Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Ahoj, zákládala jsem tuto diskuzi, protože jsem se taky potřebovala svěřit…můj malý řval do 3 měsíců pořád, do 4 měsíců hodně, nešlo s ním vylézt z baráku, trpěl na koliky, nevydržel chvilku sám, bylo to šílený… Teď je mu 4 a půl měsíce a je to o mnoho lepší, aspoň mně to tak připadá
. Koliky se výrazně zlepšily vysazením kravského mléka a taky už kouká po světě, tak vydrží aspoň chviličku sám - to je u nás 15 minut a to na něj musím mluvit, takže pořád nic moc neudělám, ale už je většinu dne veselý. V kočárku chytá hysteráky vždy po položení a usíná někdy hned, někdy kojím v lese na pařezu, za lesem na lavičce a pak ještě zpátky doma a teprve usne. Na pobytu v kočárku i přes řev trvám, protože jinde prostě nespí. V době bdění kojím po 1-2 hodinách. Jet nakoupit je o nervy, řev a poznámky ostatních…Takže nakupujeme v Manduce, ale musíme rychle
. V autě naštěstí neřve, to ti nezávidím
. Spí denně 2-3 hodiny a to je to vždycky boj, protože nejraději by nespal vůbec, spí tedy jen v kočárku, když ho ujezdím, doma vůbec.
Já vidím, že se ten můj zlepšuje a je to balzám na duši. Pořád je to nonstop dítě, ale už je to takové pozitivní. A ta tvoje je veselá, ty hysteráky ji přece musí přejít ![]()
Držím palce.
Ahoj Anonymní,
opravdu v tom nejsi sama, člověk to ale někdy potřebuje slyšet, zvláště když v okolí jsou jen samá „hodná, vyladěná a spací“ miminka… Já to měla takto s oběma dětmi… Nevěřím na to, že si člověk miminko takto naučí a ono pak „vyžaduje“, prostě někdo to už psal, některé děti holt brečí…Kupříkladu náš menší byl bezdudlíkové dítě, taky nás v okolí znali a poznali podle „sirény“ z kočárku, z auta, odkudkoliv…až pak, když přešly koliky, začalo se mu líp spát, začal se hýbat, pozorovat svět a bylo to postupně lepší a lepší…jako bonus „objevil“ v 7 měsících dudlík, ač ho od narození sveřepě odmítal a najednou to bylo úplně jiné miminko, k neuvěření vzhledem k tomu, co probíhalo prvních půl roku.. Vydrž! Plakat nebude věčně a ta tvoje péče se vyplatí ![]()
Já taky nenechávala malou řvát a neubylo mě. Ony se ty období střídají, je vlastně „pořád něco“ a každý to nese jinak. Pro mě bylo nejhorší to miminkovský období, jiný holky zase říkají že jim nejvíc dalo zabrat když dítě začalo chodit (což u nás bylo úplně v klidu), atd. Je to někdy na švestku ale co se dá dělat, věčně to trvat nebude tak se drž ![]()