Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj.
Chtěla bych se s vámi podělit o své pocity a zjistit, jak jsou na tom ostatní.
Máme „adoptovanou“ holčičku z Afriky, z Guineje. Celkem nedávno. Vybrali jsme si jí podle jedné fotky, napsali dopis. Teď tam koordinátorka s dopsiy a dárky byla. Dopis od holčičky zatím nemáme (musí nám ho přeložit), ale máme po mailu nové fotky. Od té doby jsem úplně na dně.
Ta naše holčička je tam totiž asi stokrát hubenější než na té původní fotce a hrozně smutná.
Z našich peněz se hradí školné, uniforma, základní lékařská péče… no znáte to, to je všude stejně. Ve škole dostávají jen pití, jídlo ne. Hledala jsem informace na netu, oni tam lidi fakt nemají co jíst.
Pokaždé, když míchám kašičky malému, když dělám oběd, tak si říkám, jak by to ta „naše“ holčička potřebovala. Pošta tam skoro nechodí a když jo, tak se rozkrade. Já ani nemám možnost jí něco poslat.
Já vím, smysl tohohle projektu je v tom, aby se ti lidé uplatnili v životě sami, aby našli práci, uživili se… jenže jen aby se nějaké práce dožila ![]()
Já vůbec nevím, jak bych jí pomohla. Co mám dělat?
Jak to máte vy? Taky to tak špatně nesete? ![]()
Ahoj, já jsem nedávno o takové adopci přemýšlela. Bůhví proč jsme to pak ale zamluvili. Chci do toho ale jednou jít. Otázkou je, nakolik by to semlelo mě. Já vím, že asi dost. Hrozně špatně nesu, když se dětem ubližuje a hrozně špatně přijímám fakt, že každému pomoct nejde. Jinak přispíváme finančně s manželem na různé sbírky a podobně. Já neumím posílat takové lidi do háje. Chápu, jak se cítíš. No ale do Afriky přece nemůžeš jet. Co na to manžel?
Ahoj tak my máme holčičku v Keni už rok a půl. Má „štěstí“ že žije v části kde není škola tak drahá a tak za zbytek peněz na školné nakupují koorinátoři potřeby pro rodinu. My jí můžeme posílat třikrát ročně balíček (hračky, pastelky, vodovky, ponožky…) a do něj přidáváme i peníze, aspoň 10 dolarů, sice se to nemá, ale dělá to spousta lidí. Maminka nám vždycky moc děkuje, v Keni jsou to peníze pro celou rodinu tak na 2 měsíce
Nikdy se balíček neztratil a vždy přišla fotka kde má holčička balíček v ruce, nebo ho rozbaluje.
Vlastně jsem moc neporadila, ale zkus zjistit jak je to s tím posíláním, poštu by měli mít na starosti koordinátoři v příslušné zemi. My posíláme letecky a opravdu nikdy nebyl problém. Teď budem kupovat kolo, na kterým bude jezdit do školy těch 10 kiláků, které teď chodí pěšky. Kupují všem dětem stejné, my jen pošlem prašulky ![]()
Ahoj Jituš, nemáš náhodou odkaz na agenturu, která vám zprostředkovala adopci? Píšeš o tom tak pěkně, že bych do toho určitě šla. Mám totiž obavu z toho, aby to nebylo jako u xyz…
Sharane je to Humanistické centrum Narovinu www.adopceafrika.cz skládáme se na Susan v práci a přemýšlíme že si vezmeme ještě jednoho prďolku. Posíláme po čtyřech měsících 2400 korun, takže ročne je to 7200,– . Jestli chceš klidně se ptej přes SZ nebo u nás na Snažilkách.
BUŽUMBURO, no, manžel právě říkal, že jestli se budu hroutit, že do toho nejde. No ale šli jsme do toho. Dokud jsem neviděla ty fotky, tak jsem byla ok
.
SHARANE, ale my nemáme adopci přes špatnou agenturu!
Jen je to prostě daleko složitější, než v Keni. O Keni jsem taky hodně četla, i ta agentura, co má JITKA je dobrá. No a Keňa byla doposud o hodně vyspělejší země než Guinea. Ale kdoví, jak to tam bude teď
. Šlo mi spíš o pocity ostatních adoptivních rodičů. Žádná taková organizace nezajišťuje dětem stravu, protože to není cílem těchto projektů.
JITKO, díky za rady. My ještě nemáme moc zkušeností. Pravda je, že oni psali, že se nemají peníze posílat poštou (kvůli krádežím), o dopisech přes koordinátory to nepsali
. Musím zjistit, jaké peníze tam platí.
U nás zase ze zbylých peněz krom těch léků kupují dětem oblečení, boty, moskitiéry..... taky dárečky sourozencům, aby jim to nebylo líto.
xyz, chápu ty pocity, jsou strašný. Susan se až na tý poslední fotce, která přišla před vánocema smála a až teď vyrostla a trochu zesílila. My si ji vybrali, protože má hodně sourozenců a na Afriku dost starý rodiče (je jí teď skoro 10, mamince přes 50 a tatínkovi skoro 60), teď to tam mají hrozný, včera jsem na ni myslela… hrozný je, že už asi víc nepomůžem… nebo spíš nevím jak bych mohla.
JITKO, tak to my máme pravý opak. Naší holčičce je 12 let a stará se o další sourozence, protože její maminka je hodně mladá a sama ještě chodí do školy. Tak se nějak střídají, aby mohly chodit do školy obě.
Já vím, že jejich situaci nemůžem vyřešit, tak aby se měli aspoň z poloviny jako my. Nějak to na mě dopadlo, tak jsem chtěla vědět, jakjsou na tom ostatní ![]()
xzy mylím že jsme na tom všechny dost podobně. Prostě se do adopce a podobných akcí nezapojí nikdo lhostejný, vždycky jsou to lidé, kteří se alespoň trochu snaží… ona opravdu není žádná rada. Vždycky mě štvou lidi, kteří na to co dělám řeknou „stejně svět nespasíš“. Já to přece vim, ale každá pomoc má smysl… i sebemenší.
To máš pravdu.
Taky mě překvapilo, že se nikdo jiný do této diskuse nezapojil. Nějak jsem si myslela, že lidí s adopčátkem je víc ![]()
To já taky…
Už jste posílali balíček? My vždycky přemýšlíme co do něj dáme. Může mít maximálně kilo a být velikosti A4, teď jsme jí poslali i cestovní člobrdo
a pak takový ty maličkosti (ponožky, pastelky, vodovky, štětce, … peníze) vždycky dá práci něco vymyslet. Generátor, nebo pytel rýže tam nenarvem. V posledním dopise psali že je u nich hrozné sucho a hrozí že budou mít opravdu velký hlad. Nežijou zrovna v dobré oblasti.
A jak to teď mají s těmi nepokoji? V jaké je oblasti? Někde dál od toho? Snad se jich to nějak moc netýká…
My jsme zatím posílali jeden balíček. Máme to taky hodně omezené, protože ta koordinátorka to bere s sebou do letadla jako zavazadlo. U nás je právě možnost poslat peníze na účet a napsat, co za to koupit. Máme na výběr hračky, oblečení, boty, moskitiéry, tuším, že i madrace…
Do balíčku jsme dávali fotky, pohádku, fixy, sponky.
S těmi ponožkami nevím… Já totiž nevím, jestli má boty. To by jí pak ponožky byly na prd.Leda na spaní. Koukala jsem na fotky ze školy, u té uniformy děti boty mají, tak snad jo. Ještě od ní nemáme ten dopis, tak uvidíme, co napíše.
Příště jí tam dám nějaké samolepsky a vystřihovánky. Taky jsem přemýšlela o omalovánkách. Česká dvanáctiletá holka by se mi na to asi vyprdla, ale třeba to tam moc nemají.
XYZ Susan žije v oblasti Kisumu, nevím kde všude mají nepokoje. Zatím píšou že civilistů se to až tak netýká, ale já tomu nevěřím…těch se to přece dotkne vždycky. Jinak Zuzajda má botky ke školní uniformě (nosí takový oranžový šatičky, je v nich na všech fotkách). My právě budeme v květnu posílat peníze na to kolo, určitě bude mít radost. Taky můžeme takhle koupit generátor, ten by se jim určitě hodil, už jsme říkali že na něj zkusíme našetřit… Sponky nepotřebuje, maminka je podle fotek asi Masajka a obě mají takový ty úplně kraťoulinký kudrnky.
Jé, ty máš Masajku
To je super.
Víš, Keňa je docela moje srdeční záleživost, hodně jsem o ní četla. Chtěla bych se tam jednou podívat.
Jenže jsem na mateřské, tak jsem hledala „levnější“ dítko. My platíme jen 5200 Kč.
Naše Sia má zase spostu maličkých copánků těsně u hlavy a má je sepnuté sponkama. Tak snad se jí budou ty od nás líbit.
Já myslím že mají radost z každé maličkosti. Kamarád byl na nějakou dobu v Africe a jeho přítelkyně s sebou vezla spoustu maličkostí pro děti. Sama říkala že nakrmit je všechny nemůže ( i když o to se taky snažili) ale radost jim udělá i pastelka
Možná jsem naivní, ale opravdu si představuju že jsou tyhle děti nezkažené, akorát jsou určitě omlácení životem ![]()
Jestli chceš tak sem dám odkaz na fotku Zuzajdy ![]()