Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
A syn je v jeho péči? Ty jsi od něj odešla a nechala mu syna?
Syna máme ve společné péči. Je víc ale u táty, ten děla noční, já pracuji přes den. Od 7-17h. Takže je přes den u nej a na noc ke mě. O víkendech jezdím tam, uklizim, vařím a Peru.
Podle popisu to vypadá že syn zůstal s ním? To je blbý no..když se rozhodneš nevrátit tak nejspíš přijdeš o syna…zase ale té soužití s tím člověkem malém dohnalo až k sebevraždě (aspoň tak to chápu já dle. popisu) takže já bych se nevracela a doufala že syn se mnou neutne kontakt
@Anonymní píše: Více
Takže tam děláš ještě posluhu…
na to bych se teda zvysoka… At se postará on
@Anonymní píše: Více
Ani by mě nehlo tomu chlapovi vařit, uklízet a prát. Sakra ženská dělej něco se svým sebevědomím.
Ale už prave to není jen o uvaření a uklizeni. Už na mě oba tlačí, abych s klukem spala tam, když jde chlap do práce a vlastně abych tam byla pořad. Ale já nechci. Ale jak jsem u sebe v bytě, zazivam z jejich strany strašný nátlak, až stalking. Volání i 5-6do hodiny s vyzvou videohovoru a navíc syn- ukaz mi pokoj, ukaz mi ložnici. Strasne 🤮
@Vladusxx píše: Víceon se nepostara, nevari, nenakupuje. Kluk bude o rohlikach a salamech. Ten ke mě nepujde, v jeho očích jsem špatná já. Převzal komplet otcovo chování, bohužel
Takže jsi vlastně dítě nechala chlapovi a ještě jim tam jezdíš dělat služku. Pěkně se ti povedlo zničit vlastní dítě
chudák ženská, která se s nimi dá dohromady, dopadne přesně jako ty.
@DaM2 píše: Více
Se sebevědomím problém nemám, ale tolik let v manipulaci, tak se nechám vždycky dotlačit tam, kam nechci. Já v sobě vím na 100%, ze se vrátit nechci. Ale mám spatne svědomí, ze jsem sobec. Ze myslím na sebe a na svůj klid a vlastně zůstanou dva “nešťastní”.
Teď děláš služku o víkendech, oni chtějí služku denně. Ne, nevracej se. Pokud tě syn chce víc vídat, tak snad může, ne? Většina lidí pracuje přes den a normálně se u toho o děti zvládá starat. Kor o 12lety dítě, který už je samostatný. Začala bych tím, že bych jim přestala uklízet, vařit a prát…
@Anonymní píše: Více
tak to je ale o tom, kam se necháš zatlačit. ten pokoj ukážeš? proč jim tam jezdíš posluhovat? hodně si to děláš sama, měla jsi udělat tlustou čáru a ukončit to.
@Snorlaxik píše: Více
Jak jsem Já zničila svoje dítě??? Jak tohle můžeš napsat? Já táhla doma všechno, hypotéku, splatky na rekonstrukci, jídlo a domácnost. Takže jsem měla dlouho 2 práce a on doma se synem cele dny sám. K tomu covid. Takže spolu 24/7. Co jsem měla dělat? Neplatit hypotéku? Nedat mu najíst? Víc jsem už dělat nemohla. Geny se nezapřou, je cely táta.
@Keyllah píše: Více
To jsem samozřejmě chtěla, ale neumíte si představit co jsem zažívala od syna, když jsem odmítala s tátou mluvit. Pomalu ale jiste ne donutili k tomuto.
Ahoj, ziju v manželství už 15let. Víc špatných než dobrých let. Alkohol, psychicky teror, manipulovani. Ze mě se stala troska, ustrasena, nešťastná. Odešla jsem před cca 3,5lety, manžel přestal pít. Ale stále byl na mě zlý, zastrašoval mě a moc mi finančně nepomahal. Máme syna. Nyní 12let. Už jsem byla fakt úplně bez života, stále unavená, nešťastná a nechtělo se mi už žít. Po léčbě u psychiatra a psychologa jsem od manžela odešla. Ale nechce se s tím smířit, manipuluje se mnou, nemůže beze mě žít. Syn je naštvaný, oba tlačí, abych se vrátila. Tak si pokládám otázku, každý má právo být šťastný, já bych byla šťastná sama, nechci se vracet, manžela nemiluju. Ale dva chtějí návrat, když se nevratim, nebudou spokojeni oni. Neměly by servis, kuchařku, uklízečku. Co v téhle situaci? Vrátit se a žít do konce života ve smutku? Už manžela určitě milovat nebudu, necítím k němu nic.