Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Většinou se náušnice dávají miminum protože si na uši nesahaji, a pak ouška nehnisaj. Drahé taky nejsou, okolo 500-1000kc pokud nemáš bůhví jaký zlato pálka není… Jinak dcera je má od 6mesicu po hexe. Dřív je dr dát nechtěla. Jestli je ale dávat nechces, tak je nedávej.
Tohle je asi taky trochu generační spor. Já jsem byla snad jediná holka na sídlišti bez propíchnutých uší, tehdy se to dělalo skoro automaticky.
Dneska bych řekla, že od toho část rodičů ustupuje. Zvlášť pokud jde o „nastřelování“
Je to dobře.
Nejsi blbá matka.
Tohle je věc, která fakt nespěchá a dcera si o ní bude moct do budoucna rozhodnout kdykoliv.
Je to vase dite, tchyne muze maximalne něco říct, poradit ale nic vic bych si od ni kecat nenechala, jeste takovou banalitu jako jsou náušnice. Je tp na vas s manzelem, náušnice muzete dat pichnout da se říct kdykoliv.
Klidne at vam tchyne nejake poridi jako darek ale je na vas jestli je nechate pichnout treba za pul roku.
Nejsi, je to tvoje dite, tvoje volba. Ja mit dceru, tak ji taky nebudu pusobit zbytecnou bolest hned jako miminku kvuli parádě. Ja taky sla na nausnice ve 12, kdyz sem je sama chtela, nic mi neuteklo. Tchyne at se propicha sama treba skrz naskrz ![]()
Taky mi přijde zbytečné dávat miminku náušnice. Já sama je nemám, ani se mi to moc nelíbí a na dítěti už vůbec ne. Já se na tom teda neshodnu s manželem, ten strašně chce. Jak je to drahé, to jsem teda ještě nezjišťovala
. Jako v jednom roce mi to přijde jako dobrý kompromis, nechápu moc, v čem vidí tvá tchýně problém. O ty náušnice se budeš muset stejně starat ty.
Já jsem to také hodně řešila a tím, že mám náušničky po sobě, tak jsem to nechala koňovi. V současné době, je to zcela normální, že část rodičů chce nechat dítě rozhodovat o svém těle a náušničky nedává. Dost často to bývá právě z toho důvodu, že jim samotným uši špatně propíchli a oni s tím měli problémy.
Takže nejste doma divní. Spíš jde o to, že po generace to byl zvyk, že prarodiče koupili děvčátku náušnice a teď to už tak prostě není. Nemluvě o tom, že jsem o tom přemýšlela a i tak bych chtěla v případě koupě náušničky vybrat já (aby byly z kovu který upřednostňuji a líbily se nám).
Jediné co můžu říct, přeji pevné nervy, protože pravděpodobně se s tímto přístupem tchyně budete setkávat častěji, bude chtít praktikovat své výchovné metody na vnučce.
Kašli na ni. Mně se na minimech náušnice nelíbí. Sama je dceři nedám, dokud si neřekne. Ten zvyk automaticky dávat holčičkám náušnice mi přijde stupidní. Takže taky řekni, že se ti to nelíbí a prď na ni. Mě se jeden strýc ptal, kde má náušnice, jak mají lidi poznat, zda je kluk nebo děvčátko. Napůl ve vtipu a napůl vážně to myslel. Odpověděla jsem, že se zeptají rodičů. ![]()
Dcera má 9 let, dodnes náušnice nemá - nastřelovali jsme je sice asi v roce a půl, jenže pak přišel úraz hlavy, na CT a při pobytu v nemocnici je mít nesměla a po propuštění domů už jsme je nenasadili, nepovedlo se. Už jsme to pak nezkoušeli a dcera je teď ani nechce… ( přitom dírky pořád má), přijde mi správné nechat dítěti možnost volby, zejména co se týče vlastního těla. Podruhé bych už dítě netrápila, toto je fakt zbytná věc. Nedej se před tchýní.
Je to uplne vase vec, do ktere nema tchyne absolutne co mluvit.
Mamka mi taky hned rikala, ze me dceri koupi nausnice. Kdyz jsem ji rekla, ze jsme se s manzelem shodli, ze v zadnem pripade nenechame pichnout usi, dokud sama nebude chtit, první se divila a pak uznala, ze vlastne mame pravdu.
Vaše dítě = vaše rozhodnutí. Buď ráda, že manžel stojí při tobě, tokových sporů asi ještě přijde víc, pokud vám tchyně do věcí ohledně dítěte bude chtít kecat. Příště zkus mít v záloze jinou věc, která by se vám na mimčo hodila. Ono to zní líp - „ne maminko děkujeme, ale naušničky malé zatím dávat neplánujeme, počkáme až bude starší. Ale moc by se nám pro ni teď hodila postýlka/nosítko/krmící židlička…nechtěla byste ji koupit raději to?“
Já dceři náušnice dávala v nějakých 6m, dnes už bych to také nechala až na její volbě, kdy je sama bude chtít píchnout.
Moje dcera naušničky má, nechala jsem jí je dát když měla za sebou všechna očkování. U doktora jí to nastřelili a během chviličky o ničem nevěděla. To že tobě uši hnisaly a měla si problémy ještě neznamená že by tvá dcera měla taky. Ale někdy se to hold stane. Ale je fakt že u dcery mi to kolikrát přišlo hodně nepraktické, měla jsem třeba svetr a malou v náručí a šup, náušnice se zachytla do svetru (to se stalo vícekrát) a řev jako blázen. Já jsem ráda, že naušničky má, ale chápu i maminky které nechtějí dát náušnice. Náušnice se dají dát vždycky když si to rozmyslíte. Furt je lepší je nedat, než si pak vyčítat to, že je má, to už se vrací hůř ![]()
Já bych náušnice taky nechala dát hned, dokud je holčička malá. Je menší riziko infekce a je to opravdu pěkné.
Ale vy jste rodiče, vy rozhodujete. Udělejte to podle sebe. Nenechte se do ničeho nutit ![]()
Jee to bylo i u nas, dcerka bude mít 3 roky a náušnice nemá, tchanovci i jedna kamaradka se na ni litostive koukali a rikali, ze je chudinka, ja je neměla a když jsem je pak dostala, byla jsem hrozně šťastná, segra si dodneška náušnice pichnout nedala. Chci aby si o tomhle rozhodly deti samy.
Ahoj, ani nevím proč jdu psát. Možná abych se dozvěděla, že jsem z těhotenství přecitlivělá…
Mám tchýni, se kterou si sice úplně nesedíme, ale snad jsem si už všechno vyříkaly. Přesto jsou mezi námi třaskavá témata, která já raději nevytahuji a ona jen v případě, že manžel je z dohledu a doslechu.
Teď naposledy se mě ptala, že by chtěla holčičce pořídit naušničky a jestli náhodou nemám nějaké po sobě, aby nekupovala zbytečně. Byl u toho tedy i manžel, asi nečekala, že to bude téma na kterém se neshodneme.
V klidu jsem jí řekla, že naušničky po sobě nemám, protože jako malá jsem naušnice neměla a nepovažuji za důležité malé naušnice dávat. (Rozhodně ne dřív jak v 1 roce neli později.)
S manželem jsme se shodli, že je to zbytečné. Malé dítě stejně jen leží a já měla s naušnicemi (ve 12 letech po mé vlastní žádosti, že bych je chtěla) docela problémy. Uši mi hnisaly, byly bolestivé na dotek, oteklé a naušnice musely nakonec ven.
Prostě mi přijde zbytečné tím malé dítko zatěžovat. Tchýni jsem to slušně řekla, a ať raději vymyslí něco jiného.
Obecně jsem jí řekla, že bych nejraději počkala, až si o naušnice sama řekne. Jenže tchýně se začala hned „čertit“, že ona dávala dceři naušnice hned v porodnici a jak to vypadalo krásně. Tak říkám, že jo proč ne, ale já to takhle udělat nechci.
Manžel přitakal, že souhlasí a že mu to taky příjde jako zbytečnost. (Kór ty dětský naušnice jsou drahý jak čert.) No a už to začalo, proč nechci, že to nechápe a že by to malé slušelo.
Manžel to dál nekomentoval (přišlo mu to zbytečný, no stejně jako celá ta debata mě), ale tchýně si nedala říct a furt se mě snažila přemluvi.
A teď, když jsem se vykecala dotaz: Jsem fakt blbá matka, co nechce mimču dopřát naušničky, nebo je mimo tchýně, která se mě do nich snaží dotlačit přes pocit viny?
(Tvářila se jak když uraženě, že od ní odmítám takový dar…)
Prosím anonym, někdo by se mohl poznat.