Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tak mě taky zajímá jaké to bude na vlastní kůži, měla jsem děti od 4 měsíců do 3 let a v pohodě, jsou nejlepší
A ty moje třeba samy chodily spát, neházely se sebou na podlahu, celkově byly hodné, určili jsme si pravidla a bylo. No, uvidím, co ten malý prďola v břiše, jak se mnou bude točit ![]()
Blázníš? kdybych měla uplatňovat hlídací zvyky u svých dětí, tak se z nich zblázním, bo budou rozmazlené, ucabené, vydupou si co by chtěli, nebudou nikdy potrestané… Moje děti jsou zlatíčka (někdy na zabití), ale neuplatňuji nic, protože výchova v Německu, kterou jsem musela respektovat, byla naprosto šílená. Dítě se netrestalo ani za to, že tyranizovalo mladšího sourozence, dostali naprosto vše, co chtěli… to nemá cenu se rozepisovat. Snad jen to, že podle mých současných hledisek z výchovy, ta žena snad ani neměla mít děti a psa, protože to, co na nich praktikovala… ona ani netušila co a jak - ale jak jsem to vypozorovala - vzali se dva bohatí, láska v tom asi nebyla. On byl chudák, ale dalo se s ním normálně mluvit. S ní ne.
@Gina108 píše:
A hodně ses s těmi rodiči „neshodla“? Nám dali v agentuře nějaký pokyny, kde kladli důraz na respektování jejich pravidel, i kdyby byly debilní, ale já byla celkem u rozumný rodiny. Jediný, co mě lezlo na nervy bylo, že k jídlu mimo snídaně zakazovali dětem, potažmo i mně pít, že prej to ředí žaludeční šťávy a nalít pití si mohli až po večeři např.![]()
![]()
No a taky divný „zápaďácký“ zvyk - sprchovat se ráno a do postele lézt jak prase. Oni zas nechápali, že já se myju večer
Tak u nás se pít mohlo i během jídla, děti se koupaly večer (ráno byla nestíhačka), ale děsně mě iritovalo, co jedly, respektive co všechno nejedly. To byly denní boje, aby aspoň něco normálního snědly. Většinou to vypadalo tak, že na snídani přeslazené cereálie s mlíkem, na svačinu Kinder mléčný řez, oběd měly ve škole, ale pochybuju, že něco jedly. Odpoledne na sváču zase nějakou „ledačinu“ typu sušenky, Mars, Snickers, na večeři se porýpaly v jídle a zajedly to nějakým průmyslovým přeslazeným pudinkem od Zottu. HRŮZA!!!
A mně se každý diví, že svému děcku nechci dát ani piškot a od pribiňáků ji držím co nejdál, nechci jí už od malinka kazit chutě
. Bude to asi opačný extrém, ale co už.
@Aladina píše:
Já jsem si mohla dělat, vařit, co jsem chtěla. Padla na mě celá domácnost se vším všudy a 99,5% vaření (ona jednou za ten rok uvařila - připálila knedliky a on udělal jednou čínu). Nejmladší se narodil měsíc po mém příjezdu. Matka se dva týdny nezvedala z postele jinam než na záchod a pak zmizela do práce.Jak já byla blbá. těch hodin navíc a tak málo peněz.
Ale těžší je to teď v tom smyslu - že teprve teď stoprocentně vážně mám strach o zdraví mých dětí, mám tu zodpovědnost a tak. Dřív mi to nedocházelo. Dřív jsem byla jen naprdlá, jak rodinka prdí na svý děti.Příspěvek upraven 03.08.12 v 16:07
muzu se zeptat v ktery zemi to bylo??? myslim, ze to byl problem nas cesek. ze jsme makaly a na penize kaslaly… hlavne v Anglii to byvaly galeje…
@ynax píše:
Blázníš? kdybych měla uplatňovat hlídací zvyky u svých dětí, tak se z nich zblázním, bo budou rozmazlené, ucabené, vydupou si co by chtěli, nebudou nikdy potrestané… Moje děti jsou zlatíčka (někdy na zabití), ale neuplatňuji nic, protože výchova v Německu, kterou jsem musela respektovat, byla naprosto šílená. Dítě se netrestalo ani za to, že tyranizovalo mladšího sourozence, dostali naprosto vše, co chtěli… to nemá cenu se rozepisovat. Snad jen to, že podle mých současných hledisek z výchovy, ta žena snad ani neměla mít děti a psa, protože to, co na nich praktikovala… ona ani netušila co a jak - ale jak jsem to vypozorovala - vzali se dva bohatí, láska v tom asi nebyla. On byl chudák, ale dalo se s ním normálně mluvit. S ní ne.
mas pravdu, chudaci deti… bohuzel rodice si mnohy mysleli, ze delaji vsechno naprosto spravne
@tanik1912 - v Německu. Ale mě se to nezdálo nějak divný. Lidi, se kterýma jsem se stýkala, na tom byli podobně. A jedno, jestli to byla Češka, Slovenka nebo Švýcarka.
Jenže na mé rodině bylo cosi divného. Ona pro změnu zlatokopka, co po týdenním vztahu otěhotněla. A on trdlík, dobrák a hle milionář. Ale já to nevěděla. Teda, jako žili jsme v krásném domě jeho rodičů v lepší čtvrti. Ale že jsou tak moc prachatý jsem se dozvěděla až časem. Rodiče už jsou od sebe. Ona je psychopat. A to doslova. Vždycky byla divná. Měli velmi těžký rozvod a ona udělala hodně zlého. Miminnálně zničila své děti. A to doslova. ![]()
A musím teda říct, že to miminko, co jsem se o něj od narození starala mi moc přirostlo k srdci a kvůli němu mě moc bolel odjezd. Já si pamatuju, jak se u mě stavěl, když jsem odjížděla a já ho odšoupávala, že už musím jet. Ani jsem se na něj nechtěla podívat. A dnes je mu 13 a pendluje mezi psychopatickou matkou a otcem, kterýho byl naučenej nenávidět. ![]()
Ahoj holky, ráda se přidám. Já byla v Anglii a hlídala 2 děti. Stýská se vám někdy po tý zemi, kde jste byly? Mně hrozně, po rodině teda ne
i když až tolik hrozné to tam nebylo, rodiče i celkem fajn, děti už mnohem horší.:)
@opinka píše:
Tak u nás se pít mohlo i během jídla, děti se koupaly večer (ráno byla nestíhačka), ale děsně mě iritovalo, co jedly, respektive co všechno nejedly. To byly denní boje, aby aspoň něco normálního snědly. Většinou to vypadalo tak, že na snídani přeslazené cereálie s mlíkem, na svačinu Kinder mléčný řez, oběd měly ve škole, ale pochybuju, že něco jedly. Odpoledne na sváču zase nějakou „ledačinu“ typu sušenky, Mars, Snickers, na večeři se porýpaly v jídle a zajedly to nějakým průmyslovým přeslazeným pudinkem od Zottu. HRŮZA!!!
A mně se každý diví, že svému děcku nechci dát ani piškot a od pribiňáků ji držím co nejdál, nechci jí už od malinka kazit chutě. Bude to asi opačný extrém, ale co už.
jo jo mně zase dostávaly ty neustálý polotovary k jídlu..furt a furt dokola. Nejlepší bylo, že já jim nemohla dávat sladkosti, ale rodiče jo. ![]()
Au-pair jsem byla, mela jsem dobrou rodinu, dodnes jsme v kontaktu. Vychovu uplatnuji tak na pul..Treba hodne malyho vychovavam podle Supernanny, neplacam, chodi do kouta a tak..A funguje to u nas teda zatim stoprocente.Ja se ale starala o jednoho pubertaka a obcas o jeho malou sestrenku, tak to jhe asi docela rozdil. Jestli se strate o maly nebo velky dite..
Treba muj muz se staral o 4 docela maly a to byl zahul. ![]()
Delala jsem aupair i chuvu a muzu rict, ze mit vlastni dite je uplne jine.
Uplne jina zodpovednost a hlavne si o vychove muzu rozhodovat naprosto sama ![]()
Ahoj hoky chtěla bych oživit diskuzi.
Jak je to dlouho co jste dělali aupair? Byly jste v jedné zemi nebo ve více? Jste stále v kontaktu s rodinou, ve které jste byly? Udržujete pořád kontakty s lidmi, se kterými jste se tam seznámily? Já byla v Anglii a v Americe. V Americe jsem byla ve dvou rodinách a pokaždý hlídala dva kluky, v Anglii v jedné a hlídala dva kluky a jednu holku. Tam se mi moc nelíbilo, protože mi vadilo to posluhování, uklízení celého domu, praní, žehlení a ještě starání o děti. Jejich maminka měla největší práci, kdy a kde bude hrát tenis s kámoškama, které jí stejně za rohem pomlouvaly. Ale taky to byla cenná lekce pro život
.
@Inam píše:
Ahoj hoky chtěla bych oživit diskuzi.
Jak je to dlouho co jste dělali aupair? Byly jste v jedné zemi nebo ve více? Jste stále v kontaktu s rodinou, ve které jste byly? Udržujete pořád kontakty s lidmi, se kterými jste se tam seznámily? Já byla v Anglii a v Americe. V Americe jsem byla ve dvou rodinách a pokaždý hlídala dva kluky, v Anglii v jedné a hlídala dva kluky a jednu holku. Tam se mi moc nelíbilo, protože mi vadilo to posluhování, uklízení celého domu, praní, žehlení a ještě starání o děti. Jejich maminka měla největší práci, kdy a kde bude hrát tenis s kámoškama, které jí stejně za rohem pomlouvaly. Ale taky to byla cenná lekce pro život.
ahoj, tak ja byla Aipair v Nemecku, Anglii, Americe, Holandsku a Svycarsku a nejlepsi vzpominky mam na USA. to je taky jedina rodina, se kterou jsem v kontaktu. auir jsem delala od roku 1994 do roku 2002. nejhorsi hlidani bylo, kdyz jsem byla poprve v Anglii (podruhe jsem se tam dostala s Ameriskou rodinou) a pak taky v Holandsku. ta mentalita lidi je tam naprosto rozdilna..
Ahoj holky
Tak já byla v Anglii, u jedný rodiny 2 a půl roku a v Uk jsem se vrátila loni po 6 letech. Líbilo se mi tam díky škole, chodila jsem tam denně 2 roky a dodneška jsem s těma lidma v kontaktu. Rodina…no, 3 děti, 2 kluci a holka. Vlastně 4, ještě postiženýho kluka kterýho k nim vozili jednou týdně a co mě dostalo, že se o něj chodili starat babička s dědou, rodiče si ho většinou vůbec nevšímali…
Jinak haranti měli anglický manýry, ale za nějakej čas jsem si je přetvořila k obrazu svému
![]()
Před 12 lety v UK, první rodina Angličané, nic moc, ale dalo se. Druhá rodina super, Američané, živitel rodiny „velké zvíře“ pro Evropu. Byli báječní, dodnes jsme v kontaktu. „Děti“ jsou dospělé, báječné a samostatné. Dle slov druhého taťky na mě myslí zejména starší a poměrně dost pravidel neustále dodržuje ![]()