Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@jita22 píše:
Dobře, ale ona vznesla slušný dotaz, slušně komunikuje a z velké části se dozvěděla, jaká je hrozná matka, možná i člověk, že neučí své děti česky a ještě považuje teď za svůj domov zemi, ve které žije.
Vždyť i diskuze probíhá z velké části slušně. Jen prostě je pro hodně lidí včetně mě těžko pochopitelné, že zakladatelka se svými dětmi nemluví ve svém rodném jazyce. Opakuji, že nemluvím o žádném učení, nebo ty máš pocit, že své děti češtinu učíš? V zahraničí žiju už více než polovinu dospělého života, v různých zemích, ale u žádného jazyka nemám pocit, že bych ho ovládala tak jako češtinu. A nejde o slovní zásobu, pravopis a větnou skladbu, spíš o různé hovorové výrazy, zdrobněliny, dětské písničky a říkanky. Se svými dětmi prostě mluvím tak, jak mi zobák narostl, takže česky.
@Pitaya1 píše:
A píšu snad něco jiného?jsi trochu večer bumbala a nechápeš psaný text?
Navážíš se do zakladatelky a zbytečně. Úplně normální diskuze ty karkulko. A ne, nebumbala, já kdyžtak piju, bumbej na svoje děti.
@jita22 píše:Že je hrozná, jí nikdo nenapsal.
Dobře, ale ona vznesla slušný dotaz, slušně komunikuje a z velké části se dozvěděla, jaká je hrozná matka, možná i člověk, že neučí své děti česky a ještě považuje teď za svůj domov zemi, ve které žije.
@Hibou píše:
Vždyť i diskuze probíhá z velké části slušně. Jen prostě je pro hodně lidí včetně mě těžko pochopitelné, že zakladatelka se svými dětmi nemluví ve svém rodném jazyce. Opakuji, že nemluvím o žádném učení, nebo ty máš pocit, že své děti češtinu učíš? V zahraničí žiju už více než polovinu dospělého života, v různých zemích, ale u žádného jazyka nemám pocit, že bych ho ovládala tak jako češtinu. A nejde o slovní zásobu, pravopis a větnou skladbu, spíš o různé hovorové výrazy, zdrobněliny, dětské písničky a říkanky. Se svými dětmi prostě mluvím tak, jak mi zobák narostl, takže česky.
O to mi šlo. Prostě když bych se tulila ke svému dítěti, nedokázala bych říct, dárling nebo svýtý, přišlo by mi to hrozně neosobní. I muže cizince bych oslovovala svým způsobem, prostě ho to naučila.
@Russet píše: Že je hrozná, jí nikdo nenapsal.
Ano, tohle slovo asi nikdo nepoužil, ale v tomto duchu komentáře byly.
@Russet píše:
O to mi šlo. Prostě když bych se tulila ke svému dítěti, nedokázala bych říct, dárling nebo svýtý, přišlo by mi to hrozně neosobní. I muže cizince bych oslovovala svým způsobem, prostě ho to naučila.
Dobře, ona to má jinak a vznikla z toho situace, na kterou se ptá. Ale to, jak bychom se hypoteticky chovaly my je celkem jedno.
@Russet píše:že - tohle je dost zarážející
O to mi šlo. Prostě když bych se tulila ke svému dítěti, nedokázala bych říct, dárling nebo svýtý, přišlo by mi to hrozně neosobní. I muže cizince bych oslovovala svým způsobem, prostě ho to naučila.
@jita22 píše:
Dobře, ona to má jinak a vznikla z toho situace, na kterou se ptá. Ale to, jak bychom se hypoteticky chovaly my je celkem jedno.
A jak ji mám odpovědět? Každý odpovídá podle svého nastavení. Ne podle toho, jak by asi reagoval ten, který se ptá ![]()
@jita22 píše:
Ano, tohle slovo asi nikdo nepoužil, ale v tomto duchu komentáře byly.
Tak to nepřekrucuj.
My žijeme v Česku, ale můj manžel je česky nemluvící cizinec. Na syna moc svou řečí nemluví, protože ke své zemi vřelé city nechová a vracet se tam také nikdy nechce.
Já mu říkám, že je to škoda, že i když ten jazyk moc nevyužije, mělo by dítě výhodu. Na úrodnou půdu to moc nepadá, ale se zakladatelkou by si notovali.
Čočku, kterou tu dostala, nechápu, jako by to nebyla její věc.
@Emmara no a když byl syn miminko, tak na něj manžel mluvil jak? česky?
@Russet píše: Že je hrozná, jí nikdo nenapsal.
Padly tu výrazy jako „Odsoudila bych ji. A právem.“ nebo „tomu říkám skvělá výchova“ nebo „Sama si za to můžeš“ (to tu bylo v obměnách několikrát) - komentář k jejímu vztahu s rodiči, který tu ani primárně neřeší. To ti nepřijde jako ekvivalent toho, že je hrozná?
@Russet píše:
A to znamená, že už ani nechce učit své děti svou rodnou řeč? Nedovedu si to představit. Nemluvit česky na dítě a říkat mu svíthárt jen proto, že jsem se přestěhovala za manželem do Júesej.
@Sedmnactnulajedna píše:
Mě by to zrovna zajímalo. Neznám totiž ani jeden takový případ, a že jsem těch rodin taky zažila dost. Umím si představit, že děti nějaký jazyk odmítají používat, umím si představit, že se ho nenaučí pořádně, že ho postupně vytlačí, že v něm nečtou a nepíší, ale vůbec si neumím představit, že jim vlastní máma svůj mateřský jazyk vůbec nepředá, aspoň v takové té domácí komunikaci. Od paci paci, podívej, pejsek, pojď si vyčistit zuby, co chceš k snídani až po nějaké vyprávění. I kdyby ten jazyk měl být kontaminovaný například tou španělštinou. Fakt nepobírám.
Moje máma na mě taky nemluvila svým rodným jazykem
. Nebo možná, když jsem byla mimino, ale to si z pochopitelných důvodů nepamatuju.
Hele, představuju si to takhle: Jsi v cizí zemi a máš malé dítě. Ten cizí jazyk ještě neumíš, takže na dítě mluvíš česky, děláš mu paci paci apod. Jenže ono roste, manžel na něj mluví cizí řečí, všichni příbuzní, co tam bydlí, taky, všichni sousedi a známí taky. Takže ty když jsi s ním sama doma, tak sice na něj můžeš mluvit česky, jenže vliv okolí je velký, ty se ten jejich jazyk učíš líp a líp, to dítě tu češtinu třeba stejně neumí tak dobře, jak bys chtěla, tak je nakonec jednodušší, když všichni mluvíte stejným jazykem. Pak ti jde dítě do školky a do školy a tam už o češtinu vůbec nezavadí. A když se narodí sourozenec, tak mu možná zpíváš české písničky a říkáš říkanky apod, ale prakticky ten jazyk už nepoužíváte a už ho nerozvinou. A ještě se k tomu může přidat strach, že dítěti motáš hlavu dvěma jazyky (jo, dnes už se ví, že je to přínos a ne problém, ale asi to neví každý - projdi si diskuze i tady na Emimi, kolik lidí se tu ptá, v jakém věku je vhodné začít dítě učit cizí jazyk a jestli by nemělo nejdřív umět „pořádně“ česky).
Neříkám, že češtinu nelze dětem předávat. Ale myslím, že to je často ta těžší cesta, a proto to nedělá každý.
Takhle nějak to asi bylo u nás. Ale nevím úplně přesně, musela bych se zeptat mámy
.
@Russet píše:
Zvlášť u tak malých dětí.
Zakladatelčiny děti už nejsou zas tak malé, jsou už nejspíš obě v kolektivu.
@Russet píše:
O to mi šlo. Prostě když bych se tulila ke svému dítěti, nedokázala bych říct, dárling nebo svýtý, přišlo by mi to hrozně neosobní. I muže cizince bych oslovovala svým způsobem, prostě ho to naučila.
Seš si šourek (jako jistá)? Jsem si naprosto šourek. Mně celá tahle debata přijde zvláštní, umím malinko německy, už je to 20 let, co jsem z ní maturoval, a vzpomínám si, jak jsem byl zpocenej až na zadku, když přijela návštěva z Holandska. Nějak blbě mi fungujou hemisféry, takže i když jsem B1/B2, cítil jsem se, jako bych uběhl maraton. Přece jen je pro nás nejpřirozenější mluvit naší mateřskou řečí.
Podrobně jsem diskuzi nepročítal, ale napadlo mě, aby to pro babičku s dědou nebylo nějaký stresový, ona ta jazyková bariéra je mnohdy nepříjemná. Ale když je vůle, tak se člověk domluví rukama nohama.
Na stranu druhou, aby se děda s babičkou z těch prázdnin dva týdny nevzpamatovávali, jestli se na to cítí, protože ona ta jazyková bariéra dost vyčerpává. Kdyžtak pomůže Deepl.