Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Gerbera001 píše: Více
Ano, v moment kdy ona uz s nim skoncila, se stala zaroven pro neho zase atraktivni… a pritahla ho.
Ale evidentne ona pochopila, ze dalsi sracku uz nechce ve svem zivote. A tim zacala novou kapitolu sveho zivota, doufejme s dobrym koncem ![]()
@Anonymní píše: Více
Zda s dobrým koncem, posoudim až na smrtelné posteli 😅. Nicméně je to už 6 let. Mám nového partnera i další dítě. Život jde dál a je dobrý. Ale člověk nikdy neví…
@cverunka píše: Více
Gratuluji, jsi silna zena. Opatrna po prozitych strasnych vecech ale vyhled mas dobrej, a s tou finalni kapitolou nespechej a uzivej si zivot.
A muzu se zeptat jak dopadl ex? Predpokladam, ze v kontaktu jste kvuli detem?
@Anonymní píše: Více
No, ex se vrátil k milence, kterou poslal k šipku kvůli rodině. Takže tak nějak na sebe zbyli ti dva. Jsou spolu, zda jsou spoko nevím. V něčem asi jo, v zásadních věcech ona spíš ne. Chtěla dítě, které nemá, páč už to nejde. Než se panáček rozmyslel, co vlastně chce, bylo jí 40. Děcka máme ve střídavé péči, takže se stará. Doteď ale nezkousnul můj nový život. Pořád má před děckama pindy, co maminka, jak maminka, co můj nový chlap. Všechno děláme blbě. Blbé dovolené, blbé hadry, blbě vaříme. Mám se teď finančně nesrovnatelně líp. Což nebyl vůbec záměr, nikdy jsem luxus nepotřebovala a nepotřebuju ho ani teď.
Já mu přeju jen štěstí. Když bude v pohodě, budou v pohodě aj děcka a to je pro mě hlavní.
@cverunka píše: Více
Diky za sdileni, to je dost husty.
A co ty? Jak dlouho ti trvalo nez ses z toho dostala? Nez to prestalo bolet?
Všimej si ho tak málo, jak dokážeš.
Neřeš s ním žadné citové poryvy, pouze provozní záležitosti.
Začít můžeš termínem wellnes, kam vyrazíš sama nebo s kámoškou.
Zmiz mu z očí.
P. S. Na rozchod je vždycky času dost a krize ve vztahu přicházejí.
![]()
@cverunka
A tady je nádherně vidět ten rozdíl. Žena když upřímně miluje, miluje doopravdy…když to muž ignoruje, žena se odpojí, srovná a pak už je čistá lhostejnost.
Kdežto muž který nemiloval má prostě ego…on hračku teda už nechce, ale jaktože hračka neleží v potoku slz do smrti…a je jedno že už mám novou hračku…oni jen nesnesou tu lhostejnost, protože proti ní není zbraň🤷🏻♀️
@Anonymní píše: Více
Z nejhoršího rok. Je to podobné, jak když ti někdo umře. Velikonoce, prázdniny, narozeniny dětí, moje, Vánoce… Všechno, na co byl člověk zvyklý a měl rád bylo pryč, jiné. Ale celkově mi to trvalo tak 4 roky, než jsem si byla schopna opravdu upřímně říct, že je to za mnou a nikdy už to nebude život jako dřív. Třeba od té doby nemám ráda Vánoce, které jsem vždy milovala a tvořila s láskou. Teď děcka o Vánocích pendlují a mě to s.re a nemám to ráda. Nejraději bych je zrušila.
Příspěvek upraven 03.06.26 v 20:41
Snad nebudu moc tvrdá, ale říci to musím. Zakladatelko, ty na něm bohužel závislá jsi. Podřídila jsi mu celý svůj život a řešila jen jeho potřeby, ne svoje. A já si na rozdíl od tebe myslím, že si s tebou teď docela hraje. Asi ne vědomě, ale hraje. Ty se budeš ještě víc „snažit“ a on tě bude mít ještě v podřízenější pozici. Váš vztah mi takhle z vyprávění nepřijde symetrický a vzhledem k tomu, jak vidím tvou závislost na něm, tak i nezdravý.
Přestaň se ponižovat a přehnaně se snažit. Buď sama sebou a buď teď sama za sebe. Kráčej dál, buď tě dožene, nebo ne.
@cverunka píše: Více
Diky. Chapu, ze jsi truchlila. Taku to tak mam. Uz je to 2,5 roku a doufala jsem, ze uz je to za mnou. Ale jeste se to vraci.
Jo a doporučuji ještě dnes místo partnerských a seberozvojových publikací knížku Robin od Zdeny Frýbové.
Nenech se zmást názvem.
V tetě Haně je tam ten nejlepší návod na vztahy, jaký kde najdeš. A ještě se pobavíš. ![]()
Děkuju všem za zprávy a za to, že jste se podělili o svoje zkušenosti. Vážím si toho. Asi se s tím teď musím nějak poprat po svém. Nejsem momentálně v situaci, kdy bych se dokázala úplně odtrhnout, být nad věcí nebo se přestat zajímat. Jsem z toho opravdu hodně zraněná, smutná a není mi dobře.
Když čtu vaše komentáře, je mi líto, kolik z vás zažilo něco podobného. Věřím, že z mnoha vašich slov mluví vlastní bolest a zlomené srdce. Jen teď jsem bohužel v té fázi já a opravdu to bolí. Proto zatím nedokážu dělat žádné velké nebo radikální kroky. Potřebuju se z toho nejdřív trochu sebrat a dát si čas. Děkuju za pochopení i podporu.
@Nina19 píše: Více
Zakladatelko, dej si tolik casu kolik potrebujes. Je to vazne tezke situace, ve ktere se nachazis. Je to narocne na psychiku, na tvoji osobnost a hodne to boli.
Jen prosim mej na pameti, ze ten cas ti pak muze nekdy v zivote chybet. Anebo toho casu pote muzes litovat. Tedy litovat nejspis budes tak jako tak. Jen se ale snaz at v tom nejsi dlouho. Cim dele v tom setrvas, tim vetsi je mozne ze si z toho odneses vnitrni zraneni.
To je ma zkusenost.
Preju ti hodne sily.