Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@eva valoi píše:
Tak s čím třeba nesouhlasím, aby si dítě uklidilo jednu hračku a pak vzalo druhou. Jako jak s jednou hračkou postaví silnici? A upřímně pokud moje děti něco půl dne budují, netrvám vůbec na tom, aby to honem uklízely, protože si s tím třeba potom hrají i další dny. No a pak se to uklidí a buduje a staví se dál.Příspěvek upraven 06.01.18 v 22:10
To myslíš vážně?
![]()
Pochopila jsi to tak, že si smí vzít jednu kostičku lega a dokud jí nevrátí, tak si nesmí vzít další? ![]()
@Limi123 píše:
Jojo, tak pod tohle bych se do puntiku podepsala. Hlavne o tech sourozencicch se stejnou vychovou a jinym chovanimZrovna dnes jsme to se sestrou probiraly.
Samozrejme, ze kdyz budu vedet, ze syn dohodu stejne nedodrzi, tak me nebude bavit dohody delat.
Ale mne prijde, ze nektere maminky (babicky, tety) proste neustoupi a musi byt vzdy po jejich. Strasne se boji toho, kdyby jednou „vyhralo“ dite. Proto vzdy trvaji na tom, co rekly. Coz na jednu stranu dava z jejich pohledu smysl a dite vetsinou nakonec poslechne… na druhou ja si tu situaci jeste porad pamatuju i z pohledu ditete a neni to nic prijemneho, kdyz vam nekdo porad organizuje zivot a vas nazor ho nezajima.
Tohle, co píšeš, ale nemá nic společného s důsledností.
@Limi123 píše:
Ja musim rict, ze jako dite jsem dusledne pribuzne (babi, teta) mela min rada, nez ty, kteri byli spis mili, i kdyz nekdy na ukor duslednosti.Ano, u jedne babicky jsem slapala jako hodinky, ale nejsem si vedoma toho, ze u te druhe bych byla nejak extra problemova.
A vlastne mi ten vztah k nim takovy zustal dodnes.
Pak je ale otazka - stoji to za to?
Samozrejme, ze sveho syna naucim, aby dekoval, prosil, pomohl mi, delil se. Ale zkousim to tak, ze spis vysvetluji. Synovi jsou dva roky, zda se, ze vysvetlovani (zatim) funguje docela dobre, i kdyz obcas polevim.
Dnes treba nechtel odejit z hernicky, i kdyz jsem rekla, ze jdeme. Chtel jeste do kulicek, rekla jsem, ze uz je pozde a kulicky zase priste. Zacal se hrozne vztekat. Vetsinou se tak nevzteka a argument, ze je potreba jit, protoze neco, pochopi. Mela jsem tedy na vyber - bud trvat na svem, nebo se domluvit. Rozhodla jsem se pro to druhe, udelali jsme domluvu, ze jeste posledni kratke hrani v kulickach a jdeme. Po par minutach jsme odesli uz bez sceny, proste vylezl z kulicek a sel sam. A vnitrne vim, ze to bylo lepsi rozhodnuti, nez neustoupit a trvat na svem.
Jinak syn nema vetsinou problem pujcovat hracky, podekovat, poprosit, pomoct s uklidem, vetsinou ani odejit z hernicky,… Takze bych rekla, ze me drobne ustupky nemaji nejak zasadne negativni vliv na vysledek vychovy.
Vážně myslíš důslednost? Nemyslíš spíš přísnost, tvrdost? Prarodiče, jsou na rozmazlování, rodiče na výchovu.
Dvouleté dítě potřebuje poznat jasné a bezpodmínečné ne. Pokud to v tomhle věku nezažije, není pak schopné uznávat hranice.
@Borůvka1990 píše:
Ano můj rok a děti jsou 4 a 6, proč?
Nemyslím si, že je to leností. Alespoň většinou ne v mém okolí. Naopak nedůsledné maminky (a mají nejzlobivější děti) jsou většinou ty, které se snažily brát mateřství hodně zodpovědně, děti nedaly z ruky, neustále je nějak zabavovaly, stimulovaly, hodně řesily, aby svojí výchovou dítěti neublížily atd. Těm „laxnějším“ (často i intuitivnějším) zbylo na důslednost víc síly.
Taky bych řekla, že to hodně souvisí s věkem (proto jsem se tě ptala). Měla jsi děti brzo, to má člověk sil habaděj
. Když si někdo pořídí například první v 36 a druhé v 38, tak už těch sil většinou moc nezbývá. ![]()
@Pe-G píše:
Tak u nás se toto pravidlo nevztahuje na dřevěné koleje a lego.Ale je vždy vytažené jen jedno, ne že mezi kolejemi se budou válet kostky lega. Jinak doktora, obchod, různé sady, hry se berou po jedné a taky uklízí. Na tom trvám, nehodlám sbírat a uklízet rozházené hry, puzzle, kdo to má potom kompletovatMám 5 dětí- nejstarší má 10 let a nejmladší rok, takže i kvůli ní.
Děkuji, takhle to bylo myšlené. Ještě bych řekla, že je nenutím jejich výtvory hned rozebrat. Jde mi o to, že když vysypou všechno lego na zem, tak ho tam nenechají a nejdou si hrát s panenkou a autíčkem. Nejdřív ty kostky nahází zpátky do krabice. Vytvor nemusí.
@Kakachna píše:
Nemyslím si, že je to leností. Alespoň většinou ne v mém okolí. Naopak nedůsledné maminky (a mají nejzlobivější děti) jsou většinou ty, které se snažily brát mateřství hodně zodpovědně, děti nedaly z ruky, neustále je nějak zabavovaly, stimulovaly, hodně řesily, aby svojí výchovou dítěti neublížily atd. Těm „laxnějším“ (často i intuitivnějším) zbylo na důslednost víc síly.Taky bych řekla, že to hodně souvisí s věkem (proto jsem se tě ptala). Měla jsi děti brzo, to má člověk sil habaděj
. Když si někdo pořídí například první v 36 a druhé v 38, tak už těch sil většinou moc nezbývá.
Tak já si nemyslím, že bych k dětem přistupovala laxně. Děti nepouštím samotné ven, a to žijem na vesnici, pouze na zahradu, kde je to teď v zimě bez sněhu nebaví. Denně se dětem věnuju (čtení, u holky malování, u kluka chemie, kluk vědecké knihy-skládačky, puzzle…, denně trénují písanky, denně si s nima hrajeme se vzdělávacíma spol. hrama, vozíme je po muzeiích… Myslím že děláme co můžeme
Taky bývám unavená, hlavně v podvečer, když čteme před spaním pohádky, ale dá se to přetrpět. Jenom chtít ![]()
To že maminky okolo 35ti let nemají tolik energie chápu, je to pochopitelné. Ovšem pokud jde o výchovu, tak je to neomluvitelné. To snad uznáš sama
Není jim přece šedesát.
@Borůvka1990 vidiš a nám třeba říkala jedna psyholožka- pedagog, co přišla do školky, kde byly předškoláci, že toto je chyba.. Že by děti od určitého věku se měli hrát sami, e by nim rodiče neměli každý dne vymýšlet aktivity a něco snima dělat..
Potom začala tím, že dnesní děti, třeba neumí ani nic sami koupit, domluvit si sami, že takové 6 leté by to mělo zvládnout, si jít koupit zmrzlinu- např. když rodiče jsou cukrárně a nebo poblíž ne někde samo. Že hromada dětí vozí děti do školy autama, děti neumí ani sami chodit po silnici- nejsou jistí ničím, a že když se v první druhé, třídě zeptala dětí, kdy a jaké kroužky mají, tak ani nevěděly, protože na každý kroužek je vezl rodič- takže se nemusely zajímat..
Ale tak nejsem u vás doma, jen mě to tak napadlo, když čtu co denně děláte, protože to já bych takto moje děti - dusila..Ony my pomůžou, vyprávíme si, večer třeba pohádka, ale přes ten si dělají sami- staví, kreslí. ale kdykoliv přijdou tak ukážu, vysvětlím a nebo si snima sednu k nečemu.
Takto aktivně jsem přistupovala k prvnímu u druhého jsme zvolnili..
@Janasas píše:
@Borůvka1990 vidiš a nám třeba říkala jedna psyholožka- pedagog, co přišla do školky, kde byly předškoláci, že toto je chyba.. Že by děti od určitého věku se měli hrát sami, e by nim rodiče neměli každý dne vymýšlet aktivity a něco snima dělat..
Potom začala tím, že dnesní děti, třeba neumí ani nic sami koupit, domluvit si sami, že takové 6 leté by to mělo zvládnout, si jít koupit zmrzlinu- např. když rodiče jsou cukrárně a nebo poblíž ne někde samo. Že hromada dětí vozí děti do školy autama, děti neumí ani sami chodit po silnici- nejsou jistí ničím, a že když se v první druhé, třídě zeptala dětí, kdy a jaké kroužky mají, tak ani nevěděly, protože na každý kroužek je vezl rodič- takže se nemusely zajímat..
Ale tak nejsem u vás doma, jen mě to tak napadlo, když čtu co denně děláte, protože to já bych takto moje děti - dusila..Ony my pomůžou, vyprávíme si, večer třeba pohádka, ale přes ten si dělají sami- staví, kreslí. ale kdykoliv přijdou tak ukážu, vysvětlím a nebo si snima sednu k nečemu.
Takto aktivně jsem přistupovala k prvnímu u druhého jsme zvolnili..
Denně se jim snažím věnovat (učit je) alespoň dvě hodiny, plus večerní čtení. Každý den děláme něco. Písance se věnují deset minut denně a pak podle toho, jak je to dál baví. Do ničeho je nenutím, pouze se je snažím něco naučit a rozšířit jim obzory. Samozřejmě formou her. V autobusech platí oni, řeknou kam chtějí, zdraví, v obchodě si nakupují sami za své peníze, tudíž i platí (a počítají). Sami se oblékají (kromě rána do školky, to sotva koukají
), zavazují si tkaničky. Rozhodně jim neorganizuju celý den, to ani nejde. Na zahradě si v podstatě bez dozoru dělají co chtějí na jednom hektaru, nejraději v potoku
A nebo lezou po stromech (ovocných
). Holka vozí v kočárku místo panenky kočku, kluk vymýšlí pastě na myši, ptáky a zloděje
Nedávno nám přivedli na návštěvu kolemjdoucího pejskaře, dali se s ním do řeči a pozvali ho na návštěvu
Chtěli mu ukázat zvířata. V domě mají skrýše, občas je ani já nenajdu. Řekla bych, že jim rozhodně nejsem za zadkem ![]()