Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj, necetla jsem vse ale za me doporucuji rozestup mezi dětmi 3roky, podle me je to ideal, jeste si spolu vyhraji, ale uz to neni uplne na palici.. mam mezi detmi 1rok (to bylo na chocholouska, dva ruzne rezimy a pritom dve mimina) a 4,5roku a ti uz si zas tolik nevyhraji, ted budeme mit 3,5 a tesim se ze to bude v pohodě a pritom si třeba jeste budou hrat společně. jinak ri nebudu lhat 1 dite a dve je aspoň za me rozdil obrovský. 2 a 3uz na péči a praci tolik ne a 0 a 1 mi taky přišlo bez problémů, za me z 1 na 2 největší sok a pritez ohledne pece a práce kolem deti, na druhou stranu fakt uhnana jsem byla az se třemi bylo tezke to zvladat hlavně časově ![]()
Mam 6 od sebe, kazdy ma uplne jine potreby a je to nekdy na hlavu. Podle me bud brzy po sobe a nebo naopak vic, kdy uz ten starsi je samostatnejsi. Druhy faktor-ja si taky planovala jak budou od sebe, ale priroda si to nemyslela a dlouho to neslo. A jak se rika, jedno dite-zadny dite, tak pod to bych se podepsala:-)
@mrav musim souhlasit, nejde jen o to jestli si spolu budou hrat jako maly, ale o tu podporu v životě, krev neni voda, porad je vetsi sance ze si pomuzou sourozenci nez jim někdo cizi, rodice tu nebudou na vzdy
Nečetla jsem celý zbytek diskuze, ale já třeba do druhého dítěte v relativně rychlém sledu po prvním z více důvodů, ale ten hlavní byl, že jsem si nedokázala představit, že si dám tu práci, vybalancuju si pracovní a rodinný život a pal zo všechno vezmu, zahodím a půjdu zase k plínám, jako ani náhodou. Já při RD nepracuji, ale zase si zvyšuju kvalifikaci, při synovi jsem si dodělala CAE a začala se učit další jazyk. Teď si dodělávám IT kurzy abych měla lepší šanci na uchycení se na pracovním trhu. A další věc je že syna jsem měla dost pozdě (28) a tak jsem nechtěla riskovat že druhé by kvůli věku nebo zdraví nebylo.
@4-1.cz píše:
Ahoj, necetla jsem vse ale za me doporucuji rozestup mezi dětmi 3roky, podle me je to ideal, jeste si spolu vyhraji, ale uz to neni uplne na palici.. mam mezi detmi 1rok (to bylo na chocholouska, dva ruzne rezimy a pritom dve mimina) a 4,5roku a ti uz si zas tolik nevyhraji, ted budeme mit 3,5 a tesim se ze to bude v pohodě a pritom si třeba jeste budou hrat společně. jinak ri nebudu lhat 1 dite a dve je aspoň za me rozdil obrovský. 2 a 3uz na péči a praci tolik ne a 0 a 1 mi taky přišlo bez problémů, za me z 1 na 2 největší sok a pritez ohledne pece a práce kolem deti, na druhou stranu fakt uhnana jsem byla az se třemi bylo tezke to zvladat hlavně časově
pro maminku je to asi idealní ty 3 roky, to souhlasím, ale podle mě, když mladšímu bude rok - tzn. už si bude pěkně hrát, mnohdy i chodit tak ten strarší 4letý už bude mít potřebu vídat spíše vrstevníky - kamarády ze školky a tak, už ho to nebude tak moc bavit si hrát s mladším, kor pokud je starší holka a mladší dítě kluk - holčičky vyspivaji ještě rychleji. ale je to jen muj názor
, vidím to ted na mých dětech - syn bude mit 3 roky a dcera 1 rok a syn je fakt ještě hodně detský, kamarády zatím skoro nevnímá, malá ho baví, na hrišti by byl klidně jen s ní, do školky nechodí (nevzali ho a myslím, že by to ani nedal), jediné co, tak je neřízená střela a malou dost ohrožuje
to mě ted teda dost vycerpává, pořád ho okrikovat at je opatrný, ale samotné je nechávam hrát si v pokojíčku, malá už se ozve, když se jí něco nelíbí. to je jen příklad našeho věkového rozdílu, nikomu to necpu ![]()
@alialiali Tak já zrovna mám 4 letého syna a roční dceru a vyhrají si spolu krásně. Vrstevníky syn vídá ve školce (chodí až od letošního září, bylo jednodušší nechat ho doma když byla dcerka kojenec a ani on nebyl a kolektiv dětí připravený) a doma si hraje se sestřičkou, tedy on jí spíš používá jako hračku, zrovna dneska ráno jí naložil do krabice a tahal jí po bytě. Bavili se oba. Je fakt, že dost pomáhá to, že holka je v tom vývoji opravdu tak nějak napřed (třeba chodit začala už ve 13m, syn až po 18m).
To, zda si děcka budou rozumět nebo ne, opravdu nezáleží na věku. Záleží to na tom, jak „to“ doma rodiče vedou a úplně prostě na lidské povaze a žádný věk nepomůže tomu, aby se lidé - sourozenci měli rádi. A hlavně člověk by měl mít děti
a ne kalkulovat, jak to bude nejlepší. Stejně člověk míní a pán Bůh mění.
Nejdriv si ujasni, co chces ty- dat to na jeden zatah, jit chvili pracovat, venovat se manzelovi atd. Pak zvaz, jake mas dite- pohodove/narocnejsi a jestli mas hlidani a jak moc manzel pomaha.jak to maji tvi kamaradi, na to se vyprdni, oni se tve deti starat nebudou.
Ja mam deti 4 roky od sebe. starsi byl a je dost narocny a do jeho 3 let jsem si neumela predstavit mit jeste 2 dite.taky jsem potrebovala pauzu, a tak jsem se vratila na 1,5 roku do prace. Kamaradka zase ma deti 2 roky od sebe, byla doma v kuse 5 let a obe jsme spokojene. Kazdy jsme jiny a jenom ty vis, jak ti to bude nejlip vyhovovat. ![]()
@Kelsey je to strasne individualni. Manzel je ze trech deti jsou jak schody po 2 letech…v detsvi partaci, ted se nesejdou ani na svatky.
@Payus píše:
@Kelsey je to strasne individualni. Manzel je ze trech deti jsou jak schody po 2 letech…v detsvi partaci, ted se nesejdou ani na svatky.
Přesně tak to má i můj. Já jsem s bráchou o 5 a vztah vždy super i jako dečka i teď.
Preci ve chvili kdy to tak citim. Mela jsem prvni dite protoze jsem citila ze ho proste chci a druhe po sesti letech protoze jsem to tak citila zase. Nechapu to planovani, ted je tomuhle tolik tak zadelam na druhe aby nam to vyslo s rodicakem nebo aby si spolu hrali. Druhe, treti dite stejne jako prvni mam kdyz to tak citim. Ne kdyz ho maji kamaradky nebo nekdo rekl, ze je cas ![]()