Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Kde berete energii?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
11.6.15 22:30
Tak tvůj táta má pravdu, ale to jsi asi slyšet neměla. Taky nám nikdo děti nehlídá, všichni prarodiče jsou mladí a pro jistotu bydlí 100 km od nás. Naštěstí na tom můj pocit spokojenosti nestojí. Musíš se udělat šťastná sama a nespoléhat se na druhé.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.6.15 22:34
Také jsem byla mnoho let jako perpetuum mobile (to žádnou energii nedostává). Musela jsem vždy počkat, až nejmladší dítě (3., pak 4.) půjde do školky a uvolní se mi trochu ruce. Babičky také nepomáhaly. Občas jsem si domluvila studentku na hlídání dětí. Jinak to nešlo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.6.15 22:37
@Karleon Vím, že táta má pravdu s tim, že neni jeho povinnosti mi hlídat deti.Ale myslim, že je to zcela normální a slušné, že prarodiče svým dětem vypomáhají a případne pohlídaji. Zvlášt pokud on s mou mámou nás „odkládali“ pravidelně každý vikend k babicce a dedovi a meli cas pro sebe…tak to pak od nej sedí, když tohle řekne..
- Citovat
- Upravit
11.6.15 22:49
Právě proto, že vás neustále odkládali, chápu, že je neláká péče o vnoučata. Proč by se o vnoučata měli starat víc než o vlastní děti?
Nejlepší opravdu bude, když přestaneš spoléhat na ostatní a vezmeš své štěstí do svých rukou. Moc bych ti přála, abys byla šťastná a věřím, že budeš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.6.15 23:23
Hele upřímně, naprosto Ti rozumím. Když byly dceři dva, taky mi hrabalo - a to jsem měla jednu (čili doma dva roky) a chlap plně fungoval. Ale jsme na dítě sami, prarodiče nepoužitelní, tak jednou za dva měsíce nám nějaká kamarádka pohlídala na pár hodin. JE to na palici.
Pokud můžeš, najdi si nějakou práci, ať se realizuješ mozkem, a kamarádku nebo placené hlídání.
Pokud jde o rodiče, považuju za nefér, že už to bylo domluvené a najednou jedou pryč, to by mě taky nakrklo - argumenty tím, že jim se taky hlídalo atd. jsou ale trochu mimo mísu: prostě nejsou hlídací, není pro ně priorita, jak se cítíš a že meleš z posledního… každý rodič holt neprožívá svoje dítě víc než sebe. S tím se musíš smířit a přestat se na ně upínat. S nimi počítat nemůžeš, hotovo.
Jinak nerozumím moc tomu, jak to máte s partnerem: jste spolu, nebo od sebe? Podle mě by možná pomohlo, kdybyste šli od sebe, on dostal styk s dětmi, a měla bys aspoň jeden ze dvou víkendů pro sebe. Není to bůhvíco, ale aspoň trochu si orazit by se myslím dalo.
Navíc kdybyste se rozešli, někdo z vás by se nejspíš stěhoval - a pokud by sis našla byt se spolubydlící, nebo nějaké sousedství s rodiči, tak třeba byste si taky mohly hlídat…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.6.15 23:31
anonymka 2
Tak jsem smolila něco podobného a spadlo mi to a už jsem neměla chuť to psát znovu. Pak jsem si přečetla tvoje ‚trápení‘, jak ti rozumím, až na to, že já už sama jsem a dítě mám jen jedno. Ovšem mě už ani to mateřství nenaplňuje, jak jsem chtěla i čekala. Dcera je náročné dítě, ano, spousta matek by řekla, že takové děti jsou, ale já už jsem z ní unavená. Strašně špatně jí, já už nevím, co ji podstrojovat, je šíleně hubená, na rozdíl tedy ode mě, mě se zbytek poporodních kil drží zuby nehty, špatně usíná a spí půlku noci, brzy vstává, navíc mívá každodenní dlouhé záchvaty vzteku, trvají už asi rok a já už jsem fakt vyčerpaná. Taky mi nikdo nehlídá a mě pro změnu dorazila máma, když mi zkritizovala výchovu a o věcech, které snad ani nejdou ovlivnit mi řekla, že si za to můžu a naučila jsem to dceru sama 
chtěla jsem trochu podpory a dostala jsem ledovou sprchu. Nezvládám to, jsem totálně nevyspaná a vyčerpaná. Jen mi teda chybí ten návod na štěstí, protože já se tedy šťastná necítím a jak to zařídit, to tedy nevím 
Omlouvám se za další román a zakladatelko, drž se! 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
11.6.15 23:46
anonymka 1(zakladatelka)
Anonymko2 a dalsí-děkuji za podporu. Nekterá jste se me ptala, zda spolu s partnerem jsme nebo ne.Ano, stále spolu jsme, ale nefuguje to.Ten rozhodující krok-čili rozchod-u nás zatim nepadl.Neni to jednoduché už kvuli detem, financim, atd..
Jinak já si připadám taky tak, že melu z posledního…Dělám vsechno tak nejak automaticky, nevnimám to..Na deti taky nejsem nejpříjemnější, jsou sice oba moc hodní…ale já opravdu už potrebuji „vypnout“, jít mezi lidi, bavit se s nekým o něčem jiném než jen o plinkách a o tom, co budu zitra vařit. Nevim, jestli me chápete. Vím, že mi postačí možná jeden večer, pár hodin a já si tu energii timhle dobiju a pak zase budu treba pár mesicu fungovat-i když ne ve štastném vztahu. Jenomže ted jsem mela jedinecnou prilezitost jit mezi lidi, to padlo…a nekolik dalších týdnu se nikam nedostanu. PArtner má nejaké akce, nasi také+chodi do práce. No a já žádnou kamaradku na hlidání nemám. Bud to jsou samy maminky, co maji deti a jsou s nimi doma…a nebo holky, co by práve-když bych šla ven večer-šly sednout se mnou taky…Nevim, asi to vidim moc černě všechno, ale nejak to nemužu ovlivnit.Taky bych chtela návod na štesti…Připadá mi, že v mém okolí jsem jediná, kdo to takhle má. Okolo me samé štastné, vdané, bohaté, co maji vsechno, jezdi na dovči, mají štastná manželství…
- Citovat
- Upravit
12.6.15 04:41
Odkud jsi…taky nemam absolutně zadne hlidani…ovsem babičkuv duchodu vedle v ulici…
Ja to budu resit placenym hlídáním. nebo prave výměnným hlídáním. Proto se ptam. Odkud jsi. Ja Berounsko stredni čechy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
