Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Prosím Vás o radu nebo alespoň o názor. Trošku Vám přiblížím svoji situaci. S manželem jsme spolu 7 let a z toho 2 roky manželé. Máme spolu sedmiměsíční miminko a druhé je na cestě. První bylo samozřejmě plánované. Druhé sice plánované nebylo, ale přistoupili jsme k tomu pozitivně s tím, že to tak mělo být a necháme si ho. Manžel začal blbnout na konci prvního těhotenství (hledal si různé informace o své bývalé na netu, koukal na různé nahotinky a byl nepříjemný, nevěrný mi nejspíš nebyl). Po narození malé se na chvilku zklidnil, ale pak to začalo nanovo. Začal mi vyčítat, že jsem doma na mateřské a on musí živit rodinu, že bych si měla najít nějakou brigádu, ale já si chci mateřskou užít, protože až nastoupím do práce, tak budu pracovat celý život a děti už si neužiji a tohle je podle mě pro každou matku příležitost si své děti naplno užít. S manželem se skoro nevidíme, protože je od rána do večera sedm dní v týdnu v práci, i když si určuje pracovní dobu sám, nikdy není doma a mně to připadá, jako by do té práce před námi utíkal. Vůbec si nepovídáme, což vím, že je velký problém, ale on prostě přijde utahaný z práce a povídat si nechce. Sex máme tak jednou maximálně dvakrát do měsíce a to i přesto, že se ho ptám, ale vždy stejná odpověď….necháme to na zítra jo. Říkala jsem si, že ho třeba po porodu už nepřitahuji, ale kila navíc jsem neměla, takže nevím v čem je problém. Neustále mi něco vyčítá (ať už jsou to peníze nebo to, že se „flákám“ doma s malou) a takhle je to u nás pořád dokola. Předhazuje mi, že si myslím, že jsem super máma a přitom to podle něj nezvládám, ale doma má vždy uklizeno, navařeno, vypráno, vyžehleno a o malou si myslím, že je dobře postaráno….snažím se jí věnovat celý den i mezi domácími prácemi. Občas mi v afektu při hádce řekne, že mě nemiluje a že neví, proč semnou vlastně je, jenže jakmile přejdou hádky, nosí mi opět kytky a nebo moje oblíbené sladkosti. Jenže většinou u nás každý rozhovor v poslední době končí hádkou a on druhý den dělá jako by nic. Když si o tom chci promluvit, tak mi řekne, že nemá čas, že jindy a takhle je to neustále, tak jak to můžeme řešit, když semnou odmítá komunikovat? Nyní v druhém těhotenství začal opět blbnout a teď také s bývalou, ale jinou než v tom prvním těhotenství. Dlouho se spolu nebavili (asi dva roky, protože se nás nažila rozeštvat) a nyní se to opět vrací. Jeden večer si s někým psal, mně ovšem tvrdil, že je to s naším společným kamarádem a že mě má pozdravovat a že bychom za ním mohli jet, ale nejsem blbá a cosi mi hlodalo svědomí, že to není kamarád, ale jeho bývalá, o které jsme se předtím bavili. S telefonem chodil i na záchod a ačkoli to nikdy nedělá, tak spal v noci s telefonem pod polštářem. Vím, že se to nedělá, ale nedalo mi to a musela jsem se nad ránem, po celé probdělé noci podívat, jestli mi lže….a hle…byla to ona dotyčná a ne žádný kamarád. Neřekla jsem mu nic, jen to dusím v sobě. Po roce naší známosti této bývalé psal, že je to nejlepší holka, kterou kdy měl a že lituje toho, že se rozešli, že na ní nemůže zapomenout, ale tenkrát jsme to přešli také….možná už tehdy to byla hloupost a měli jsme skončit. Nyní si na mobilu změnil heslo na odemykání klávesnice, takže se bojím, že něco skrývá, protože dřív mu to nevadilo, občas mi sám řekl, ať odepíšu kamarádovi, že to nestihl a najednou je to nedobytná pevnost. Nevím, co mám dělat, protože u něj nevím, co mě který den čeká….jestli bude mít dobrou či špatnou náladu, bude na mě řvát nebo bude milý? Omlouvám, se že je ten přípěvek tak dlouhý, ale bohužel nebyla jsem schopná to napsat kratší a asi se potřebuji vypovídat.
Co k tomu dodat…bohužel momentálně toho moc nenaděláš. Nebo máš kam odejít? Je mi to líto…a já bych mu teda řekla, že víš, že si nepíše s nějakým kamarádem…
Přijde mi z toho co píšeš, že to s vámi drží jenom kvůli rodinně, z povinnosti ![]()
Jinak taková malá poznámka, píšeš, že si chceš malou naplno užít a nehrnout se do práce. Myslíš, že on by o to zájem neměl? Že on je méně rodič než ty?
Rekla bych mu ze vis ze si pise s byvalou. tohle byste meli vyresit co nejdrive, at vis na cem jsi
Já bych mu to taky řekla, že o tom víš, a probrala možná řešení. Jestli s tebou žít nechce, tak prostě nechce. Já chápu, že to musí bolet, nedovedu si to představit. ![]()
Přijde mi to jako žadonění malého kluka o více pozornosti tím, že blbne, zlobí, dělá schválnosti… leckterý chlap s eneumí vyrovnat s tím, že - a je to chyba nás ženských - se před něj dostane dítě, popřípadě povícero… ztrácí ten pocit, že je hlava rodiny a jako taková respektována a milována a ne jen kasička a kreditní karta a táto kup táto vydělej… mimochodem, i ta zvýšená péče o dítě, nechci do práce, chci si jí užít, to může být taky (potlačená) žárlivost jak hrom…
Můžeš namítnout, že se snažíš, chceš s ním trávit čas, milovat se sním, ale tady je třeba na místě pochopit, že třeba to „povídání“ - pro drtivou většinu chlapu je ženské povídání neskutečně stresově vyčerpávající, namáhavé, prostě věc, kterou se skoro nedá vydržet. Ne nadarmo se říká, chceš -li naštvat muže, hodně na něj mluv. Chceš-li naštvat ženskou, nemluv na ní vůbec.
Utíkání k jiné ženské - tam se může sloučit několik faktorů. Dokázání si, jakej je chlapák, že na to ještě má - sbalit ženskou. Že není „jen“ kasička. Druhá věc, jestli i ona s ním flirtuje - to je prostě na chlapskou ješitnost jak bonbon na včelu. Tomu se snad ubrání jen ten, kdo je tvrdě zamilovanej doma a troufám si tvrdit… jo, pár takovejch fakt znám. A zbytek marně po těch jejich ženách slintá. A nemýlím-li se, tak druhej efekt pro ně právě toto - že si mohou říct, já se mám, ona dala přednost mně a ne Pepovi odvedle…
Snad se nemýlím, když tipnu, že se necítí být doma milovaným, obdivovaným a respektovaným (opakuji, oba vaše chování můžete vnímat radikálně jinak), ale jen tím, kdo prostě domů musí přinést peníze. A že ty kecy o neuklízení a flákání se jsou Haló, já jsem tu taky…
H8N2O4S: Manžel se o malou moc nezajímá, takže určitě nestojí o to být na rodičovské…malé je 7 měsíců a on ji neumí přebalit, nakrmit, uspat a to jsem mu kolikrát nabízela ať to udělá, ale on ji nechává řvát a to mi vadí, protože podle něj se jen malá vzteká, ale už neřeší to, jestli ji něco trápí nebo ne…jeho názor je, že se vyřve a je to. Jediné co zvládá je koupání, ale pak už ji neoblékne, když ji vyndá z vany, předá ji mně a starej se.
Šak zakladatelka píše, že je v práci od rána do večera a přitom hodiny si koriguje sám. Že se jí zdá, že před nimi do práce přímo utíká.
Kdyby to tak nebylo, tak se bude snažit být včas doma a čas využít ke hrám s malou, kdyby si ji chtěl užít ![]()
Emílie: Jenže problém je, že manžel nemůže říct, že se mu nevěnuji, protože když on přijde z práce, tak malá už spinká a mám čas jen pro něj…jenže on si radši vezme notebook a jde koukat na film nebo jen tak na net. Ptám se ho, jak se měl v práci a snažím se s ním komunikovat, ale mi už nekomunikujeme ani o těch důležitých věcech. Sex samozřejmě také oželím, když nechce, on mě taky nikdy nenutil. Když ho bolí záda, tak ho masíruji a chovám se k němu stejně než když se malá narodila, ale očividně mu něco chybí, ale pokud mi neřekne co, tak to já nezjistím. A jak píšeš, tak já ho nikdy nenutila, aby pracoval, tak jak pracuje, naopak jsem chtěla, aby byl s námi občas doma. Nikdy mu neporoučím, on chodí i ven s klukama a já jsem doma a nestěžuji si, ani by mě to nenapadlo.
@Míša kulička píše:
Emílie: Jenže problém je, že manžel nemůže říct, že se mu nevěnuji, protože když on přijde z práce, tak malá už spinká a mám čas jen pro něj…jenže on si radši vezme notebook a jde koukat na film nebo jen tak na net. Ptám se ho, jak se měl v práci a snažím se s ním komunikovat, ale mi už nekomunikujeme ani o těch důležitých věcech. Sex samozřejmě také oželím, když nechce, on mě taky nikdy nenutil. Když ho bolí záda, tak ho masíruji a chovám se k němu stejně než když se malá narodila, ale očividně mu něco chybí, ale pokud mi neřekne co, tak to já nezjistím. A jak píšeš, tak já ho nikdy nenutila, aby pracoval, tak jak pracuje, naopak jsem chtěla, aby byl s námi občas doma. Nikdy mu neporoučím, on chodí i ven s klukama a já jsem doma a nestěžuji si, ani by mě to nenapadlo.
Vím, je to začarovanej kruh. A on coby chlap o tom mluvit nebude, bude to v sobě dusit.
Bylo by zajímavé, kdyby se nám tady k tomu vyjádřil nějaký mužský, a kdyby si od cesty nechal povídačky o tom, že ženské jen nutí vyčerpané a upracované chlapy ihned po návratu domů zakleknout a vytřít schody. ![]()
@Míša kulička mně tvůj popis situaci připadne tragicky černobílý - ty jsi bílá a on černý od nosu až po palec u nohy… To se mi úplně nezdá.
Třeba v té práci je proto, že vás chce zabezpečit, třeba je protivný proto, že se bojí zodpovědnosti, kterou si uvědomuje, má ji na celý život.
A malá je ještě fakt malá, ono to začne být časem i pro chlapa zajímavé stvoření, ale až to bude trochu kámoš na lumpárny.
Nevím, zkus trochu víc sebereflexe, zdá se mi nemožné, že ty jsi opravdu tak dokonalá a on takový neřád, to byste spolu snad nebyli ![]()
@puntice píše:
@Míša kulička mně tvůj popis situaci připadne tragicky černobílý - ty jsi bílá a on černý od nosu až po palec u nohy… To se mi úplně nezdá.
Třeba v té práci je proto, že vás chce zabezpečit, třeba je protivný proto, že se bojí zodpovědnosti, kterou si uvědomuje, má ji na celý život.
A malá je ještě fakt malá, ono to začne být časem i pro chlapa zajímavé stvoření, ale až to bude trochu kámoš na lumpárny.
Nevím, zkus trochu víc sebereflexe, zdá se mi nemožné, že ty jsi opravdu tak dokonalá a on takový neřád, to byste spolu snad nebyli
Ono se to špatně přiznává, ale je to svatá pravda ![]()
@puntice píše:
@Míša kulička mně tvůj popis situaci připadne tragicky černobílý - ty jsi bílá a on černý od nosu až po palec u nohy… To se mi úplně nezdá.
Třeba v té práci je proto, že vás chce zabezpečit, třeba je protivný proto, že se bojí zodpovědnosti, kterou si uvědomuje, má ji na celý život.
A malá je ještě fakt malá, ono to začne být časem i pro chlapa zajímavé stvoření, ale až to bude trochu kámoš na lumpárny.
Nevím, zkus trochu víc sebereflexe, zdá se mi nemožné, že ty jsi opravdu tak dokonalá a on takový neřád, to byste spolu snad nebyli
Samozřejmě se takhle dřív nechoval a občas má i světlé dny, ale to je právě to, že u něj nikdy nevím, který den má a co ho doma trápí. Ale bohužel bez komunikace to asi nijak nevyřešíme…a zarážíme mě, že teda kdyby to bral tak, že má povinnosti a musí uživit rodinu, tak to neznamená, že se k sobě budeme chovat jako dva cizí lidé ne? Se mnou komunikovat nechce, ale s jinou mu to nevadí? Proč? Jinak ty peníze, které vydělává, jsou komfort, to uznávám, ale přece nebude od rána do večera v práci, kvůli tomu, abychom mohli žít v luxusu…já nikdy v luxusu nežila a nemusím žít ani teď, a už vůbec ne na úkor rodiny, kterou má, ale nevidí jí. A malá tím, že ho neustále nevidí, tak se ho bojí a to není dobře.
@zoidberg píše:
Ono se to špatně přiznává, ale je to svatá pravda
Holky, já to chápu, že malá ho teď nebaví, protože s ní je zatím ještě nuda, i když asi jak pro koho
ale to přece neznamená, že se jí nemůže alespoň 15 minut denně věnovat ne? I kdyby jen to koupání, které zvládá dělal pravidelně každý den, že by byl v sedm doma a byl by to jejich rituál, ale takhle to bohužel nefunguje
A znám dost chlapů, kteří si ty děti užívají už od narození…dokonce mám i kamaráda na rodičovské a nemůže si to vynachválit.
Jinak holky, to mu mám říct, sorry…vlezla jsem Ti do mobilu a vím, že si s ní píšeš, ještě k tomu, když to hned druhý den smazal a teď si ho blokl?