Dobrý den všem, potřeboval bych poradit. S manželkou čekáme naše první miminko, je v pátém měsíci, má jen miniaturní bříško. Hodně se těšíme. Manželce se snažím být co nejvíc nápomocný, za což ona je velmi vděčná.
Hodně s ní teď hází hormony. Než otěhotněla, měli jsme sex hodně a často, dokonce těsně předtím než otěhotněla jsme přišli na to jak jí přivodit mokrý orgasmus. Pak otěhotněla a já dostal zábranu, bál jsem se jít úplně „na doraz“, abych nějak neublížil jí nebo miminku, což mělo za následky že jsme spolu moc nespali a jí se to nelíbilo, často po mě vyjela že potřebuje odreagovat a že mě očividně už nepřitahuje což není pravda. Řekl jsem jí, že po prvním trimestru to bude lepší. A je to lepší. Pořád mám ale strach. Bojím se, aby její orgasmus neublížil nějak miminku, tak mokrý orgasmus vůbec nepraktikujeme ani já se do ní neudělám. Snažila se mi to hodněkrát vysvětlit, i její doktorka ale stejně se bojím.
Včera v noci mě začala líbat a hladit, ale mě se vůbec nepostavil, tak jsem jí jemně řekl že nic nebude že se mi nepostavil, a ona se urazila a začala říkat, že to takhle bude vypadat určitě i po porodu, že spolu nebudeme spát (podotýkám že spolu spíme tak 3× týdně ale pro ní je to asi málo). Tak jsem se jí to snažil vyvrátit. Naštěstí nevydrží být dlouho naštvaná, celou noc spala na mě přitisknutá.
Já jí na jednu stranu chápu, navíc je o 15 let mladší než já ale tu chuť máme teda oba stejnou a samotného mě to štve že ten sex je teď prostě jiný, ale nevím jak se zbavit toho strachu a mrzí mě, že je vždy naštvaná.
co mám dělat? má někdo podobnou zkušenost a jka jste jí řešily?
Citovat
Upravit
Na tento dotaz zatím nikdo nereagoval, buďte první!
Dobrý den všem, potřeboval bych poradit. S manželkou čekáme naše první miminko, je v pátém měsíci, má jen miniaturní bříško. Hodně se těšíme. Manželce se snažím být co nejvíc nápomocný, za což ona je velmi vděčná.
Hodně s ní teď hází hormony. Než otěhotněla, měli jsme sex hodně a často, dokonce těsně předtím než otěhotněla jsme přišli na to jak jí přivodit mokrý orgasmus. Pak otěhotněla a já dostal zábranu, bál jsem se jít úplně „na doraz“, abych nějak neublížil jí nebo miminku, což mělo za následky že jsme spolu moc nespali a jí se to nelíbilo, často po mě vyjela že potřebuje odreagovat a že mě očividně už nepřitahuje což není pravda. Řekl jsem jí, že po prvním trimestru to bude lepší. A je to lepší. Pořád mám ale strach. Bojím se, aby její orgasmus neublížil nějak miminku, tak mokrý orgasmus vůbec nepraktikujeme ani já se do ní neudělám. Snažila se mi to hodněkrát vysvětlit, i její doktorka ale stejně se bojím.
Včera v noci mě začala líbat a hladit, ale mě se vůbec nepostavil, tak jsem jí jemně řekl že nic nebude že se mi nepostavil, a ona se urazila a začala říkat, že to takhle bude vypadat určitě i po porodu, že spolu nebudeme spát (podotýkám že spolu spíme tak 3× týdně ale pro ní je to asi málo). Tak jsem se jí to snažil vyvrátit. Naštěstí nevydrží být dlouho naštvaná, celou noc spala na mě přitisknutá.
Já jí na jednu stranu chápu, navíc je o 15 let mladší než já ale tu chuť máme teda oba stejnou a samotného mě to štve že ten sex je teď prostě jiný, ale nevím jak se zbavit toho strachu a mrzí mě, že je vždy naštvaná.
co mám dělat? má někdo podobnou zkušenost a jka jste jí řešily?