Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Adrasteia píše:
@Kakachna Tak pokud se pod „milující rodina a rodiče už ztrácí sílu“ skrývá rozmazlenost a nedůsledná výchova (což je podle mě trefa do černého, i když ten případ osobně neznám), tak je třeba najít řešení hlavně v přístupu rodičů. Oni sami to možná nechápají a hledání souvislostí je mnohdy pro laika věc velmi obtížná, ne-li neřešitelná. Vyhledala bych odbornou pomoc u psychologů, rozebrala bych celou situaci v rodině s odborníky. Jiné řešení není. On sám od sebe nepřestane a pouhé tresty ho příliš neodradí. Pokud by rodiče řešení spolu s odborníky odmítali, musí si uvědomit, že to budí dojem, že celou situaci vlastně vůbec řešit nechtějí. Je možné (ale velmi velmi řídké), že to dělá opravdu proto, že ho to z nějakého důvodu uspokojuje - zde se může opravdu jednat o nějakou vrozenou úchylku, ale troufnu si říct, že to tento případ nejspíš nebude.
Děkuji za odpověď. Vidím to podobně, prapůvod bych viděla v nedůslednosti a menší energetické náročnosti toho mu ve všem vyhovět, než se s ním dohadovat. Oni si to neuvědomují, ale on řídí celou rodinu. Pokud mají pocit, že by ho něco rozčílilo, tak to před ním raději tají.
Problém je, že nevidím řešení. Pokud by už k tomu psychologovi šli (a to by se musela stát podle mě vážně nějaká tragédie), tak to tam odprezentují tak, že se vlastně nic neděje, malý je zlatý… takže pochybuji, že by se něco vyřešilo.
Ale nejsem si jistá, jestli už na nějaké řešení není celkově pozdě. Přijde mi, že se na tom ubližování stal závislým. Přitom oni jsou vážně moc hodní a slušní lidé, kterým určitě není jedno, co z něj vyroste. Jen jsou moc unavení a nevidí to.
@barca77 píše:
Já nevím, mně nepřijde za každou cenu správné půjčovat cizím dětem hračky. Proč vlaatně? Např. pokud půjdeme na pískoviště a budeme mít jednu lopatičku, nevidím důvod, proč bych ji měla synovi brát a dávat cizímu dítěti. Dospělí si přece mezi sebou také nepůjčují telefony nebo co já vím. Teď to přeháním, ale zkrátka jsou situace, kdy nevidím důvod půjčovat vše, co chce jiné dítě. Spíš mi přijde častěji lepší řešení, aby maminka vysvětlila dítěti - tohle není naše, chlapeček si teď chce hrát se svými hračkami, pojˇ, najdeme si něco jiného… Zase je přece potřeba i respektovat, že si dítě vzalo své hračky, chce si s nimi hrát a ne že se bude neustále ohlížet na to, že jiné děti by je chtěly taky…
Kolik rodičů dětem na hřiště nepřinese nic, a pak jen otravují s půjčováním.
V kapse mobil za x tisíc, a dítě nemá ani obyčejnou lopatku. To není normální.