Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Adrasteia píše:![]()
![]()
![]()
![]()
Dám k dobru historku o benevolentní výchově: V metru matka v brýlích s dítětem, které neustále z nudy okopává starou paní sedící před ním. Ta vysílá zoufalé pohledy k matce dítěte. Pak se ozve, jestli by jako paní nemohla chlapečkovi něco říct. Tak se na ni užasle podívá a povídá: Ale paní, my máme volnou výchovu. Metro přijede do stanice, zvedá se mladík a chystá se vystupovat. Nejdřív však přistoupí k dotyčné paní a pronese:„Ty vole, to ti schvaluju, já měl taky volnou výchovu!“ Následně vytáhne z úst žvýkačku, nalepí ji dotyčné dámě na brýle a hlasitým „čau“ opouští metro.
@Adrasteia píše:![]()
![]()
![]()
![]()
Dám k dobru historku o benevolentní výchově: V metru matka v brýlích s dítětem, které neustále z nudy okopává starou paní sedící před ním. Ta vysílá zoufalé pohledy k matce dítěte. Pak se ozve, jestli by jako paní nemohla chlapečkovi něco říct. Ta se na ni užasle podívá a povídá: Ale paní, my máme volnou výchovu. Metro přijede do stanice, zvedá se mladík a chystá se vystupovat. Nejdřív však přistoupí k dotyčné paní a pronese:„Ty vole, to ti schvaluju, já měl taky volnou výchovu!“ Následně vytáhne z úst žvýkačku, nalepí ji dotyčné dámě na brýle a s hlasitým „čau“ opouští metro.Příspěvek upraven 11.11.15 v 00:47
@Nimie píše:![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
neneeeeee, ježiš to mi neříkej, že se to fakt stalo
Jo, fakt se to stalo. Jen by mě zajímalo, zda ta matka po tomto zážitku svůj pohled na výchovu svého potomka přehodnotila.
![]()
@Nimie píše:
ježiš mě se tak líbí jak v těch upozorněních od tebe mám „jdukolem Vás zmínila“, tak se vždycky směju tomu „jdukolem Vás“![]()
však já to jen tak jdu kolem, ometám se tu i támhle.. ![]()
@Adrasteia píše:
Jo, fakt se to stalo. Jen by mě zajímalo, zda ta matka po tomto zážitku svůj pohled na výchovu svého potomka přehodnotila.![]()
@jdukolem píše:
však já to jen tak jdu kolem, ometám se tu i támhle..
@Nimie píše:ale že zrovna kolem mě
tak je ti to snad nepříjemné nebo co!
![]()
grrrr
@Adrasteia píše:![]()
![]()
![]()
![]()
Dám k dobru historku o benevolentní výchově: V metru matka v brýlích s dítětem, které neustále z nudy okopává starou paní sedící před ním. Ta vysílá zoufalé pohledy k matce dítěte. Pak se ozve, jestli by jako paní nemohla chlapečkovi něco říct. Ta se na ni užasle podívá a povídá: Ale paní, my máme volnou výchovu. Metro přijede do stanice, zvedá se mladík a chystá se vystupovat. Nejdřív však přistoupí k dotyčné paní a pronese:„Ty vole, to ti schvaluju, já měl taky volnou výchovu!“ Následně vytáhne z úst žvýkačku, nalepí ji dotyčné dámě na brýle a s hlasitým „čau“ opouští metro.
Nevěřím, že se to stalo konkrétní uživatelce nebo její kamarádce. Toto jsem četla už před lety jako vtip myšlený proti volné výchově.
S článkem ve své podstatě souhlasím. Taky si myslím, že se s kultem dítěte přehání. Je potřeba uvědomit si, že nikde v přírodě to nefunguje. Kdyby se měla smečka nebo tlupa řídit podle mláďat, tak brzy všichni vymřou. Vůdcem je vždy dospělý jedinec.
RaBR doma mám, četla jsem ho už velmi dávno(při prvním dítěti) a nijak mě neoslovil. Kdybych nechala vyplynout přirozené následky ze situace, tak ty přirozené následky nebudou jen pro konkrétní dítě, ale pro celou rodinu.
@Adrasteia píše:
Každý extrém je špatný. Ve výchově dítěte je nejdůležitější důslednost, jasně a srozumitelně nastavená pravidla a spoustu lásky k tomu. Někdy si rodiče, kteří upřednostňují autoritativní a direktivní výchovu myslí, jak budou mít krásně slušné a vychované dítě a často pak bývají zklamáni z výsledku. Poslušné dítě, které slepě plní příkazy rodičů nepovažuji za cíl výchovy. Opačný extrém, kdy dítě nemá žádné hranice a může všechno je samozřejmě také špatně.
ALE! Fyzické tresty, křik, autoritativní přístup k dítěti ještě zdaleka neznamená důslednou výchovu. Naopak v rodinách, kde se nekřičí a dítě nedostalo v životě na zadek může být výchova důsledná a láskyplná.Hodně se teď začal kritizovat RABR, jenže velmi často zjišťuji, že argumenty odpůrců svědčí bohužel o tom, že knihu buď nečetli důkladně, nebo celý koncept vůbec nepochopili. Já třeba tak vychovávám syna (2 a půl roku) - nevzteká se, je veselý, samostatný, nemáme nejmenší problém.
Příklad: Autoritativní výchova
Respektující výchova:
Dítě si hraje. Matka: Jdeme na večeři. Dítě neposlouchá. Matka zvyšuje hlas, dítě neposlouchá. Matka tahá dítě za ruku, že se jde na večeři a dítě udělá hysterickou scénu. Dostane na zadek, po chvíli se uklidní a matka má fajn pocit, jak to celé zvládla, protože dosáhla svého. Netuší, že nezvládla vůbec nic.
Syn si hraje. Já s předstihem: Ještě si pohraj, za chvíli je večeře. Po malé chvilce zopakuji. Syn: Chci si ještě hrát! Já: Domluvíme se. Postavíš ještě tři tyhle kostky a potom to uklidíme a půjdeme? Syn: Jo. Postaví tři kostky, uklidí je do krabice, odcházíme v pohodě a bez křiku. Učíme se umění kompromisu, domluvy. Funguje to. Pokud někdo argumentuje tím, že u jeho dítěte to nefunguje, tak je to proto, že dítě bylo doposud zvyklé na autoritativní výchovu a ze dne na den to opravdu změnit nelze. Ještě chci doplnit, že u RABRU je důslednost na prvním místě, tzn. na čem se domluvíme, to musíme splnit oba, já i syn.
souhlás. jen mi v tom pripaxu chybi negativni reakce ditete na aplikovany rabr. co kdyz tu dohisu nedodrzi. protoze ono asi malokdy nerabr matka zacne hned rvat. trba se i snazi upozornit predem, stanovit 3 kostky. a mak dit blok a nepujde.
tam je podle me teprve rozdil v reseni. kdy autorita zacne jecet, placat.
me se treba u rabru libi, ze tam ten donucovAci nastroj ma-pouzit fyzickou prevahu a to dite odnest. nebo kdyz nebude A nebude nasledovat B.
a pak nevychova, kde mi nejaka unikova cesta, kdyz se dohoda ze strany ditete nedodrzi- neni.
Bylo tady psáno, že rodič a dítě jsou si rovni. S tím nesouhlasím. Rodič se o dítě stará, živí ho má odpovědnost. Je platným členem společnosti. To dítě teprve v bude a to kdovíjestli.
Doma mi vyprávěli, že mému dědovi umřela maminka, když děti byly malé. To bylo neštěstí. Smrt dítěte v té době nabyla takový průšvih jako smrt rodiče. A to nemluvím o ztrátě otce.Ten živil a proto byl pro všechny členy rodiny životně důležitý. To jen dnešní nepřirozená doba staví pravidla pro přežití na hlavu.
Co se týká kultu dítěte, není to myslím jen o vztazích doma. Nejhorší je že obdivování dětí se očekává od všech. Cizí lidé musí trpět nevychované děti třeba v restauracích, v dopravních prostředcích. Nedej bože aby se někdo ohradil.Ten by to schytal. Vždyť děti musíme chápat. Jen tady bylo pár diskusí na toto téma." pán v restauraci okřikl mé živé děti" apod.
@Lama Lama píše:
souhlás. jen mi v tom pripaxu chybi negativni reakce ditete na aplikovany rabr. co kdyz tu dohisu nedodrzi. protoze ono asi malokdy nerabr matka zacne hned rvat. trba se i snazi upozornit predem, stanovit 3 kostky. a mak dit blok a nepujde.
tam je podle me teprve rozdil v reseni. kdy autorita zacne jecet, placat.
me se treba u rabru libi, ze tam ten donucovAci nastroj ma-pouzit fyzickou prevahu a to dite odnest. nebo kdyz nebude A nebude nasledovat B.
a pak nevychova, kde mi nejaka unikova cesta, kdyz se dohoda ze strany ditete nedodrzi- neni.
Ráda doplním. Jde o tu situaci, kdy chci, aby šel syn na večeři. Pokud by dohodu nedodržel, klidným hlasem mu řeknu, že jsme se na něčem dohodli (dohodu zopakuji) a že očekávám, že ji dodrží. Řeknu, že budu počítat do tří a do té doby očekávám, že půjde sám a když ne, budu ho muset na večeři odnést já. Na počítání syn zabral vždycky (i když na počítání většinou ani nedojde). Jednou se stalo, že to nezabralo (protože byl unavený a lezla na něj nemoc), tak jsem ho prostě vzala a odnesla. Dítě takovéto jednání rychle pochopí, naučí se domlouvat, dodržovat sliby, je spokojené a nemá důvod dělat dlouhodobě scény.
U tohoto modelu je však důležité to, že se musí dodržovat důsledně dlouhodobě. Pokud bude matka někdy řvát, někdy nabídne dohodu a někdy to prostě nechá být, tak dítě neví, čí je, necítí se spokojené, neví, co se po něm chce a pak se to často projeví „zlobením“. Vina je však v tomto případě jednoznačně na straně matky.