Lže a krade v 9 letech

Fotoalbum (0)
Sledovat e-mailem
Přidat k oblíbeným
Zapnout podpisy
Hledání v tématu
Sledovat eMimino.cz

Stránka: Předchozí 1 2 3 4 5 6

Napsat příspěvek

Velikost písma:

Gina108

23847

154

3.12.15 20:01

načítám...

@žížal píše:
Popravdě, to mě taky napadlo, že reakce sousedky asi byla vyhrocenější, než bylo potřeba. Tohle je strašně těžký - vybalancovat to tak, aby to dítě nebylo stresovaný víc, než je nezbytně nutný, aby nebylo ponižováno a nepřiměřeně trestáno, ale zároveň aby byly nastaveny jasné hranice a aby se začaly tyhle situace eliminovat. Je to běh na dlouhou trať.

Taky se mi zdá, že sousedka je pěkná krkna. Je mi jasný, že by jí blbý jabko ani nedala, kdyby jí dcera poprosila. To tu „krádež“ neomlouvá, ale stejně - taková p. čovina :roll: Mě by ani nenapadlo to matce dítěte říkat. Já ani nepoznám, že nám sousedovo dítě snědlo jabko a to tu máme cizí děti nalezlé skoro furt. Nebudu řešit, jestli si jablko vzalo dítě moje nebo jeho kamarád. Tvl voni tam ty jabka maj snad na výstavu nebo co :roll: :mrgreen:

načítám...
Citovat
Zmínit

Gina108

23847

154

3.12.15 20:04

načítám...

@jdukolem píše:
já vím, žes to nepsala ty - ale jiná anonymní… akorát mi přijde, když mám na věc názor, a radím tak to má udělat veřejně..

Třeba už tu psala něco intimního a nechce psát pod svým nickem v téhdle diskuzi. Víš jak to myslím, píšu dnes jak tatar :oops:

načítám...
Citovat
Zmínit

jdukolem

49159

140

3.12.15 20:06

načítám...

@Gina108 píše:
Třeba už tu psala něco intimního a nechce psát pod svým nickem v téhdle diskuzi. Víš jak to myslím, píšu dnes jak tatar

ale to by si přece nikdo nespojil.. to mi nepřijde jako důvod :nevim:

načítám...
Citovat
Zmínit

AniNevim

16986

3.12.15 20:19

načítám...

Nemam ted cas docist celou diskuzi, ale ja to nevnimam jako kradez, ale jako to, ze se nedovolila. Nebo ty bonbony a jablka byly nejak schovany, ze treba prosmejdila spajz? Ta nausnice take lezela na stole a dcera ji zrejme pokladala za svoji. Tam se mi to zamotalo, jestli ta jeji nausnice, co mela doma, uz nebyla „ukradena“… Me to prijde, ze nevi, ze se ma dovolit.
Protoze kdyby nekdo vyzvedl me dite ze skoly, domlouvala bych se, aby mu dal neco zakousnout. :nevim:
Mozna jsem mimo, omlouvam se, doctu pozdeji.

načítám...
Citovat
Zmínit

Anonymní

3.12.15 20:42

načítám...

Protože jsem nevěděla v kolik s té pohotovosti dorazíme tak jsem jí dala do kastrulku oběd k sousedce, pytlík popcornu a ve 4 měla přijít starší tak jí měla sousedka odvézt domů ale stihli jsem to cca do 15 hod.
@jdukolem ono co ti budu říkat sama to máš doma tak víš jak to chodí prostě těm dětem se obětuje vše ani nevím kdy naposled jsem si někam zašla vlastně když se tak nad tím zamyslím i díky této diagnoze se se mnou přestali bavit i kamarádky nemluvě o nějakém holiči nebo zajít si na kosmetiku ted si nestěžuji jen tím chci říct že člověk pro ně dýchá a chce udělat vše jen to nejlepší chce jim pomoct a někdy je to zoufalství prostě nepřekonatelné - většinou tyhle stresové situace řeším tím že se zhluboka několikrát nadechnu poprosím malou aby mi dala minutku samoty rozdýchám se a pak věc řešíme a pak si večer když spí pobrečím do polštáře a naberu sílu do dalšího dne ale prostě někdy se to tak nahromadí že člověk zakřičí ono i psycholožka říká důrazně říct ale ono se někdy to důrazně změní že člověk zakřičí aniž by si to uvědomil u nás naštěstí nejsou projevy adhd takové jako v některých případech kdy je chování opravdu vyhrocené ve stylu odmlouvání neposlouchání atd vidím třeba na jedné mamince z ppp kam chodíme a to dítě už opravdu příjde i hodně přidrzle nebo nevím jak to popsat prostě klidně do ní i kopne dá jí facku atd já toho většinou využiju jako výchovný moment a rozebírám z malou co ten chlapec udělal špatně a proč je to špatné atd

Citovat
Upravit

VitHan

614

143

3.12.15 22:44

načítám...

To víš, že občas taky vylítnu. Ale málo a nerada a pak se snažím své chování vysvětlit a omluvit se.Ale to není důvod mojí podrážděné reakce. Já si opravdu neumím představit, jak se dají babičce ukrást bonbony.To jsou její speciální, jen pro babičku a všichni se bojí na ně i podívat? Mě to připomíná scénu z Krásky v nesnázích - moje dia sušenky. A dokonce ani tam se nemluvilo o krádeži.
Situace s jabkem taky nechápu. Když k nám přijdou cizí děti dostanou cokoliv. Snesu to k jejich dosahu a berte si co chcete.
A učitelka, která chce tuto krádež hlásit? U devítileté? I jako laik vím, že to není krádež v pravém slova smyslu. Asi je potřeba hledat problém jinde.
Možná bych všechny situace od tebe potřebovala vysvětlit.

načítám...
Citovat
Zmínit

jdukolem

49159

140

3.12.15 23:52

načítám...

@Anonymní píše:
Protože jsem nevěděla v kolik s té pohotovosti dorazíme tak jsem jí dala do kastrulku oběd k sousedce, pytlík popcornu a ve 4 měla přijít starší tak jí měla sousedka odvézt domů ale stihli jsem to cca do 15 hod.
@jdukolem ono co ti budu říkat sama to máš doma tak víš jak to chodí prostě těm dětem se obětuje vše ani nevím kdy naposled jsem si někam zašla vlastně když se tak nad tím zamyslím i díky této diagnoze se se mnou přestali bavit i kamarádky nemluvě o nějakém holiči nebo zajít si na kosmetikuted si nestěžuji jen tím chci říct že člověk pro ně dýchá a chce udělat vše jen to nejlepší chce jim pomoct a někdy je to zoufalství prostě nepřekonatelné - většinou tyhle stresové situace řeším tím že se zhluboka několikrát nadechnu poprosím malou aby mi dala minutku samoty rozdýchám se a pak věc řešíme a pak si večer když spí pobrečím do polštáře a naberu sílu do dalšího dne ale prostě někdy se to tak nahromadí že člověk zakřičí ono i psycholožka říká důrazně říct ale ono se někdy to důrazně změní že člověk zakřičí aniž by si to uvědomil u nás naštěstí nejsou projevy adhd takové jako v některých případech kdy je chování opravdu vyhrocené ve stylu odmlouvání neposlouchání atd vidím třeba na jedné mamince z ppp kam chodíme a to dítě už opravdu příjde i hodně přidrzle nebo nevím jak to popsat prostě klidně do ní i kopne dá jí facku atd já toho většinou využiju jako výchovný moment a rozebírám z malou co ten chlapec udělal špatně a proč je to špatné atd

zatím jen k vytučněnému.. ty se musíš začít starat i o sebe - vybalancovaná matka v pohodě toho zvládne víc než ta, která nevypadne ani k holiči.. nedělej to, potřebuješ odněkud nabrat síly z něčeho dobít baterky, ne že potřebuješ - je to tvá povinnost! vůči malé hlavně…věř že ten odstup a nadhled je pro nás „postižené“ matky nejdůležitější, jinak se necháme „utopit“ v situacích typu - jablko, bonbony atd..
jinak k tomu křičení ale jo já si taky zařvu, jsem jen člověk - i já jsem unavená a není mi třeba dobře a tak už mám někdy občas síly jen tak tak a prostě zařvu.. jo mrzí mě to pak, protože se tím nic neřeší, ale občas to funguje- dnes jsme byli na nákupu - mladej žvanil brebentil - on tu pusu prostě nezavře, čtvrt hodiny jsme řešili, že si opravdu smí vybrat jen JEDNU věc ne víc pak zase rozmýšlel kterou… do toho samozřejmě neklidnej, furt „tancoval“ okolo, ruce neklidný vše potřebuje osahat… vyvrcholio to u kasy, když si začal kutálet mandarinky tak to už jsem zařvala : a padej!!! před dveře když se neumíš chovat!" šel, mě to zamrzelo, ale přijdu ven, a on si tam v pohodě ďoube prstem do omítky a s úsměvem se ptá kde má to lízátko…ach jo no…

načítám...
Citovat
Zmínit

Reklama

Anonymní

4.12.15 10:21

načítám...

@jdukolem tak jsem se i zasmála uplně mi to připomnělo malou - ona tu pusinku taky nezavře a u toho stihne ještě milion jiných věcí- a zpívá pořád a všude v posteli na záchodě ve sprše u jídla v šalině prostě fakt všude ale naučila jsem se si vypnout uši prostě se dostanu do takové pozice že neslyším ale o to je to pak horší - ty mě neposloucháš tak znovu :zed: :zed: nebo pořád něco vykládá má tak strašně bujnou fantazii že když něco vykládá tak jí člověk opravdu věří že byla na měsíci se slonem a zachránila tam velrybu.Ono někam jít od takového dítěte je těžké-málo kdo má pro toto chování pochopení, kamarádky mají „zdravé“ děti takže většině po 10 minutách vyprávění dojde trpělivost a koukají na hodinky kdy už na chvilku stichne. A když si k tomu připočtu že chodíme oba s manželem do práce tak toho času opravdu není dělám v nepřetržitém provozu takže se s manželem u malé střídáme a když nám výjdou stejné směny tak je s malou starší dcera a tak když zase mám odpoledne volno tak „vyhodím“ starší dceru s kamarádkama aby si odpočinula a tak je to pořád dokola.Ale mluvili jsme o tom všem s manželem a rozhodli jsme se že jí přihlásíme do skautu vyhraje si tam a hravou formou se bude učit chování k lidem věcem a přírodě. Sice s ní hodně jezdíme na výlety do přírody ale s těmi dětmi to bude jistě zajímavější, Dnes jsem tam volala a přijímají i děti s adhd začleňují je mezi ostatní a protože manžel jako malý byl skaut tak prý se i učí jak zvládat podobné nehody (nebo spíše jak zabránit) jaké se stali ve škole a u sousedky.

Citovat
Upravit

jdukolem

49159

140

4.12.15 10:36

načítám...

Víš ale zase mají tyhle děti kouzelnou duši.. nádherný svět plný slonů na měsíci - to je úžasné přece možná by malá (už chodí do školy) mohla tyhle vymýšlenky psát… mohlo by to být úžasné..
malej je to samý.. má úžasnou fantazii dokonalý svět báječných bytostí - se kterými je ale potřeba se všemi hovořit že ano :zed: :lol:
jinak já furt věřím tomu, že kdyby sousedka s dcerou mluvila - řekla jí ano to jablíčko je krásný líbilo se ti, ale ty ses nezeptala tak si ho nesmíš vzít, správně se to dělá tak a tak.. pojď zkusíme si to… že by z celého „případu“ nemuselo být až takové halo…
ten skaut je prima nápad.. :palec:

načítám...
Citovat
Zmínit

Anonymní

6.1.16 20:49

načítám...

Lže a krade v 9 letech

Máme děti vPP, jedno z nich - 9let- již delší dobu lže, ničí a krade, doma ostatním sladkosti, drobné hračky, ve škole ostatním pastelky, různé figurky… Dále ničí věci na sobě i osobní věci jako aktovku, penál… V sešitech načmáráno, roztrhané a vytrhané listy, prostě vše v dezolátním stavu. Nepomáhá ani cukr ani bič, prostě nic. Po každé domluvě či trestu si odbrečí svou minutku a to je vše. Udělá za vším tlustou čáru a jede na novo. O dutkách a poznámkách se ani rozepisovat nebudu - neplní povinnosti, nedělá úkoly, nemá připraveno na hodinu. Po dotazu proč? nastane mlčení a nedozvíte se vůbec nic, ani hlásku. Pycholožka nám řekla, jsou to geny, musíte být důslední a neustále vysvětlovat takhle ne.No, o tomhle doporučení si myslím své, chtěla bych vidět psychology, kdyby měli doma takové dítě, jak by zachovali klid a roky vysvětlovali že tohle se nedělá. A hlavně na přípravách nám popřád říkali, jak nám všichni pomohou a odbít nás, jsou to geny…, tak to jsme nemuseli žádnou přípravu absolovovat. Nemáte někdo zkušenost, která třeba aspoň trochu zabrala? Doma je dost často kvůli dítěti napjatá atmosféra a už nás pak napadá i jeho vrácení. Protože je to kolikrát mezi mnou a manželem dost vyhrocené a doopravdy hádat a rozkládat vlastní rodinu kvůli jednomu nechci.