Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
To bych mu taky řekla, že nejsem žádný otrok, ať si teda uvaří a vypere sám
buď se dohodnete normálně, nebo nebude nic ![]()
No když nebude dělat otroka on vám, tak bych nedělal otroka jemu.
@Anonymní píše:
Zdravím, mám syna který má teď 13 let. Vůbec mě neposlouchá uplně cokoliv co mu řeknu aby udělal, tak mi řekne že nebude skákat tak já řeknu. A to je se vším. Třeba když řeknu že půjdeme někam ven a tam kam chci já on nechce, tak řekne že buď půjdu já tam kam chci a nebo s tebou nikam nejdu. Na pomoct v domácnosti mi odpověděl, že není žádný otrok a že nikdy nebude dělat to co já mu řeknu. Jak byste na tohle reagovali vy? Začli byste to nějak řešit nebo to nechali být s tím že s tím nic neuděláte a prostě vás poslouchat nebude. Moc vám děkuji za všechny rady
Věřím ti. A nevím, co bych dělala. Může to přejít a taky nemusí. Buď sám jednou pochopí, že se v životě bude muset něčemu podrizovat a nebo ať si žije jak chce. A bývalo to vytoužené navonene miminko. Když mu to oplatíš stejně, váš vztah se naruší ještě více. Nezbývá než počkat do 18 a vyhodit z domu. Do školy stejně nepůjde, tak co s ním. Nebo najít člověka, na kterého on dá, aby s ním promluvil. Jinak nevím.
Nech kluka pocítit důsledky svých činů, není otrok, však ty taky ne.. Takže bych pro něj nehnula ani prstem, ať si uvaří, vypere a cokoliv bude potřebovat, má smulu, protože tobě se nechce..
A funguje v té rodině otec? ![]()
Když on nebude dělat otroka, ty taky ne - takže žádné praní, vyvařování, kapesné.
Tak tohle…
ono se to lehce řekne, nebuď mu taky otrokem. Ale už vidím, jak takový spratek začne vyhrožovat sociálkou a podobně. Ty jsi na něj sama? Nechala bych tatínka dát mu co proto ![]()
@KaZeAd píše:
Tak tohle…![]()
![]()
ono se to lehce řekne, nebuď mu taky otrokem. Ale už vidím, jak takový spratek začne vyhrožovat sociálkou a podobně. Ty jsi na něj sama? Nechala bych tatínka dát mu co proto
To ať si speciálkou klidně vyhrožuje
ale poslat na něj otce aby mu dal co proto mi taky nepřijde ok.
@Alušáček píše:
Nech kluka pocítit důsledky svých činů, není otrok, však ty taky ne.. Takže bych pro něj nehnula ani prstem, ať si uvaří, vypere a cokoliv bude potřebovat, má smulu, protože tobě se nechce..
To je ovšem nabádání k porušení zákona i když chápu, že pro většinu místních lenošek by to bylo uvítáno. Rodič má ze zákona povinnost se o nezletilého potomka starat a k tomu praní a vaření evidentně patří…celé to vypadá na opičí lásku a nevychování dítěte a zároveň neschopnost si udržet muže, který by chlapečka srovnal…typuju, že nechtěla s vařením a uklízením dělat „otroka“ ani svému muži a on si našel lepší. Takhle dopadne každá líná a ublafaná ženská!!!
@Anonymní píše:
Zdravím, mám syna který má teď 13 let. Vůbec mě neposlouchá uplně cokoliv co mu řeknu aby udělal, tak mi řekne že nebude skákat tak já řeknu. A to je se vším. Třeba když řeknu že půjdeme někam ven a tam kam chci já on nechce, tak řekne že buď půjdu já tam kam chci a nebo s tebou nikam nejdu. Na pomoct v domácnosti mi odpověděl, že není žádný otrok a že nikdy nebude dělat to co já mu řeknu. Jak byste na tohle reagovali vy? Začli byste to nějak řešit nebo to nechali být s tím že s tím nic neuděláte a prostě vás poslouchat nebude. Moc vám děkuji za všechny rady
Začínat s výchovou ve 13 je už fakt pozdě. Jako vychovatel jsi naprosto selhala. To, co mělo být deset let nastaveno teď už nenastavíš.
@pikola správné to asi není, ale když slyším o takových fakanech, tak vidím rudě ![]()
Já když jsem tohle v pubertě zkusila, tak mě mamka řekla přesně to stejný co radili ostatní a hned sem litala. Do teď žádné povinnosti neměl? Zkusila bych to s ním po dobrým si promluvit, že by ti to moc pomohlo, že si unavená z práce, starosti o domácnost atd a slíbila za pomoc nějakou odměnu když to bude fungovat. Pokud ne tak po zlým no. Otázka je co na syna platí. Pokud má první poslední tak to uplne lehký nebude.
Teda vy jste na zakladatelku, hustí, někteří…
Já nemám zatím tak velké dítě, ale asi bych se pokusila s řádným vysvětlením (nikdo není ničí otrok, společně pecujeme o domácnost, aby se tu dalo žít) sepsat, co se v domácnosti dělá, a chtěla bych slyšet, jak si to rozdělíme. Samozřejmě není fér, abych všechno dělala jenom já a ty nic, že, synu?
Pokud by to nepomohlo, můžeš stopnout všechny výhody, kapesné, výlety, akce… Přestat vařit a prát asi nemůžeš, ale rozhodně bych se nepretrhla, aby měl čisté svoje oblíbené věci a uvařené svoje oblíbené jídlo…
Vždycky s vysvětlením, že pokud neudělá on nic pro společné soužití, já se na něj zlobím, připadám si využívaná a nechci pak dělat nic pro něj, je nefér, aby jeden pracoval a druhý se vezl. Pubertaci mívají smysl pro spravedlnost, ne?
Zdravím, mám syna který má teď 13 let. Vůbec mě neposlouchá uplně cokoliv co mu řeknu aby udělal, tak mi řekne že nebude skákat tak já řeknu. A to je se vším. Třeba když řeknu že půjdeme někam ven a tam kam chci já on nechce, tak řekne že buď půjdu já tam kam chci a nebo s tebou nikam nejdu. Na pomoct v domácnosti mi odpověděl, že není žádný otrok a že nikdy nebude dělat to co já mu řeknu. Jak byste na tohle reagovali vy? Začli byste to nějak řešit nebo to nechali být s tím že s tím nic neuděláte a prostě vás poslouchat nebude. Moc vám děkuji za všechny rady