Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Náročná sama k sobě i k ostatním
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymní
24.5.14 11:16
Jojo, jsem podobneho razeni.
Odborne to budu resit asi az vyprudim manzela 
- Citovat
- Upravit
24.5.14 11:17
Já bych zkusila jiného psychologa. Pokud máš vysoké až přehnané nároky i na ostatní- tak to problém je. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.5.14 11:19
Dlouhodoby trening. Nasadit si vedome brouka do hlavy, ze po kazde kdyz se ti chce nejak reagovat, tak napocitas do 10ti a zkus si rict, je to NUTNE?
otazka je v cem ses tak narocna.. v uklidu, v ocekavanich chovani druhych, v pracovnich a studijnich vysledcich… kazdy ma nejakou prioritu a ma tam ocekavani… otazka je jestli jsou skutecne tak prehnane vysoka..
Ne kazdy se narodi s darem, ze dava slobodu a bere okoli takove jake je - je to sice krasna vlastnost, ale mam v okoli hlavne zeny, ktere mi jdou silene na nervy, protoze maji klapky. Jsou to tzv JEDNICKARKY, maji na vse svuj system, klapky, nepripusti, ze veci se daji resit i jinak… Ocekavaji nejake CHOVANI od druhych jako kdyby to byli jejich loutky na klicek… Ano nesnasim to, ale vim, ze nejhorsi je tato vlastnost povahy prave pro ne. Jsou v zajeti svych idealu a perfekcionismu, nikdy nejsou s nicim spokojene, ve vsem se da najit chyba a tak vlastne neni jim co zavidet…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
24.5.14 11:28
@nadus Ano, opravdu není co závidět, je to forma sebedestrukce.
Týká se to vlastně všeho - studia, práce, vzhledu.Jsem hodně soutěživý typ, nepodceňuji přípravu, ale stojí mě to zbytečně moc nervů, strachu a obav.
Pozitivně na tom hodnotím to, jestli se to teda dá tak říct, že nekritizuji jen ostatní, ale hlevně sama sebe a neustále se snažím něco zlepšovat - koníčky, jazykové kurzy.Jsem momentálně sama. Zvláštní je, že když někoho miluji, tak může být ve všem absolutně neprefektní čili normální i třeba lajdák, ale tam to nevidím. U partnera jako by všechny nedostatky neexistovaly.
Své chování k ostatním dost koriguji, ale je fakt velmi náročné, pořád se jen hlídat.
Někdy je to fakt na blázinec 
, a hlavně - je to úplně zbytečné!!!
- Citovat
- Upravit
MarkétkaBeruška
24.5.14 11:28
Také jsem byla taková…těžko říct co pomohlo, teda vím, ale nechci to tu řešit, kdyžtak písnu SZ a řeknu svůj příběh 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
24.5.14 11:35
A teda jedna z mála věcí, ve kterých náročná k sobě nejsem - je úklid.
Když se mi zdá situace už neúnosná, tak se vrhnu na generální, ale to pak zase na nějakou dobu vydrží. To mě štve, ale asi jsem na to moc líná.
Závidím kamarádkám načančanou nablýskanou domácnost, ale naštěstí mám i dost kámošek, které úklid až tak nehrotí.
- Citovat
- Upravit
cher
24.5.14 12:21
@WERISKA píše:
Já bych zkusila jiného psychologa. Pokud máš vysoké až přehnané nároky i na ostatní- tak to problém je.
Byla u dvou, chce to číst
- Citovat
- Upravit
cher
24.5.14 12:22
@Anonymní píše:
Chtěla bych se zeptat, zda někdo řeší podobný problém. Jsem zbytečně náročná sama k sobě i okolí a chci to změnit, jen nevím jak.
Mám na sebe nesmyslně vysoké požadavky a také příliš vysoká očekávání od ostatních lidí. Když se něco nepovede, jsem na sebe hodně naštvaná a sama sebe trestám.
Jak mám sama sobě vysvětlit, že opravdu není nutné být ve všem nejlepší? Štve mě, že jsem zbytečně přísná i na ostatní. Byla jsem na několika konzultacích u 2 psychologů a závěr byl ten, že to až takový problém vlastně není. Pro ně ne, pro mě ano.
Máte to tak někdo taky? Poradíte? Děkuji.
Zkusila bych kineziologii, z něčeho to pramení, nejspíš od tebe bylo taky očekáváno v dětství, že budeš nejlepší
- Citovat
- Upravit
24.5.14 12:27
@cher píše:
Zkusila bych kineziologii, z něčeho to pramení, nejspíš od tebe bylo taky očekáváno v dětství, že budeš nejlepší
a jak by mohla pomoct kineziologie? Jak to vlastne probiha? Kdyz se zjisti, ze se to ode me ocekavalo v detstvi (coz vim bez sezeni), co bude dal? Udelaji nejaky restrat?
Pozn. nejsem zakladatelka, ale jsem stejne postizena.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.5.14 12:35
@Anonymní píše:
A teda jedna z mála věcí, ve kterých náročná k sobě nejsem - je úklid.
Když se mi zdá situace už neúnosná, tak se vrhnu na generální, ale to pak zase na nějakou dobu vydrží. To mě štve, ale asi jsem na to moc líná.
Závidím kamarádkám načančanou nablýskanou domácnost, ale naštěstí mám i dost kámošek, které úklid až tak nehrotí.
No, celá já 
Nejsi ty kozoroh? Co s tím to netuším. Já si nějak zvykla s tím žít a moje okolí asi také i když se snažím se v té kritice mírnit. Jen pokaždé nevěřícně zírám, když někdo chválí sám sebe za nějakou fakt kravinu, která se sice povedla, ale neumí /nemá hotovo/ neuspěl ve spoustě jiných věcí. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.5.14 12:37
@cher píše:
Byla u dvou, chce to číst
Píše, že by zkusila dalšího - chce to číst 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.5.14 12:37
@Gina108 take jsem kozoroh.. Zeby postizena naveky? Take jsem myslela, ze jsem zvykla, ale momentalne tu sedim a bulim a pricinou je zrejme prave to ono premrstene ocekavani.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.5.14 12:38
@Gina108 píše:
No, celá já
To se máš. Já si nezvykla a moje okolí taky ne, navíc je to jeden z důvodů, proč s nikým nevydržím dlouho (maximum bylo 5 let, ale to jsem byla mladá a hloupá )každý chlap mi začne brutálně vadit, protože není dokonalej 
Včera jsem obrečela zkoušku z víc jak 300 otázek, kterou jsem neudělala na jedničku
EDIT: Ale já jsem lev
Příspěvek upraven 24.05.14 v 12:39
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Chtěla bych se zeptat, zda někdo řeší podobný problém. Jsem zbytečně náročná sama k sobě i okolí a chci to změnit, jen nevím jak.
Mám na sebe nesmyslně vysoké požadavky a také příliš vysoká očekávání od ostatních lidí. Když se něco nepovede, jsem na sebe hodně naštvaná a sama sebe trestám.
Jak mám sama sobě vysvětlit, že opravdu není nutné být ve všem nejlepší? Štve mě, že jsem zbytečně přísná i na ostatní. Byla jsem na několika konzultacích u 2 psychologů a závěr byl ten, že to až takový problém vlastně není. Pro ně ne, pro mě ano.
Máte to tak někdo taky? Poradíte? Děkuji.