Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Udeřila bych. Chceš plnohodnotný vztah nebo ne. Pokud ne přerušit kontakty a jít dal. Nenech se trápit ![]()
Nečekala bych. Však uvidíš. Třeba nějakého muže poznáš až za rok za dva…
Kdyby s tebou skutečně chtěl být tak s tebou bude a nebude hledal blbé výmluvy jako, že je lepší když je sám a nemusí nic řešit.
Klidně se s ním teda scházej jak mu je libo, ale u toho se nebraň novému vztahu
a když se nerozhoupe on, rozhoupe se jiný…
Není zralý na společný život, to se může stát. Záleží na tobě co chceš ty a co jsi ochotná zkousnout.
Jinými slovy žádný vztah nechce, chce tě jenom do pelechu než najde někoho jiného. Ale takhle ti to říct nemůže, takže to zabalí do sladkých slovíček a ty mu to žereš i s navijákem. Ne, nečekala bych na někoho, kdo o mě nestojí.
Pošli ho do háje. A to velmi ostře a přeruš kontakty
Fakt nechceš čekat na rozervaného kretéha, co si chce psychickou manipulací nechat zadní vrátka, aby s tebou mohl nezávazně pošukávat.
To s těma frázema o tom že tě miluje a jinou v životě nechce buď lže a nebo je citově vyvinutý zhruba jako sedmák.
Soustřeď se na vlastní sebeúctu a tohle prostě nedovol, aby ti někdo dělal.
Odpovím otázkou: Jsi ochotná snášet (kdoví jak dlouho) tohle chování, že jeden den se ozve a dva na tebe kašle? Po tom, co jste spolu rok žili, se asi těžko budeš smiřovat s novým režimem vztahu. Možná si jen uvědomil, že najednou je sám a chce nějak zaplnit to tvoje místo a ty jsi zrovna jediná, která je ochotná. A taky je to pro něj pohodlné řešení. Tebe zná, ví, co může čekat, atd atd. Nakonec - je to jen na tobě. Držím pěsti.
A to opravdu potřebuješ ťuťuňuňu každý den, telefonovat si, smskovat, posílat hubičky a smajlíky? Já na to taky nejsem. Komunikujeme s přítelkyní jak máme oba čas a náladu když nejsme spolu.
„Ani sama neznám důvod rozchodu“ - nepřijde ti na této větě něco zvláštního? Co se takhle nejprve zamyslet, proč jste se rozešli, zeptat se ho, probrat to a pak se teprve rozhodnout, zda jste schopni to změnit tak, aby to do budoucna mohlo fungovat?
Přijde mi, že mi dal do hlavy myslenku návratu a já se toho nějakým způsobem držím a vlastně nevím, jestli mu mám věřit, nebo ne. Ale na druhou stranu vím, že jiného nechci a nechci být ve vztahu s někým jiným. Ale příští měsíc odjizdim na nějakou dobu do zahraničí, tak se to třeba všechno zlomí ![]()
@Anonymní píše:
Přijde mi, že mi dal do hlavy myslenku návratu a já se toho nějakým způsobem držím a vlastně nevím, jestli mu mám věřit, nebo ne. Ale na druhou stranu vím, že jiného nechci a nechci být ve vztahu s někým jiným. Ale příští měsíc odjizdim na nějakou dobu do zahraničí, tak se to třeba všechno zlomí
ano, delší odloučení od partnera většinou věc nasměrují jistým směrem a ono se to tím pádem vyřeší samo. Možná by se to stalo tak či tak i kdybyste se nerozešli
Píšeš že se mu líbí samota a nemusí nic řešit. Toho je se třeba držet a zeptat se sama sebe co musel řešit? Co ho tak zatěžuje ve vašem vztahu? Nějaký důvod jeho chování bude mít.
Omlouvám se za anonym, ale nějak se necítím psát to veřejně. Jsme s přítelem přes měsíc od sebe. Byli jsme spolu dva roky, rok spolu bydleli, hádky samozřejmě byli, ale vlastně ani sama neznám důvod rozchodu, nějak to vyplynulo z jedné hádky, rozešel se on. Týden po to bylo takové emoční, druhý to šlo a pak jsme se najednou začali zase vídat. Z něho vypadlo, že mě furt miluje, jinou nechce, jen se mu líbí samota, ze nemusí nic řešit, ale ve vztahu by chtěl do budoucna mě. Akorát problém je, ze jeden den se mnou chce hrozně být, ze mu hrozne chybim a druhý a třetí den se ani neozve, i když mi tvrdí, ze chce být v kontaktu furt. Otázka zní. Miluju ho, ale měla bych na něho čekat?