Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Miluju jiného
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
11.7.12 19:48
- Citovat
- Upravit
Anonymní
11.7.12 19:49
@Loki01 píše:
Napis adminum, vyskočil mi v upozorněni tvůj nick
to nechtěně, zapoměla jsem zapnout anonymitu.. aspon víš o koho se jedná no.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
11.7.12 19:52
@1simona1 píše:
To jak si spolu vykládají o společným životě?
Zakladatelko, psala si že je to tvůj ex– proč jste se rozešli?
byl moje první větší láska. tenkrát mi bylo patnáct… proč jsme se rozešli, protože jsem mu nechtěně ublížila, z čehož jsem se poučila, on mi odpustil.
jak jsme tak mluvili, jednou z něj vypadlo, že já jsem jediná z jeho ex kterou by vzal zpátky, tak nevím jak to chápat… ono jde vlastně asi i o to, abych si konečně našla pořádně silný důvod netrápit se v toto vztahu a osvobodila se…
- Citovat
- Upravit
11.7.12 20:06
To máte doma takovou menší Itálii, to bych taky dlouho nevydržela a šla bych od něj, ale jestli to udeláš, tak zustan chvíli sama, nehrn se hned do dalšího vztahu a srovnej si myšlenky 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
saracenka
11.7.12 20:11
Právě jít ze vztahu do vztahu nedělá dobrotu, vlastní zkušenost 
jenže já nikdy nebyla finančně soběstačná 
kdybych byla, jsem dobrovolně úplně sama a mám jen kámoše na občasné scházení. Tobě přeju at se rozhodneš správně ..bez lásky se těžko žije
Příspěvek upraven 11.07.12 v 20:15
- Citovat
- Upravit
11.7.12 20:12
@Anonymní píše:
Když si odmyslím toho koho miluju- nejradši bych byla sama. Přítel není špatný… snaží se. Ale naše hádky jsou založené na tom, že on chce co já ne, nenechá mně říctz svůj postoj, mele si svoji. Jsem nervák, tak mu kolikrát vrazím facku, kterou mi vrátí, nebo mně násilně přitiskne na zeď a mele do mně dál. Většinou ustoupím a vezmu jeho názor jako svůj… aby byl klid… ale dlouho takhle žít asi už nevydržím..
Pokud je to takto, tak bych v klidu současný vztah ukončila. A pak - třeba to s tím druhým dopadne, třeba ne. Ale věřím, že pokud žiješ v něčem tkovém, tak by ti i vlk z Karkulky přišel jako princ na bílém koni… Ženy mají tendence si vybírat stále stejné typy (ano, samozřejmě, ten tvůj ideál by nikdy, nikdy… pozor, nebuď naivní a snaž se být realistka!), tak ať ze sebe nejdřív dostaneš původního partnera, máš prostor si sama ujasnit co a jak a pak teprve bych dala případně prostor tomu druhému
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.7.12 20:26
Děkuji holky moc za podporu, ted ještě musím popřemýšlet nad způsobem rozchodu, aby pak nedělalo potíže při „půjčování“ malé..
- Citovat
- Upravit
11.7.12 22:10
@Anonymní píše:
Když si odmyslím toho koho miluju- nejradši bych byla sama. Přítel není špatný… snaží se. Ale naše hádky jsou založené na tom, že on chce co já ne, nenechá mně říctz svůj postoj, mele si svoji. Jsem nervák, tak mu kolikrát vrazím facku, kterou mi vrátí, nebo mně násilně přitiskne na zeď a mele do mně dál. Většinou ustoupím a vezmu jeho názor jako svůj… aby byl klid… ale dlouho takhle žít asi už nevydržím..
To je strašné 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.7.12 22:17
A když jsme u toho nikdy jsem nevěřila, že když se dva rozejdou a vrátí se k sobě může to fungovat, můj strýc mi dokázal, že může 
.
Když byl mladý kolem 18 chodil z holkou 16, pak se rozešli, našel si otcovu sestru, vzali se, měl s ní 2 dcery, teta umřela, když holkám bylo 5 a 6 let. Nějak jako truchlící se dal dohromady z mladou holkou (ta má do dneska můj obdiv, že si vzala vdovce se 2ma děckama) spolu mají ještě jednu dceru. Celou dobu 20 let spolu žili, pak se rozvedli, strýc se někde potkal s tou se kterou chodil v 18 letech, znovu se do sebe zamilovali 
, teď jsou spolu myslím asi 5tý rok a loni se potajnu vzali 
(a to mi na naší svatbě tvrdil potřetí mě nedostanou 
). Takže věřím, že i tobě by to mohlo klapat s ex 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.7.12 23:38
@Anonymní píše:
to nechtěně, zapoměla jsem zapnout anonymitu.. aspon víš o koho se jedná no.
Ja jsem myslela, ze to maji rozbite.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.7.12 23:39
@Anonymní píše:
Když si odmyslím toho koho miluju- nejradši bych byla sama. Přítel není špatný… snaží se. Ale naše hádky jsou založené na tom, že on chce co já ne, nenechá mně říctz svůj postoj, mele si svoji. Jsem nervák, tak mu kolikrát vrazím facku, kterou mi vrátí, nebo mně násilně přitiskne na zeď a mele do mně dál. Většinou ustoupím a vezmu jeho názor jako svůj… aby byl klid… ale dlouho takhle žít asi už nevydržím..
Tak to se nedivim:(
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.7.12 06:33
@Anonymní píše:
Ahoj, co mám dělat? nevím si rady. mám přítele, s ním rok a půl starou dceru ale uvědomila jsem si že miluji jiného. co byste udělaly vy? Obětovaly se pro rodinu nebo šly za láskou?
vydrz doma, skoro urcite zamilovanost prejde
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
3.7.13 20:28
Nevím, co mám dělat. Se svým přítelem žiju dva roky. Máme roční dítě. Jenže já už asi 3/4 roku miluji jiného. Ten ale ani neví, že existuju. Z počátku jsem si myslela, že je to jen nějaká poblouzněnost, která za pár týdnů nebo měsíců přejde. Bohužel, nepřešla. Svého partnera mám ráda, ale toho druhého miluji. Když máme s přítelem sex, jsou mi jeho doteky odporné a musím si představovat, že je tam ten druhý, abych to vůbec ustála. Ten druhý má také rodinu a je v ní spokojený. Svou družku miluje, vychovávají spolu její dvě děti a teď mají společný čerstvý mimčo. Takže vím, že i kdyby o mně věděl, stejně by se mnou nebyl. A prototo se mi nechce ukončovat ten můj současný vztah. Byla bych pokrytec, kdybych nepřiznala, že je to i z mých sobeckých důvodů, ale je to i proto, že přítel mě miluje, snesl by mi modré z nebe, tak proč mu ubližovat zbytečně a dítěti sebrat úplnou rodinu. Na druhý straně je pro mě situace neúnosná. Chvílema je tedy všechno fajn. Ale když má přijít řada na sex, je mi zle. A když partner spí, dívám se na něj a brečím, proč tam neleží ten druhý. Fakt nevím, co dělat.
- Citovat
- Upravit
Gabika
3.7.13 21:13
@Anonymní píše:
Nevím, co mám dělat. Se svým přítelem žiju dva roky. Máme roční dítě. Jenže já už asi 3/4 roku miluji jiného. Ten ale ani neví, že existuju. Z počátku jsem si myslela, že je to jen nějaká poblouzněnost, která za pár týdnů nebo měsíců přejde. Bohužel, nepřešla. Svého partnera mám ráda, ale toho druhého miluji. Když máme s přítelem sex, jsou mi jeho doteky odporné a musím si představovat, že je tam ten druhý, abych to vůbec ustála. Ten druhý má také rodinu a je v ní spokojený. Svou družku miluje, vychovávají spolu její dvě děti a teď mají společný čerstvý mimčo. Takže vím, že i kdyby o mně věděl, stejně by se mnou nebyl. A prototo se mi nechce ukončovat ten můj současný vztah. Byla bych pokrytec, kdybych nepřiznala, že je to i z mých sobeckých důvodů, ale je to i proto, že přítel mě miluje, snesl by mi modré z nebe, tak proč mu ubližovat zbytečně a dítěti sebrat úplnou rodinu. Na druhý straně je pro mě situace neúnosná. Chvílema je tedy všechno fajn. Ale když má přijít řada na sex, je mi zle. A když partner spí, dívám se na něj a brečím, proč tam neleží ten druhý. Fakt nevím, co dělat.
Takže ty si vlastne zamilovaná platonicky? (A ja naivná som si myslela, že to sa deje akurát v puberte… 
)
To je nejaká sranda, tento dotaz?
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Když si odmyslím toho koho miluju- nejradši bych byla sama. Přítel není špatný… snaží se. Ale naše hádky jsou založené na tom, že on chce co já ne, nenechá mně říctz svůj postoj, mele si svoji. Jsem nervák, tak mu kolikrát vrazím facku, kterou mi vrátí, nebo mně násilně přitiskne na zeď a mele do mně dál. Většinou ustoupím a vezmu jeho názor jako svůj… aby byl klid… ale dlouho takhle žít asi už nevydržím..