla jsem ostatním jak ví, co chtějí dělat a vlastně jsem vždycky tak nějak napodobolala co dělají ostatní.
Mám SŠ zdrávku - zdr. asistent (nevěděla jsem po ZŠ kam, tak jsem šla tam, kam kamarádka). Pak jsem zkoušela 2× VŠ, ale ani jednu neudělala (úplně jiné obory Ekonomika a Mezinárodní vztahy) a pak jsem se 2 roky nějak plácala doma, občas nějaká dočasná brigáda. Naši mě dotovali, neměla jsem potřebu nic dělat 🤷♀️ 😔
Nakonec jsem si tedy ještě dodelala VOŠ farmaceutický asistent, „aby ze mě něco bylo“ a hned po škole otěhotněla. V klasické práci jsem za celý život strávila 3 měsíce.
Jsem celkově taková nešťastná a nespokojená sama se sebou. Nic jsem nedokázala, u žádného koníčku nevydržela (to jsem si i koupila nadšeně klavír a utratila plno peněz za kurzy, ve finále mě to nebaví). Jediné na co jsem pyšná, že jsem si udělala tu VOŠku, sice to není žádné terno, když každý má skoro VŠ, ale je to aspoň jedna malá věc, co jsem "dokázala a dokončila ". Povahově jsem introvert, s lidmi si moc nerozumím, nevím co si povídat a vždy je trapné ticho a to prostě lidi odradí, pak už mě nevyhledávají. A tak trávím spousty času na internetu, kde mám pocit interakce, ale bez lidí. Teď už zase vymýšlím nové koníčky, "které by mě udělaly šťastnou " (kurz šití a koupě siciho stroje, kurz kreslení).. ale uz jsem aspoň trochu obezřetnější, protože v minulosti jsem utratila za tyto výmysli spoustu peněz a teď už radši šetřím. Ani nevím proč to sem píšu, asi se nemám kde svěřit. Třeba bude mít i někdo podobný osud a poradí