Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Kde berete energii?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
eMaminka
31.5.11 17:06
Anonymní píše:
Kde berete každodenní energii na děti,ja už jsem opravdu na nervy,prcek furt knourá,řve,dělá scény u jídla,spaní…fakt mam pocit že to nezvládam…
to je o zvyku… 
první dítko, první půl rok i přes to, že nekňourala byl náročnej.. ta podvědomá závislost, spoutanost s tím dítkem…
jiný režim… zvyknout si, že né vše co jsem načala můžu hned dodělat, že vše trvá o deset hodin dýl 
Fakt jde jen o zvyk… s tím se vyrovnáš.. mám dvě a plánuju třetí a už mi to ani nepříjde, že je to jinak než bylo..že by to vůbec mohlo být jinak
- Citovat
- Upravit
31.5.11 17:08
zvladas… musis…
taky si necham poradit, kde tu energii vzit 
Ja treba vim, ze to zvladam, vse je tak, jak ma byt, ja jsem sice uplne v haji, ale myslim, ze to neni na nicem videt. Dneska jsem se teda musela na par minut zavrit v kuchyni a vybrecet se, to mi pomaha.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.5.11 17:09
Presne tak, s prvnim ditetem ma skoro kazda maminka pocit, ze to nezvlada, u me to nebylo jine. Cim vic deti, tim vetsi pohoda. Neboj, srovna se to.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
31.5.11 17:13
U nás to bylo vše v pohodě,trvá to poslední cca měsíc,prckovi je rok.
Jak začne prudit hned vybuchnu,on samozřejmě začne ještě víc 
Na mě to ale už vidí i blízcí že nejsem ok…
- Citovat
- Upravit
eMaminka
31.5.11 17:20
Anonymní píše:
U nás to bylo vše v pohodě,trvá to poslední cca měsíc,prckovi je rok.
Jak začne prudit hned vybuchnu,on samozřejmě začne ještě víc
Na mě to ale už vidí i blízcí že nejsem ok…
musíš se naučit to dítě jistým způsobem do jistý míry ignorovat… jak řiká paní výš, zavřít se kldině na pár minut někde, vyřvat se, vybrečet se.. opláchnout si obličej, vydýchat se a znova na věc… nikdy nebouchej a nebreč před dítkem.. tím si to jen zhoršíš, dítko nervozitu vycítí a bude ještě víc prudit… není to pro každého ale jednou dítko máš tak prostě musíš no…
a pokud známí viděj, že nejsi ok tak jim dítko na půl dne šoupni a relaxuj… ani to není selhání…
mě stačí jednou za měsíc na pár hodin dítka šoupnout tatínkovi na hřiště, být doma a čučet do blba a zas jsem dobrá.. jednou za rok mám měsíc kdy se každý víkend jdu vyblbnout na diskotéku, do hospody, na bowling.. kravim s mladšíma kamarádama, ignoruju to, že vůbec rodinu mám … blázním jako puberťačka a pak zas rok nemám chuť nikoho vidět a nikam chodit 
dítko jsem měla v 19nácti, je mi 23 a tak jak cítím tak dělám.. když se cítím vyčerpaně prostě zdrhnu… mám báječnýho chlapa co řiká, že bych mohla chodit klidně častěji než jednou za rok že by mi to prý prospělo ale mě to netáhne..
zkus to tak.. i když budeš chodit relaxovat at už jakýmkoli způsobem tak to není selhání.. jsme matky ale pořádtaky jen lidi…
- Citovat
- Upravit
31.5.11 17:37
já m,ěla tyhle pocity, když bylo klárce cca 9 měsíců. v jejím roce jsem šla na částečný úvazek do práce a velmi to prospělo oběma stranám. prostě si vydupej a zařiď nějakou aktivitu bez dítěte. nebo jsem chodila cvičit a bylo to s hlídáním dětí. prostě to chce relaxovat
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.5.11 18:00
jediná rada - vypadni občas sama kamkoliv bez dítěte/dětí. Nebo věnuj děti rodině a dej si pauzu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.5.11 18:34
Já si nemyslím, že to MUSÍŠ vydržet, MUSÍŠ zvyknout a MUSÍŠ zvládnout..spíš bych ti doporučovala, když už cítíš, že je toho opravdu moc ,poprosit někoho, kdo by ti poskytl alespon hodinu , dvě hlídání..Aby ses vydýchala a dala voraz..
Každý má své hranice jinde, možná potřebuješ jen podporu a malou pomoc..Neboj se požádat. Uleví se ti. Nebud na to sama.. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.5.11 19:33
Třeba pro mě, když mi někdo malou pohlídá, tak je návrat zpátky snad horší, než kdybych nikam nešla. Sice je super se odreagovat, ale vím, že je to jen na chvilku a pak se zase vrátí stereoyp. A pak je mi líto, že tohle nemůžu a tamto nejde kdykoli chci, ale že musím mít hlídání. Což nejde kdykoli. Máte to někdo taky tak?
Podle mě nejvíc pomůžou časté návštěvy kamarádky s podobně starým prckem a podobnými starostmi. Ale to by všechny nesměly bydlet 30 km daleko 
Takže se sejdeme tak jednou za měsíc. Ale kdyby byl někdo tady, tak bych měla pětinu starostí. A i děti by se zabavily spolu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.5.11 19:33
Tak já mám mrňavou doma sotva pár dnů, a taky si říkám, jak to sakra zvládaj třeba mámy s dvojčatama, nebo dvěma hodně malýma dětma… 
Jedině si říkám, že si to časem sedne, člověk si zvykne, dítě trochu vyroste a bude zase všechno jinak. 
Třeba proti tomu, na co jsem byla zvyklá dřív, se teď cítím jako nějaká mašina na chování, přebalování a kojení, taková uklízečka kombinovaná s čerpací stanicí, prostě. Mě drží na nohou, že se chci rychle vrátit ke kapele a za bicí. Člověk potřebuje nějakej zájem mimo dítě, řekla bych, z toho se dá energie načerpat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.5.11 19:35
Tak ja jsem mlada,tak u me to je v poho,i kdyz taky me holky toci,me staci nebo spis uklidnuje vecerni cteni,holky moc pry nedavam,starsi si veme obcas deda nebo babi a mladci jen jednou,jsem na nich moc zavisla
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.5.11 19:49
odpočívám když malá spí, spí tak hodinu denně, něco poklidím a pak odpočívám,
třeba dnes jsem odpočívala když byla malá na písku, ona si hrála na hřišti a já seděla v klidu na lavičce.
a opravdu taky pomáhá sejít se s kamarádkou která má stejně staré dítě.
a samozřejmě dýát dítě občas někomu na hléídání…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
eMaminka
31.5.11 19:55
kacerval píše:
Tak ja jsem mlada,tak u me to je v poho,i kdyz taky me holky toci,me staci nebo spis uklidnuje vecerni cteni,holky moc pry nedavam,starsi si veme obcas deda nebo babi a mladci jen jednou,jsem na nich moc zavisla
to mam stejně.. já dala starší jedinkrát za život když jsme se stěhovali.. a poté jak mi bylo bez ní smutno jsem ji už nedala ani kdybych dělala cokoli… taky na mě všichni z rodiny vrčej (mají 3 babičky a 2 dědečky) že jsem zlá, že kdy jim je už konečně dam aspoň na víkend… a ja se ještě necítím.. s babičkou co je nejblíž je tak jednou za měsíc starší na jeden den, že jdou an zmrzku a na hřiště se vyblbnout, jinak na spaní zas dom…
já bych je denně nikomu nedala.. týdně asi taky ne.. od toho je maminka a tatínek a moji rodičové mají slíbeno, že jim je dam navíkend až jim bude aspoň osm..
Zvládat se to dá, musí ale na mateřství musejí být buňky, né všem je dána svatá trpělivost a né všechny jsou těm dětem zcela pohlcené… některé „normální“ hold potřebují ten odpočinek a myslim, že se to dá reálně docela snadno zařídit.. jen já kdybych chtěla tak bych ty děti asi nemusela ani vidět
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
Kde berete každodenní energii na děti,ja už jsem opravdu na nervy,prcek furt knourá,řve,dělá scény u jídla,spaní…fakt mam pocit že to nezvládam…