Poradna na téma jóga pro zdravé tělo
Karolína Racková
Krize čtyřicátnic
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
pistalka1974
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
23.2.19 00:30
@pistalka1974
Je mi teprve 40 a jako „zralá žena“ se necítím. Zasekla jsem se asi někde na 35 a věk si tolik neberu. Vrásky neřeším. Trápila bych se nemocí partnera a na trochu zvláštní porovnávání bych se vyprdla.
Příspěvek upraven 23.02.19 v 00:32
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.2.19 00:30
@pistalka1974 Na laserové ošetření pleti a rejuvenaci přeci můžeš taky. 
Ale jinak vyrovnávání se se stárnutím je holt proces, každý to musí zvládnout po svém. Na fotce, pokud je tvá, ti to moc sluší 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
23.2.19 00:42
Divím se, že tě ta vážná nemoc v rodině nepostavila nohama na zem 
. V takovou chvíli většinou člověk přehodnotí priority a dojde mu, že každé narozeniny je třeba oslavit s pokorou, že se jich ve zdraví dožil, a čím „děsivější“ to číslo je, tím větší by ta radost měla být .
- Citovat
- Upravit
pistalka1974
23.2.19 01:43
Ahoj, na té fotce jsem já teď aktuálně a díky…Tu nemoc se nám daří zdolat, jen je to běh na dlouhou trať. Já tu krizi popsala zevrubně, se vším, co do ní „spadlo“ podle časové osy. Podle mého měřítka je nejhorší právě partnerova nemoc… 
Proto nemůžu ani spát…
- Citovat
- Upravit
23.2.19 03:56
Moje obdobi po 40ce patri k nejaktivnejsim v zivote. Ale kdyz se podela zdravi, je to krize v kazdem veku. Preju hodne sil at to zvladnete a neres malichernosti jako vrasky a kolik ti kdo hada.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.2.19 04:47
@Anonymní píše:
Divím se, že tě ta vážná nemoc v rodině nepostavila nohama na zem
Tak u mě by právě naopak byla ta nemoc důvod ke krizi. Člověku dojde, ze není nesmrtelný a dostane z toho depku. Plus to ostatní.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.2.19 06:20
Ja mam mimicke vrasky, celo a kolem oci dost uz ted. Je mi tricet. Je to proste fakt, co nezmenim. 
vek je jenom cislo 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.2.19 06:32
Mě je 42 a krize ke mě zatím nedorazila.. 
Věk je jen číslo, cítím se dobře stejně jako třeba pred 10lety,mozna je to tím, že mám 4letou dceru a ta mi neumožňuje připadat si stará I když, je mi jasné, že člověk se takto cítí dokut se neobjeví nějaka vážnější nemoc, pak si asi každý uvědomí jak je život pomíjivy..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.2.19 06:37
@pistalka1974 Ted jsem si taky prosla hodne narocnym obdobim, sice kratkym, ale vyvrcholilo to umrtim maminky. Je mi 45, a diky vsem tem starostem a psychikou v pr..li se citim snad na 60 
Jeste zacatkem listopadu jsem se citila na 30. Vim, ze se to casem zlepsi, ja se zase dam do formy, ale to, cim jsem musela projit nejen ja, ale hlavne moje maminka, me fakt zdeptalo.
Pohled do zrcadla neni nejlepsi. Ono v nasem veku uz musime pocitat s tim, ze se to bude zhorsovat, ale clovek se musi sam se sebou poprat a prijmout pribyvajici vek jako realitu a nezbytnost. Slibila jsem si, ze se na jare dam do kupy, at jsem stabajzna jako driv 
Bohuzel starosti, kterymi prochazime, se hodne projevuji i na samotnem vzhledu. Clovek se vnitrne citi spatne a je to na nem videt.
@Anonymní píše:
Divím se, že tě ta vážná nemoc v rodině nepostavila nohama na zem
Stejne jako pise @brisco prave ta vazna nemoc byla zacatkem me soucasne zivotni „krize“
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Jessie_james
23.2.19 06:38
@pistalka1974 píše:
Ahoj, na té fotce jsem já teď aktuálně a díky…Tu nemoc se nám daří zdolat, jen je to běh na dlouhou trať. Já tu krizi popsala zevrubně, se vším, co do ní „spadlo“ podle časové osy. Podle mého měřítka je nejhorší právě partnerova nemoc…
Promiňte paní ale Vám podle fotky 40 není ani náhodou, a tak si myslím že mě houpete vertikálně i horizontálně. Mě je dost na to abych poznal, že Vám může být maximálně 32, a když se usmějete tak 25. Přeji Vašemu partnerovi brzké uzdravení a Vám sílu.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
23.2.19 06:53
Ja už od jisté doby věk nepočítám. Tak radši ať se mě nikdo neptá, kolik mi je. Chvilku mi trva odpověď, než to spocitam. Největší krizi jsem měla před 30. Teď se na to snažím nemyslet, protože z toho mám depky. Bojím se o rodiče, o sebe. Co se týká vzhledu, vrásky na čele mám přes 10 let jak 80leta. Takpred rokem mi neskutečně povadla plet. Nejhorší je to, když se necítím dobře. Často mám šílené kruhy kolem očí - v dobe menstruace plus, když se necítím dobře nebo spím málo - takže většinu dnů v měsíci. Přibrala jsem taky a pomalu přibiram. Nikdo mi nelichoti, naopak. V práci jsou jen starší lidi, většina těsně před důchodem. Mám jeden zdravotní problém a když je mi hůř, cítím se a i tak asi vypadám jako 80leta. Jsem mladší než zakladatelka a mám malé děti.
- Citovat
- Upravit
Verun83
23.2.19 06:57
Ja neresim nemoc v rodine, ale zestarla jsem hodne po druhem diteti. Asi i z psychicke nepohody z celkove situace, malo spanku, stres, atd. Kdyz srovnam fotky v horizontu 6 let, je to sakra rozdil. Bude mi 36 a mam viditelne vrasky. Ale bude to geneticke, mamka v porovnani s tchyni vypada o dost starsi. Setrim si uz taky na nejake osetreni pleti, vypnuti, injekce cokoli. 
Ale stejne, na prvnim miste je vzdy zdravi! Ale rozumim ti, my zeny proste ty vrasky spatne snasime.
- Citovat
- Upravit
Jessie_james
23.2.19 07:02
@Verun83 píše:
Ja neresim nemoc v rodine, ale zestarla jsem hodne po druhem diteti. Asi i z psychicke nepohody z celkove situace, malo spanku, stres, atd. Kdyz srovnam fotky v horizontu 6 let, je to sakra rozdil. Bude mi 36 a mam viditelne vrasky. Ale bude to geneticke, mamka v porovnani s tchyni vypada o dost starsi. Setrim si uz taky na nejake osetreni pleti, vypnuti, injekce cokoli.
holky nebrečte, mi je 60, na moje neduhy mi nestačí jedna ruka, ale mám chuť žít, a otom to je..
- Citovat
- Upravit
23.2.19 07:11
Dokud si člověk ještě přibližně pamatuje, kolik mu je let, tak je to dobré, bude hůř… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ahoj holky,
možná jsem blázen, ale zeptám se na rovinu těch, kterých se to týká, jako mě: zažíváte krizi čtyřicátnic? Mně, ačkoliv mi to lidi nehádají, bude za měsíc 45…děsný číslo! Měla bych být v pohodě- ale nejsem. Začalo to plíživě, ale teď se to přiostřilo. Předloni jsem prodělala gynekologickou operaci- nic mi nebrali, ale špatně zavřená céva-takže masivní krvácení do břicha a tudíž druhý den reoperace. Musela jsem dostat krevní transfuzi. Dlouho jsem se z toho dostávala. Trochu jsem pak nakynula, ale přitom jsem byla strhaná a padaly mi vlasy..Už v té době jsem se cítila děsně. Letos můj partner (kterému něžně říkám Ježeček, což jsem zmínila v jiné diskuzi), vážně onemocněl. Ještě teď nemá vyhráno. Takže další stresy a starosti..
Do toho mě „potěšila“ moje máma, když po dlouhé době ke mně přijela moje stejně stará sestřenice. Byly jsme pak obě navštívit mamku, která mi po skončení té návštěvy zalichotila tak, že zkonstatovala, že sestřenka má teď pleť tak pěknou, zato prý já..Jenže netušila, že sestřenka byla nějaký čas předtím na laserovém ošetření pleti a rejuvenaci…Což jsem zjstila posléze…
Nějak na mě z toho všeho padají deprese a nepomáhá ani to, že přîtel by mě nosil na rukách, kdyby mohl, že pacienti (jsem sestřička) mi lichotí, nadbíhají a zvou na kafe- a to i mlaďoši
Cvičím, běhám, jím zdravě, a dávno již nekouřím. Dělám co můžu, abych se udržela pěkná. Ale pohled do zrcadla mě děsí! Pořád zkoumám drobné vrásky kolem očí, které se udělaly nedávno…Jinak žádné známky stárnutí, povislá pleť apod…Ale taky jsem (zase) přibrala…a to se snažím hýbat a necpat se! Ach jo, nevěděla jsem, že to budu takto prožívat…