Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Náročnější dítě, rozepře s manželem
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
1.6.18 21:59
@Ou takovy nazor jsem si taky potrebovala precist, dekuju, ale jak pise @Anna766 manzel je dost liny. Necha ji proste chvili plakat s pak ji ale nedokaze utisit. Kdyby ju vzal na ruky hned, tak je klid.
Ja bych ho nechala, at se to spolu nauci, ale proste nezvladam, kdyz mala rve. Dobre, necham ho 2-3 minuty, at ju zkusi uklidnit, ale dyl to proste nedam. Vezmu ju a je hned klid… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.6.18 22:05
@LeKi ja mam takovou teorii, podle me plati u vaseho starsiho, ze cim vic je dite maminkou „nasosane“, tak je pak samostatnejsi a spokojenejsk v budoucim zivote. Snad nas to taky ceka, ze bude vic v pohode, az bude vetsi… 
@kacka52 to je presne ono, nasosa se a odpadne. Parada 
Jsem rada, ze v tom nejsem sama, dekuju 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.6.18 22:06
@Meaculpa měla jsem na děti, když byly malinké a jen ležely, takovou jako proutěnou postýlku s kolečky a převážela je za sebou kde jsem zrovna byla.Ony na mě viděly a byly spokojené. Nemohla jsem nosit a tedy děti jsem měla neplačící pokud zrovna neměly hlad nebo plnou plenu.Ale chápu že ukřičeneček je náročný.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.6.18 22:10
@Meaculpa Nemáš za co. Jak mně bylo skoro celý rok ouvej. Kolikrát jsem brečela, nadávala, byla zoufalá. Ani bych to nespočítala. S manželem jsem se taky hádali. Teď je to fakt o mnoho lepší. Stále je mladší o hodně náročnější než její sestra, ale dá se to zvládnout. Naprosto nejšťastnější je, když si vlezeme do postele, já vytáhnu prso a ona se válí, hraje si a kojí se neomezeně dlouho. To vydrží klidně hodinu. Už si dokáže i sama hrát. Chovat se chce pořád hodně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.6.18 22:11
@Anna766 mala.ma uz pul roku, to uz chce prostor, at se rozviji… Ale pokazde na me vidi, kdyz neco delam. Az bude mobilnejsi, tak to zas bude veselejsi 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.6.18 22:41
@Meaculpa nemáš za co 
povídám jen z vlastní zkušenosti. A samozřejmě nejsme ze železa a občas plačící dítě vyvede z míry kohokoli (nejen manžela) i mě. Chce to se snažit zachovat chladnou hlavu, když malej je nevrlej a brečí tak hold radši nechám nádobí na další den nebo neuklidim, ale nemám to srdce vidět jak brečí u manžela a manžel se ještě rozčiluje, že pořád pláče (přitom to bývá jen několik dní kvůli zoubkům). Jinak chápu, můj manžel je také zlatý a když je mi zle nebo cokoliv, si poradí a o malýho se postará
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.6.18 22:48
Jestli manžel čte, sežeň mu „Kontaktní rodičovství“ od Searsových. Tam je to velmi hezky popsáno.
A to, že to má nechat na chlapovi, je za mě fakt hovadina. Dřív by se postarala babička, teta nebo jiná žena v široké domácnosti, dneska tam je jen žena a muž. A když žena míchá cosi na plotně, co se skoro připaluje (například), a na noze jí visí řvoucí batole, tak ten muž by měl prostě jednoznačně uklidnit to batole nebo jít míchat ten hrnec.
Mimochodem ještě jsem slyšela od renomovaného manželského poradce, že jestli v něčem nelze dojít kompromisu, mají se jednoduše rozdělit kompetence - např. ve sporných případech chlap rozhoduje o baráku, žena o dětech.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.6.18 23:22
Ono se to u tech deti hrozne strida. Prvni rval do 8m mesice, po rozlezeni se uklidnil, druha hodna do 10m, sama si vyhrala. Ted ve 13m furt na rukach. Jenze zas rostou zuby.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.6.18 23:27
@Ou No, tak s prvnim dostal volnost a celou ji travil praci, neprojevil zajem o dite do 2 let. To uz jsem mu sdelila, ze takhle to dal nejde. Ano, nejsem jeho matka, ale nejsem ani sluzka.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.6.18 00:08
Manzel ma pravdu. Meli jsme doma to same a naucila jsem maleho na noseni. V 8 mesicich to uz bylo neudrzitelne, neunesla jsem ho, stejne byl nespokojeny i pri noseni a dlouho usinal a budil se. Tak jsem ho preucila na kojeni, visel mi na prse cely vecer i noc, skoro nonstop az do 11 mesicu.
No, v tech 11 mesicich jsem ho nechala vyplakat, sedela u nej, ale nenosila, nekojila, jen jsem na nej mluvila. Prvni noc priserna, skoro cela propkakana, druhy vecer vyrazne lepsi a pak uz skoro dobre, do 2 mesicu pak uz uplne dobre.
Stoji to za to, takhle si znicite zada, nervy i vztah.
- Citovat
- Upravit
2.6.18 00:25
@Anna766 píše:
Takže otec je líný chvíli podržet plačící dítě aby partnerka mohla udělat něco jiného a ona si zaslouží za to cancy o peskování?
Někdo opravdu nechápu myšlenkové pochody druhých.
ja souhlasim s Ou, ja nikdy kolem deti nelitala, tak jako tu ctu tady..to bych se asi zblaznila do par mesicu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.6.18 07:32
@Venetia píše:
ja souhlasim s Ou, ja nikdy kolem deti nelitala, tak jako tu ctu tady..to bych se asi zblaznila do par mesicu
ono se to postupně lepší. Můj syn byl takový, že řval a řval, dokud jsem ho nevzala. Když ho vzak kdokoliv jiný, nebo kdokoliv jiný vozil kočárek, tak řval. Podle mě byl nevyzrálý, jako nedonošený hypotrofní, měsíc v inkubátoru, a prostě se v tom miminkovském věku nedalo nic dělat. Žádné, nechat ho, on by řvat přestal. Nepřestal, upadl by do spánku a potom by se to opakovalo. Zlom začal velmi postupně, znatelnější po prvním roce. V roce a půl už dobrý. Kdybych to bylo mnou a bylo to naučením na náruč, tak by to přeci sám od sebe nepřestal vyžadovat. Ale on přestal a dozrál. Naštěstí.
- Citovat
- Upravit
2.6.18 07:42
@Anonymní píše:
ono se to postupně lepší. Můj syn byl takový, že řval a řval, dokud jsem ho nevzala. Když ho vzak kdokoliv jiný, nebo kdokoliv jiný vozil kočárek, tak řval. Podle mě byl nevyzrálý, jako nedonošený hypotrofní, měsíc v inkubátoru, a prostě se v tom miminkovském věku nedalo nic dělat. Žádné, nechat ho, on by řvat přestal. Nepřestal, upadl by do spánku a potom by se to opakovalo. Zlom začal velmi postupně, znatelnější po prvním roce. V roce a půl už dobrý. Kdybych to bylo mnou a bylo to naučením na náruč, tak by to přeci sám od sebe nepřestal vyžadovat. Ale on přestal a dozrál. Naštěstí.
Měla jsem druhého urvaneho taky zhruba do roka, k nikomu jinému nechtěl ani pochovat, ale určitě jsem ho pořád nenosila. Zlepšilo se to, až když začal chodit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.6.18 07:52
@Meaculpa Je to narocne a asi s tim nic moc neudelas. Manzel by musel pridat v toleranci a pomoci. Prvni se take potreboval porad chovat a ma to dodnes, hodne mazlit a vecer uspat (7). Mladsi se od 2 mesicu uspava sam a kdyz mam pocit, ze ho sidim, a snazim se mu take vnutit vecern pozornost, tak me posle pryc. 
Pokud je muz pohodlny, tak mu vadi, ze potrebujes vystridat. Tak at jde delat nadobi a nevyliva si zlost na decku a tobe. Budes to muset kvuli diteti vydrzet, potrebuje te. Treba se ti postupne podari mnozstvi casu na rukou snizit nebo pomuze nejaka nosici pomucka. Tohlle obdobi se preklene a bude lepe.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
