Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Anonymní píše: Více
Nevim, jestli to myslis vazne, ale tvůj manzel ma pravdu. Pokud to vyhovuje i dítěti, tak ndni o cem diskutovat, přece. Tech hezkých chvilek s nim behem dne muzes mit spoustu
Chápu vás oba dva, ale vnitřně souhlasím s rozhodnutím vašeho muže. Domnívám se, že je to ku prospěchu vás všech.
Myslím, že je to v pořádku, přece v postýlce vedle je miminko taky nablízku a pohodlně se všichni vyspíte. No, že se muž po šestinedělí těší na společné chvíle vás dvou s tím nejspíš taky souvisí.
@Anonymní píše: Více
Moc si to bereš
Já chtěla postýlku, po měsíci už se na ni jen prášilo. Syn byl kojený, ale jednodušší bylo ho mit vedle sebe. Taky mi to časem moc nevyhovovalo, ale postylka se zrušila a pak šel postupne do svého pokoje, což hlavne teda manzel uvítal, ze mel konečně zase prostor v posteli a že jsme tam zase sami dva. Takže to chápu z pohledu muže, proč mu to vadí ![]()
V šesti týdnech bych spala s miminem (teda já ne, protože jsem se v té době ještě bála SIDS a navíc dítě nespalo
. Ale kdybych byla ty). Šesti týdenní mimino má nárok na blízkost mámy a naopak, jsme savci, ne plazi.
Příspěvek upraven 20.10.25 v 07:46
Tak pokud to miminku nevadí spát v postýlce, tak bych to neviděla jako katastrofu. Me se třeba deti ve své postýlce budily 100× za noc, mely tam uplne záchvaty, takze tam bych chlapa poslala někam, kdyby je vyhazoval ode me, ale pokud by mi spaly samy, tak bych byla radsi, lip bych se vyspala. Precejenom s dítětem v posteli člověk spí tak napůl, aby ho nerozlehl, v postýlce má navíc monitor dechu
nějaké své chvilky si najedete i mimo to ne? Vždyť jsi s nim celý den ![]()
@Anonymní píše: Více
Aktualne se vubec nedoporucuje, aby miminko spalo s vami v jedne posteli.
Idealne je v postylce, co se prisoupne k Vasi posteli. Je yo hlavne z duvodu bezpecnosti.
Takze bych se tim i ridila pokud je to mozne.
Jinak te chapu, urcite ti miminko u tebe chybi a neni se za co stydet. Svoje miminko milujes a to je dulezite.
![]()
No dobrá volba otce pro dítě
Když mu to vadí tak ať si jde spát jinam on. Do tohoto bych si nenechala kecat.
@JancaS84 píše: Více
Přesně. Jako v šestinedělí bych si rozhodně nenechala kecat do toho, kde bude spát miminko. A prý „muž se rozhodl“
. To ti doma rozkazuje nebo co? Já bych ho odkázala na gauč, kdyby měl nějaké problémy.
@Anonymní píše: VíceŘídila bych se podle toho co vyhovuje miminu.
Já jsem si vzala první dceru do postele pár dní po porodu, nedala jsem noční vstávání..muž hodně rychle pochopil a v rámci jeho zájmu, vyspat se do práce, chodil spát do obýváku a dlouho jsme spali oddělene..časem postavil postel 240cm širokou, kde jsme spali všichni 3, pak 4 i s dalším mimcem a to už se nestěhoval
Říct chlap matce po porodu, že dítě s ní spát nebude, to je docela vrchol.. ![]()
Od narození prvního dítěte spal manžel odděleně, aby se vyspal do práce. Trvalo to snad 8 let. Ale vždy když to šlo, uspala jsem dítě/děti (pokud to šlo, tak v postýlce, ale to bylo možné jen u dvou ze čtyř, jinak v posteli, nejmladší obskládané peřinami nebo na matraci položené na zemi), šla jsem za manželem a když se (většinou nejmladší) dítě probudilo, šla jsem za nimi a zůstala tam do rána.
Zalezelo by na duvodu. Pokud mu tam vadi fyzicky, tak at jde spat do jineho pokoje. Pokud bezpecnost miminka tak tam bych asi nesla proti nemu, je to i jeho dite. Otazka je, proc mu to na zacatku nevadilo a ted ano, pokud se tedy jedna o bezpecnost.
Ahoj,
mám 6tydenni miminko. Od malička plačtivé. Spinká od narození se mnou. Dnes se muž rozhodl, že spát v posteli nebude s námi… Já upřímně jsem z toho smutná… Malá je na UM, protože ji nesedělo mé mléko a tím pádem jsem přišla o tu „naši“ chvilku a teď musí být i v postýlce… Já se s ním nedokážu domluvit na tom, aby spala s námi. Mě prostě její teplo a vrteni strašně chybí…
Jak byste vyřešili situaci? Miminko usne v postýlce, relativně…ale mě to prostě chybí. Nebo si to moc beru?