Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ač tělesný tresty nevedu, tak to by mě asi ruka vyletěla že by chytla druhou o zeď.
Ale jestli ti manžel před nimi nadává tak se asi není čemu divit, že se tak chovají.
Dcery by mely konec servisu. Nedas pradlo do kose = nemas ho vyprane. Neuklidis nadobi - nebudes mit z ceho jist….neobskakuj je
Nechali jste to dojít hodně daleko. Přiznám se, že sama bych si nevěděla rady. Ale ještě víc je děsivé to, že nemáš oporu v manželovi. Asi se to odehrává už od jejich dětství a děti tohle neomylně vycítí, že rodiče netáhnou za jeden provaz a „nevychovávají“.
Mam doma syna 9 let, který to dost zkouší podobně jako tvé dcery - ne tak drsně, ale věřím, ze kdybych nebyla tvrdší, jednou by k tomu došlo. Od malička je hysterik, co si na mě zkouší, kam může zajít a tatínek je polobůh. Ale když je mu smutno, přijde za mnou.
Netoleruju vulgarismy, přehnanou drzost, agresivitu. Přehání to? Ma trest. Dělá co ma? Má výhody. Každý večer se ale obejmeme a naše hláska je, ze se milujeme, i kdyz se štveme. Ale taky ma manžel pocit, ze je to tím, ze s nim neumím komunikovat.. bla bla bla. Psycholog mi to vyvrátil. Je proste štěně, co kouše.
U tvých dcer bych tipla, ze mohlo platit neprat jim, neuklízet, změnit systém kapesného. A dceři bych řekla, ze pokud si mysli, ze se chováš, jak hysterická.., tak se tak skutečně můžeš začít chovat. A to nechce.
Trochu mi to pripomina tu diskuzi, jak se otec hanlive vyjadril o nevlastnim postizenym synovi. Tam figurovaly podobne stejne stare dcery, ktere matku ignorovaly, neposlouchaly, byly sproste a otec se jich zastaval a s nim holky vychazely v pohode
@Anonymní píše: Více
Jaky vztah jsi s dcerami vytvořila, takovy máš. Kdyby te dcera měla ráda, v životě tě nenazve kurvou. Zřejmě běžný slovník u vás doma.
@Anonymní píše: Více
Asi bych trestala stylem, že bych si vzala dovolenou/pracovní cestu. Normálně bych odjela na 7-14 dní a nechala partnera s nimi doma, ať se starají.
Případně, jak říkáte neuklidí - nikdo to neudělá za ně, prostě bych tam to nádobí nechala až by nebylo žádné čisté a myla jen po sobě - každý za sebe.
Nehodí prádlo do koše, tak to nevyperu a uzž mají věk, že by mohly v domácnosti vařit, prát i uklízet.
Nástroje jsou ale jak říkáte problém neni jen s dcerami a potrestala bych i manžela řeknou něco proti mě, tak si mu nebudu stěžovat, ale holkám vysvětlím, až neco budou chtít, ať jdou za manželem.
Ono je to přestane bavit. Zrovna pro vás je určena kniha „Nemusíš“.
Dostala by takovou po tlame že by spadla ze židle a při dalších kecach další o futra… psychologický keci vážně nepomůžou ![]()
Jakože děti fyzicky netrestam, ( máme jich 6) ta za tohle by dostala takovou, že by se hlava otočila o 180%.. bylo by mi jedno jaký názor na výchovu má manžel, prostě bych si jela a doma jedu podle svého. My se také vždy neschodneme ve výchově, ale nějaká pravidla být musí, jinak by mi děti skákaly po hlave.. manžela poslechnou hned, to je jasné, je doma méně a je důraznější. Já jako máma opakují 2×,3× a potom to řeším jinak. Řekla bych dveří že to bylo naposledy co se mnou takhle mluvila a dala jim jasne hranice za které prostě nepůjdou a řekla jim co bude následovat, když to nedodrží ( zákaz mobilu, zaracha, bez kapesneho) ale musíš to umět dodržet ikdyz přijdou a budou dělat stojky
musí mít nějaký respekt k rodičům.. máme děti necelé 3 roky, 8,10,11,13 a 19 a ani jeden si ke mě toto nedovolí a myslím si, že jsem hodně benevolentní a každou kravinu neřeším..
Buď bych odjela a at si poradí - tady ale bacha na to, ze si taky poradit můžou, záleží jak funguje táta. A za me vychovnejsi, zustat doma a přestat sloužit. Nedáš prádlo do koše, nezvedám ho, natož abych ho prala. A s manželem mluvit v momentě kdy neřešíte konkrétní situaci, ale obecně. Myslim ze neni potreba je mlátit, i kdyz tohle je fakt sila, ale takový následky by si holka za rámeček nedala a bylo by mi uplne fuk, jestli tomu manžel věří nebo ne, rozhodně ho na žádný trest nebo vyřízení si záležitostmi s dětmi nepotřebuju.
Já znám takovou rodinu. Nelítají tam teda až takový slova, ale to je jen zatím… Ale syn mamku nazývá dost nehezky a otec ho ještě navádí. Mohla bych o tom napsat celý deníček. Řešení asi v dohlednu není. On jiný nebude, takovýho blba jsem asi ještě nepotkala. A ona v dané situace nechce/neumí odejít.
Já se jí akorát snažím být oporou, víc nezmůžu… on se se mnou nebaví, protože já neumím poslouchat nesmysly a řeknu, co si myslím.
Je tam velmi tenká hranice toho, kdy se jí zastat a jeho poslat do… Protože ona už je tak zblbá, zmanipulová,… že stačí jeho pěkná chvilička a celá pookřeje… pak mám strach, že budu za krávu já, že ho nemám ráda.
Tak tohle by si dovolila jednou. Taková by ji přistála, že příště by jí strach nedovolil něco takového vypustit z té nevymáchané tlamičky.
A následovala by okamžitá stopka kapesného, zabavení mobilu, počítače, tabletu (popřípadě ponechat jen na nejnutnější věci spojené se školou a pak hned odevzdat) a další restrikce. Věř, že podruhé už by to neřekla.