Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
@Fiveone to si nemyslím, že je dobrej nápad. Sám se naučil sčítat, ale umí i odcitat, násobí, dělit? Chápe ty principy, nebo se prostě naučil dát dvě a dvě dohromady a spojit to? To, že teď skvělé sčítá, rozhodně neznamená, že bude v budoucnu skvelej v matice. Syn má logické myšlení ve vysokém nadprumeru a ano, v matice je dobrej, ale určitě ne nejlepší, naopak v lecčems jsme se i trochu museli doma drtit, aby mu to secvacklo.. ono neco jinyho je naučit se, kolik nul má tisícovka, než chápat všechny ty matematické principy.
@unuděná no prave, já mám zkušenost, ze dobre pocitat se muže naučit fakt kazdej, je to věc pochopení základních principu a taky rutiny ![]()
Ale najít reseni nějaké netradiční úlohy už není jen tak ![]()
@Semtex Tak tak. Můžu ti říct, že už ten klokan pro 4. třídu mi dal dost zabrat, ty nejtěžší úlohy byly maso ![]()
Můj starší syn uměl v 5 letech i dělit, trochu číst.
Znal státy podle velikosti v rozloze a podle podle počtu obyvatel…
Taky jsem mu musela dávat přklady donekonečna…
A má tedy vysoké IQ, je v mense, ale jinak žádný génius není. Časem se to srovnalo.
Akorát se nemusí učit a chytí vše ze školy…
@Midaku píše:
@Fiveone to si nemyslím, že je dobrej nápad. Sám se naučil sčítat, ale umí i odcitat, násobí, dělit? Chápe ty principy, nebo se prostě naučil dát dvě a dvě dohromady a spojit to? To, že teď skvělé sčítá, rozhodně neznamená, že bude v budoucnu skvelej v matice. Syn má logické myšlení ve vysokém nadprumeru a ano, v matice je dobrej, ale určitě ne nejlepší, naopak v lecčems jsme se i trochu museli doma drtit, aby mu to secvacklo.. ono neco jinyho je naučit se, kolik nul má tisícovka, než chápat všechny ty matematické principy.
Tak toto by posoudili v ppp a určitě by nedoporučili dát ho do třídy, kde to nebude zvládat. Zjistili by co zvládne a podle toho by udělali závěr.
@Martina D. píše:
Mám 4letého syna, o letních prázdninách mu bude 5. Poslední dobou mě překvapuje v matematice, je jí úplně posedlý a mě by zajímalo, jestli je něco takového relativně běžné, nebo opravdu projevuje talent. Taky je mi jasné, že se může zastavit a vrstevníci ho třeba postupně doženou. Jen mě zajímá zkušenost ostatních. Syn ví, kolik nul má sto, tisíc, milion i miliarda, hlásí věci jako - ještě 19 bodů a budu mít 300. A já na to - a kolik máš bodů? On - 281.Pak chodí a vypráví: 23 plus 23 plus 23 plus 23 je 92, celý den něco sčítá, cestou ze školky mu musím dávat příklady, protože si to vyžaduje, sčítá věci jako 316 plus 16 a u toho odečítá, kolik má ještě mít příkladů, pořád počítá, kolik bude sourozencům a rodičům, až jemu bude 8, 9, 15. Prarodiče rozlišuje podle věku. Hledá všude podněty ke sčítání, sčítá i digitální hodiny a každou minutu hlásí nový výsledek plus to, co nastane za další minutu, a sčítá klidně 13 plus 59 apod. Už mě nebaví pořád mu vymýšlet příklady, tak jsem ho dnes usadila ke skolakov.eu a pustila mu matematiku pro druhou třídu se sčítáním do 100 s přechodem přes desítku a vydržel u toho půl dne a většinou to dával bez chyby.
Čísla ho fascinovaly vždycky, při schovce chce počítat do 60 a počítá bezchybně, podle mě by to dal do tisíce i dál, sčítá i stovky, dnes cestou ze školky jel 200 plus 200 plus 600 plus 400 je 1400 a v různých obměnách pořád dokola. Měl to někdo podobně?
To je jak o mně
. Byl jsem úplně stejný, naši už z toho byli na prášky. Furt počítat a počítat, všechno a všude. Matika mě baví pořád, pro mě je to zábava, chci jí i učit. Teď jsem psal rozšířenou nepovinnou formu didakťáku a dobrý. Ale tím to končí, nejsem žádný génius, u mě to nadšení na ZŠ rok od roku polevovalo. I když teda učit jsem se nemusel, až na vyjímky, hlavně co se češtiny týká mi vše stačilo ve škole, bez úsilí. Ale zase ta čeština byl a pořád je boj, nemám vůbec ten cit, diktát, no tak to je jasná pětka. A ostatní předměty stačily ve škole, ale nějakou těžší formu na nějaké náročnější škole, no to bych se myslím trápil. Ten základ na obyč základce byl pro mě tak akorát, v klidu, bez stresu a odpoledne mít pohodičku a tašku v koutě. Navíc jde i o to, že sice jsem z matiky nikdy nedostal jinou známku než jedničku, ale už někdy v druhé třídě byl obrovský problém jednoduchý rozklad, já to sice vypočítal, v hlavě, po svém, došel jsem ke správnému výsledku, ale splnit zadání, tj vypočítej rozkladem, tak to byl pro mě nadlidský výkon to pochopit. Učitelka už chudák nevěděla
. Takže za mě ať si počítá, je dobře, že ho to baví a zbytek se uvidí časem. Podle mě se to ve škole srovná.
@Martina D. píše:
Mám 4letého syna, o letních prázdninách mu bude 5. Poslední dobou mě překvapuje v matematice, je jí úplně posedlý a mě by zajímalo, jestli je něco takového relativně běžné, nebo opravdu projevuje talent. Taky je mi jasné, že se může zastavit a vrstevníci ho třeba postupně doženou. Jen mě zajímá zkušenost ostatních. Syn ví, kolik nul má sto, tisíc, milion i miliarda, hlásí věci jako - ještě 19 bodů a budu mít 300. A já na to - a kolik máš bodů? On - 281.Pak chodí a vypráví: 23 plus 23 plus 23 plus 23 je 92, celý den něco sčítá, cestou ze školky mu musím dávat příklady, protože si to vyžaduje, sčítá věci jako 316 plus 16 a u toho odečítá, kolik má ještě mít příkladů, pořád počítá, kolik bude sourozencům a rodičům, až jemu bude 8, 9, 15. Prarodiče rozlišuje podle věku. Hledá všude podněty ke sčítání, sčítá i digitální hodiny a každou minutu hlásí nový výsledek plus to, co nastane za další minutu, a sčítá klidně 13 plus 59 apod. Už mě nebaví pořád mu vymýšlet příklady, tak jsem ho dnes usadila ke skolakov.eu a pustila mu matematiku pro druhou třídu se sčítáním do 100 s přechodem přes desítku a vydržel u toho půl dne a většinou to dával bez chyby.
Čísla ho fascinovaly vždycky, při schovce chce počítat do 60 a počítá bezchybně, podle mě by to dal do tisíce i dál, sčítá i stovky, dnes cestou ze školky jel 200 plus 200 plus 600 plus 400 je 1400 a v různých obměnách pořád dokola. Měl to někdo podobně?
To jsem z hlavy nedala ani na stredni
. Matematické zaměření
. Sesím se toho, kdo se s dcerou bude učit matiku. Páč já už nedám ani násobení pod sebou
![]()
@Fiveone píše: Časem doporučuji vyběhat si v ppp papír, aby mohl na matematiku chodit do třídy, která je na jeho úrovni. Což taky lze a nenudil by se příklady pro 1. třídu. Prostě by měl matematiku třeba s páťáky.
Já myslím, že to ani není potřeba v PPP, u dcery ve škole je to celkem běžná praxe, že dětem, které jsou nadané v matice nebo čj, je nabídnuto chodit na ten předmět o třídu výš.
@Anonymní píše:
Je moc šikovný.
Syn miluje čísla od dvou let. Teď jsou mu tři a kousek a sčítá, odčítá, počítá do stovky levou zadní, počítá stovky. Rozumí tomu, jak to navazuje, všechny čísla pozná.
Taky pořád třeba dopočítává, např. měl na talíři deset kousků jablka, když snědl dva, tak hned hlásil, že zbývá osm. Ve školce zasazovaly kytičky a v přepravce měly květináče, učitelka řekla, že jich je 16 a syn na to mrknul a okamžitě řekl, že to není správně, že jich je 15. A měl pravdu. V TV taky sleduje hlavně pořady o číslech, knihy s čísly má nejradši.
Tvůj syn je mnohem dál, ale počítám, že za rok se mu ten můj dost přiblíží.
K tomu teda vyhláskuje všechna slova a některá umí napsat. Ale to je vidět, že ho to tolik nebaví. Teď je vzhůru 10 minut a už slyším, jak zase počítá.
Já z toho nevyvozuju nic, jen že mě snad naštěstí nebude potřebovat na úkoly z matematiky.
Já budu ráda, když mu půjde, bude ho bavit, ale nechci, aby byl posedlý. Pokud tomu teda půjde nějak zabránit.
Máme v širší rodině víc takových výrazných talentů a ten vývoj je pak dost jednosměrný. Jeden už je dospělý a to je prototyp asociála, a protože na matematiku, čísla a peníze je nadaný odmalička, tak mě to trochu děsí.
Takhle podobně to u nás bylo, přesně jak píšeš, od 2 let znal postupně čísla, ve 3 při hře sečetl, kolik dostal diamantů a kolik obrázků z pexesa našel, počítal vše do stovky urcite, před nějakou dobou počítal kousky jídla a hlásil, kolik snědl a kolik mu zbude, kdyz sní ještě další a další. To bylo milé a nějak jsem nad tím nehloubala, poslední měsíc se hrozně rozjel.
@unuděná píše:
Je to šikulka, možná když to správně podpoříte, tak bude skutečně nadanýNicméně přidám svou zkušenost, protože syn uměl to, co váš, a v 5 letech už počítal mocniny, trojčlenky, zamýšlel se nad různými slovními úlohami. Šel do školy v úplně čerstvých 6 letech, nakonec jsme šli cestou normální ZŠ. Dnes je ve 4. třídě a žádný génius se nekoná
![]()
Respektive ano, pořád je jedničkář bez učení, ale zájmy se někdy ve 2. třídě přesunuly úplně jinam, věřím, že na speciální škole by se teď trápil. Matematického Klokana dává vždy jen tak na 85-90%. Já jsem ráda, že trochu rozložil své zájmy a je z něj tak nějak normální kluk
Dík za zkušenost, to by se mi taky asi líbilo víc, nechám se překvapit.
Jinak jsem mu před nějakou dobou zařídila logopedii, mluví v souvětích, ale často mu nerozumím, špatně vyslovuje. Obecně mi připadá šikovný, ale kromě matematiky je v ostatních věcech v prumeru. Vlastně jsem si ještě před cca 2 měsíci myslela, že jako letní kluk dostane odklad a že to bude dobrý nápad, ale momentálně si to nemyslím. Určitě ho dám na místní obecní školu, aby byl s kamarády ze školky, a pak se uvidí.
@Midaku píše:
@Fiveone to si nemyslím, že je dobrej nápad. Sám se naučil sčítat, ale umí i odcitat, násobí, dělit? Chápe ty principy, nebo se prostě naučil dát dvě a dvě dohromady a spojit to? To, že teď skvělé sčítá, rozhodně neznamená, že bude v budoucnu skvelej v matice. Syn má logické myšlení ve vysokém nadprumeru a ano, v matice je dobrej, ale určitě ne nejlepší, naopak v lecčems jsme se i trochu museli doma drtit, aby mu to secvacklo.. ono neco jinyho je naučit se, kolik nul má tisícovka, než chápat všechny ty matematické principy.
Jo, uvidím, nedělí a ani nenásobí. Už se na to ptal, protože starší syn chodí do druhé třídy, ale vysvětlila jsem to jednou větou, nemám zájem ho přetěžovat. Takže když dávám staršímu příklady na nasobeni, mladší hned přiběhne a činitele sčítá a závodí, ale to mi přišlo v normě. Překvapil mě až v posledních cca 14 dnech.
@Martina D. píše:
Jo, uvidím, nedělí a ani nenásobí. Už se na to ptal, protože starší syn chodí do druhé třídy, ale vysvětlila jsem to jednou větou, nemám zájem ho přetěžovat. Takže když dávám staršímu příklady na nasobeni, mladší hned přiběhne a činitele sčítá a závodí, ale to mi přišlo v normě. Překvapil mě až v posledních cca 14 dnech.
Uvidíte, třeba začne mít zájem o malou násobilku, kde by to pochopil přes sčítání, že 3×3 je 3+3+3. A tak by přešel do druhé třídy na matematiku. A myslím, že tam se taky teprve učí násobilku. Ale zase bych to dítěti vysvětlila opravdu jen pokud o to bude mít zájem a ne jen proto, aby bylo napřed oproti vrstevníkům.
@unuděná píše:
Je to šikulka, možná když to správně podpoříte, tak bude skutečně nadanýNicméně přidám svou zkušenost, protože syn uměl to, co váš, a v 5 letech už počítal mocniny, trojčlenky, zamýšlel se nad různými slovními úlohami. Šel do školy v úplně čerstvých 6 letech, nakonec jsme šli cestou normální ZŠ. Dnes je ve 4. třídě a žádný génius se nekoná
![]()
Respektive ano, pořád je jedničkář bez učení, ale zájmy se někdy ve 2. třídě přesunuly úplně jinam, věřím, že na speciální škole by se teď trápil. Matematického Klokana dává vždy jen tak na 85-90%. Já jsem ráda, že trochu rozložil své zájmy a je z něj tak nějak normální kluk
U nás podobně, sice né v matice, ale obě dcery v pěti letech plynule četly, líp jak děti ve třetí…čtvrté třídě…no a dál prd
prostě se to věkem srovnalo, zbytek je dohání, pořád jsou to velké čtenářky a dokáží rychle nasávat informace, už ale nijak moc nevybočují…
Já bych ho podporovala, ale snažila se i rozvíjet věci, které mu nejdou, tydle děti bývají často vývojově nevyrovnané…a dopřát mu i chvíle oddechu…děti často mají v něčem náskok, ale ve škole je pak semele něco jiného, psaní, soustředění…