Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Dyť o nic nejde, já bych mu určitě napsala, co teda bude nebo nebude, ať vím, když jste se domlouvali. Když by nic, tak bych se poohlížela dál ![]()
Jestli se máte sejít příští sobotu, tak bych mu napsala ve středu nebo čtvrtek zda tedy setkání platí. Pokud se teda neozve dřív.
@kaja00
Bavili jsme se minulý týden v neděli, že tento týden má malou a já také, takže se setkáme ten další…pak jsme si psali ještě ten večer…a dál už nic. Napsala jsem poslední. Zítra je to týden a neozval se. Ráda mu napíšu, jestli to platí…ale zase budu ta první ![]()
@Anonymní píše:
@kaja00
Bavili jsme se minulý týden v neděli, že tento týden má malou a já také, takže se setkáme ten další…pak jsme si psali ještě ten večer…a dál už nic. Napsala jsem poslední. Zítra je to týden a neozval se. Ráda mu napíšu, jestli to platí…ale zase budu ta první
Ani nevíš jak ti rozumím
U nás je teda úplně jiná situace (být anonym tak napíšu, takto raději ne), ale taky furt píšu první protože to nevydržím
Ale já ho vídám osobně. Ty opravdu netušíš na čem jsi.
Takhle pokud o něj stojíš udělala bych to jak jsem ti psala a uvidíš. Třeba si osobně rozumět nebudete ![]()
Prosím tě a nepiš mu už první.
Týden jste si nepsali, tak co bys nu psala jako první zase?
Jestli má zájem, ozve se.
Nicméně já bych o něj už asi ani nestála, tohle chování je prostě divný…
Nenapíše, nezavola, vlastně jen reaguje na tvé zprávy.
Je to o nicem
Taky mě takhle jeden nadchnul ze seznamky…zezačátku jsme si psali celé dny, pořád…psal jak jsem mu sedla, jak jsem úžasná a bla bla, byla jsem nadšená, i se mi moc líbil…jenže pak přesně začaly tyhle odmlky…nejdřív 2 dny, pak 3 dny…nikdy jsem mu první nepsala…pak se neozval týden a to už měl prostě pech
Zase tak skvělej nebyl…už jsem mu neodepsala…co s ním, když nemá výdrž…
Já potřebuji zájem, jinak holt vychládám…Být tebou nepíšu mu…určitě ne jako první a pokud už se neozve, tak bohužel, jeho chyba, co se ho budeš pořád doprošovat…chlap má opravdu být ten víc aktivní, alespoň v té fázi lovu, to mi nikdo nevymluví ![]()
@Anonymní píše:
Ahoj kočky, seznámila jsem se po 2 letech samoty s příjemným mužem (38) přes Tinder(pro mě premiera). Na začátku smskování musím říct, že jsem byla nadšená. Má také malou princeznu, dobrou práci, zručný, můj typ…komunikace na jedničku. Každý den…začínal i ukončoval komunikaci. Měli jsme se sejít. Ale osud mění… Poslal mi fotku ze sanitky a v nemocnici skončil měsíc. Když ho pustili, já odjížděla na dovču…takže setkání se muselo odložit. S odjezdem na dovolenou..začátkem července začala komunikace utichat. Najednou jsem psala první, on už první nenapsal…najednou po nějaké chvilce už neodpověděl na poslední zprávu, aniž by napsal dobrou noc. Když už jsem to před týdnem nevydržela a zeptala se, co se děje? Vyrazil mi dech a napsal, co mám za problém, že když se na něco zeptám, vždy odpoví…Na to jsem už odpověď neměla. Zeptala jsem se tedy, jestli někoho mezitím potkal. Tvrdil, že ne. Že se chce se mnou vidět, že se život vrací do starých kolejí a je v jednom kole. Domluvili jsme se, že se uvidíme za týden, až budou děti u našich ex protějšků, ale od té doby zase nenapsal…už je to týden a já nechci psát zase první. Možná jsem stará škola, ale měl by lovit muž ne? Přijdu si, že když budu psát zase první, budu srážet svojí hodnotu. Také mám povolání, kde jsem hodně vytížená, pak malá..domácnost…přesto si čas vždy najdu.
Po 2letech co jsem sama, jsem byla nadšená, že jsem potkala,,normálního" chlapa…
Vykašlala bych se na to. Malá rada, dle mýho je nejlíp sejít se s dotyčnym co nejdřív, jedině tak zjistíš, jestli si sedíte. Po sms to nepoznáš, a zbytečně plytváš svým časem i energií. Seznamovala jsem se takhle hodněkrát, a z většiny setkání nic nebylo, většinou oboustranně. Hlavně klid ![]()
No narazila si na mistra, co si chtěl psát, ne se setkat. Obávám se že ani ta sanitka nebyla úplně pravá.
V rámci randění je to bohužel práce s velkými čísly - opravdu hodně žabáků, málo princů a je třeba to holt zkoušet a neupínat se na první match.
@Ou píše:
No narazila si na mistra, co si chtěl psát, ne se setkat. Obávám se že ani ta sanitka nebyla úplně pravá.V rámci randění je to bohužel práce s velkými čísly - opravdu hodně žabáků, málo princůa je třeba to holt zkoušet a neupínat se na první match.
@Anonymní píše:
@Sonarka Setkala ses s ním?
Ne
jak říkám, jeho odmlky byly čím dál větší, tak mě přešla chuť…
Ahoj kočky, seznámila jsem se po 2 letech samoty s příjemným mužem (38) přes Tinder(pro mě premiera). Na začátku smskování musím říct, že jsem byla nadšená. Má také malou princeznu, dobrou práci, zručný, můj typ…komunikace na jedničku. Každý den…začínal i ukončoval komunikaci. Měli jsme se sejít. Ale osud mění… Poslal mi fotku ze sanitky a v nemocnici skončil měsíc. Když ho pustili, já odjížděla na dovču…takže setkání se muselo odložit. S odjezdem na dovolenou..začátkem července začala komunikace utichat. Najednou jsem psala první, on už první nenapsal…najednou po nějaké chvilce už neodpověděl na poslední zprávu, aniž by napsal dobrou noc. Když už jsem to před týdnem nevydržela a zeptala se, co se děje? Vyrazil mi dech a napsal, co mám za problém, že když se na něco zeptám, vždy odpoví…
Na to jsem už odpověď neměla. Zeptala jsem se tedy, jestli někoho mezitím potkal. Tvrdil, že ne. Že se chce se mnou vidět, že se život vrací do starých kolejí a je v jednom kole. Domluvili jsme se, že se uvidíme za týden, až budou děti u našich ex protějšků, ale od té doby zase nenapsal…už je to týden a já nechci psát zase první. Možná jsem stará škola, ale měl by lovit muž ne? Přijdu si, že když budu psát zase první, budu srážet svojí hodnotu. Také mám povolání, kde jsem hodně vytížená, pak malá..domácnost…přesto si čas vždy najdu.
Po 2letech co jsem sama, jsem byla nadšená, že jsem potkala,,normálního" chlapa…