Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Alušáček píše:
Jde to bez biti i bez psychického mučeni vysvětlováním.. Ale asi na to musí člověk nějaký talent, já nevim, mě to jde přirozeně. Moje děti jsou pro mě nejmilovanejsi bytosti, je pro mě snadný byt na ne hodna.
Dle toho, co jsi psala, ti to jde přirozeně proto, že jsi podobně láskyplně byla vychovaná sama
a my ostatní bojujeme, někteří lépe a někteří hůře, jak je patrné z diskuze
@Nora4 píše:
Taky jsem nasim vděčná že jsem dostala obcas pres pusu a na zadnici a chytla jsem ji i jako dospělá. Vidim naprosto jasnou hranici mezi týráním a nastavenim hranic pomoci fyzickeho zásahu, ktery samozřejmě nesmi vest k fyzickým zraněním, to neni cílem. Osobne si ale myslim ze tak jak se dneska dela s placnuti po zadku v praci znásilnění, stejně se dela s placnuti po zadku u decka tyrani, vyhrocenej svet pritazenej za vlasy plnej uzkostnejch hysterickejch lidi co vsechno zdramatizujou. Jednou dospejem do doby kdy se to zlomí, ale zatím je fakt smutný sledovat jak jsme od ochrany opravdu tyranych deti opet vse pokazili prehnane uzkostnym a cernobilym pristupem, jako s kazdou původně dobrou myšlenkou.
Tak pokud Ti přijde normální, že Ti někdo vrazi facku nebo jakkoliv Tě fyzicky napadne i v dospělém věku, tak je evidentně něco špatně a jsi zralá na terapii…
Co se plácnutí po zadku týče, v práci, tomu se říká sexuální obtěžování. A to, že nějaká žena není dost ostrá na to, aby udělala vyrval a dotyčnému to vratila, není záminkou k bagatelizaci..
Prosím o anonym, výše uvádím citlivé informace.
@Nora4 „Pleskanec ve správnou chvíli neni tyrani ale setkání a realitou“
myslíš třeba jako přípravu na život v páru aneb z jednoho domácího násilí do druhého?
@Nora4 násilí plodí jenom násilí a frustraci. Želám ti ať tvé děti a jejich děti nemusí řešit takový problém, jak má zakladatelka. Víc se mi psát nechce, ani to nemá smysl.
Edit: promiň, neodpustím si. Ne, to není nejvtipnější. Nejvtipnější je, že nekteří lidé si myslí, že jenom proto, že oni nezvládají své vlastní zlobivé děti bez facek, nejde to jinak. Víš, je dost pravděpodobný, že ty samé děti, které jsou aktuálně tvým odrazem - protože všechno nasávají jak houby, včetně všech špatných vzorců chování, by byli v jiné rodině hodné?
Příspěvek upraven 27.04.23 v 12:32
@Nora4 píše:
Myslim to tak jak to rikam. Facku ti klidně da i cizí clovek kdyz to prezenes a da ti ji i partner kdyz to prezenes, extrémní tlak vyvola extrémní reakci. Když nechas dite si zvyknout ze si vyrve vsechno, muze si dovolit vsechno, delat si co chce, zjistí ze ne. Jen tvrdeji a pozdeji, kdy to muze bolet obrazně mnohem vic.
Nevím, kolik facek už jsi v životě schytala ty, vypadá to, že dost a zanechaly následky. Já za svůj 40+ život nedostala ani jednu, asi jiná bublina. Naštěstí.
@Anonymní píše:
nejde to, na cele roky jsem to vytesnila, ale dceru jsem vychovavala jinak a kdyz se ted staram o vnuka, delam to jeste vic v klidu, laskyplneji. matka to nechape. ale ja si tim vic uvedomuju, co mi delali. empatie nulova, poslouchat na prvni slovo, diskuse nepripustna. dite nesmi mit vlastni nazor. pri kazdem naznaku nesouhlasu narez. a kecy. ve dvanacti me nasilim ostrihali, aby matka mela vlasy na pricesek. v te dobe jsme se stehovali, taakze jsem prechazela do nove skoly - holka s prisernyma brejlema ostrihana na kluka, fakt super. ty pocity si do ted pamatuju. a az na stara kolena mi docvaklo, ze ja fakt nemuzu za to, ze nedostudovala vysokou, protoze prisla do jinyho stavu se mnou, ale ze to byla jejich vina, kdyz se nechranili. davali me spat v 6, any ode mne meli pokoj a desne se divili a rvali na mne, kdyz jsem byla v pet vzhuru. cely zivot mi davali najevo, ze pro ne nejsem dost dobra. jako dite jsem si myslela ze nejsem jejich vlastni a strasne jsem si prala zustat u tety, ktera nemela deti. ja jim nemuzu odpustit.
Ono to samo od sebe nepůjde, na tom musí člověk pracovat. Je to běh na dlouhou trať, ale stojí to za to.
@Nora4 píše:
Myslim to tak jak to rikam. Facku ti klidně da i cizí clovek kdyz to prezenes a da ti ji i partner kdyz to prezenes, extrémní tlak vyvola extrémní reakci. Když nechas dite si zvyknout ze si vyrve vsechno, muze si dovolit vsechno, delat si co chce, zjistí ze ne. Jen tvrdeji a pozdeji, kdy to muze bolet obrazně mnohem vic.
Kravina, mě nikdo facku nikdy nedal ani já nikomu a žiju si celkem v pohodě už 45let. Život není jen černobílý, nedat dítěti facku, neznamená, ze si vsechno vyrve, ale to už je zbytečná debata, protože některý lidi to proste nepochopí.
@Hibou píše:
Nevím, kolik facek už jsi v životě schytala ty, vypadá to, že dost a zanechaly následky. Já za svůj 40+ život nedostala ani jednu, asi jiná bublina. Naštěstí.
Proč furt máte potřebu označovat okruhy lidí jako “sociální bublinu”? Vás to nějak povýší, nebo potřebujete být “zařazeny”? schytala jsem jich víc, než jsem prožila měsíců - a? Na základě facek se fakt neurčuje nic
@annlady píše:
představa, že jen fyzickými tresty lze dětem nastavovat hranice, a že chlapi (a obecně lidé) se nemají naučit, že na lidi se nevyžádaně nesahá a nekomentuje se vulgárně jejich vzhled, je… smutná, stejně jako představa, že si za to vlastně člověk může sám, že ho někdo obtěžuje, protože se neohradí
Ano, tak jsem to myslela.
@HloupýFlop píše:
Proč furt máte potřebu označovat okruhy lidí jako “sociální bublinu”? Vás to nějak povýší, nebo potřebujete být “zařazeny”? schytala jsem jich víc, než jsem prožila měsíců - a? Na základě facek se fakt neurčuje nic
To je mi moc líto. Považuješ kvůli tomu facku za něco běžného, něco, co lze očekávat, když to člověk "prežene " (což vlastně znamená, že zlobí, ne? @Nora4 )? A obávám se, že na základě facek se toho určuje hodně, ale na to jsi předpokládám v terapii už také přišla ![]()
P. S. Tu sociální sis k tomu domyslela ty ![]()
@Nora4 píše:
já s tebou souhlasím, v tomto. facky nejsou absolutně nutný, to já ale netvrdím. jen říkám, že nemusí být týráním a nemusí být špatně, ne že jsou nezbytný, rozhodně ne vždycky, rozhodně ne pro každé dítě, ale že někdo děcko plácne a říká se tomu týrání je směšný
Tobě třeba nevadi když ti někdo vlepí facku, ale zakladatelce to očividně vadilo když si křivdu nese až do dospělosti a o tom je tato diskuze.
@Capelucia píše:
@Nora4 násilí plodí jenom násilí a frustraci. Želám ti ať tvé děti a jejich děti nemusí řešit takový problém, jak má zakladatelka. Víc se mi psát nechce, ani to nemá smysl.Edit: promiň, neodpustím si. Ne, to není nejvtipnější. Nejvtipnější je, že nekteří lidé si myslí, že jenom proto, že oni nezvládají své vlastní zlobivé děti bez facek, nejde to jinak. Víš, je dost pravděpodobný, že ty samé děti, které jsou aktuálně tvým odrazem - protože všechno nasávají jak houby, včetně všech špatných vzorců chování, by byli v jiné rodině hodné?
Příspěvek upraven 27.04.23 v 12:32
@Keyllah píše:aha, už to jede…jen jeden názor je ten správný a všechny děti jsou stejné, na všechny platí to stejné a všechny by reagovaly stejně…
Nejsou všechny děti stejné, ale nestalo se mi, ze bych měla chuť dítě praštit.. Nejen svoje, ale ani jiné děti. Kdysi jsem pracovala jako chůva jedné malé sotva dvouleté holcicky, od maminky jsem hned při prvním setkání dostala svolení ji plácnout když bude potřeba protože to s ni jinak nejde.. No nebylo to potřeba nikdy, od maminky například dostala na zadek za to, ze ji zničila rtenku. Což je pro mě nepochopitelné..
@Anonymní píše:
Schválně cituji obojí, Serpentini má pravdu, já byla tenkrát za třídní, když už jsem měla doma pocit, že to nejde vydržet a ta se mi vysmála, že to není možné, co říkám, že si buď vymýšlím, nebo přeháním.
A slyšela jsem v dospělosti i to, že se s tím mám smířit a vyrovnat se s tím a rodiče jsou rodiče, takže jsem povinna jim úctou a láskou, rodiče mám přece jen jedny a dělali to z lásky. Jo z lásky tak moc, že jsem jednu dobu byla přesvědčená, že mne matka nenávidí a já chtěla skočit z posledního okna paneláku, aby to už přestalo.
Neodpustím jí to, ale pochopila jsem, kde se to vzalo.
U mě si toho kdysi všimla doktorka, která mě měla v péči a třídní učitelka po letech přiznala, že taky věděla, co se děje. Podle mě to ale museli vědět i sousedé a další lidé v okolí. Nikdo nezasáhl. Zaprvé bití bylo bráno jako výchovný prostředek a zadruhé se do rodinných záležitostí lidé nechtěli plést.
A s tou dospělostí jak jsem psala. Člověk se s tím nechlubí a když už to řekne, protože třeba ve dvaceti se lidé často ptali, proč nebydlím u rodičů, tak se mu občas dostane fakt divných odpovědí, že i tak to jsou rodiče a ty má člověk jen jedny a podobný nesmysly. Ta tolerance násilí na dětech je prostě mezi lidmi vysoká. A kdo to nezažil, tak to nepochopí.
@Keyllah píše:aha, už to jede…jen jeden názor je ten správný a všechny děti jsou stejné, na všechny platí to stejné a všechny by reagovaly stejně…
To jsem někde napsala? Víš co, strašně těžko se diskutuje s někým, kdo pořád výpovědi překrucuje a žene do extrému.