Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Zdravím, psala jsem tu nedávno o obavách z přistěhování partnera… nedošlo na něj, změna práce se nakonec nepodařila. Bohužel musím říct naštěstí.
Jsme spolu 5 let, oba 50+. Vztah máme víkendový, on jezdí za mnou.
V poslední době mám čím dál větší pochybnosti o smysluplnosti dalšího soužití… mám pocit, že je stále pevně zakotven v původní rodině (2 dcery) a vlastně není připraven a ochoten cokoli stabilního budovat se mnou. Pár příkladů:
Jsem velmi rozladěná, co se zpočátku zdálo jako prima vztah, je v háji. Jakákoli diskuse s ním na téma původní rodiny je marná, obviňuje mě ze sobectví a nevraživosti vůči nim… Prý jsem věděla, že má děti… jasně, jen zapomněl zmínit, že budou pořád na prvním místě…
Mám jasno v tom, že nechci společné bydlení. Jen nevím, jestli s ním chci vůbec i to víkendové…
Vyřeší něco pauza? Dát si čas, odstup, popřemýšlet? Nebo to ani nemá cenu? Nevím, zda by mu během odloučení něco došlo… Má smysl být ve vztahu jen proto, aby člověk nebyl sám? Není to málo?
Být ve vztahu jen proto abys nebyla sama je ta největší blbost. Co ty víš, třeba je někde venku chlap, se kterým by ses cítila lépe a nemusela jsi o vašem vztahu přemýšlet. Nejsem si jistá, že by nějaká pauza něco vyřešila.
Z tvého příspěvku nemám pocit, že bys s ním chtěla být ![]()
A co si tak matně vybavuju ten předchozí, tak ani tehdy jsem ten pocit neměla ![]()
Samozřejmě, že děti budou vždy na prvním místě. Proč by měl něco financovat tobě?
Podpora dcer, ok, ale hradit náklady a opravy u původní „rodiny“, tedy financování ex, tak to pardon, ale to ať jde. Nemá to smysl udržovat, jen aby člověk nebyl sám. A nikde není psáno, že on je ten tvůj poslední na světě. Oni ho nakonec oškubou a on skončí s holou zádelí na ubytovně. Je to přesně ten typ. Ať se k nim vrátí, když by bez něj nemohli existovat.
@andrasteia píše: Více
Tak tuší, úplně přesně neví.
Asi na to koukám špatně, fakt bych myslela, že vztah č. 1 je ten nový. Jako děcka zabezpečit, ale primárně pečovat o to nové. Nebo ne?
@Erinne píše: Více
Hmm, toho se bojím, že skončí přesně takhle… Ale mám ho zachraňovat??
Nechal bydlení ex, podílí se na financování bydlení, financuje dcery, má je na prvním místě - to vše mi přijde naprosto v pořádku, dokud dcery studují. Otec by měl mít děti na 1. místě, stejně tak i matka.
To, že tebe nefinancuje mi také přijde v pořádku, když za tebou dojíždí a nebydlí u tebe. Nebo snad nezaplatí vůbec nic? (Večeře, výlet a podobně?)
Z mého pohledu ti nevyhovuje, takže na co čekat?
Děti budou vždy přednější a je to tak správně.
A je to sakra dobrý otec, víc takových!
Příspěvek upraven 23.05.24 v 19:13
Tohle v každém případě není vztah. Jen s tebou zabíjí čas. Nechce nic budovat, jen někoho mít. Sama začínám nový život s novým partnerem (resp. jsme spolu rok), ano, je nám o deset let méně než vám, ale společné dítě ani majetek už nebude, přesto společně BUDUJEME. Nemyslím si, že je důležitý věk, ale ty okolnosti. Ty máte asi stejné, jako my.
V čem si myslím, že něco BUDUJEME:
Partner mluví o tom, že by si mě do budoucna rád vzal (i když to pro mě není důležité, pro něj ano)
Aktivně mi pomáhal při rozvodu (nebyl kvůli němu, potkali jsme se těsně po mém rozhodnutí se rozvést)
Protože máme každý dítě a nechceme další a já nechci brát hormony, sám od sebe přišel s tím, že půjde na vasektomii a také na ni šel, do té doby jsem uvažovala nad nehormonálním tělískem
Chce, abychom bydleli spolu, akceptoval, že upřednostňuji svůj byt, hodlá investovat své peníze do nějakých úprav, aby se nám tam dobře bydlelo (byt má svůj, můžeme bydlet u něj)
Dítě si chce vzít oficiálně do střídavé péče, abychom byli rodina (naše děti si spolu velice rozumí) - dosud má dítě tak jak se hodí ex, zhruba 30:70 ve prospěch ex. Záleží mu na tom, aby bylo jeho dítě s námi
O povinnosti se dělíme, zajímá ho, co potřebuju zařídit, kdykoliv je ochoten mě a moje dítě někam odvézt, přijet pro nás - nemám auto, nechal si ho můj ex.
Neustále mi nabízí, že si jeho auto můžu kdykoliv vzít (jezdím převážně MHD), podělí se se mnou o cokoliv.
Pochopitelně by to nedělal, kdybych mu za to nestála.
Snad to nevezmeš tak, že se chci pochlubit, jaké mám terno. Jen nevím, jak jinak vystihnout ty rozdíly. Že ten tvůj s tebou nic neplánuje. Vidíš to úplně reálně a také to tak cítíš. Psala jsi, že ti je 50+, nevím, na co bys měla čekat a s něčím se jen tak spokojit. Neujel ti vlak. Nepotřebuješ nic stihnout, abys měla dítě, ty přece hledáš jen to, co já - mít partnera pro život, někoho, s kým budeme žít, ideálně spolu zestárneme.
Já jsem se bála rozvést, co budu jako dělat v tom věku (40 +), ale už to nešlo. A pár dní po svém rozhodnutí jsem potkala JEHO. Na tvém místě, když víš, že to není ono, bych to ukončila, on nic budovat nechce. Sama nezůstaneš, nakonec takových a ještě lepších, co se s nimi budeš vídat o víkendu, můžeš mít třeba deset. A určitě máš větší šanci potkat chlapa, který bude chtít opravdový vztah, než když dál budeš zůstávat v tomhle nevztahu. Máš rozhodně na víc.
Neviem, ale, asi nepoznám muža, ktorý by financoval svoju víkendovú partnerku miesto svojich detí. Myslím, že to hrotíš až priveľmi. Takisto, čo sa týka domácnosti matky ich detí, asi nevieš, aké tam má výčitky a emócie. Ak posudzuješ vzťah čisto z financovania partnerových bývalých záväzkov a vadí ti to, potom sa na to radšej vykašli a nájdi si niekoho bezdetného, asi nejaký sirotek by bol ok pre teba.
@Diana74 píše: Více
Určitě ne. On nechce vidět že je těžce zneužíván a tudíž mu ani pomoct nemůžeš. A taky mě nenapadá, jak. Jemu by musel někdo otevřít oči, a ty to být nemůžeš, protože tě pak označí jako nepřející, lakomou a já nevím co ještě.
Škoda, že je ta ex sama, většinou pak tohle odpadne.
Ona ta ex mého muže to taky zpočátku zkoušela. Taky byly chvíle, kdy jsem toho měla dost. Ale ten můj na to měl naštěstí stejný pohled jako já, tudíž, když zase po xté volala, že jí někde teče voda, doporučil instalatéra. A od té doby byl klid. Ten chlap to musí řešit, a jestli chce dělat ex poskoka, tak ať je radši sám.
Mně prijdeš hrozně hamižná, to se na mě nehněvej, ale všechna tebou zmiňovaná negativa se týkají peněz. JEHO peněz. Ať si s nimi hospodaří podle svého, dokud po tobě nechce, abys ho dotovala. Což nechce, naopak ty máš nějakou ambici, aby ti něco financoval. Jako proč? Notabene když uvádíš, že jsi zajištěnější než on.
Vůbec nechápu tvoje myšlenkové pochody. Neřeknu, kdyby ti bylo dvacet, plánovali jste rodinu a tak, budiž. Ale v padesáti?