Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Kräuterhexe píše:
Diky moc za vsechny nazory i povzbuzeniDivam se na to opravdu ze vsech stran.
A tem, co maji tak velky problem ze tu otazku resi nekdo po roce vztahu: 1)myslim, ze to je individualni a ani 10lety vzah neni zarukou, ze to vydrzi. 2) nejde ani tak o to, ze TED HNED chci dite- to ani ne, ale spis o to, mit vyhlidku ze treba za rok, dva… Problem je ta razance s jakou to pristiich 5 let odmita a chtela jsem proste nazory, nebo jestli byl nekdo v podobne sit. chlap pak polevil. Tolik k memu „nerozumu“
Můj názor je 5 let nečekat. Domluvila bych se s partnerem, že počkám rok max dva a pokud bude trvat na pěti a více, poohlídla bych se jinde.
@kdochcekam píše:
Proto ti řek, ať si najdeš jiného?
@kdochcekam píše:
Proto ti řek, ať si najdeš jiného?
Asi tak nějak. Ona si zakladatelka dělá nějaké iluze, že hned změní názor.
@Kräuterhexe píše:no takhle ostre to samozrejme nerek
Myslim ze ho to trapi, aj tusim ze tajne nejaka slza byla :/ ale formuloval to tak, ze chce, abych byla stastna. A ze pokud chci dite driv nez za tech 5 let (coz je jeste takova nejdrivejsi hranice pro nej), tak ze asi musim hledat jinde. Ja to na jednu stranu chapu, na druhou mi to prijde trochu alibisticky- trochu se mi vkrada myslenka ze teda me asi nemiluje az tolik.
Pokud je pro nej pet let nejblizsi hranice, prijde mi to opravdu jako alibismus a nechut to resit. Naprosto bych pochopila, kdyby ti rekl, ze si o tom promluvite treba za rok dva, kdy bude podnikani stabilizovane a vas vztah trvaly.
@Prosimklid prvorodičky od 30 aspoň tak mi to říkala gynekoložka.. ![]()
Po přečtení všeho mi připadá, že se spíš vymlouvá. A ty jsi trošku naivní, když si myslíš v srdci to dítě vlastně chce, jen o tom neví
On to holka ví, ale není si jistej tebou.Po roce se ani nedivím.
Já osobně bych se ho zeptala, jestli by byl ´´ochoten´´ se o dítěti pobavit za rok..Jinak nevím nevím, záleží jak je pro tebe dítě důležité
Já bych brala to co řekl jako jasnou bernou minci, prostě dítě teď nechce a hotovo. Může a nemusí se to změnit. Důvody jsou v zásadě jedno. Obyčejně se @zoidberg nesouhlasím, ale tady musím. Stála jsem před stejným rozhodnutím, přítel řekl, že teď děti ne a tak jsem šla (děti si pořídil hned další rok s jinou). Další přítel kterého jsem si potom našla chtěl děti hned. Při odchodu mi bylo více než tobě. Mám pocit, že ženské často berou jasné řeči chlapů na lehkou váhu a potom tu vznikají naprosto zbytečné diskuze, nešťastné rodiny i děti.
Myslím si, že to není vhodný partner.
Pokud mu není jasné, že ženská by skoro do 35 na dítě čekat neměla a přesto si to tak naplánuje, tak prostě nemyslí vůbec na tebe tak, jak by měl.
Kdyby s tebou děcko chtěl, tak ho chtít bude, když nechce tak nechce, zde není nad čím přemýšlet ![]()
On má prostě každý tu hranici, do kdy chce mít děti někde jinde. Mám kamaráda, který už ve 30ti říkal, že je na děti starý a potkat tu pravou, má je klidně ve 20ti. No, dočkal se až v 35. Já chtěla děti taky brzo, ale nepodařilo se. Co jsem věděla, že nechci mít dítě později než v cca 35 letech. A taky, že rozhodně nechci jen jedno dítě.
A rozptyl 5 let kolem třicítky je pro ženu hrozně velký. Takže já tam vidím opravdu velký rozpor.
Jsou i takové situace, kdy spolu dva chodili, narazili na otázku děti, že oba by je chtěla do dvou let a následoval rozchod. Po roce a půl se znova potkali, ona znova vysvětlila na rovinu svuj názor on na to, že jo a po půl roce mu došlo, že ona to myslí fakt vazne a následoval definitivní rozchod…jako někteří nechápou i to co je vyrceno partnerem na plnou hubu. ![]()
@LAlezane píše:
Jako vždycky, myslím, že tohle jste si měli vyjasnit daleko dřív. Poznali jste se v osmadvaceti, to sis neuměla dopočítat, kolik máš času? Že o JEDEN rok později ho máš strašně málo? Neprobírali jste to s partnerem? Neprobírali jste dítě předtím, než založil druhou firmu?Jako je mi líto, já v tomhle notoricky stojím na straně chlapů… nechtít dítě je naprosto legitimní životní postoj, které ženy, jakkoliv s nimi cloumou hormony, prostě musí respektovat.
Kdybych já jako ženská dítě nechtěla, a chlap na mě tlačil a vymýšlel taktiky, a doslova číhal, jestli šance na dítě bude za tři měsíce nebo za půl roku nebo za rok, s celou dobu sýčkoval, že už je pozděéééé, tak bych to já osobně psychicky naprosto nedala. Takže sorry, mám pochopení pro druhou stranu a pokud chceš dítě, najdi si holt jiného partnera. Ten tvůj současný jasně řekl, jaké má v životě aktuálně priority, a má na ně plné právo.
Lalezane, dik za koment. Jen pro ujasneni: ano poznali jsme se kdyz mi bylo 27 a pul, ale prece nejde hnedka po mesici znamosti vyklopit ze za dva tri roky chci dite? No to by zdrhla teda podle myho nazoru vetsina chlapu
Mluvili jsme o tom pred pul rokem, tj. po vic jak pul roce znamosti. Uz tehdy rikal to same. Mezitim jsme se ale posunuli dal, zadny problem, zadna krize, zacali jsme spolu bydlet, cekala jsem, jak se to vytribi. Nyni jsem proste v pozici, ze se teda ani po pul roce ten nazor ani krapet nezmenil, a premyslim, co dal… Takze nesouhlasim, ze se to jako „ma vyrikat hned“. Jednak to neni neco co clovek vybali na prvnim rande, jednak trochu trpelivosti precejen mam a zdrzenlivost chapu..
Jinak mas pravdu no, to samozrejme nezmenim, co on chce - a ani nechci neco „kout“. Jen jsem chtela znat cizi nazory.. Vetsina tu rika ze to proste neni ten pravy partner, takze se s nim asi rozejdu. Je to strasne smutny, protoze jinak je to ten nejlepsi chlap (po tatinkovi
), kteryho jsem v zivote poznala… Jenze ja i vzhledem ke zdravi proste do 35 cekat nechci a vlastne me to z jeho strany i tak nejak urazi - ze je mu fuk ze moje telo nemladne a stavi svoji nezavislost na prvni misto.
K jinymu komentu driv: ne financne to neni problem, ja sama vydelavam dost na to, abych i s ditetem prezila, obe nase rodiny by jiste pomohly, nicmene jo on chce byt zodpovedny a „za vodou“.
A otazku, zda „mam svoji nemovitost“, povazuju za scestnou
Nemam a ani mit nechci. To je dost individualni. Mame dve auta, koupime si vse, co potrebujeme, na najem bychom taky meli, ale neni duvod, kdyz muzeme bydlet v dome jeho babicky, ktery by byl jinak prazdny (a ten dum udrzujeme). To je jakysi dost podivny narok na to, aby clovek mohl mit dite, to sorry. Moji rodice bydleli cely zivot v najmu, nezili jsme si spatne, az pred 10 lety si poridili vlastni barak. Ne kazdy ma tu moznost nebo i potrebu bydlet ve vlastnim - ja to vlastne ani nechci, pt se rada stehuju
To je to samy jako kdyz v jinych vlaknech holky rikaji ze bydli u rodicu: no a CO?! To je rodina od rodiny jine, zalezi na vztazich, osobnostech, fin. podminkach…
Pokud se s ním rozejdeš, tak na tom budeš stejně jako jsi teď, budeš poznávat jiné muže, což nějakou dobu trvá, pokud najdeš, budete se zase nějakou dobu oťukávat a suma sumárum uplyne několik let a taky se může stát že nepotkáš
No v 29 počítat s tím že nejdřív za 5 let.. do toho bych nešla. Promluvila bych si s ním narovinu ještě jednou, že pro mě je ta hranice někde jinde a kdyby opakoval znovu to samé tak bych, ač nerada, volila rozchod.
Muži co děti chtějí existují, my s manželem jsme „otěhotněli“ po 8 měsících známosti, sice na první pokus, ale plánovaně..
Držím palce ![]()
Co byste dělaly? Vztah cca skoro 10 let, léta řešíte to, že příel děti nechce..dochází na lámání chleba..přelomový věk, kdy už máte fakt čas..on na to věk má dávno, nechce ale přijít o svobodu atd. Žena bere antikoncepci léta. Vztah jinak celkem fajn, ale toto na denním pořádku, navíc nejste zcela zdravé…Co bystě dělaly?
a) rozejdu se definitivně
b) počkám, co on
c) dám pondět k žárlivosti - budu lhledat jinde..
d) vysadím tajně prášky…
e) jiná možnost
Děkuji. Jen průzkum.