Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Kamarádka sedmilhářka
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
6.2.22 11:48
Rekla bych, ze to je proste nejaka diagnoza psychiatricka. Znam 2 takove lidi a ani jeden neni „normalni“ v ramci nejake siroke normy, rekneme. Kdyz u nich pominu tu lhavost, tak oba (jeden muz, jedna zena) se zapletlu do umyslnych kriminalnich aktivit, oba maji deti, o ktere nejsou schopni se nejak rAadne postarat. Na prvni pohled ale oba pusobi jako vzorni obcane a slusni lide. Akorat kdyz je clovek delsi dobu posloucha, tak si da dve a dve dohromady…ani jeden neprizna, ze si vymysli, ani v pripade predlozeni dukazu. To jsou oba agresivni…oba zaroven financne zdimaji svou rodinu a partnery, nebot nejsou schopni vykonavat delsi dobu praci, aniz by se nepripletli do pru*seru…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
TO_IT
6.2.22 11:58
@g.sandova píše:
@TO_IT pokud jdi z toho vyrostla, tak je to v pořádku
Jojo, my jsme fakt byli malí a dělali se zajímavými všichni. Takže chápu tu lidskou potřebu, mají nedostatek pozornosti a pocit nedostatku lásky a to se tímto snaží získat.
- Citovat
- Upravit
6.2.22 12:03
@TO_IT u dospělých to je ale důsledek naštvaní mozku, osobností porucha.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.2.22 12:12
@Anonymní píše:
Ahoj, něco na odlehčení?Raději anonymně.
Měla jsem nebo mám, ale omezila jsem kontakt, kamarádku, která si vymyslela příběhy a bajky. Nejdřív jsem ji všechno věřila. Ze má netradicni práci, dokázala to a ono, v rodině se jí vyskytly různé historky. Zezacatku to nebylo až tak podezřelé, protože se nejednalo např. o výlet na měsíc apod. Jenže ty věci začaly mít trhliny. Například popisování porodu jedné prbuzne neodpovídalo realitě. V maličkosti, ale člověk, který má zkušenost, si toho všimne. Podotknu, že kamarádka je bezdětná. Podobné i v jiných oblastech. Nikdy jsem ji neviděla s chlapem, ale líčení báječných dovolených po boku úspěšného muže bylo na běžném pořádku. Zapomínala pak už, do jakých bachorek se zaplétá.
Stála jsem pak před dilematem, jestli s ní dál hrát tuhle hru, anebo na rovinu říct, že nevěřím.Také jsem si kladla otázku, proč to dělá. Měla docela chudý život, potřebovala si ho prikrslit? Trpí syndromem barona Prášila? Chvílemi mi ji bylo až líto. Ale zaplétat se s ni v jeji realitě bylo pro mě neúnosné.
Máte někdo podobnou zkusenost?
To je nemoc, Bájivá lhavost, v mém okolí to má pár lidí a všechny je nakonec prokoukneš. Základ je dát jim najevo argumenty, že o té lži víš. Oni tomu často totiž sami věří. Trpí tím lidi, kteří mají nízké sebevědomí a chtějí v očích druhých vypadat líp.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.2.22 12:14
@Anonymní píše:
Ahoj, něco na odlehčení?
Měla jsem nebo mám, ale omezila jsem kontakt, kamarádku, která si vymyslela příběhy a bajky. Nejdřív jsem ji všechno věřila. Ze má netradicni práci, dokázala to a ono, v rodině se jí vyskytly různé historky. Zezacatku to nebylo až tak podezřelé, protože se nejednalo např. o výlet na měsíc apod. Jenže ty věci začaly mít trhliny. Například popisování porodu jedné prbuzne neodpovídalo realitě. V maličkosti, ale člověk, který má zkušenost, si toho všimne. Podotknu, že kamarádka je bezdětná. Podobné i v jiných oblastech. Nikdy jsem ji neviděla s chlapem, ale líčení báječných dovolených po boku úspěšného muže bylo na běžném pořádku. Zapomínala pak už, do jakých bachorek se zaplétá.
Stála jsem pak před dilematem, jestli s ní dál hrát tuhle hru, anebo na rovinu říct, že nevěřím.
Máte někdo podobnou zkusenost?
To je nemoc, Bájivá lhavost, v mém okolí to má pár lidí a všechny je nakonec prokoukneš. Základ je dát jim najevo argumenty, že o té lži víš. Oni tomu často totiž sami věří. Trpí tím lidi, kteří mají nízké sebevědomí a chtějí v očích druhých vypadat líp.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
6.2.22 12:43
Jednu takovou znám. Byla to kamarádka mojí kamarádky. Nebo spíš takhle: sousedka mojí kamarádky, která se neustále přidávala k ní. Jí to ani tolik nepřišlo, protože spolu byly fakt skoro od školky.
Byla vždycky taková… jiná. Nedokážu vysvětlit proč. Vždycky byla tak nějak mimo kolektiv, zvláštní názory, zvláštní přístup ke všemu, hrozně přecitlivělá.
Nejdřív nám to ani tolik nepřišlo, byly to takové ty hloupé lži, že chodí plavat k tetě do bazénu (nemá tetu, ale říkaly jsme si že třeba to byla nějaká taková ta „teta“ - kamarádka rodičů a tak, nebo že byla na super narozeninové oslavě od svého kluka, který žije v jiném městě a tak. Prostě to byly takové hloupoučké dětské lži a výmysly, které nikdo neřešil, protože ona se vždycky úplně zhroutila, když jí někdo dokázal, že lže.
Ale čím jsme byly starší, tím to bylo horší. Ona prostě měla úplně celý svůj imaginární svět. Kdy chodila na super párty, měla každý měsíc nového chlapa, gigantický okruh přátel. Přitom ta moje kamarádka věděla, že když není s ní, tak je zavřená doma. Její rodiče to často zmiňovali. Že je pořád doma a ještě štěstí že má (tu mou kamarádku), protože by jinak nechodila vůbec nikam.
Teď už s ní neudržuje kontakt vůbec nikdo. Naposled jsem ji potkala když jí bylo 25 a to mi říkala takové věci, které prostě byly tak mimo realitu, že už to ani víc nešlo. Aneb jak ji neférově vyrazili z medicíny a tak radši šla studovat IT a teď bere 120tisíc měsíčně. Ale 100tisíc každý měsíc splácí za svůj nový dům, který má ale v Anglii (???). Do toho ji v nějaké české vesničce znásilnila skupina černochů (ano oprvdu černochů - prej jako z dokumentů o africe) a ona musela jít na potrat trojčat. A jak už se třikrát málem vdala, ale vždycky ji ti chlapi využívali jenom pro její úžasné peníze. To všechno na mě vyvalila během asi 3 minut, od prvního „ahoj.“
Přitom vím (od té své kamarádky, která teď žije v zahraničí), že maká za pár šupů kdesi ve skladu, jelikož nemá ani maturitu. Žije pořád u rodičů a nemá nikoho.
Evidentně má nějaký psychický problém. Její rodiče to nejdřív nechtěli řešit, protože si mysleli, že z toho vyroste a těm lžím se smáli a teď už ji nedonutí k ničemu. Musí se kolem ní chodit po špičkách, protože teď se při odhalení nejenom zhroutí, ale začne být vysloveně agresivní a fyzicky člověka napadne.
Její rodiče prý vyzkoušeli všechno, ale proti její vůli ji k ničemu nemůžou donutit. Takže teď vysloveně čekají na to, až se něco stane a zavřou ji někde do ústavu.
Anonym - hodně informací a nechci aby si mě známí spojili s nickem. Radši smazat.
- Citovat
- Upravit
6.2.22 14:44
@g.sandova píše:
@axlpol je to duševní porucha, strašně špatně se s tím pracuje.
Od těchto lidí fakt dál. Kdyz je takový rodič, je to smutné.
Vše si už nepamatuju, ale dobře si pamatuju tu dětskou naivitu, kdy jsem ctila vše co rodiče řekli…a taky potom tu studenou sprchu, když okolí reaagovalo.
např. zubařka „objednala tě maminka na ortodoncii?“ já: „né…dívala se a říkala, že má hezké zuby, že to nepotřebuju“ ten pohled zubařky nikdy nezapomenu.
Ale jinak klasické příběhy o rodinné známé, co nám chtěla odkázat starou pražskou vilku, shodou okolností 
jsme prý měli další známou tady v bydlišti, která nám taky chtěla odkázat vilku…taky se hodně kamarádila za mlada se Zátopkem (a ač je to rodák a město mu tady staví pomníky, tak tady žil jen jako dítě)…jako malá jsem se ptala na další otázky „a proč…“ a mamka bájila dále. Jak jsem byla větší dost mě to zraňovalo, protože rodič by neměl lhát, když je vzorem pro dítě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
7.2.22 10:00
Mám takového bráchu. Zdědil to bohužel po mamce. No ty historky občas stojí za to. Spoustu věcí vypouštím hned ven a musím se tomu smát.
Jednou jel k naší známé, ohlásil se. Ale nedojel tam, tak mu píšu druhý den, proč nedojel. A on, že se někoho zastal na vlakovém nádraží, popral se a přijeli tam pro něj policajti. A že byl celou noc na stanici přivázaný k topení. 
Těch historek je celá řada. Bohužel mu člověk nevěří ani to, co by pravda být mohla.
- Citovat
- Upravit
7.2.22 11:14
Měli jsme takovou kolegyni v práci. Pracovala jsem v hotelu a ta kolegyně byla servírka v hotelové restauraci. A ona si o jednom hostovi který byl takový trochu postižený vymyslela že je to nějaký válečný hrdina který ve válce utrpěl průstřel hlavy a proto je takový jaký je a přitom jsme všichni věděli že je po autonehodě. Dodneška nechápu co jí k tomu vedlo že z něj udělala hrdinu který měl úraz ve válce. A takových historek měla celou řadu. Když jsem nově nastoupila tak jsem jí to chvíli žrala ale pak už mě to omrzelo a stavěla jsem se k tomu tak jako všichni ostatní tj s velkou rezervou. Jinak já taky rovněž nechápu ty lidi co si takhle vymýšlí a všechno přikrášlují ale myslím si že je to tím že je třeba nebaví taková ta nuda šeď a rutina tak si to prostě všechno musí přebarvit podle svého Hlavně aby bylo co řešit a o čem mluvit já takovýmhle typům říkám jednoduše Pohádkářky
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.2.22 12:58
V okolí mám rovnou několik takových lidí, nevím asi se tu nějak vyrojila
1. Kluk ze střední - pokaždé, když ho potkám, tak dělal manažera v Anglii, dostal se do dluhů teď to musí splácet, ale rozjíždí novou IT firmu. Do toho umí skvěle s Google Adwords, protože to kdysi dělal, ale když chceš poradit, tak najednou nemá čas. No a další historky.
2. Další kluk ze střední - s tím jsem se kdysi bavila hodně, než mi to došlo. Měl zranění hlavy, nnějaké menší šití… vyprávěl neuvěřitelné příběhy jak k němu přišel a každému to vyprávěl trochu jinak. Mně vyprávěl, že zakopl na párty, zachytil se člověka, a ten dalšího a dalšího až na něho spadlo asi 10 lidí a všichni jeho hlavou rozbili skleněný stůl… dodnes, když ho potkám, hned vypráví a mně je prostě za něho stydno a je mi to moc nepříjemné.
3. Spolužačka na ZŠ - velmi citlivá dívka, ale velmi extravagantní a extrovertní, podle mě trpěla nízkým sebevědomím a tak dělala, že ho má na rozdávání, každou chvíli (ve 14 letech), chodila s jiným klukem, každou chvíli šla na potrat, každou chvíli se připletla do nějaké loupeže a přestřelky… no a když jsem ji potkala po letech (je nám 34). tak se tomu směje a říká, že byla pěkná pi*a, ve skutečnosti ani o sobě a vém životě moc nemluví, má dceru s partnerem dlouholetým a prostě zdá se mi, že se z toho nějak dostala. 
Nevím na základě čeho se jakoby určuje kdo se z toho dostane a kdo ne?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.2.22 13:22
Jeden dnes už bývalý kolega - sám od sebe nepromluvil za celý den slovo, člověk nikdy nevěděl, jakou má vlastně náladu, ale když se ho člověk zeptal, tak začal sypat historky, jak o víkendu sportoval, pařil s kamarády, že si bude pořizovat drahého exotického mazlíčka, motorku, s přítelkyní se budou stěhovat do skvělého nového bytu, takže vybírají zařízení a nábytek, úplně byl do toho zapálený. Odešel na dohodu, nebyli spokojení s jeho prací. Hned vzápětí přišel brigádník na výpomoc a jak zjistil, kdo tam pracoval, tak se dost nasmál, že jsou s dotyčným de facto sousedi, panáček bydlí u rodičů, žádnou přítelkyni nemá a celý víkend vždy maká u otce na dílně, protože chlapec dluží, kam se podívá, tak si asi odpracovává nějaký dluh u rodičů. Takže ani motorka, ani byt, sportování, nic. O všem kecal. Ještě rok po jeho odchodu na jeho služební číslo volali naháněči z nebankovek a sháněli ho, protože jim dal samozřejmě služební číslo, ne soukromé.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
