Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Stalo se vám někdy, že se partner citově úplně odpojil?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
3.6.26 12:30
Holky, abych vám byla úplně upřímná, tak teprve poslední dva dny jsem ve stavu, kdy brečím jen občas během dne. Ty tři týdny předtím byly fakt extrémní. Brečela jsem od rána do večera, pořád dokola.
Co ale vůbec nechápu, je to, že když byl doma, tak jsem byla v klidu. Byla jsem víceméně ta stará já. Normálně jsem fungovala, povídali jsme si, fungovali jsme kolem malé. Ale jakmile odešel, tak jsem se sesypala. A takhle pořád dokola.
A upřímně si myslím, že jsem vlastně prožívala už ten rozchod dopředu. Jako kdyby už nastal. Pořád jsem v hlavě řešila, co bude, jak bude, kde budu bydlet, jak to zvládnu, co bude s malou. A tím jsem deptala sama sebe. A bohužel jsem tím ovlivňovala i malou, protože děti tohle prostě cítí.
Terapeutka mi ale řekla jednu věc, která mi docela pomohla. Ať se zkusím vrátit do přítomnosti. Možná to zní jednoduše nebo hloupě, ale pro mě to byl vlastně důležitej krok.
Řekla mi něco ve smyslu: „Ten rozchod ještě nenastal. Nežij ho dopředu.“
A já si to od té doby opakuju. Teď nehledám byt. Teď neprodáváme byt. Teď jsme se nerozešli. Teď jsme pořád spolu a řešíme, co dál. A snažím se být v tom, co je teď, ne v tom, čeho se bojím, že jednou přijde.
Neříkám, že to funguje stoprocentně nebo že jsem najednou v pohodě. To vůbec ne. Ale pomohlo mi to aspoň trochu zastavit ten nekonečnej kolotoč katastrofických scénářů v hlavě.
A možná i díky tomu teď vnímám věci trochu jinak. Mám pocit, že z jeho strany cítím možná o něco větší blízkost. Nemyslím fyzickou, to ne. Spíš takovou obyčejnou lidskou. Víc komunikace, víc klidu mezi náma, víc společných chvil bez napětí.
Možná si to domýšlím. Možná to tam není a jen to chci vidět. To nedokážu posoudit.
Jen vím, že ještě vůbec nejsem v pohodě. Pořád mě to bolí, pořád se v tom hledám a pořád mám dny, kdy je mi strašně těžko. Ale oproti tomu, kde jsem byla před třemi týdny, už aspoň nejsem v režimu nepřetržitého pláče a paniky. A momentálně je to asi to jediné, čeho se snažím držet.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.6.26 12:32
@Nina19 píše: Více
Promiň (byť chápu, že k němu máš stále city a chceš vše překonat) ale, ty ho jen a jen omlouváš. Kdyby ten chlap chtěl tak prostě udělá co ti na očích vidí a klidně by i nad tím ránem vstal a šel s tebou na východ slunce.
On ti jen něco slíbí a ty se na to chytneš v naději, že vlastně máte v tom vztahu nějakou naději na zlepšení. Ale všechno jsou to jen kecy.
Věřím, že jednoho dne ti to všechno v hlavě cvakne a ty oči se ti konečně otevřou a pak začneš jednat 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
3.6.26 12:51
@Gerbera001 píše: Více
A co se deje v tobe? Ten pocit, ze jsi nekoho milovala hodne. A ted uz se ti vsechno vadi…
To musi udelat nejakou paseku i v tobe? Unikas jinam? Cejtis se nejlepe sama, bez neho? Delas jine veci, co te tesi? A na toho druheho uz nemyslis?
Jak to jde vypustit toho clovek takhle moc ze sveho zivota? Prestat citit lasku a zacit ho nemit rada?
- Citovat
- Upravit
Anonymní
3.6.26 12:57
@Luboš P píše: Více
Jak si to nastavi a oba uprimne vykomunikuji, tak to budou mit. Oba s tim budou mit praci a taky dost prace se sebou samymi.
Strach tam bude asi hodne velky. Rovnopravnost a hlavne respekt si musi nastavit vuci sobe, ale i vuci tomu druhemu.
A jestli si nekdo bude na neco hrat, tak at jde do skolky. Do uprimneho zivota s druhym clovekem hrani nepatri.
Znovu, jen muj nazor.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
3.6.26 13:05
@Nina19 píše: Více
Myslim, ze bys mela byt trochu vic realistka. A prestat doufat a snazit se neco videt nekde, kde nic neni.
A spis taky premyslej, co kdyz z toho rozhovoru od neho neuslysis nic realneho? Jen rekne, ze zase nevi a ze se snazi, co pak? Nemusis nad tim mega moc premyslet ted. Ale vedet, ze mozna ci nejpravdepodobneji nastane tahle situace.
Jsi clovek, ktery miluje naplno a miluje druhe lidi a dela pro ne vse. Oni jsou u tebe na prvnim miste, a ty jsi tak na druhem miste a mozna i na tretim. Coz je sice krasna laska pro tebe, ale ve skutecnosti to neni moc dobre pro tebe. Delat maximum pro druhe se muze ukazat jako mozna cesta do pekel.
A ja s tebou citim a vim jake to je chtit toho jednoho cloveka, ktery te bude milovat. Ale mozna to tenhle partner neni? Treba mel byt soucasti tveho zivota jen doted - a timhle ta kapitola konci? Ale kniha nekonci, je jen na tobe jestli se posunes do dalsi kapitoly a kdo tam na tebe cekat.
- Citovat
- Upravit
3.6.26 13:17
Tyhle příběhy mnou vždy hodně hnou, zažila jsem a byla totálně na dně. U nás teda v tom byla i jiná žena.
Já v té agónii přetrvávala asi půl roku. Bylo to zničující. Zhubla jsem na kost, vypadaly mi vlasy, nebyla jsrm schopna pozřít nic, jen suchý rohlík. Půl roku jsem se snažila a dávala prostor, přece 13 let, 2 děti, milovala jsem ho… Po půl roce se to ve mě zlomilo a já se pro zachování svého zdraví úplně citově odpoutala. Najednou mi bylo jedno, kde je, co dělá, říká. Žila jsem si po svém, chodila denně cvičit, bavit se s kámoškami, vrátila se po RD do práce… Prostě jsme se jen střídali u dětí a já si žila po svém. Pak se karta teprve otočila. On se začal snažit, dokonce mi koupil auto, káva do postele… A víš co? Už bylo pozdě. Mně došlo, že nechci opět riskovat ty sra.ky, ve kterých mě víc jak půl roku máchal a ukončila jsem to já. A bylo to to nejlepší, co jsem mohla udělat. Nebylo to jednoduché, ryla jsem chvílemi držkou v zemi, ale jsem ráda, že jsem se vzchopila a postavila za sebe.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.6.26 14:05
@izabe
No takhle - ono se to lehce říká…premisa je v tom, že kdyby “chlap” chtěl….ano to platí v případě, že už je to chlap a ne v jádru stále malé nedozralé děcko, které naprosto neví kdo je, co je a co cítí nebo necítí.
Já se obávám, že tady je cesta (jeho) ještě hodně dlouhá a trnitá a nemyslím si, že vede přes nějaké vzájemné rozhovory nebo lásku zakladatelky. On totiž zatím volí nejjednodušší variantu a to je…budu si hezky v pohodlíčku přemýšlet co vlastně chci..no ale takhle to nechodí a hlavně nikam nevede.
Je potřeba ho dostat do jeho vlastní práce a to se mu evidentně moc nechce.
Takže miluju nemiluju - chci chlapa a to ty teď nejsi, tak se vzchop a až budeš vědět přijď…- přesně jak tu někdo psal, taky se může stát, že až si to uvědomíš, místo tu pro tebe už nebude..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.6.26 14:16
@Nina19 Budu házet hrách na zeď, ale nemůžu si pomoct.
Zakladatelko, on tě prostě nechce! Jenom tě manipuluje, mlží. Lehce tě pohladí po rameni a ty z toho šílíš. Chlap, když chce, opravdu chce cokoliv, tak se snaží. To tvůj muž nedělá. Kecy, že se snaží kvůli malé. Vźdyť s ní žádný čas sám pořádně netráví, protože to nedává. Od tebe to čeká a ještě s úsměvem 
Pokud chceš mít aspoň minimání šanci na záchranu vztahu, tak do toho řízni. Rovnou. Žádné další debaty o gestech, citech, odpojení a blabla…Přijď rovnou s návrhem na bydlení (co kdybyste s dcerou zůstaly ve stávajícím za podpory pana otce?,), na společnou péči (žádné, že bude pomáhat, jak bude moct-co to jako je…bude pečovat jako rodič ve svém volném čase) apod. Řeš finance, ne východy slunce (právě pro svou dceru).
Vykašli se na to, že ho miluješ. Člověk, do kterého ses zamilovala, už není.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.6.26 14:23
@Grumpy67 píše: Více
Uplne nejlepsi by bylo, kdyby se na cas rozesli. Treba mu dojde ze mu chybi a bude stat o navrat, ale dost mozna taky ne.
Tohle je uplne zbytecny ziveni jeji nadeje, ze to bude ok. Nebude, takhle urcite ne.
A ano, misto vychodu slunce by mela resit jine veci, tohle je o nicem. Asi ji tady moc nepotesime, ale on uz ji proste nechce. Nerikam ze se to nemuze casem zlomit, ale ted to tak bohuzel je.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.6.26 15:15
@Anonymní píše: Více
Vycházíš z principu, že tě ten člověk někdy miloval…(ale často spíš ne) Takto se chová duševní slaboch…čili buďto někdo bezemoční, kterému to vlastně vadí, nebo někdo kdo tě zas tak nebaštil, ale jeho egu dělalo dobře, že se o něj zajímáš ty. Nebo je odpojenej už hooodně dlouho…každopádně není to tak, že někoho jeden den miluješ a druhý den ho nemáš rád.
Proto jsou bláhové takové ty povídačky “zničeho nic to na mě vybalil”…zničehonic se to neděje nikdy, akorát si to lidé nechtějí přiznat.. Člověk který tě má rád s tebou chce být..jakmile tvoji společnost nevyhledává sám, rád tě nemá tečka a všechno mezi tím jsou alibistické kecy, kterýma se to jenom obhajuje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.6.26 15:17
@cverunka píše: Více
To je ten nejlepsi postup, kdyz chce zena ziskat zpet lasku partnera. 
A nakonec je ti lip bez nej. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
3.6.26 15:23
@Gerbera001 píše: Více
Spis bych k tomu tvemu poznatku dodala, ze zena ziskala lasku zpet sama k sobe. A vzala si tu svoji silu zpet a je ji tim lepe bez nej.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
3.6.26 15:26
@Kvetinka133 píše: Více
Ano, vychazim z principu, ze ten clovek me nekdy miloval. A ano, byl uz odpojenej dlouho. Jen obcas se snazim pochopit ty procesy v jeho hlave. Od neho uz se to nikdy nedozvim.
Ted uz chapu vic veci nez tenkrat.
- Citovat
- Upravit
3.6.26 15:29
@Anonymní píše: Více
Mne se to tedy nestalo nikdy v dlouhodobem vztahu, ktery by trval nejak zasadne dele a byly by v nem deti.
Nejdrive jsem se snazila, aby zvitezil rozum, protoze ten partner mi prisel dobry do zivota, ale pak to neslo, rozchody nejsou prijemne obvykle ani tomu, kdo se rozchazi. Takze stres a po rozchodu vycitky a pak hlavne uleva. A pak hlavne sny, ve kterych se dotycneho nemuzu zbavit, a probudim se vydesena. 
Situaci zlepsuje, kdyz se partner prestane vnucovat, ma sve nazory, sve zajmy, chce cas pro sebe a poradi si i beze me. A pak neni dobre snazit se na silu vzbudit zarlivost, je znat, ze je to umysl, a je to trapne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
