Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Sluníčko,já jsem ta, která tu před časem řešila podobnou situaci (viz.diskuse „zaměstnání a malé dítě).Mám doma holčičku, které je 3,5roku, která chodí do školky, pak máme ještě ročního chlapečka a já dostala nabídku chodit od ledna do práce.V lednu bude malému 14 měsíců.Moje mamka bude taky na důchodě a byla by mi ochotná hlídat, popř.tchýně (ta dělala 30let ředitelku v MŠ, takže by to bylo skoro profesionální hlídání
)Musím říct, že jsem přemýšlela úplně stejně jako ty.Na jednu stranu mě to hrozně táhne mezi lidi a do práce (jsem doma 4roky), na druhou stranu mám strach, že přijdu o spoustu "poprvé“ v Prokůpkově životě a že nebudu mít absolutní kontrolu nad jeho výchovou.I když mám s mamkou i tchýní perfektní vztah, tak jsou určitě věci, co se týká výchovy, ve kterých nejsme úplně zajedno.U mě byl také velice silný argument pro, že pozice, která mi byla nabízena je velmi těžce dosažitelná a tohle byla v podstatě náhoda.Nakonec jsem se rozhodla nabídku přijmout, i když budu muset dojíždět každý den 30km tam a 30km zpátky.Zaměstnavatelka mi totiž umožnila poloviční pracovní úvazek s volnou pracovní dobou.Musím si akorát odpracovat svoje hodiny.Takže budu dělat dva dny od 7:30 do 16 a jeden den dopoledne dodělávat administrativu, ale tu si můžu vzít v podstatě domů.Což si myslím, že je přijatelné.Tak uvidím, jak budeme zvládat.Taky z toho mám strach.Přeju ti, aby ses rozhodla v souladu se svým svědomím a když to nevyjde, bude určitě něco jiného.držím palce
Petra
Já mám sice holčičku starší, na jaře jí budou už 3 roky, ale i tak řeším jestli jít do práce na plný nebo částečný úvazek. Malá se do školky těší, dětský kolektiv potřebuje, ale stejně se mi nechce ji tam nechávat celý den, vždyť bychom se viděli minimálně. My si to spolu opravdu užíváme, zvlášť poslední rok chodíme hodně do MC, na různé aktivity, to mi bude chybět. Bohužel ani se zkráceným pracovním úvazkem to nebudu stíhat, vše je dopoledne nebo po obědě.
A pokud bych se měla rozhodnout mezi hlídáním od babiček a jeslemi, jezdnoznačně jsem pro milující babičku. Sama jsem byla v jeslích od roka, můj vztah k rodičům to nijak nenarušilo, ale nemyslím, že by každodenní pobyt mezi lidmi, kterým jsem byla stejně jako ostatní děti víceméně fuk, nějak prospěl mé sebedůvěře.
evropanka píše:
Sluníčko,já jsem ta, která tu před časem řešila podobnou situaci (viz.diskuse „zaměstnání a malé dítě).Mám doma holčičku, které je 3,5roku, která chodí do školky, pak máme ještě ročního chlapečka a já dostala nabídku chodit od ledna do práce.V lednu bude malému 14 měsíců.Moje mamka bude taky na důchodě a byla by mi ochotná hlídat, popř.tchýně (ta dělala 30let ředitelku v MŠ, takže by to bylo skoro profesionální hlídání)Musím říct, že jsem přemýšlela úplně stejně jako ty.Na jednu stranu mě to hrozně táhne mezi lidi a do práce (jsem doma 4roky), na druhou stranu mám strach, že přijdu o spoustu "poprvé“ v Prokůpkově životě a že nebudu mít absolutní kontrolu nad jeho výchovou.I když mám s mamkou i tchýní perfektní vztah, tak jsou určitě věci, co se týká výchovy, ve kterých nejsme úplně zajedno.U mě byl také velice silný argument pro, že pozice, která mi byla nabízena je velmi těžce dosažitelná a tohle byla v podstatě náhoda.Nakonec jsem se rozhodla nabídku přijmout, i když budu muset dojíždět každý den 30km tam a 30km zpátky.Zaměstnavatelka mi totiž umožnila poloviční pracovní úvazek s volnou pracovní dobou.Musím si akorát odpracovat svoje hodiny.Takže budu dělat dva dny od 7:30 do 16 a jeden den dopoledne dodělávat administrativu, ale tu si můžu vzít v podstatě domů.Což si myslím, že je přijatelné.Tak uvidím, jak budeme zvládat.Taky z toho mám strach.Přeju ti, aby ses rozhodla v souladu se svým svědomím a když to nevyjde, bude určitě něco jiného.držím palce
Petra
Milá Evropanko, chci Tě trochu podpořit…zvládneš to, ale bacha na to, při polovičním úvazku musíš ve skutečnosti odvést 100% práce! Takže ať do toho nespadneš…Taky práce z domu je fajn, ale nedopusť, aby Ti nakonec vyplnila každé volné okénko…
Já nastoupila do práce, když byly malé dva roky, malá šla do jesliček. Do té doby jsme byly jen spolu, takže to bylo smutné a řešila jsem to tu taky. Dělala jsem 7hod denně, od 7 do 14. Ráno malou vozí manžel a já ji odpoledne vyzvedávám, teď jsem už úvazek prodloužila, ale ještě nemám úplně plný, pracuju nejdéle do 15. Zvládáme odpoledne ještě chodit plavat a cvičit, v létě pískoviště, hřiště. Ale! Jak je někdo z nás nemocný, je to vyčerpávající. A taky když mám náhodou hlídání, v práci jsem pak od nevidím do nevidím. Totéž občas s prací z domu, kterou mám taky umožněnou ![]()
Takže když to shrnu, řeším spíš takové ty praktické záležitosti jako únavu a stres:-) Ale tomu se dá zabránit i tím, že si se zaměstnavatelem stanovíš pravidla, která prostě nepřekročíš (což mi nejde)Rozhodně si nemyslím, že bych malou o něco ochudila, naopak, v jesličkách s nimi pořád něco vyrábějí, na což já bych v životě neměla fantazii a trpělivost. Já s ní zas fakt trávím času spoustu a vzhledem k tomu, že nechodí spát před desátou večer, užiju si jí až až. Ale máme jen jednu a jsme na ni dva, což je děsná výhoda. Jinak normálně uklízím a vařím, možná až moc ![]()
Majdino - já to měla hodně podobně, vlastně stejně, až na to, že já šla na poloviční úvazek když byl dceeři rok. Musely byste vidět, jaký skoky dopředu dcerka dělala, jak se dětem učitelky věnovaly a zároveň starší děti jí motivovaly - k mluvení, chození na nočník… S jídlem naopak motivovala ostatní
a přesně jak jsi psala - v tom čase, kdy jsme byly spolu jsem se jí věnovala mnohem intenzivněji než kdybych s ní byla pořád doma, úklid a pod jsem nechala vždycky na večer a tak nebyl problém.
Mě tedy manžel pomáhat nemohl a nemůže, dělá dvanáctky od 7 ráno, ale pomáhala babička/prababička.
Na plný úvazek bych ale asi nešla, myslím, že to bych nzvládla, i takhle jsem byla hodně unavená a pořád v poklusu.
a ještě k těm jeslím - nejvíc ze všeho závisí na povaze dítěte, některé prostě mají problém i s nástupem do mš, zš, u nás nebyl v podstatě žádný problém. Další otázkou je kvalita jesliček, dcerka vystřídala dvoje a ty druhý byly jen „znouze cnost“ a bylo to znát, bylo to jen placený hlídání, nifmof výchova
Sandra
Ahoj, zrovna nedávno jsem se ocítla v podobné situaci, akorát s tím rozdílem, že jsem na mateřské teprve dva roky. Malého by mi hlídala mamka. Přemýšlela jsem týden a nakonec to nevzala, jelikož pracovní doba by byla od 7-15.30 a k tomu ještě dojíždění. Chci si užít mateřské a malého. Ty jsi sice v trošku jiné situaci než já, už jsi na mateřské 7 let, takže to by mně už asi také táhlo do práce. Vím, že rozhodovaní je těžké, tak ať se dobře rozhodneš.
Tak si to tady pročítám,protože se mi ozval zaměstnavatel,jestli bych mohla nastoupit do práce o půl roku dříve.Také se mi úplně od malé nechce,ale zase pokud to odmítnu,může se stát,že jak se budu vracet,už mě nevezmou na to stéjné místo,kde jsem pracovala a to bych nerada,protože dělám ve zdravotnictví a příjít o místo jen na ranní směny se mi nehce.Dělala jsem na střídáky 11 let a strašně mě to ubíjelo.Takže asi nastoupím.Mám naštěstí dvě babičky v dosahu a manžel,ten dělá na směny,takže malá by nemusela být pořád jen u babiček.No je to hrozné se rozhodnout.Skoro jsem v noci nespala.Jinak k zápisu do školky jdeme teď někdy,ještě školka nedala termín,ale pochybuju,že by mi ji vzali dřív,školky jsou plné i na vesnicích.Tak jsem se tady trochu vypsala.Až se definitivně rozhodnu,tak pak napíšu i třeba potom jak to zvládame.
Ahoj, řeším něco podobného. Malé je pět měsíců a měla bych nastoupit na jeden den v týdnu už za měsíc. Dlouho jsem to zvažovala. Jestli máš hlídání, tak bych to aspoň zkusila. Měj se krásně a držím palce.
Za mě,já bych do toho šla.Zkusila bych žádost o zkrácený úvazek,pro začátek.V době,kdy není práce,ti ji zaměstnavatel nabídne,šla bych do toho.
Já se spíš setkávám s tím,že zaměstnavatel nechce maminky s malým dítětem,mám osobní zkušenost.Přesto,že bych se měla vrátit po třech letech na původní místo,bylo mi řečeno,abych s tím nepočítala a vůbec ne ze zkráceným úvazkem.Maminky to mají těžké,odloučení od broučínů nebo práce.Ale v době,kdy je práce málo,bych to určitě využila.Moje první dcera šla v necelých dvou letech do jeslí,s druhou jsem byla 4 roky doma.Horší byl stres z prácáku ve druhém případě,než jsem našla práci.Obě jsou už v pubertě,starší téměř 18 letá.Dnes jsem na MD s dvouletým chlapečkem,přesto bych nabídku práce využila. ![]()
Ahoj všem. Od unora jsem nastoupila do prace a svou dvouletou holcicku jsem musela dat do jesli. Babicky mam hodne daleko a jsem na malou sama. Musim priznat, ze je to hodne velky kolotoc. Mala uz chodila na zvykani, ale pet dnu v mesici je opravdu malo. Prvni den byla v pohode a pak uz rano zacala hodne plakat. Musim priznat, ze tety v jeslich si s detmi hodne poradi a dokazou je opravdu zabavit. I kdyz mi to kazde rano rve srdce, nemela jsem jinou moznost. Citim se jako krkavci matka, ktera sve dite umisti do jesli. Musim se priznat, ze jsem s mistem v jeslickach nemela problem. Nasla jsem si jeslicky na Praze 2 v Londynske a tim, ze jsem malou umistovala na cely mesic tak jsem nemela vubec zadny problem. Jen doufam, ze to mala vsechno zvladne a brzo prestane plakat…
Dobrý den, rýsuje se mi možnost jít od května pracovat na plný úvazek, malé bude 21 měsíců. Se starším jsem dělala od 11 měsíců na poloviční úvazek, a to ještě tak, že část byla z kanceláře a část z domu, když chrupal poo. To už teď bohužel není možné, situace se změnila a já se nebudu mít kam vrátit. Tak jsem cvičně poslala první životopis a ono to vypadá, že to vyjde, čemuž jsem podle zkušeností kamarádek se 2 mdětmi nevěřila… A teď co s hlídáním. Máme babičku čerstvě v důchodu, hlídaní bude schopná, je fajn, ale nejsem si jistá, že 5 dní v týdnu. A já nevím, jestli hlídání nějak zkombinovat nebo se na to vykašlat.. Poradíte?
Ahoj moc prosíme o radu a postřehy, máme s mužem dilema a omluvte anonym, jedná se o soukromé záležitosti, takže raději ne veřejně.
Manžel je ve své práci dlouhodobě nespokojený bere 25tis. hrubého a dojíždí denně 50 km tam a zpět. Má pod sebou několik zaměstnanců a práci velmi psychicky náročnou, podal výpověď že nastoupí jinam.
Tam kde se ucházel o místo mu slíbili stejný plat ale je to blíž, když ale poslali náhled smlouvy měli uvedeno že je to na dobu určitou 1 rok a jen 11tis.
Manžel se vyděsil, jelikož já jsem na MD a nezaměstnaná a jsme na jeho platu existenčně závislý
Máme úvěr a dvě opravdu malinké děti.
V současné práci poprosil o stažení výpovědi, ale nadřízený mu řekl, že s ním chce mluvit pouze s očí do očí, manžel teď neví na čem je, jestli mu výpověď stáhli, nebo ještě ne, protože mu právě volali z nové práce a pokud chce napíšou smlouvu na dobu neurčitou a dají mu také i do smlouvy 25 tis. hrubého, protože o něj prý hodně stojí! Navíc je to jen 15 km do práce. Manžel teď neví kam má jít?
Jestli zůstat nebo jít do nové? Neví, jestli už mu výpověď ve staré nestáhli, protože kdyby jo, odejít by mohl opět za výpovědní lhůtu
Nedozví se to, protože má do neděle dovolenou a šéf mu to řekne až po ní a v nové práci to chtějí vědět nejdéle dnes!!! Jsme z toho zničení a nevíme co si počít? Prosím jaké na tohle máte názory? Co by jste dělali Vy? Děkuji ![]()
Bych dala příslib v nové práci, pokud smlouvu má jak chtěl a peníze co chtěl, zbytek se vyřeší
pak
Pokud není jisté že výpověď stáhli (nemá žádný důkaz), tak bych to brala jakože výpověď je platná a podepsala smlouvu v nové práci. Na mojeho to taky zkoušeli, a nakonec si vyjednal lepší podmínky a pak teprve podepsal.
@Nina Filipi Děkuji za odpověď, bojíme se, že stávající zaměstnavatel už stáhl výpověď
ale asi by raději šel do té nové…jenže když jim to dnes slíbí, co když ho ze staré nepustí, protože jestli stáhli výpověď, nemůže odejít
jsme z toho oba zkoprnělý
Jesle si myslím,že nejsou špatné zařízení. Já do nich též chodila a mamku s tatkou bych nevymenila za nic na svete!!!
Ale je problém s umístěním…