Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Manžel nezvládá přijmout, že náš syn je gay.
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
10.10.21 08:52
Zkušenost z okolí - otec to taky neunesl, syn se zachoval dle Tvé předpovědi a odešel z domu. Přestal se stýkat s celou rodinou včetně matky a cestu k sobě si našli až po letech po smrti otce. Já osobně bych radši opustila toho muže než své dítě, kdybych byla v situaci, že opravdu musím volit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.10.21 08:54
Synovi bych pomohla osamostatnit se a do té doby ho bránila jako lvice. Manžel by měl doma takový kravál že by radši zmlkl. Vztahuju to na svoje podmínky - ty tvoje neznám.
Znám rodinu se dvěma dětma-syn gay, dcera lesba. To bylo tóčo… chlapovi nezbývalo nic než se smířit, ale trvalo to. Ten tvůj se smíří taky. Ber to tak, že je to manželův problém.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.10.21 08:56
Znám z okolí, pro chlapa je to velké zklamání, v počátku taky hledal viníka, chtěl syna změnit.. Nakonec to ustal, vztahy jsou v pořádku, ale 1-2roky, to trvalo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.10.21 08:57
Já bych zašla k psychologovi se synem. Ne proto, že je gay 
ale proto, abyste ten aktuální stres uměli spolu zpracovat. Syn, aby se vyrovnal s tím, že jeho otec to nezvládá dobře, ale nedělá to proto, že by ho neměl rád, ale proto, že má hluboko v sobě zakořeněnou tu klasickou představu, že přece nemůže mít syna gaye. A ty proto, abys to nebrala jako svoje selhání, že můžeš za to, že nejsi schopna manžela uklidnit a vyřešit nastalou rodinou situaci. Manžel by měl jít také, ale pokud to odmítá, tak nezbývá než srovnat se s tím se synem a umět přijímat to jak to tvůj manžel vnímá a časem se to třeba zlepší. Každopádně měli byste hlavně dbát o to, aby vaše psychické zdraví bylo co nejméně ovlivněno tím, jak manžel narušuje aktuální dění a všechny obviňuje i když není z čeho.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.10.21 08:57
Pokud by došlo na lámání chleba, opustila bych toho muže a řekla bych mu teď hned. Šok do určité míry chápu, mě by třeba mrzelo, že nebudu mít vnoučata, ale některé názory jsou pro mně nepřijatelné
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.10.21 09:03
No jéžiš, tak bude mít vnuky a vnučky z dcery strany. Být gay je in 
. Holt to není moderní fotr. Ať je rád, že je synek zdravý, homosexualita není nemoc.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
10.10.21 09:05
@Anonymní píše:
Ahoj, potřebuji se vypsat. Už ze situace doma úplně šílím, manžel se doslova zbláznil. Před pár týdny jsme od dcery zjistili, že syn má přítele, namísto přítelkyně. Vůbec nic jsem netušila, bylo mi akorát divné, že syn nepřivedl slečnu ukázat. Ale argumentoval tím, že se stydí a až to bude vážnější, že jí přivede. Byl to šok i pro mě, ale co nadělám, je to moje dítě. Já se s tím pomalu vyrovnávám. Problém je manžel, úplně mu přeskočilo. Syna doslova zavrhuje, je nepříjemný a podrážděný na celou rodinu a není s ním k vydržení. Říkala jsem si, že si potřebuje zvyknout, ale ono je to pořád stejné, ne li horší. Je naštvaný na celý svět a já se bojím, jestli se brzy neuklidní, že to odnese vztah se synem, který měli dříve dobrý. Vůbec to nehodlá přijmout, odmítá to a hledá viníka. Toho vidí i ve mně. Jestli se neuklidní, syn nám za pár měsíců uteče z domu. Chová se k němu strašně, je doma dusno, já s ním nemluvím. Zkoušela jsem mu domlouvat, marně. Pro něj syn skončil, už nemá syna a to je slabé kafe, to říká i horší věci. Do teď to byl vzorný otec i manžel, máme za sebou krásných dvacet let, ale co dělá teď, to je neomluvitelné. Už ho mám plné zuby. Vim, že mi tu asi moc neporadíte, ale nemáte někdo podobnou zkušenost, třeba z okolí? Já už jsem bezradná. I psychologa odmítá.
Znam z rodiny, rodice to u syna prijali, nevim jak na to reagovali v soukromi, syn uz bydlel jinde, ale zvladli to a vztahy to nenarusilo, maji ho radi stale stejne.
- Citovat
- Upravit
10.10.21 09:07
Jestli bude syn brzo plnolety, tak pravdepodobne odejde. A ani bych se nedivila. Taky bych odesla, kdyby me rodic nebyl scopny prijmout takovou jaka jsem.
Treba se otec jeste uklidni, mozna je to prvotni sok. Asi bych taky byla trochu sokla, ale nikdy bych kvuli tomu dceru neodepsala. Ve srovnani s opravdu vaznyma vecma-tezka nemoc, smrt, fetovani apod. Je to nic. Zivot je moc kratky na to resit kraviny..
A ze hleda vinika v tobe? Proc? Takhle uz se clovek proste narodi. Ma to v sobe a zadny vinik neexistuje.
Jedine co muzes pro syna udelat ty je, ze mu budes oporou, prijmes ho a pochopis.
Kolik je synovi?
Ps. Jo taky znam takovy pribeh, kdy jedno z deti bylo gay, z male vesnice se musel odstehovat do velkeho mesta, protoze pro silne verici rodinu a hlavne tedy otce to bylo neprijatelne. S rodinou se vida velmi sporadicky, protoze citit se jak vyvrhel mezi vlastni krvi musi byt fakt chutovla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.10.21 09:10
Bohužel mám zkušenost se špatným koncem. Je to už hodně let zpátky. Kamarád od ségry se oběsil protože jeho otec ho doslova terorizoval, jak fyzicky tak psychicky poté co zjistil, že je gay. Bylo mu čerstvě 17let..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.10.21 09:11
@Sany80s píše:
Pokud by došlo na lámání chleba, opustila bych toho muže a řekla bych mu teď hned. Šok do určité míry chápu, mě by třeba mrzelo, že nebudu mít vnoučata, ale některé názory jsou pro mně nepřijatelné
Sice je ta sance vetsi, ale nikde neni psano, ze pokud si najde dite opacne pohlavi, bude mit na 100pro deti, treba je nebude chtit, treba je nebude moct mit, vis jak to dneska je. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.10.21 09:22
U kamarádky v rodině to mají ještě trochu složitější. Její bratr je gay, měl už nějakou dobu během dospívání jen gay a lesbické kamarády a kamarádky. Na něm to bylo cca od dvaceti let i hodně vidět, chováním ne vzhledem. Nicméně jeho otec je velmi známý soudce, který působil tady v okolí a matka z podobných poměrů a bylo pro ně nepřijatelné, že by syn byl gay. Nikdy se o tom u nich otevřeně nemluvilo jen za jeho zády. Že tam ta obava prostě je. On se dost trápil a jednu dobu dokonce užíval návykové látky, schválně nepíšu jaké. Od rodičů je ale v jejich rodině významná finanční podpora ale jen v případě, že oba, jak syn tak dcera, dělají to, co se od nich ze strany rodičů očekává. Takže syn si nakonec našel holku, která je ale chováním spíš kluk a má i ryze mužské povolání. Vzhledem ale je dívčí typ. Nicméně zvládli spolu mít dítě a on se prostě nepřiznal a žijí takhle dál. Jenže teď se u nich schyluje k další bouřce. Ta kamarádka, sestra zmíněného, je totiž bisexuální a od jak živa má kromě mužských partnerů i partnerky, což se jí podařilo ututlat před rodiči i když je dost promiskuitní.
Ta se ze stejného důvodu jako její bratr vdala ale na rozdíl od něj to nevydržela nakonec se rozvedla a ten chudák chlap co si ji vzal a byl vážně fajn a měli jsme ho rádi, s ní ztratil 6 let života. Ona má teď už devatenácti letého syna ještě ze vztahu před manželstvím, vnuka zmíněných prarodičů. A ten si našel místo přítelkyně přítele, tráví s ním veškerý čas a s nikým jiným už se nestýká. Ona ho podporuje ale čekáme jen na dobu, než se to prarodiče dozví. Že jim zastaví kohoutky pokud jde o finanční podporu je naprosto jasné a kdo ví, jak se zachová dědeček, který se v něm vidí. Naštěstí má už i druhého vnuka, tak snad to nějak překousne.
¨Závěrem moje osobní pocity byť se nenacházím ve stejné ani podobné situaci. Pokud byl 20 let manžel a otec jak píše zakladatelka dobrý, zatracovat ho kvůli tomu, že se nemůže vzpamatovat z toho, co jeho generace považuje za osobní selhání asi není úplně fér. Pro tyhle výrazně mužské typy se prostě zhroutí svět, když jejich syn, ve kterém se sami vidí, má jinou sexuální orientaci než oni sami.
To jak se chová se je samozřejmě problém a není to v žádném případě správné a asi ani omluvitelné. Jenže momentálně pokud s ním nemluví ani jeho druhá polovička je na to naprosto sám a lepší to asi nebude. Řekla bych, že teď to vnímá, že se proti němu spikl celý svět a jeho chování se bude spíš zhoršovat a nakonec by to mohlo rozvodem velmi reálně skončit. Myslím, že bych v podobné situaci zkoušela s manželem dokola neúnavně mluvit a zkusit ho přesvědčit aby změnil názor i když to striktně odmítá, než bych se s ním rozvedla.
Příspěvek upraven 10.10.21 v 09:35
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.10.21 09:25
Znám podobnou situaci. Otec vyštval dceru, matka se nejdřív snažila bylo napůl cesty mezi dcerou a otcem. Pak se rozvedli. S dcerou má krásný vztah. Otec po rozvodu otevřel oči a udržuje s dcerou také nějaký kontakt.
Tohle je na nic! Veškeré možné ‘správné’ řešení je v rukou Tvého muže. Ale donutit ho nikdo nemůže. Jakkoliv to bude řešit kdokoliv místo něj, vždycky někdo o něco přijde. Nezáviděníhodná situace. Držím palce, aby si muž včas uvědomil, s čím vším svou zarputilou paličatostí zahrává.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.10.21 09:30
Děj mu přečíst tyto komentáře. Třeba si uvědomí, že by si jeho syn mohl i ublížit a přestane se chovat jako kre**n.
To ne, to já bych manžela teda takhle „blbnout“ nenechala.. To bych ho seřvala na dvě doby, to by měl myšlenky hned jiné!!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.10.21 09:34
No evidetně měl syn zatraceně dobrej důvod rodičům nevěřit.
Projdi věci tady, ozvi se někomu z rodičů v tamní pordaně a v tuhle chvíli si fakt musíš vybrat syna před mužem.
On se časem srovná, ale primárně potřebuješ chránit syna.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj, potřebuji se vypsat. Už ze situace doma úplně šílím, manžel se doslova zbláznil. Před pár týdny jsme od dcery zjistili, že syn má přítele, namísto přítelkyně. Vůbec nic jsem netušila, bylo mi akorát divné, že syn nepřivedl slečnu ukázat. Ale argumentoval tím, že se stydí a až to bude vážnější, že jí přivede. Byl to šok i pro mě, ale co nadělám, je to moje dítě. Já se s tím pomalu vyrovnávám. Problém je manžel, úplně mu přeskočilo. Syna doslova zavrhuje, je nepříjemný a podrážděný na celou rodinu a není s ním k vydržení. Říkala jsem si, že si potřebuje zvyknout, ale ono je to pořád stejné, ne li horší. Je naštvaný na celý svět a já se bojím, jestli se brzy neuklidní, že to odnese vztah se synem, který měli dříve dobrý. Vůbec to nehodlá přijmout, odmítá to a hledá viníka. Toho vidí i ve mně. Jestli se neuklidní, syn nám za pár měsíců uteče z domu. Chová se k němu strašně, je doma dusno, já s ním nemluvím. Zkoušela jsem mu domlouvat, marně. Pro něj syn skončil, už nemá syna a to je slabé kafe, to říká i horší věci. Do teď to byl vzorný otec i manžel, máme za sebou krásných dvacet let, ale co dělá teď, to je neomluvitelné. Už ho mám plné zuby. Vim, že mi tu asi moc neporadíte, ale nemáte někdo podobnou zkušenost, třeba z okolí? Já už jsem bezradná. I psychologa odmítá.