Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Zní to celkem dobře, hlídání máš, pracovní doba je fajn, pokud teda nebudeš hodinu dojíždět ![]()
A práce je dobrá, bude tě bavit?
Jinak jestli to malý zvládne - když jde babička od února, tak si to vyzkoušejte a v nejhorším můžeš odmítnout, kdyby to nesl nějak hodně špatně, budete mít měsíc na aklimatizaci, tak uvidíš. Sice by potenciální zaměstnavatel asi neměl radost, kdybys mu 28.února zavolala, že to nejde, nicméně dítě je na prvním místě, co si budeme povídat.
Ahoj.
Ono to opravdu záleží jen na Tobě a Tvém dítěti.
Jestli se vyrovnáš s tím,že se o malého bude starat babička,jestli přeneseš přes srdce to,že s ním bude trávit víc času než Ty.Tím pádem se se synem víc sblíží.Záleží na povaze malého a taky na povaze babičky.Jestli je vydrží bez Tebe,jestli je na babičku zvyklý.Babička bude trávit s chlapečkem hodně času,víc ho pozná.Na spoustu věcí bude mít jiné názory. Může se stát,že bude řešit věci podle sebe,bez ohledu na to,jak jste to dělali doteď a jak bys to dělala Ty.Může to tak být ale nemusí.Ze zkušeností kamarádek jen málo prarodičů do puntíku respektuje,co si přeješ.A jim nezbývá než mlčet.Protože ony babičku potřebují,ne naopak.Někdy může dojít i k tomu,že je nakonec babička ten,kdo výchovu dítěte řídí.A to by v žádném případě neměli rodiče dovolit.
Zvaž všechny tyto stránky problémů a na druhou stranu vaši finanční situaci.Jestli je opravdu z hlediska financí nutné do práce bezpodmínečně nastoupit.Také zvaž,jestli už je Tvůj stereotyp doma takový,že nutně potřebuješ změnu nebo jestli lze ještě počkat..
Teď můj názor:Já sama za sebe bych nikdy nenechala pravidelně hlídat tak malé dítě jiné osobě,i když je to babička.Kdyby mě k tomu nedonutila tak tíživá finanční situace,že bychom neměli co jíst,do práce bych nešla.Hlavně z těch důvodů,co jsem popsala prvně.Prostě bych to nepřenesla přes srdce.
Myslím si,že když už žena to dítě jednou má,měla by mu věnovat maximum.Podle mě je 15-18měsíční dítě malé na to,aby trávilo tolik času u babičky.
Někdo může protiargumentovat,že bude dřív samostatnější,nebude na mamince tolik závislé.Každého názor.Já si to nemyslím.Naopak si myslím,že pokud je dítě z tohoto důvodu lidově řečeno moc prodejné,tvrdě se mu to vrátí i s úroky.Mám zkušenost z okolí.Dívce je 15,odmalinka o ni často pečovala babička a k té babičce má teď daleko pevnější vztah než k vlastní matce.
Ale je to jen můj názor.Nechci vyvolat nějakou bouřlivou diskuzi.Já bych nešla.Sama zvaž!!
Já jsem s dětmi doma,Adámka jsem kojila 2roky a 9 měsíců a malou ještě kojím.V jistém smyslu jsou děti na mě hodně fixované a já na ně.Ale Adámek se jednoho dne odpoutal a osamostatnil.
K babičkám jezdí,někdy i přes noc.Chodí do školky.Velmi výborně se adaptoval.Neplakal,jako jiné děti.Paní učitelky si ho chválily od začátku,jak je šikovný,samostatný,co vše umí.
Emička se v nutném případě pohlídat babičkami nechá,nepláče,je spokojená,ale ví,kam patří a tak to má být.
Přeji hodně štěstí.Ať se rozhodneš jakkoliv,je to Tvé rozhodnutí a vždy správné.Bez ohledu na názory ostatních.
Ahoj Sluni,
tohle rozhodnuti je jen na tobe,ty znas Jenika nejlip a svou mamku taky..ja chodim do prace na jeden den v tydnu od Emicky 7.mesicu,bala jsem se,ale zvladala a zvlada to na jednicku,spis mam vycitky ja,ze s ni ten jeden den nejsem,hlida tatka a bezvadne si to uzijou..je to ale neco uplne jinyho,ja osobne bych na plny uvazek nesla.
Ahoj slunickoo, úplně Tě chápu. Být tolik let doma, to je docela hodně. Záleží teda na profesi, když to posoudím podle sebe, tak je to až až. Proto taky nechci druhé dítě brzy, chci se alespoň na pár let vrátit do práce, protože ještě teď studuju a nechci ty roky dřiny zahodit.
Ale zpět k Tvému problému. Pracovní doba mi připadá docela blbá, já jsem byla zvyklá chodit do práce od 6 do 14, což by se dalo. Do 16 mi to připadá teda dost. A se dvěmi dětmi, to znamená přijít domů, nachystat večeři a pomalu jít zase spát…Já bych rozhodně ve svojí situaci do práce nešla, jenže mám jen jedno dítě a jsem doma zatím chvíli. Ale možná využiji příležitost práce z domova, pokud mi to umožní.
No abych to shrnula, spíš tam vidím u Tebe dost mínusů, hlavně ta pracovní doba. A teď třeba kdyby babička onemocněla, nebo nemohla hlídat…přeci jen tak malé dítě, to není žádná sranda. Moc Ti rozumím a přála bych Ti ten návrat do práce, ale sama bych se na to asi necítila…
tak to jsem Ti asi moc neporadila… ![]()
Zkus se kdyžtak poptat, jestli by ten úvazek nešel zkrátit třeba na 30 hodin týdně (tak to budu mít já, respektive jsem měla i před mateřskou, ovšem vždycky jsem si nadělala spoustu hodin navíc kvůli penízkům). Kdyby byl úvazek kratší, asi bych řekla ANO.
Držím palce, ať to dobře dopadne
a pak dej vědět, jak ses rozhodla, ať se my ostatní můžeme inspirovat ![]()
Ahoj,
na plný pracovní úvazek bych určitě ještě nešla. Zkus se domluvit na zkráceném úazku jestli by ti nevyšli vstříc.
Dobře to zvaž!
Ono fakt strašně záleží na té hlídačce, ve Tvém případě babičce. Jestli ti pomůže i s domácností nebo jestli naopak bude potřebovat abys jí pomáhala a leccos nachystala.
Mám v blízkosti dvě holky, co do práce šly, v jendom případě byl dítěti rok, ve druhém 14 měsíců. Děti o nic neošidily - ale bylo to hodně na úkor jejich sil. Prostě dvojnásobek práce, stres aby hlídání nevypadlo, aby měly všechno nachystané, zařízené… Po příchodu z práce se věnovaly jen dětem než šli malí spát, pak v noci vařily a uklízely, jedna ještě u toho psala diplomku - většinou mezi půlnocí a druhou ráno. A když ty menší děti nastoupily do školky, najednou ty síly došly. Jedna dala výpověď a dala si půlroku na vzpamatování se, druhá skončila v nemocnici, protože zkolabovala.
Shrnuto a podtrženo - myslím, že dětem to neublížílo, ale z těchto dvou případůjsem nabyla dojmu, že to byl jeden velký stres.
Téměř obdobný problém už tu jednou před nedávnem jedna maminka řešila. Já radila , že pokud nejde o existenční problémy a finanční nouzi, tak do práce nechodit. myslím si to stále. Jsi doma dlouho, to ano. Ale dětství tvých miláčků se opakovat nebude a tohle je zrovinka tak roztomilý věk.
Já bych se o to neochudila. Je to stereotyp být doma s malými dětmi ale přesto je to neopakovatelné
.. Rozhodni dle možností správně a k spokojenosti všech.
To za tebe nikdo nerozhodne a rozmyslet si to stejne musis sama.
Jen, ze na babicku bych na 100pro tak nespolehala. Kamaradka se vracela drive do prace a ejhle babicka zacala trpet na kycle/klouby a po dvou, trech dnech hlidani byla naprosto vyrizena.
Navic na MD se muzes vratit nebo te naopak muzou z prace vratit vzdycky - to byla slova nasi byvale personalni sefove. Otazkou je, jestli z tve strany by ses pak mela kam vratit.
Ahoj, já začnu trochu jinak, asi mám krapet rozdílný názory, než většina současných maminek, tak at si přečteš taky jiný názor! Nechci říct, že ty moje jsou lepší, jen to mám jinak… ![]()
Já jsem chodila od půl roku do jeslí, pak školka… Mám s mamkou naprosto suprovej vztah, jsme si blízké… bratr byl s mamkou doma až do 6 let… V pohodě se bez ní obejde, nemá potřebu jezdit pravidelně domů, přesto má mamku evidentně rád… Povahově jsme s bráchou téměř stejný…
Takže já si nemyslím, že je špatně chodit do práce, pokud dítě hlídá někdo blízký. Asi je pravda, že ta doba je dost dlouhá, a budeš toho mít asi plný kecky…
Já začala chodit do práce na půl úvazek v 6 měs. malýho. Na směny… Hlídá táta. Začala jsem kvůli penězům, bohužel, ale také kvůli ztrátě praxe. Připouštím, že syn je pohodář, žádnej mamánek… Od 2 let jdu na plnej úvazek. Malej do školky. Syn je ze školky nadšenej, miluje děti a společnost. Samozřejmě se ptá, kde je máma a táta… Jsou v práci..... Chápe to , kývne… Sám říká, že vyděkláme korunky a koupíme traktor, papání, kalhoty..... Teda říká to o moc jednodušeji ![]()
Zase moje výhoda je práce na směny, kdy mám relativně dost volna za měsíc..... A taky školka není v mém případě nutnost, když by malej začal dělat problémy, budeme se s tátou střídat…
Neříkám, že jsem si to zařídila správně, jen trochu jinak, než je dnes běžné.
Taky chápu, že se ti po těch letech chce do práce. já byla doma celkem i s těh. rok a návrat do práce byl náročný, člověk hodně zapomene a taky jsem měla potřebu se realizovat trochu i jinak… ![]()
Pokud nemáte vážné finanční problémy, tak bych do toho za sebe určitě nešla.
Pracovní doba je špatná - malého uvidíš ráno chvilinku nebo spíš vůbec, odpoledne přijedeš domů, poklidíš, uvaříš večeři a jde se spát… Malý stráví spoustu času s babičkou, což se projeví. Já to tak měla v dětství a celou dobu jsem tíhla spíš k ní než k mámě. Zlomilo se to až v dospělosti.
Teď k babičce - nevím tedy, jak je to u vás. U nás - babička šla do důchodu loni, je v pohodě, má spoustu aktivit. Malého bych jí na celý den a každý den na hlídání nedala. Přesto, že jí zdravotně nic vážného netrápí, asi by bylo pro ní těžké hlídat tak malého raubíře. Po nějaké době by jí to určitě začalo zmáhat.
Na druhé straně chápu, že po 7 letech na mateřské se fakt těšíš do práce. Zkrácený úvazek by ti nemohli dát?? Nebo pracovat třeba na plný, např. 3 dny v týdnu?
Ahoj Sluni,
ja za me rikam, ze bych do toho sla. Kdybych mela hlidani a praci do 16hod (o tom se mi tady u Prahy opravdu muze jenom zdat), tak o tom snad ani nepremyslim. Mas dost casu na to, abyste vyzkouseli, jak to bude Jenik zvladat u babicek.
Ja jsem doma dva roky a hrabe mi z toho. Sice delam neco malo z domova, ale to proste neni ono. Chybi mi to „dostat se mezi lidi“. Jinak, to ze bys Jenika sidila si nemyslim. Budes se mu venovat po praci a o vikendech o to kvalitneji a intenzivneji (vzdyt si jenom uvedom, kolik casu travis cinostma, ktere nezahrnuji Jendu, potazmo oba kluky…spoustu
)
Kazdopadne preju stesti a v dobrem zavidim tu moznost…
jana
Asi se nebudu rozepisovat, jen krátce, v čem by se dítě ošidilo, když ho dám na hlídání v 15m a v čem, když jej dám na celý den od 3 let do školky. Nevidím v tom rozdílu.
Za sebe, jsem sice již 4 roky s dcerou doma, od 3 let chodí do školky, od 3,5 na celý den, ale jsem v jiné situaci.
Pokud bychom byli na jednom místě a měla nabídku práce, která stojí za to a má optimální podmínky, neváhám.
I z naší rodiny příklad, sestra navštěvovala jesle, já jsem byla s mámou 3 roky doma, vztah k rodičům máme totožný, ani jedna jsme v ničem nestrádaly, bylo nám dáno vše, jak má. Újma nezanechána.
V zahraničí tato praxe neexistuje a děti jsou šťastné jako u nás.
Někomu proti srsti, ale i finanční stránka je důležitá - možná popsáno extrémně, ale určitě každé dítě si rádo vyjede s rodiči na výlet, vícekrát ročně do ZOO, v létě na dovolenou, kde to ještě nezná. Sice s ním nebudu non-stop, ale naopak mu dopřeju bezva víkend s rodiči. Toto jen příklad.
Ha
Tak pokud bych mluvila sama za sebe…, nešla bych.
Jen v případě nejvyšší finanční nouze.
To dětství se už opravdu nevrátí a já bych nechtěla, aby mé děti vychovával někdo cizí, i když je to babička.
Pokud by to byl poloviční úvazek, tak budiž, ale takhle je zabitý takřka celý den a moc si ho neužiješ.
Práce počká a možná bys mohla vyjít z toho stereotypu třeba občasným hlídání - nějaké brigády, kurzy nebo cokoliv jiného.
Ahoj,prosím vás o radu, či zkušenosti…
Dostala jsem nabídku vrátit se do práce od března 2010. Starší synek je v pohodě, chodí do školky na celý den, takže paráda.. Ale mám 15měsíčního chlapečka a co teď???
Hlídat by mi mohla mamka, bude od února v důchodu…
Ale ve mě se přou mateřské pudy.. Bojím se,že tím „ublížím“ mýmu malýmu broučkovi.. a on se na mě bude „zlobit“ že jsem ho „opustila“..
Ráda bych do práce, jsem přece jen 7let již doma,takže práce by mi prospěla, nehledě na finanční stránku…
Nevím si rady, zda do práce jít, či nejít.. Práce by byla na plný úvazek, takže každý den práce 7-16h.
Na jednu směnu, bez víkendů..
Využít tuto šanci???
Prosím o jakoukoliv radu…
Děkuji a přeji krásný den.