Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Mít potom i šesté dítě?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
30.9.14 21:42
@Kili22 S manželem jsme se dohodli, že zůstaneme u 5. Místo dítěte si pořídím dalšího psa 
@cikcak Ano, já vím, že stát se může cokoliv, ale snažíme se dělat maximum pro to, aby děti měly, co potřebují a aby byly do budoucna alespoň částečně zajištěné. Nemyslím si, že když dětem dáme v budoucnosti vše, tak si toho budou vážit tak, jako když budou na tom mít i svůj podíl úsilí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.10.14 08:00
Ahoj děvčata, ráda bych se zapojila. Před dvěma lety a 4 měsíci se nám narodila dcerka, je to mé 4. dítě:-) Tenkrát ještě pod vlivem hormonů jsem zhruba do tří měsíců toužila ještě po jednom dítku. Ale jak přibývaly povinnosti a starosti a já jsem neustále kojila, prala, žehlila, vařila, pekla a stále dokola, však to znáte, tak síly ubývaly, nakonec jsme se dohodli s mužem, že u počtu 4 broučků zůstaneme (muž má z prvního manželství ještě jednu dceru, ale nevidíme ji).
Nejmenší holčičku jsem kojila do více jak dvou let a letos na Velikonoce mě přepadla nějaká střevní chřipka, teda aspoň tak jsem to vnímala já a když mi cca deset dní bylo po každém jídle i vodě špatně, tak mě napadlo udělat si těhotenský test. No světe div se, testovací čárka tam byla rychleji než kontrolní a mě bylo jasné, že to zase taková obyčejná střevní chřipka nebude. Manželovi jsem hned volala do práce, byl z toho překvapený jako já, protože je důležité říct, že jsem ty dva roky, co jsem kojila neměla cyklus a styk jsme měli jednou měsíčně. No upřímně… jaká je pravděpodobnost, že takto otěhotníte? Dle mé lékařky v podstatě nulová:-) Druhý den jsme společně vyrazili na ultrazvuk a bylo nám řečeno, že jsme na konci sedmého týdne. Zítra jsem již 30tt. Čekáme chlapečka. Doma jsou tři holčičky a jeden chlapeček, tak je to posila mužského zastoupení v rodině. Ale proč to sem vše píši. Celé těhotenství je jiné, úplně jiné než všechna předchozí. Nenabírám na váze, brouček byl dlouho velmi hodný a jen decentně ťukal a i dnes to nejsou nějaké silné kopance, ale je to dáno polohou, je stále hlavičkou nahoře a vypadá to na císařský řez. Mám nahoře necelá 4 kg, ale jsem hrozně unavená. Vnitřně jsem rozhodnutá, že pokud se bude rodit císařem, nechám si podvázat vaječníky, další dítě si opravdu neumím představit, ne, že bych ho nemilovala, ne, že bych se nepostarala a muž také, ale prostě vidím, jak je to s každým tvorečkem těžší a náročnější. Ale beru to tak, že si k nám našel cestu, protože jsme ho prostě měli mít.
Moc děkuji všem, co přečetly můj elaborát a jsem ráda za Váš čas. Krásný den Míša
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Kili22
1.10.14 08:42
@Gituš Z jakého důvodu jste se takto rozhodli? Přečetla jsem celou dizkuzi a byla jsi přesvědcena že 6 určitě ano aby malý měl taky partáka. Moc jsem doufala že se dozvím že se vám to 6 zadařilo 
takže nakonec ne. Já jsem na tom podobně, akorát nemáme tolik dětí. Jen 2 ( holky) a čekáme třetí ( vypadá to na kluka)a já už teď tak nějak vím že budu chtít jít do čtvrtého aby třetí nebyl odstrčený i když vím že to bude náročné a bohatě by 3 děti stačily, ale prostě si pořád říkám že je lepší být v sudém počtu. Jak to vnímáš ty? Měla jsi taky ten pocit a po porodu 5 dítěte jsi změnila názor? Nepřipadá ti že je nejmladší odstrčený?
- Citovat
- Upravit
1.10.14 08:59
@Kili22 m proč si myslíš, že nejmladší dítko by mělo být odstrčené? 
To by jsi potom s takovou musela rodit donekonečna, aby to „mladší“ nebylo odstrčené 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Kili22
1.10.14 09:09
Protože by byli jen 3, navíc první dvě holky a další bude kluk, určitě mezi ně tak nezapadne, proto 4 aby každý měl někoho. Možná je to blbost, ale prostě to tak vnímám. I znám z vlastní zkušenosti, já mám teda jen jednoho sourozence, ale když k nám přijela na prázdniny sestřenice tak se vždy udělala dvojice a tu třetí odstrkovaly. Nikdy jsme si nehráli všechny 3 dohromady.
Ty ten pocit možná nemáš, ale to proto, že máš velké věkové rozdíly mezi dětma, to už máš jak 3 jedináčky, takže to je jiné, já budu mít děti věkově blízko.
- Citovat
- Upravit
1.10.14 09:18
@Kili22 no právě proto, že starší 2 jsou holky, tak možná budeš příjemně překvapená jejich péčí o brášku
Kdežto se ti může stát, že brácha pro změnu se bude cítit odstrčený právě narozením mladšího sourozence.
To se prostě nedá plánovat a předvídat, stejně, jako si počet dětí určovat dle svých zkušeností z dětství.
Těžko tvé děti žijí stejný model života jako ty. Ale ber to jen jako mé úsměvné zamyšlení, jen mi to tak projelo hlavou, když jsem četla tvůj příspěvek. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.10.14 10:03
Ahoj, též přidám názor. Máme taky pět dětí, nejstarší je 15, nejmladší má 7 měsíců. Jsme moc rádi, že je máme, ale je to fuška. Jak po organizační, tak po finanční stránce. A z hlediska výchovy taky, pokud jim chce člověk něco předat, věnovat jim čas, lásku, pozornost. S manželem jsme se shodli, že 5 dětí je na horní hranici našich možností, pokud ta péče má mít nějakou kvalitu a standart. Takže i když mě hormony občas berou, tak šesté už ne.
Jinak otěhotnět lze i za nepravděpodobných okolností. Já otěhotněla přes kojení a k tomu přeruš. styk.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.10.14 10:40
@pe-terka Jak já ti rozumím, také jsem otěhotněla přes kojení a samozřejmě jsem věděla, že kojení není antikoncepce, ale bez cyklu už je to prostě takové málo pravděpodobné a o frekvenci… no radši nemluvit. Ale plně s tebou souhlasím. Stačí ti 4 co už jsou. Když tři dojdou ze školy, než s nimi udělám úkoly, než se doučí, když jim něco nejde, k tomu pak nějaké jejich „neřešitelné“ starosti a všechny vyslechnout, všem se věnovat… je to hodně náročné. I u nás je 5 maximum a kdyby to páté nepřišlo jak přišlo, tak v plánu už nebylo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.10.14 10:57
@Gituš píše:
Zdravím dámy, mám pár dní do termínu a i tak mi připadá, že to bude trvat ještě věčnost.
Dneska když jsem rozepisovala věkové rozdály dětí, jsem se zastavila u toho pátého a říkám si, jestli mu pak jednou pořídíme toho sourozence, nebo už zůstaneme u pěti. Bude mi teď 36 takže moc času na rozmyšlenou nemám, chtěla bych slyšet váš názor nebo třeba odhad či vlastní zkušenost, zda by bylo reálné zvládnout 6 dětí z toho mladší a nejmladší by měli odstup třeba 10-18 měsíců, prostě skoro dvojčata. Opět počítám s tím, že kojit nebudu. Nepovedlo se mi to ani s jedním ze 4 dětí, ale na druhou stranu, chtěla bych si poslední mimčo užít a pochybuji, že bych si dvě, co by měli od sebe třeba rok a půl užila dosyta, jako s jedním.
Řekněte mi prosím někdo svůj názor. Manžel není vůbec proti, takže ten souhlasí a mé obavy mi vyvrací, jenže já budu ta, co s nima bude 24 hodin denně.
Díky a přeji hezký a pohodový týden.
ahoj zaujalo mě tvé téma. Z Tvého psaní je cítit, že si další dítě opravdu přeješ. Myslím, že věk je ok, jsou i o dost starší matky. Když se máte kam vejít a uživit je, myslím, že byste do toho měli jít. Když je někdo pro něco nadšený, ať jde za svým snem. Zvládáš 4, zvládneš jich i 5, nebo 6. Už máš přecijen nějakou praxi
Já ti písnu, co by byly mé argumenty nemít další dítě. Bála bych se, že se třeba nenarodí uplně zdravé, bude potřebovat daleko větší péči a tím půjdou ostatní děti stranou. Pak bych se bála co kdyby se se mnou třeba něco stalo, kdo se o ně postará (dvě by třeba prarodiče zvládli, ale kam se šesti) Co když se něco stane s manželem, jak je uživim? To by byly moje úvahy, proč nemít tolik dětí. Každý jsme ale jiní a odvážným štěstí přeje. Být vámi, tak do toho jdu 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.10.14 11:18
@Mivév píše:
@pe-terka Jak já ti rozumím, také jsem otěhotněla přes kojení a samozřejmě jsem věděla, že kojení není antikoncepce, ale bez cyklu už je to prostě takové málo pravděpodobné a o frekvenci… no radši nemluvit. Ale plně s tebou souhlasím. Stačí ti 4 co už jsou. Když tři dojdou ze školy, než s nimi udělám úkoly, než se doučí, když jim něco nejde, k tomu pak nějaké jejich „neřešitelné“ starosti a všechny vyslechnout, všem se věnovat… je to hodně náročné. I u nás je 5 maximum a kdyby to páté nepřišlo jak přišlo, tak v plánu už nebylo.
A jaké máš věkové rozpětí u dětí? Já už se s nejstaršíma naštěstí učit nemusím, i když přezkoušet z něčeho občas chtějí. Se školou se musím nejvíc věnovat prostřednímu. Je třeťák a hrozný mazal . Úkoly odhrká šup šup, polovinu špatně, v tašce binec. Nedávno se dokonce vypravil do školy bez ní! Ještěže bydlíme blízko . Jinak neboj, zvládnout se pět dětí dá. Ale pokud nemá člověk k ruce třeba prarodiče, tak už je to pro dva tak maximum.
Jinak ani nemám tu zkušenost, že když je lichý počet dětí, tak jedno strádá. Naše se hádají i přátelí na přeskáčku, věk, pořadí či pohlaví v tom nehraje roli, spíš momentální situace a rozpoložení.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.10.14 12:41
@pe-terka JJ, zase soulasím, hádají se dle jejich nálady a dle toho kdo zrovna bojuje o vedoucí pozici. Nejstarší je 13 a nejmenší 2 roky. Nejstarší je pohodová, hádá se hodně jedenáctiletý kluk a 7 letá holčina. I je s ní nejvíce starostí, je hyperaktivní a dá hodně zabrat. O úkolech ani nemluvím. Už i ta maličká je dost akční, ale je to dáno tím, že jich je hodně… učí se od nich a také bojuje o svou pozici. Rodiče mi nehlídají, mám je sice kousek od sebe, ale jsou dost nemocní a tak je nechci zatěžovat mými malými aktivisty a manžel je z Moravy, takže to máme 400 km daleko. Ale muž hodně pomáhá, je opravdu skvělý. Jsem za něj vděčná.
Popravdě si neumím představit, že se malý narodí už za pár týdnů. Když jsem čekala druhé, tak mi to nepřišlo, teď se nějak bojím, jak to zvládnu, neumím si představit, že tu nejmenší budu muset „odsunout“ kvůli miminku. NO snad to půjde v poho…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.10.14 13:20
@Mivév píše:
@pe-terka JJ, zase soulasím, hádají se dle jejich nálady a dle toho kdo zrovna bojuje o vedoucí pozici. Nejstarší je 13 a nejmenší 2 roky. Nejstarší je pohodová, hádá se hodně jedenáctiletý kluk a 7 letá holčina. I je s ní nejvíce starostí, je hyperaktivní a dá hodně zabrat. O úkolech ani nemluvím. Už i ta maličká je dost akční, ale je to dáno tím, že jich je hodně… učí se od nich a také bojuje o svou pozici. Rodiče mi nehlídají, mám je sice kousek od sebe, ale jsou dost nemocní a tak je nechci zatěžovat mými malými aktivisty a manžel je z Moravy, takže to máme 400 km daleko. Ale muž hodně pomáhá, je opravdu skvělý. Jsem za něj vděčná.
Popravdě si neumím představit, že se malý narodí už za pár týdnů. Když jsem čekala druhé, tak mi to nepřišlo, teď se nějak bojím, jak to zvládnu, neumím si představit, že tu nejmenší budu muset „odsunout“ kvůli miminku. NO snad to půjde v poho…
No u nás ta předposlední (3,5roku), sesazená z trůnu, docela na mimi žárlí. Projevovalo se to už když jsem byla těhotná. Třeba jsem chystala oblečení pro mimčo a malá šla a vztekle zavřela skříň. Teďka žárlí taky, ale jak segra roste a začíná být parťák, tak si občas i hrají. Ale to víš, musím být pořád ve střehu. Zvládneš to, neboj. Prostě vše nebude dokonalé, ale to nevadí. Já jsem třeba vypustila žehlení, šikovně věším a skládám, naklizeno taky nemám na jedničku. Od dětí vyžaduju sem tam pomoc, třeba při úklidu kuchyně, při přípravě jednoduchých jídel, velcí občas vozí malou v kočárku. A nejvíc pomáhá manžel, samozřejmě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.10.14 16:50
@Kili22 Já vlastně ani nevím, podle čeho jsem se takto rozhodla. 6. nezavrhuji, byla bych radši, kdyby měl syn parťáka a vím, že by se pro něj láska i finance našly, ale také vidím, že to může fungovat i s tím lichým počtem dětí. Je mi ale ouzko z toho, že mi bylo 37 let a už se cítím stará. Energie mám pořád dost, ale ten pocit, že bych to nezvládla je velmi silný a je to strašák. Manžel není absolutně proti, naopak, 6. zvířátko by uvítal, ale vzhledem k mým pochybám souhlasil, že to nechá čistě na mě. Já jsem si ale dala podmínku, že pokud náhodou - kojím syna a ms jsem ještě neměla - neotěhotním do konce tohoto roku, už se o dítě ani snažit nebudeme. Teď ty 3 měsíce jsou pro mě „poslední možnost“, pak už ne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.10.14 17:35
@Gituš Já za sebe bych do pátého nešla, kdyby nepřišlo jak přišlo. Je to opravdu hrozně vyčerpávající a najednou si i připouštím, že až mi bude padesát, tak budu mít teprve 16 leté dítě, se kterým bude třískat puberta a zároveň na svých nohou ještě mnoho let stát nebude.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.10.14 17:44
@Gituš napíšu ti jedno - neblbni. Měla jsem poslední v devětatřiceti, nemám ale doma takovou smečku jako ty, ovšem práce, děti, kroužky, zařizování, totok onok… No cítím, že mi už není ani 30. Všechno se začne sčítat po 40 ce. I když mám sice mnohem víc trpělivosti, nadhledu, chuti být a věnovat se dítku víc, než ve dvaceti, to fyzično jaksi ztrácí na intenzitě. Potřeba spát stoupá, únava taky.
Rozmysli se děvče, rozmysli, at´ potom neřveš vysílením
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Objeví se ještě srdíčko?
- 02.06.26
- Linkoping142
Farmakologické ukončení těhotenství a menstruace
- 29.05.26
- Anonymní
Nevim jestli jsem nebo nejsem těhotná
- 07.05.26
- Anonymní
Antikoncepce Menstruace
- 24.04.26
- Anonymní
