Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@brko píše:
ne, děkuji, já konzultaci s odborníkem nepotřebujimě děti nebijí, jsou to andílci
![]()
jezis, pardon, ja si te spletla se zakladatelkou
![]()
@dendule4 píše:
Jo například ho obejmout. To už jsem taky viděla, dítě se začalo vztekat, že nebylo po jeho a matka(nastudovaná z článku z internetu) ho objala!!!To nepochopíš!! Až to dítě za pár let něco provede, ukradne, někoho zbije, tak se už bude těšit na to, jak ho za to maminka doma obejme!
ale houno, prostě tomu dítěti ukážeš, že vztek se dá vybít i jinak, nepopíráš jeho pocity… ty přece taky, když máš zlost, používáš nějaké metody na zklidnění (bouchneš do stolu, tleskneš, sevřeš ruce v pěst, pískáš…každý má něco),ale to dítě to neumí, musí se mu ukázat cesta. To absolutně není volná výchova. Volná výchova je třeba právě to „tutununu, ty se zlobíš, chudáčku?“ nebo „je ještě malej, plácat muže.“
prostě si představ, že dítěti vymezíš hranice bez bití a trestů. Věř mi, že to jde-vlastní zkušenost.
@Zuziky píše:
jezis, pardon, ja si te spletla se zakladatelkou![]()
![]()
![]()
v pohodě ![]()
@kacz píše:
@fifinka609 zaprvé zcela zbytečně řešíš pohledy matek, zadruhé venku samozřejmě není žádný kout, kam bys ho mohla strčit, tak si ho prostě vezmeš stranou, budeš ho držet a počkáš, až se uklidní, i kdyby to mělo trvat 20 minut. Jak dlouho jsi vydržela ty? 3 minuty? Tomu já neříkám důslednost, zkusit něco a jakmile to HNED nefunguje, přejít k něčemu jinému. To dítě navíc okamžitě vycítí, že vlastně nevíš, co máš dělat. Ty ale musíš od začátku do konce přesně vědět, co děláš, musíš mít kontrolu nad situací a musíš tu výchovnou akci dovést do zdárného konce. Jinak to pochopitelně nefunguje.
Mluvila jsem o tom, že jeden den jsem zkoušela po dobrém, jiný den zas jinak-ne po třech minutách. Držet dítě venku stranou…no to mám taky ozkoušené, ale jak chceš 20 minut držet stranou dítě, které se aktivně brání tak, že se bojíš, že si vykloubí ruce, nohy a u toho řve, jakobys do něj zapíchla vidle?
@fifinka609 normálně… kolik to tříletý dítě váží, 15 kilo? A kolik vážíš ty, 60 kilo? S takovou převahou nejsi fyzicky schopná ho udržet? Nohy si nevykloubí, ruce mu musíš držet za zápěstí.
@fifinka609 proste „musis“…dite si dobrovolne neublizi, proc by to delalo?
a kdyz mu ukazes, ze proste to bude podle tebe- to je to stanoveni hranic- tak casem pochopi…nekdy to trva den, enkdy mesic…opakovat do zblbnuti…ale ver mi, ze se to vyplati ![]()
no tak 1 den je na výchovné působení málo. A pokud každý den platí jiná pravidla, tak se nedivím, že je dítě zmatené jak Goro před Tokiem.
Chceš snad říct, že si ve svém věku a velikosti neporadíš s tříletým dítětem? Jestli ti vadí držet ho 20 minut stranou, tak si ho prostě hoď přes rameno a odnes domů.
Ty jsi dospělá, ty jsi zodpovědná a ty musíš stanovit pravidla.
@brko píše:
na to nemusím mít diplom z psychologie, stačí nebýt uplný primitiv, abych se zkusila vžít do dítěte. Prostě mi přijde nelogické někoho kousat proto, aby mě nekousal.
Mě zase přijde úplně stupidní diskutovat s dvouletým dítětem…to je věc názoru. A radši budu mít doma vychované dítě, které mě nekouše ani nebije(at už si k tomu došlo jakýmkoli způsobem) než rozmazleného spratečka, který absolutně neuznává autority.
@brko píše:
ale houno, prostě tomu dítěti ukážeš, že vztek se dá vybít i jinak, nepopíráš jeho pocity… ty přece taky, když máš zlost, používáš nějaké metody na zklidnění (bouchneš do stolu, tleskneš, sevřeš ruce v pěst, pískáš…každý má něco),ale to dítě to neumí, musí se mu ukázat cesta. To absolutně není volná výchova. Volná výchova je třeba právě to „tutununu, ty se zlobíš, chudáčku?“ nebo „je ještě malej, plácat muže.“
prostě si představ, že dítěti vymezíš hranice bez bití a trestů. Věř mi, že to jde-vlastní zkušenost.
Prosím Tě jen o jedno-když už reaguješ na mě, vyjadřuj se slušně. Pokud takhle mluvíš i doma před dětmi, pak se nedivím, že tu takhle vystupuješ se svými názory na výchovu. A k věci: Kde jsi prosím z mých příspěvků vyčetla, že já to takhle nedělám. Když má dcerka zlost na vzteká se, pošlu jí do pokojíčku, at se tam zklidní. Pokud by si ale zlost vybíjela tak, že by mě mlátila(což díkybohu a díky mé výchově nedělá),prostě dostane na zadek a hotovo. ![]()
Resim podobny problem. Ovsem syn je autista, coz situaci znacne komplikuje. A to jsem si jeste pred par mesici rikanůla, jak je skvely, ze ma sice zachvaty vzteku, ale agresivni neni. Nikdy nikoho nebil, i kdyz mu trreba jine deti ublizily, byl takovy hodny tunta. No a ted bije me, manzela, obcas babicku, jednou placnul i malou, kdyz mu vzala hracku, ale to jsme si „vysvetlili“ a vi, ze ji bit nesmi - ovsem vzdy kdyz mu ona neco provede, prijde bouchnout me. Nebo se sebeposkozuje. Dava si facky, nebo se bije do hlavy. Pochopila jsem, ze musime ten vztek nejak odvest, aby se ho zbavil, ale nevim jak. Fyzicke tresty neuznavam ani u zdravych deti, s jeho diagnozou jsou nesmylne uplne. Funguje odvest ho do pokoje a zavrit dvere, coz ovsem nejde praktikovat na ulici, kde ten vztek byva castejsi, doma neni tolik lakadel.. No a chytit ruce? No kdyz to stihnu, tak se me snazi dat hlavicku ![]()
Ale jak rikam, je to otazka poslednich nekolika tydnu, treba to je jen obdobi, ktere odezni. Par takovych problemu, co si vyresil sam, uz tu bylo..
Já nepotřebuji poradit, já se jen snažila nastínit, že jsou děti na které neplatí skoro nic z vámi psaných rad.
Já se ustálila na tom, že když neposlechne, tak jí hodím přes rameno jako pytel cementu a řvoucí odnáším domů a nemluvím na ní dokud se neuklidní, ignoruji a zlepšuje se to, ale nemyslím si, že to funguje na všechny a tak bych to nedávala jako všeobecný recept na zkrocení. Navícto si můžu dovolit, když jsem kousek od domova. Když se tohle stane daleko od domova, tak mám zaděláno na pořádný problém. Už jsem jí takto vztekající nesla hooodně daleko.
@Svandu To mě mrzí, že máte takové problémy. Nicméně tady je situace naprosto jiná, jelikož už jde o diagnozu a nikoli o důsledek špatné výchovy. Spíš bych se poradila s odborníkem, jak takové situace řešit.
@Svandu z osobni zkusenosti, u nas bylo nejkrizovejsi obdobi od 3,5 do asi 5 let…maly byl priserny…fakt pomahalo trvat na svem, ukazovat, ze je „vsechno v poradku“ a tak, jak je zvykly…nicmene, i ted (bude mu 9) ho obcas k nepricetnosti vykoleji dle meho naprosty nesmysl, u ktereho bych to necekala…
a ted uz je problem (ma 150 cm, takze jen o necelych 20 cm min nez ja) a silu jak kun…
pomaha mluvit, mluvit, byt nablizku…a nevsimat si okoli, no
prtz pripominky o nevychovanem frackovi boli, ne, ze ne…
@Zuziky snazim se neustupovat, predchazet krizovym situacim, o kterych vim, ze prijdou. Jeho podle me nejvic stve, ze mam proste vetsi silu a nakonec ho stejne odnesu pryc, i kdyz on nutne potreboval k vytahu. Ovsem s kocarem (nebo hur s malou v satku) a idealne jeste s trikolkou je to nekdy fakt nadlidsky ukol
ale agresivita proste nebyl nas problem, ano nemluvil. Ano byl ukazkovym prikladem vztekleho valejiciho se ditete. Ale nikdy nikomu neublizoval. Proto jsem z toho ted dost presla, byt je to s touhle diagnozou bezne, trapi me to..
@dendule4 píše:
Mě zase přijde úplně stupidní diskutovat s dvouletým dítětem…to je věc názoru. A radši budu mít doma vychované dítě, které mě nekouše ani nebije(at už si k tomu došlo jakýmkoli způsobem) než rozmazleného spratečka, který absolutně neuznává autority.