Kamarádka Praha (5 a okolí)

81
28.10.24 15:24

Kamarádka Praha (5 a okolí)

Ahoj 😊Popravdě si připadám v začarovaném kruhu a možná ani tohle není východisko (a dostanu tady akorát čočku, protože některé zdejší hrdinky umí hezky zpražit).. ale rodinu mám v jiné části republiky, dlouholeté kamarádky rovněž (a některá dobrá přátelství i upadla, protože vzdálenost prostě…) a cítím se osaměle v hlavním městě. Nějaké kamarádky tady mám, ale všechno to je kategorie „potkáme se tak 3-6× do roka.“ Nikdo na koho by se dalo obrátit, když mám horší dny nebo partner odjede na pár dní pryč, to jsou vždycky dny, kdy prostě program nemám, nikdo s kým by se dalo vypít kafe, prostě max na procházku se psem nebo s dcerou na hřiště. Někam na pár dní odjet taky moc nejde, protože neřídím a máme psa, takže ani blbým MHD se sama nikam nedostanu, protože si se psem i kočárem netroufám.
Ale ani na tom hřišti, ani v dětských kroužcích, kam chodíme, nikde nikdo, s kým bych si padla do noty natolik, že by z toho bylo víc než 6 setkání za rok.
Dcera má 2 roky, já lehce přes 30 a jsem podruhé těhotná (zatím spíš na začátku). A chytám depku z toho života a děsím se, že to bude se dvěmi dětmi ještě horší. Ztrácím se na rodičáku sama sobě, popravdě mě nebaví být celé dny jenom s dcerou.. Ač jsem introvert, kupodivu k sobě potřebuju spřízněnou duši víc než jsem kdy myslela.. A důvod proč jsem šla do druhého dítěte je ten, že doufám že za pár let si vyhrajou spolu a já nebudu muset být celý den animátorkou. A že časem to bude lepší a lepší a se dvěmi většími dětmi už bude i větší zábava, hlavně až budou mluvit, protože zatím to je 1000× denně „máma“ bez dokončení věty.. Ale bojím se že než se tak stane, tak z toho zcvoknu. Co pomáhá vám? Nebo kde jste se seznámili s dalšími rodiči? Už jsem vyzkoušela více kroužků, že není možné abych na někoho nenarazila, ale očividně to možné je…
P. S. Kdyby nááhodou to četl někdo z okolí – my jsme z Prahy 5. Jedeme v respektujícím rodičovství (alespoň většinou to vychází, i když někdy na ni bohužel křičím, když mám nervy…), znakujeme, snažím se zajímat o dětský rozvoj atd. O zdravý životní styl… Jo a dceru miluji a na druhé se těším, pokud to z textu vypadá jinak… Jen se prostě ztrácím a je náročné na to být sama (partner je prostě chlap, co tyhle starosti nemá, když je mezi lidmi víc než já..).

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
121
28.10.24 15:43

Ahoj,
jsem v podobné situaci jako ty, odstěhovaná daleko od rodiny a přátel, i přes to, že v Praze bydlím už skoro 4 roky, žádná pořádná kamarádka. Z kolegyněmi z práce se vídám od rodičáku tak 3 x za rok. Zkoušela jsem se několikrát seznamovat s jinými maminkami, ale mám prostě dost specifické zájmy a s nikým jsem si nesedla.
Kdybys třeba měla zájem si napsat, neměla bych problém to zkusit :D akorát jsem tedy mladší, je mi 25, mám jednu 15 měsíční dceru a jsem v 16. týdnu druhého těhotenství. Bydlím na Praze 9

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4
28.10.24 17:43

Ahoj, taky si klidně rada napisu. Je mi 27. Dítě teprve čekáme první, ale kamarádky se hodí vždy :). Jsem taky z Prahy 5

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Bensova
29.10.24 17:51

Rozumím, ta izolace opravdu umí vzít energii. ✋ Zkus navštívit nějaké maminkovské skupiny na Facebooku nebo organizace pro rodiče, možná tam najdeš další podobně smýšlející lidi, co jsou taky blízko. Nebo se prostě jeden den prostě hecni a pozvi někoho na kafe nebo procházku, občas to víc rozproudí taky vztahy. :orange_heart:

  • Citovat
  • Upravit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová