Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Když dítě vyroste...
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
27.5.16 12:32
@maluvka píše:
Chtěla bych se zeptat maminek puberťáků, jak se vyrovnávají s tím, že dítě už maminku tak nepotřebuje? Mám syna 15 let a někdy je mi z toho hodně smutno. Nemáme hlídací babičky, tak jsme se museli starat sami a na to, až odroste, jsem se těšila. Teď bych ale brala toho mrňouska, který o mě tolik stál…
Někdy z těch pubertálních nápadů šílím a pak si vyčítám, že jsme se pohádali.
Jindy si s ním chci popovídat, jak se měl, ale vyhazuje mě z pokoje.
Jak se k dospívajícímu přiblížit a neztratit ho?
To už moc lepší nebude. Krátkodobě se to zlepší po dvacítce, ale až si najde stálejší partnerku, tak ta mu nějaké bratříčkování s matkou trpět nebude… Pořiď si ještě jedno.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.5.16 12:34
@maluvka nechtít si s nim povídat 
fakt přítomnost rodičů je to poslední po čem děti v tomhle věku toužej…náš mladej je na vrcholu blaha, když může bejt sám doma ale samozřejmě tam ty rodiče bejt musí, ale v zákrytu jako aby věděl, že tam jsou a ten zájem maj i když o jeho projevy momentálně nestojí 
@Netopirek píše:
@maluvka to nevím jestli ho dostaneš venOni puberťáci jsou dost často jak upíři, světlo je ničí
jo to sedí, dostat toho našeho ven je něco a sranda je, že mu pak třeba řeknu večer jdeme na buřty k tetě v šest…pak se zasekne a že ve 4 měl bejt na kurtech s klukama a že mi to řikal, já na něj čučim, že mi nic neřikal a proč nešel, tak prej že bych mu vynadala (to jako nevim jak na to přišel), přitom bych dala nevim co za to, aby vylezl od notaśu ven 
atpod…všechno abych mu řikala desetkrát a pak jen no joooooo 
Příspěvek upraven 27.05.16 v 12:41
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.5.16 12:38
Dej mu tak nějak svobodu v rámci možností, najdi si vlastní zájmy, ukaž, že mu věříš a taky, že tu pro něj jsi. Určitě přijde, když bude potřeba a ještě bude rád, jak skvělou mámu má. Co se týče mazlení, tak bych si pořídila pejska 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.5.16 12:53
Řeknu vám, že strašně ráda maluji a tak asi zase vytáhnu po dlouhé době barvy.. 
Naposledy to bylo, když se mělo narodit druhé a to už je let. 
No a pak už jsem to díky pracovnímu vytížení nedala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.5.16 13:03
Jelikož mám s mamkou super vztah, tak jsem nikdy nevzdorovala… Občas byli ty moje naladicky kdy jsem se zavirala v pokoji a celý den nevylezla.. Ale to má snad každý pubertak. Ono se to pak zase zlomí a odchodem z domova je to pak uúplně jiné. Jinak moje mamka mi pořídila v 15 sestru 
takže si to užívá nanovo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.5.16 13:15
Našemu nejstaršímu exempláři bude v létě 14. Pořád se někdy rád pomazlí, ale ne moc často. Občas je mu vidět na očích, jak ho všichni štveme a můžeme se jít bodnout. V pokoji má buď zalígrováno, zatažené žaluzie a dusivý smrad, nebo naopak okno nonstop dokořán i když je mínus deset a odmítá okno zavřít, i když tam s ním spí roční prcek, který se neustále odkopává a omrzá (no to teď půl roku vadit nebude). Mrzí mě, že už je „velkej“, chybí mi jeho uslintaný pusinky, upatlaný ručičky i to, jak mi zabořil hlavu do klína, když se styděl a jeho oslovení „mamikóóó“. Ale jak jsem psala výš, pořídili jsme si malého odhaněče chmur, pro kterého jsem zatím ta jediná na světě a doufám, že to ještě pár let vydrží. (P. S. prostřední je samorost, se kterým taky začíná mlátit puberta, ale u něj mě to jaksi tolik nemrzí).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.5.16 13:57
@maluvka upřímně tohle je věc, který se taky děsím. Jenže s tím nic nenadělám, je to život. Švagrovci to třeba vyřešili tak, že mají 16. letého a nejmladšímu je 8 měsíců Mezi tím mají ještě 2.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.5.16 14:08
@maluvka píše:
Chtěla bych se zeptat maminek puberťáků, jak se vyrovnávají s tím, že dítě už maminku tak nepotřebuje? Mám syna 15 let a někdy je mi z toho hodně smutno. Nemáme hlídací babičky, tak jsme se museli starat sami a na to, až odroste, jsem se těšila. Teď bych ale brala toho mrňouska, který o mě tolik stál…
Někdy z těch pubertálních nápadů šílím a pak si vyčítám, že jsme se pohádali.
Jindy si s ním chci popovídat, jak se měl, ale vyhazuje mě z pokoje.
Jak se k dospívajícímu přiblížit a neztratit ho?
twl, já jsem ráda, že je konečně samostatnější. I když ty hovězí nápady jsou tedy šílené, nálady jakbysmet atd, ale nemusím mu stát za zadkem.. jak ho neztratit? když bude potřebovat, buď tam pro něj.. sbližují stejné zájmy atd..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.5.16 14:23
No tak holky, musím říct, že jste mi moc pomohli.
Nejvíc bych synovi přála, aby si našel nějakého fajn kamaráda. To by byl úplně jinej.
Ze školy chodí znechucenej, ještě že už končí. A u nás na ulici je to samej důchodce, takže tam nikoho nemá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.5.17 00:04
@mirecekblbecek i to by bylo reseni no ve 38 po dvou cisarech uz asi ne…
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
