Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Když manžel chce dítě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
3.2.12 11:47
Hlavně si v klidu promluvte, řekni mu, jak se cítíš a že je ti jeho tlak na dítě nepříjemný, že děťátko určitě chceš, jen nejsi schopna říct, zda to bude za 14 dní, 3 měsíce, nebo rok,ale že musíš být psychicky v pohodě, aby všechno bylo v pořádku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.2.12 11:47
Chtěla jsem ti odkaz na tu diskusi hodit. Tak hodně štěstí o víkend. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.2.12 11:52
Děkuju. 
Trochu se bojím, jak moc to bude „klidný“ rozhovor, ale snad ano. 
Napíšu co on na to.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.2.12 15:43
Ahoj, ráda bych ti napsala svůj čerstvý postřeh. My jsme manželé už 4 roky, spolu 8 let. Po svatbě jsme děti chtěli, ale nemohli jsme mít, máme velké problémy s bydlením, které stále přetrvávají. Po dítěti jsem v cca 2 letých intervalech hrozně toužila, ale věděla jsem že nemůžeme. A teď, když se vše pomaličku řeší a já bych výhledově třeba za rok za dva děti mít mohla, tak najednou začínám pochybovat a obávám se, že jsem zlenivěla. Dřív ta touha byla obrovská a nic by mi nevadilo, teď se bojím že přijdu o komfort, o svou postavu, o kamarády, o koníčky…takže doufám, že až bude ten správný čas, dokope mě k tomu manžel 
Takže moje rada je, že jste spolu dlouho a už sis zvykla a bojíš se změny. Navíc s dětma pracuješ, takže ti vlastní nijak zvlášť nechybí. Máš ale milujícího manžela, co má stále ještě chuť ti pomáhat. Jestli máte všechny podmínky pro dítě OK, pusťte se do toho v řádech měsíců, řekni mu ať tě neprudí, dej si pár měsíců oddych ať si to v hlavě zpracuješ a pak se na to vrhněte. Jinak se budeš bát stále víc, až ho to přestane bavit a začne se rozhlížet po jiný a věř, že takových dítěchtivých je hodně a jsou všeho schopné 
Ještě dodám, že já dětem nerozumím, bojím se jich a nijak zvlášť mě nikdy nebraly a neberou, ale vím že je jednou chci, takže až to půjde, váhat asi nebudu. Ale budu chtít rozhodnout se sama, kdy přesně to bude.
A držím palce, ať to o víkendu v klidu proberete
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.2.12 14:49
Kakabus píše:
Ahoj, ráda bych ti napsala svůj čerstvý postřeh. My jsme manželé už 4 roky, spolu 8 let. Po svatbě jsme děti chtěli, ale nemohli jsme mít, máme velké problémy s bydlením, které stále přetrvávají. Po dítěti jsem v cca 2 letých intervalech hrozně toužila, ale věděla jsem že nemůžeme. A teď, když se vše pomaličku řeší a já bych výhledově třeba za rok za dva děti mít mohla, tak najednou začínám pochybovat a obávám se, že jsem zlenivěla. Dřív ta touha byla obrovská a nic by mi nevadilo, teď se bojím že přijdu o komfort, o svou postavu, o kamarády, o koníčky…takže doufám, že až bude ten správný čas, dokope mě k tomu manžel
Takže moje rada je, že jste spolu dlouho a už sis zvykla a bojíš se změny. Navíc s dětma pracuješ, takže ti vlastní nijak zvlášť nechybí. Máš ale milujícího manžela, co má stále ještě chuť ti pomáhat. Jestli máte všechny podmínky pro dítě OK, pusťte se do toho v řádech měsíců, řekni mu ať tě neprudí, dej si pár měsíců oddych ať si to v hlavě zpracuješ a pak se na to vrhněte. Jinak se budeš bát stále víc, až ho to přestane bavit a začne se rozhlížet po jiný a věř, že takových dítěchtivých je hodně a jsou všeho schopné
Ještě dodám, že já dětem nerozumím, bojím se jich a nijak zvlášť mě nikdy nebraly a neberou, ale vím že je jednou chci, takže až to půjde, váhat asi nebudu. Ale budu chtít rozhodnout se sama, kdy přesně to bude.
A držím palce, ať to o víkendu v klidu proberete
Díky za to cos napsala, opravdu se mi do změny moc nechce, takže na to m něco bude.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.2.12 15:01
Jinak jsem tu zpátky po víkendu. V neděli jsme si o tom popovídali. No jestli by se tomu dalo takhle říkat. Moc to nešlo. Manža se dost urážel, jakože : „když teda nechceš, tak je to na tobě“ apod. Ale jinak myslím, že jsme na tom, že do letní dovolený počkáme, domluvení. Nejsem si jistá, že o tom nebudeme mluvit, ale co bych ještě chtěla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.2.12 16:51
Tak hlavně, že jsi mu řekla, co cítíš, to je také důležité. Chlapi jsou v tomhle občas mimo, když se pro něco rozhodnou, naplánují se, dají si svůj cíl, tka to prostě mají. NEjdou na to úplně pocitově. Je dobré, že tě vyslechl.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
7.2.12 12:31
Já měla před otěhotněním podobný postoj 
, nějak se mi nechtělo , nebo nejdřív chtělo, pak zas nechtělo, pak jsem to chtěla odložit, ke kočárkům jsem se nehrnula atd., ale šup a je to. Těhu jsem si nijak zvlášť neužila, teď mám hrůzu z porodu, šestinedělí není nic, na co se těším, ale nějak tuším, že to snad za to stojí. Dítě přece není jen o těhotenství a miminku. Dítě roste a dospívá a já se třeba hrozně těším na to, až půjde malá do školky, do školy, do puberty… Jsem zvědavá, co z ní bude za člověka. Myslím, že to stojí za ty oběti v počátku. Jakmile maličko povyroste, už na výchovu není žena sama.
Jsou lidi, kteří děti nechtějí, a já to dokážu pochopit, jen je třeba si to pořádně rozmyslet. Ono když manžel takto tlačí, těžko se dá asi předpokládat, že by nyní zkousl, kdybys řekla, že dítě prostě nechceš.
- Citovat
- Upravit
23.4.12 20:31
Tak jak to všechno dopadlo: řekli jsme si, že počkáme do léta, užijeme si dovolenou, zkusíme sehnat větší bydlení a uvidíme..a teď jsem asi těhotná. Takže je to naprosto jinak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.4.12 20:35
@sarusa4
já si taky myslela, že vzhledem k věku po vysazení HA mám ještě rok určitě volno. A prd.
Nevím, jestli Ti mám gratulovat. Přeju Ti, ať se cítíš dobře. Píšeš ASI, tak ještě uvidíš. Já jako první příznak, krom vynechání menstruce, měla pocit, že mám mokrý pravý koleno
Příspěvek upraven 05.12.14 v 10:32
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.4.12 20:47
@danyk píše:
@sarusa4
já si taky myslela, že vzhledem k věku po vysazení HA mám ještě rok určitě volno. A prd.
Nevím, jestli Ti mám gratulovat. Přeju Ti, ať se cítíš dobře. Píšeš ASI, tak ještě uvidíš. Já jako první příznak, krom vynechání menstruce, měla pocit, že mám mokrý pravý koleno
To je moc hezkej příznak. Píšu ASI, protože to kromě testů ještě nemám potvrzené od doktorky. Těhotenský test jsem si udělala, když jsem skoro omdlela v práci, asi jen 3 dny po tom , co mi nepřišla menstruace(ale já ji nemívám pravidelnou).Jinak ti děkuju,ale sama ještě nevím, co teď dělat a jestli si gratulovat
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.4.12 20:57
Jako já před rokem v lednu
Příspěvek upraven 05.12.14 v 10:32
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.4.12 21:19
Opravdu teď nevím, co dělat. 
Jako první mě napadne - nechat to prostě jak to je- už se stalo. Ale musím se přiznat, že jsem přemýšlela i o interupci- v těch horších chvilkách.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.4.12 21:30
Tak asi na UPT bych nešla, ale taky jsem to „nechala prostě tak“. Zatímco v mém okolí si dost bab bralo PN už v době „kdy spermie honila vejce“, tak já to nechala volně. Normálně jsem chodila do práce, vyhýbala se zbytečnému riziku, ale nijak speciálně úzkostlivá jsem nebyla.
Co dělat? Zvyknout si. Myslím na Tebe.
Příspěvek upraven 05.12.14 v 10:32
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
