Poradna pro neplodnost, reprodukční medicínu a genetiku
MUDr. Kateřina Veselá Ph.D.
Ty jo, my to taky tajili nebo spíš to bylo tak bolestné, že do toho nikomu nic nebylo, nenáviděla jsem dotazy, kdy jako hodláme mít dítě. Dokonce blízká rodina o mně mluvila za zády, dozvěděla jsem se to až později, jako o kariéristce, co si raději trajdá po světě, než by měla dítě, čekali jsme na ni skoro sedm let, já už byla tak zoufalá, že jsem přemýšlela, kde bych nějaké to miminko ukradla
několika denníma záchvatam pláče jsem reagovala na každé vzdálené těhotenství. Druhá nešla přes 4roky, IVF pokusy, možné i nemožné, a to si zase povídali, že jsem natolik pohodlná, že dvě děti nechci, nezvládnu, že by nás moc omezily apod. kecy, když pak vyšlo najevo IVF, dokonce jsembyla vadná, ta, co jde proti přírodě. Naprosto tě chápu a je mi to moc líto. Nikdo by to neměl zažívat, je to peklo na zemi
![]()
Děkuji…ja se sažím, jen je pro mě poslední dobou hrozně těžký ty slzy nechat na doma. Mizím na záchod a tam se snažim o to, abych se dala dohoromady..aby nikdo nic nepoznal.
@Emma8
on to málokdo pochopí, je to jak kdybys mluvila cizí řečí, porozumí ti někdo, kdo si něčím podobným prošel. Ona to není nenávist k těhotným, není to ani to, že bys jim to nepřála, ale bolí to, je to tak zoufalý blbý pocit. Já vždycky byla ráda, že někdo taky nemůže otěhotnět, že v tom jako nejsem sama, špatně s to vysvětluje, není to, že bych byla ráda, že má někdo taky problém, bylo mi to líto a přála jsem jim otěhotnění, jen prostě ten pocit, že nejsem jediná, ten mi dával sílu, a pak vždycky ten někdo otěhotněl a já byla zadupaná někde na dně.
Nevím, co ti mám napsat, nejde na to nic napsat.
Přemýšleli jste nad adopcí? Já už si přála takové fantasmagorie, že by bylo fajn, kdyby měl manžel bokovku a ona porodila a hodila mu dítě na hlavu, že ho nechce a podobné nesmysly ![]()
@terinka4444 píše:
Ty jo, my to taky tajili nebo spíš to bylo tak bolestné, že do toho nikomu nic nebylo, nenáviděla jsem dotazy, kdy jako hodláme mít dítě. Dokonce blízká rodina o mně mluvila za zády, dozvěděla jsem se to až později, jako o kariéristce, co si raději trajdá po světě, než by měla dítě, čekali jsme na ni skoro sedm let, já už byla tak zoufalá, že jsem přemýšlela, kde bych nějaké to miminko ukradlaněkolika denníma záchvatam pláče jsem reagovala na každé vzdálené těhotenství. Druhá nešla přes 4roky, IVF pokusy, možné i nemožné, a to si zase povídali, že jsem natolik pohodlná, že dvě děti nechci, nezvládnu, že by nás moc omezily apod. kecy, když pak vyšlo najevo IVF, dokonce jsembyla vadná, ta, co jde proti přírodě. Naprosto tě chápu a je mi to moc líto. Nikdo by to neměl zažívat, je to peklo na zemi
![]()
![]()
Ty máš teda empatické okolí
. Lidi, kteří to nezažili, prostě nemůžou pochopit. My jsme na prcky čekali dlouhých 11 let a povedli se po 4. IVF. A taky jsem se teď dozvěděla od mamky, co říkala její sousedka. Prý naše dvojčata se nepočítají, protože jsou z umělýho. Kráva
. Jak kdyby byly děcka z IVF něco míň.
Je zvláští co člověk, to jiný názor. Někdo má pocit, že bych chtěla aby mě kamarátky litovali. To ja rozhodně neočekávám.
Asi jsem to napsala špatně.
Terinka4444 ty jsi to vystihla přesně…mám pocit, že mluvím cizí řeči a cítím se zadupaná. Já na sobě pracuji pořád. Prostě to na mě nějak dolehlo.
O adopci uvažujem. Pořád si říkáme, že je to taková naše jistota. Pořád, ale věříme, že se nám to povede.
@Cipisek79 píše:
Ty máš teda empatické okolí. Lidi, kteří to nezažili, prostě nemůžou pochopit. My jsme na prcky čekali dlouhých 11 let a povedli se po 4. IVF. A taky jsem se teď dozvěděla od mamky, co říkala její sousedka. Prý naše dvojčata se nepočítají, protože jsou z umělýho. Kráva
. Jak kdyby byly děcka z IVF něco míň.
nepočítají jo? Nakopat jí do řiti
tchýně od mých 18 let furt, kdy bude nějaké vnouče, furt vnouče, vnouče, vnouče… rodila jsem ve 31 letech. A pak mi řekne, že umělý je děs a hrůza, že tohle tedy ne
![]()
@Cipisek79 píše:
Ty máš teda empatické okolí. Lidi, kteří to nezažili, prostě nemůžou pochopit. My jsme na prcky čekali dlouhých 11 let a povedli se po 4. IVF. A taky jsem se teď dozvěděla od mamky, co říkala její sousedka. Prý naše dvojčata se nepočítají, protože jsou z umělýho. Kráva
. Jak kdyby byly děcka z IVF něco míň.
Bydlím na vesnici. Lidi dokážou byt zlí…zavídí dobrou práci, nový auto, dům atd. a když nemáte děti po 6 letech manželství, tak proč si sem tam trochu nepopíchnout…znám to z vlastní zkušenosti.
A já bych měla pořád na sobě pracovat a dělat, že je vše ok.
@Emma8 píše:člověk nechce litovat, nepotřebuje litovat, myslím že po nocích nalituje dost a dost sám, potřebuje jen mít možnost být svobodně smutný, být okolím brán takový, jaký je, být pochopen vtom, že děti kamarádek a rodiny jim všem ze srdce přeje, ale má právo na trochu smutku nad svou prázdnou náručí, jen trochu toho pochopení. I když to je právě to složité, co ženský, který takový tuhý boj za sebou nemají moc nechápou, a potom skutečně neví, jak s tebou jednat, jak se k tobě chovat, netuší tyhle naše myšlenkové pochody, nechápou, že někdy se potřebuješ od jejích rodin stáhnout, i když je máš stále ráda.
Je zvláští co člověk, to jiný názor. Někdo má pocit, že bych chtěla aby mě kamarátky litovali. To ja rozhodně neočekávám.
Asi jsem to napsala špatně.Terinka4444 ty jsi to vystihla přesně…mám pocit, že mluvím cizí řeči a cítím se zadupaná. Já na sobě pracuji pořád. Prostě to na mě nějak dolehlo.
O adopci uvažujem. Pořád si říkáme, že je to taková naše jistota. Pořád, ale věříme, že se nám to povede.
Já otěhotněla až při adopčním řízení, což tobě už nehrozí, ale nám to pomohlo.
Moc moc ze srdce ti přeju, ať je to další IVF úspěšné, ať se chytí klidně obě dvě, ať je donosíš, ani nevíš, jak moc ti to přeju.
@Emma8 píše:
Taky, bych ji nakopala
Chystám se jít darovat vajíčka, kdybys chtěla, můžeme se domluvit spolu. Když někoho dovedeš, posunou tě v pořadníku..Jinak držím palečky. Lidi mají radost, kdy se někomu nedaří ![]()
@terinka4444 píše: člověk nechce litovat, nepotřebuje litovat, myslím že po nocích nalituje dost a dost sám, potřebuje jen mít možnost být svobodně smutný, být okolím brán takový, jaký je, být pochopen vtom, že děti kamarádek a rodiny jim všem ze srdce přeje, ale má právo na trochu smutku nad svou prázdnou náručí, jen trochu toho pochopení. I když to je právě to složité, co ženský, který takový tuhý boj za sebou nemají moc nechápou, a potom skutečně neví, jak s tebou jednat, jak se k tobě chovat, netuší tyhle naše myšlenkové pochody, nechápou, že někdy se potřebuješ od jejích rodin stáhnout, i když je máš stále ráda.Já otěhotněla až při adopčním řízení, což tobě už nehrozí, ale nám to pomohlo.
Moc moc ze srdce ti přeju, ať je to další IVF úspěšné, ať se chytí klidně obě dvě, ať je donosíš, ani nevíš, jak moc ti to přeju.
Ani nevíš, jak jsi mě pomohla. Že vím, že nejsem blázen.
S manželem věříme, že to miminko bude at už z IVF nebo adoptované. Jak už jsem psala jsem jen z toho všeho unavená.
Ahoj zakladatelko, mám to podobně. Roky běží, všichni kolem jsou buď těhotní nebo už dávno mají plno dětí. Máme za sebou několik nepodařených těhu, nedali se bohužel utajit, takže to o nás vědí asi všichni. Je to hrozný pocit - je to jako být mezi dvěma mlýnskými kameny - na jedné straně mě doslova ničí být v přítomnosti těch všech kamarádek maminek, snažit se chovat k nim a jejich dětem normálně a na druhou stranu se děsím toho, jak jsem poslední dobou od všech izolovaná. prostě jsem životně jinde než všechny moje vrstevnice a co s tím?
JInak sama za sebe jsem zjistila, že jsou kamarádky, u kterých mi děti nevadí a pak jiné, se kterými nemůžu být snad ani minutu (říkám jim vykojené mozky
Omlouvám se za ten výraz, ale některé se prostě nedokážou bavit o ničem jiném, pořád to své dítě vystavují na odiv, fotky, kočárky…tak s těmi jsem přátelství utla - bohužel). Říkám si, jak to vlastně řešit dál? Je to na prd, my nepochopíme mateřství a ony zase naše pocity…bohužel si ale říkám, že možná některá má přátelství nebyla tak silná, aby ustála tuto situaci, jiná naopak ano. Já jsem také „plodná“, ale zatím nejsem schopná donosit zdravé dítě, na jaře mě čeká KET, má jediná naděje, která mi po PDG zbyla ![]()
@SlecnaSally píše:
Chystám se jít darovat vajíčka, kdybys chtěla, můžeme se domluvit spolu. Když někoho dovedeš, posunou tě v pořadníku..Jinak držím palečky. Lidi mají radost, kdy se někomu nedaří
Jsi moc hodná. Léčím v se v caru, kde se na dárkyni nečeká. Příprava trva dva měsíce. Jsem rada, že jsou mezi nama takový ženský, který se k darcovství odhodlají. Dáváte nám naději…
@Emma8 píše:
Ani nevíš, jak jsi mě pomohla. Že vím, že nejsem blázen.S manželem věříme, že to miminko bude at už z IVF nebo adoptované. Jak už jsem psala jsem jen z toho všeho unavená.
nejsi blázen, nejsi a jednou to vyjde. Musí