Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Když manžel chce dítě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
31.1.12 15:23
Já na tom byla podobně, taky jsem asi spíš mimčo nechtěla, manžel hned 4. A taky mi bylo blbý říct, že asi spíš ne. Připadala jsem si sobecká. Ze začátku jsme aspoň bydleli tak příšerně, že to by fakt bylo zlé. Bydlení se vyřešilo a hlavně bylo mi 34 let. Takže nakonec jsem otěhotněla, už to mě nebavilo a to jsem neměla jedinou potíž, co byla výše jmenovaná. Teď mám 4,5 měsíčního prcka a jsem dokonale otrávená z mateřské, následné rodičovské, všeho, co se týče mimin. Když po hodině a půl vsávám na krmení, mezitím na dudlík a ještě mezitím na pochování, odstřelila bych manžela a mimino na Mars. Mám hroznýho uplakánka, aspoň to tak vnímám. Zase, když někdy spí a je v postýlce, nejradši bych ho láskou sežrala. Takže to mimino mám a vlastně vůbec nevím, jestli jsem spokojená a šťastná nebo nespokojená a nešťastná. Vím jedno, chci do práce. Ale jesle nemám, takže březen 2014. To jde do školky ve 2,5 letech. Třeba zaměstnavatel posune věk pro přijímání dětí do školky.
Příspěvek upraven 05.12.14 v 10:26
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.1.12 15:26
Lizbeth píše:
Sobecký je v tuto chvíli tvůj muž - přestože je hodný a chápavý.
Jsi snad sobecká ty proto, že ti není příjmený představa:
1.raní nevolnosti, zvracení, nechutenství, pachy, chutě
2.nateklá prsa
3.spavost
4. mdloby, vysoký či nízký tlak
5.časté močení
6. zácpa či naopak vleklé průjmy
7.rostoucí pupek a bolest v kříži
8. bolest kyčlí a „kachní chůze“
9. 24hodinové pálení žáhy několik měsíců
10.tvrdnutí břicha
11. poslíčky
12. porod
13. kojení a neuvěřitalná bolest bradavek,odstříkávání,boj s přibíráním
14. šestinedělí a jeho nálady
15. neustálá péče o novorozence
16. shazování nadváhy
17. běhání s dítětem po doktorech, kontrolách, očkováních
18. nevyspání .....
A tak dále až do tvé smrti..
Myslím ,že partner si vážně neuvědomuje co všechno to obnáší a pohádky od ostatních tatínků nejsou zrovna dobrý zdroj.
To je zajímavé, jak když něco člověk chce, tak se mu to vůbec nezdá tak hrozné, jak to ve skutečnosti je.. 
Ale shrnula jsi to pěkně. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.1.12 15:31
danyk píše:
Já na tom byla podobně, taky jsem asi spíš mimčo nechtěla, manžel hned 4. A taky mi bylo blbý říct, že asi spíš ne. Připadala jsem si sobecká. Ze začátku jsme aspoň bydleli tak příšerně, že to by fakt bylo zlé. Bydlení se vyřešilo a hlavně bylo mi 34 let. Takže nakonec jsem otěhotněla, už to mě nebavilo a to jsem neměla jedinou potíž, co byla výše jmenovaná. Teď mám 4,5 měsíčního prcka a jsem dokonale otrávená z mateřské, následné rodičovské, všeho, co se týče mimin. Když po hodině a půl vsávám na krmení, mezitím na dudlík a ještě mezitím na pochování, odstřelila bych manžela a mimino na Mars. Mám hroznýho uplakánka, aspoň to tak vnímám. Zase, když někdy spí a je v postýlce, nejradši bych ho láskou sežrala. Takže to mimino mám a vlastně vůbec nevím, jestli jsem spokojená a šťastná nebo nespokojená a nešťastná. Vím jedno, chci do práce. Ale jesle nemám, takže březen 2014. To jde do školky ve 2,5 letech. Třeba zaměstnavatel posune věk pro přijímání dětí do školky.
Dík, žes napsala, já bych asi byla z mateřské a rodičovské byla taky zoufalá 
, práce mě fakt baví 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.1.12 15:31
danyk píše:
Já na tom byla podobně, taky jsem asi spíš mimčo nechtěla, manžel hned 4. A taky mi bylo blbý říct, že asi spíš ne. Připadala jsem si sobecká. Ze začátku jsme aspoň bydleli tak příšerně, že to by fakt bylo zlé. Bydlení se vyřešilo a hlavně bylo mi 34 let. Takže nakonec jsem otěhotněla, už to mě nebavilo a to jsem neměla jedinou potíž, co byla výše jmenovaná. Teď mám 4,5 měsíčního prcka a jsem dokonale otrávená z mateřské, následné rodičovské, všeho, co se týče mimin. Když po hodině a půl vsávám na krmení, mezitím na dudlík a ještě mezitím na pochování, odstřelila bych manžela a mimino na Mars. Mám hroznýho uplakánka, aspoň to tak vnímám. Zase, když někdy spí a je v postýlce, nejradši bych ho láskou sežrala. Takže to mimino mám a vlastně vůbec nevím, jestli jsem spokojená a šťastná nebo nespokojená a nešťastná. Vím jedno, chci do práce. Ale jesle nemám, takže březen 2014. To jde do školky ve 2,5 letech. Třeba zaměstnavatel posune věk pro přijímání dětí do školky.
Tak to je strašný. Já to mám podobně jak Ty (s tím plakáním teda 
), ale nic z toho mi nevadí, jsem doma šťastná (je mi necelých 30). A to jsem do práce chodila vyloženě ráda. Holt nutit se do mateřství není zjevně ta správná cesta…
Příspěvek upraven 31.01.12 v 15:54
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.1.12 15:50
Když mu řeknu něco z toho, co tu Lizbeth uvedla na seznamu, tak mi přesně řekne, že kdybych chtěla, tak by mi tohle nepřipadalo tak hrozné. Mimčo za to přece stojí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
mmonica
31.1.12 15:53
sarusa4 píše:
Když mu řeknu něco z toho, co tu Lizbeth uvedla na seznamu, tak mi přesně řekne, že kdybych chtěla, tak by mi tohle nepřipadalo tak hrozné. Mimčo za to přece stojí.
urcite se nenut,ale hlavne mu to rekni na rovinu,at se podle toho muze zaridit
- Citovat
- Upravit
31.1.12 15:53
sarusa4 píše:
Když mu řeknu něco z toho, co tu Lizbeth uvedla na seznamu, tak mi přesně řekne, že kdybych chtěla, tak by mi tohle nepřipadalo tak hrozné. Mimčo za to přece stojí.
No, stojí za to tomu, kdo si ho opravdu přeje!!!! Ale na druhou stranu počítej s tím, že až začneš chtít, nemusí miminko přijít na zavolání.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.1.12 15:56
mmonica píše:sarusa4 píše:urcite se nenut,ale hlavne mu to rekni na rovinu,at se podle toho muze zaridit
Když mu řeknu něco z toho, co tu Lizbeth uvedla na seznamu, tak mi přesně řekne, že kdybych chtěla, tak by mi tohle nepřipadalo tak hrozné. Mimčo za to přece stojí.
Nevím, co si mám představit pod tím, že by se podle toho zařídil.Co jsi tím myslela????? Když se bavíme o tom, že já nechci, je z toho skoro hádka
Příspěvek upraven 31.01.12 v 15:59
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.1.12 15:59
jajul píše:sarusa4 píše:No, stojí za to tomu, kdo si ho opravdu přeje!!!! Ale na druhou stranu počítej s tím, že až začneš chtít, nemusí miminko přijít na zavolání.
Když mu řeknu něco z toho, co tu Lizbeth uvedla na seznamu, tak mi přesně řekne, že kdybych chtěla, tak by mi tohle nepřipadalo tak hrozné. Mimčo za to přece stojí.
Jajul, je mi to jasné, ale nechtěla bych tu třeba časem psát ještě něco horšího než danyk, já bych se z toho chtěla těšit, ne stresovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.1.12 16:02
sarusa4 píše:
Když mu řeknu něco z toho, co tu Lizbeth uvedla na seznamu, tak mi přesně řekne, že kdybych chtěla, tak by mi tohle nepřipadalo tak hrozné. Mimčo za to přece stojí.
Objektivně je to hrozné pro každého.. Ale je rozdíl v tom jak to vnímá ten, kdo to chtěl dobrovolně a ten kdo do toho byl dotlačen..
Každý se chce vyspat a mít svůj klid - i ten kdo ty děti chtěl, věř mi..Ale ještě většího nerva asi bude mít ten, kdo o ně nestál.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.1.12 16:06
Ale ještě jsem chtěla podotknout - jste spolu 7 let, nyní následovala svatba, vyřešíte bydlení a co potom? Ten vztah by se měl někam vyvíjet a je jen přirozené, že by to mělo ( mohlo) být dítě..
Mě páry, co spolu dlouho jsou bezdětní připadají " podezřelí" a znám pár případů, kdy se i po 10 letech rozešli..Vždy jsem si myslela, že je to právě proto, že měli na starosti jen samy sebe a nudili se
Co když to chtění nepřijde nikdy?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.1.12 16:19
Lizbeth píše:
Ale ještě jsem chtěla podotknout - jste spolu 7 let, nyní následovala svatba, vyřešíte bydlení a co potom? Ten vztah by se měl někam vyvíjet a je jen přirozené, že by to mělo ( mohlo) být dítě..
Mě páry, co spolu dlouho jsou bezdětní připadají " podezřelí"
Co když to chtění nepřijde nikdy?
Lizbeth, přesně teď si v duchu říkám to samé:Je přirozené, že pokračováním je dítě. A co když to chtění nepřijde nikdy.
Ale pořád bych si představovala, že budu víc natěšená,ale mě to nejde
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
31.1.12 16:21
no já sem na tom byla podobně…byli jsme spolu 9 let, třicítka na krku, dva roky po svatbě a manžel furt hučel, že by už chtěl děti…já pořád čekala, když přijde ten záchvat matřství, jako mají ostatní holky, když už se teda rozhodnu, že to dítě chci ( vždycky jsem si byla jistá,že děti chci) .....a manžel pořá měl poznámky,že už není nejmladší a já nejsem nejmaldší a …tak sem se prostě nechala ukecat 
celý tehotenství sem byla nešťastná, když sem to zjistila, neměa jsem žádnou radot (ale na potrat bych nikdy nešla) za celých těch 9m jsem se s tím nesmířila. Tedka máme 8m holčičku - jako miluju jí, ale rozhodně mateřství není náplní mého života…manžel je vyamátej jak lečo, jeho se to téměř nedotklo - ráno vypadne do práce, večer přijde, sportuje pořád stejně, může chodit do hospody, mezi lidi, kdy chce a kam chce, přestěhoval se do obýváku,aby se mohl vyspat…já v noci vstávám, kojím, vařím, sedím furt doma, sex za nic nestojí…kolikrát v noci brečím vzteky, že sem byla blbá,že sem se do toho nechala ukecat. Pořád mě všichni přesvědčovali, že až budu těhotná/až se malá narodí/až jí bude 3m/ až jí bude 6m, tak bude líp, tak konečně to mateřský nadšení přijde - a ono pořád ne a ne přijít - takže moje rada zní - pokud máš už tedka takovej přístup, jakej máš, tak ti nezbývá než prostě udělat rozumový rozhodnutí - bude to často opruz, budeš naštvaná, unavená, ale budeš mít i vidinu, že díte vyroste a půjde do školky, ty do práce a život se pomalu navrátí k normálu, na druhý straně budou i hezký a krásný dni…ale bude to trvat nějakej čas a ty si to vyžereš až do dna, protože jsi máma a „táta“ ti sice bude pomáhat, ale prostě ta tíha bude pořád a furt hlavně na tobě …možná je to hnusný přístup,ale tak to vidím já
- Citovat
- Upravit
31.1.12 16:27
Lizbeth tou nudou jsi mě pobavila, protože tohle nám minule říkala tchýně, že když byli s manželem tak dlouho jako jsme my dva, tak už jim bylo samotným smutno. Já si myslím, že se hlavně musí rozmyslet ta ženská, jeslti se na to cítí, protože i když jsou někteří chlapi báječní rodiče, je to ta žena, kdo bude s tím děckem nejvíc, ona bude muset odejít z práce, těm chlapům se ten život až na nezměrnou lásku k dítěti moc nezmění. Saruso muusíš to chtít hlavně ty sama. Ale třeba mám kamarádku a její maminka nikdy nepociťovala touhu mít děti, jen si ve 30řekli, že už jsou staří(tehdy byla opravdu nejstarší m atka v porodnici) a šli do tohoa děti milovala. Ale tam šlo o to, že neměla tu pověsné tikání,a le ta představa jí nevadila, tak do toho šla. Tebe podle mě dost děsí i ta možnost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.1.12 16:29
Už teď se mi nelíbí, jak moc rozumově to beru.Jak moc nad tím přemýšlím. Asi tomu ještě dám nějaký čas. Snad bude zatím manžel čekat se mnou
Ještě jednou díky za vaše reakce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
