Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Chtěla bych milé maminky poradit s důležitou věcí.
Mám 2-letou dcerku Beátku a můj přítel má 4-letou dcerku Elišku.
Jak asi každý pochopil, každý máme svoje dítě, ale začali jsme spolu žít jako normální rodina. Ani jeden nebráníme svoje dítko víc. Pro obě máme obrovskou lásku a bereme jako by byly naše, vždyť i jsou. Staráme se o ně společně.
Jenže nastaly problémy a já si nevím rady.
Eliška žije s tatínkem od svých dvou let, čili svojí maminku zná a ikdyž jí moc nenavštěvuje, ptá se na ní. Což mě ani nějak nezaskočí, přeci s ní vyrůstala a maminka je jen jedna, ale u tatínka měla vše povoleno. Typická až moc rozmazlená holčička, která na co si ukáže to dostane, když neuklidí je tu od toho přeci táta anebo někdo, kdo to za ní uklidí. Poslechne až když se i táta zvedne že jí jde naplácat, ale…
Do rodiny jsem přišla já a moje dcerka. Neříkám že je to hodné dítě a že jí taky nekoupím co jí na očích nevidím, ale uklízení bylo na normálním pořádku, co si vytahala to uklidila, když se řeklo ne, poslechla a našla si něco jiného co mohla.
Jenže tím jak Eliška neposlouchá a je starší, začla se po ní Beátka opičit. Čili, co udělá Eliška, to udělá Bea. Snažím se je trestat obě stejně, ale u Elišky to moc nefunguje, člověk aby si na ní vyřval hlasivky a ona stejně neposlechne. Přesto všechno mě má ráda, ale co se týká toho uklízení, zakázané věci ani náhodou. Tatínek mi pomáhá a někdy se i na mě obrací s prosbou co bych udělala já na jeho místě, stojí při mě. Ale já se bojím toho, že když jí budu sekýrovat co by měla udělat a co nedělá, tak si jí obrátím pouze zády k sobě a už nebudeme takové kamarádky. Ví že pokud zařvu je zle a dostane respekt, ale po pár minutách si stejně jde dělat svou věc a pokojíček neuklidí. Dokonce ani když jí to řekne tatínek a když na ní zakřičí? Ona se rozpláče a po chvilce přijde s tím, že se jí stýská po mamince a chce jí zavolat.
Vím že pokud nějak nezakročíme, za chvilku budeme mít s ní oba problémy, ale jak si s ní poradit a jaká pravidla stanovit? Co udělat za nedodrženou věc?
Nejhorší na tom je to, že i malá Beátka už chytá věci po ní a odmlouvá a to nikdy nedělala, s tím se tak nějak i počítám, ale jak se říká, čeho je moc, toho je příliš.
Dám vám příklad: Když je tatínek v práci, tablet, ani telefon nechce, nevzpomene si na něj a hrajeme si spolu, nebo jen holky v pokojíčku, podle nálady, ale jakmile se tatínek objeví ve dveřích slyším otázku „tatí, půjčíš mi tablet? Nebo telefon?“ bud jí ho pučí, nebo když řekne NE zazní „a proč?“ a pláč… vztekání… a tak nějak podobně je to se vším. Ráno spím, dojdu do obýváku a Eliška hraje na tabletu, sedím, koukám, piju kafe, má ho už dvě hodiny… nic… ani táta jí nic neřekne, až když se zeptám já „nechceš si jít raději už hrát s Beátkou?“ se tatínek otočí a povídá „Už ho máš dlouho, tak mi ho dej“… a samozřejmě řev, vztek… pak si pokaždé přijdu zlá já! S Petrem jsme to už řešili hodněkrát, at jí ho tolik nepůjčuje… Jak si stanovit respekt ale zároven i důvěru? :-/
A to ještě dnes přišla za tatínkem s tím, že jí maminka povídala, zda se k ní nechce nastěhovat a ona souhlasila. Po dvou letech co o ní skoro nejevila žádný zájem…
![]()
Dvouletá Beátka si po sobě uklidí???
Můj 2,5 letý synovec snad ještě nikdy neuklízel, ani asi neví, jak se to dělá. Možná je opožděný, jen mě to překvapilo. Já mám dva puboše a už si nepamatuji, kdy začali uklízet po sobě.
Ano, samozřejmě to není uklid jako když uklízí dospělí člověk, ale myšleno tím, že to není vytahané všude po bytě, ale na poličkách nebo v šuplíkách kam hračky patří.
@Lenka002 píše:
Dvouletá Beátka si po sobě uklidí???
Můj 2,5 letý synovec snad ještě nikdy neuklízel, ani asi neví, jak se to dělá. Možná je opožděný, jen mě to překvapilo. Já mám dva puboše a už si nepamatuji, kdy začali uklízet po sobě.
Jo, jo. Muj maly si taky po sobe uklizi hracky.
@Heni_Bea
Nervi na ne, neplacej je. Potrebujou disciplinu a pevne nastavene hranice. Ale na to musi byt oba rodice, takze se musite domluvit.
Me osobne vyhovuje metoda Joe Frost, pogoogluj a uvidis jestli ti to vyhovuje.
No v tomhle věku, je normální, že si po sobě nechtějí uklízet. U nás se to bez řevu taky neobejde a kolikrát je to o nervy.
Vím, že jsi psala, že holčičky bereš obě jako tvoje, ale co si budeme povídat, cizí dítě je cizí dítě a ikdyž jí máš ráda, tak si k ní prostě nedovolíš, to co k tvojí dceři a o to to máš těžší.
Asi ted nemůžete něják razantně přitvrdit, když je ve hře i mainka, protože když ted začnete být přísní o to víc bude chtít žít u maminky.
Na druhou stranu, když nestanovíte pravidla ted, tak pak vám z ní půjde hlava kolem. Co se zkusit poradit u nějákého dětského psychologa, jak na ní ![]()
Já se je právě nesnažím plácat, ale nějak přijít na řešení aby poslouchali a nevymýšleli si, že je najednou bolí ručička a proto nemůže uklidit, nebo že mi rozkáže Popelko běž uklidit. Vím že přítel mi bude oporou a pomáhat mi, ale nechci si elišku od sebe odehnat, ale když nic nepomáhá?
jsem zoufalá..
@barcas11 píše:
No v tomhle věku, je normální, že si po sobě nechtějí uklízet. U nás se to bez řevu taky neobejde a kolikrát je to o nervy.Vím, že jsi psala, že holčičky bereš obě jako tvoje, ale co si budeme povídat, cizí dítě je cizí dítě a ikdyž jí máš ráda, tak si k ní prostě nedovolíš, to co k tvojí dceři a o to to máš těžší.
Asi ted nemůžete něják razantně přitvrdit, když je ve hře i mainka, protože když ted začnete být přísní o to víc bude chtít žít u maminky.
Na druhou stranu, když nestanovíte pravidla ted, tak pak vám z ní půjde hlava kolem. Co se zkusit poradit u nějákého dětského psychologa, jak na ní
Posnažím se nějak zakročit, ale nemůžu vše najednou zakazovat a poručovat, to prostě nejde. Ale když nic neudělám, tak se z toho všichni zblázníme. Nejhorší na tom je to, že maminka nemá pojem o výchově a pouze si jí získává dárkama a něžnýma slůvkama, které stejně nesplní.
@Heni_Bea píše:
Posnažím se nějak zakročit, ale nemůžu vše najednou zakazovat a poručovat, to prostě nejde. Ale když nic neudělám, tak se z toho všichni zblázníme. Nejhorší na tom je to, že maminka nemá pojem o výchově a pouze si jí získává dárkama a něžnýma slůvkama, které stejně nesplní.
No to je těžký boj, takhle bude máma vždycky ta hodná. Vubec nezávidím takovou situaci a ani mě nenapadá co poradit. Tak jen držím palce, at to dobře dopadne a vše se něják srovná.
Chápu, že je to těžká situace, ale přeci se nemůžete nechat „vydírat“?
Jasně nastavte hranice, zkusila bych to formou něco za něco, když uklidí, může si chvilku hrát na tabletu, když ne, tablet už nebude…najdi něco na čem jí záleží, nebo co fakt chce a trochu to proti ní otoč…
Máme manželova skoro pětiletýho pravidelně u nás, a jediné co pomohlo, když tohle zkoušel, že jsme nepolevili, dneska už si leccos nedovolí. A taky byly hysteráky, že chce hned volat mamince, že pláče… nikdo ho nebyl, nikdo mu neubližoval, jen se jednou řeklo ne, a prostě i kdyby se stavěl na hlavu, platilo, že ne…
pak ho to přešlo samo, nejlepší na hysteráky je ignorace
No a vem si, ze holcicce jsou čtyři. K nám jezdi za čtrnáct dni na vikend priteluv 9 tilety syn. Aby si ustlal? Ne neni přece dospěly jak mi rika, čistění zubu? Ne. Namydlit se neumí to mu muzu říkat furt a kdybych mu neřekla at se jde vykoupat tak by nešel. Necese se. A pokojicek je podle nej vždy uklizeny Proste absolutne nedela nic! Jen ipod! Děla mi naschvaly a ze všeho me chce vynechat! Septa a zavírá dveře! Je tak drzej! Pomalu me posila do pr* a to poněm chci jen základní věci. Mám strach byt sním v blízkosti protože toho využívá a přítel pak řve na me před nim a pak toho využívá ještě víc! Uz jednou jsem kvůli nemu brala antidepresiva. Mám proste z něho strach. Vždy jsem si myslela ze za všechno muže jeho máma ale to tak neni on ma zni takověj respekt! Děla to jeho táta, vždy na nem vidím jak je stastnej ze me serval. Uz nevím co mám dělat snažím se tomu vyhýbat ale to taky nejde ještě jsem těhotná a Dan me tak štve ze me nikdy nepodrzi. To sním mám pak mít díte? Ze všeho je mi akorát špatně. Buď rada za holčičku co si neuklizi
@Misi-nnka tak si to nenech líbit! Tohle bych teda nevydržela, i za cenu toho, že bych měla být sama…co pak bude dělat vašemu dítěti?
Ze? Ale ja nemůžu vůbec nic říct! Pry to mám vydržet na ten víkend! Ale to proste nejde! Uz vazne nevím co.