Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Pokud manžel stoji za tebou a zna tve důvody, budte upřímní a reknete jak to citite.Sve soukromí si udrz. Máme něco podobného, taky k nám nesmí, ale z jineho důvodu a jsou si vědomy, i když dělají ze neví. Manžel stoji pri mě, ac jde o jeho rodinu a mame svatý klid. A o hlídání nestojím ani za zlaté prase.
@Martina.N78 píše:
Pokud manžel stoji za tebou a zna tve důvody, budte upřímní a reknete jak to citite.Sve soukromí si udrz. Máme něco podobného, taky k nám nesmí, ale z jineho důvodu a jsou si vědomy, i když dělají ze neví. Manžel stoji pri mě, ac jde o jeho rodinu a mame svatý klid. A o hlídání nestojím ani za zlaté prase.
Manžel nestojí při mně, je na půli cesty. Z obou stran poslouchá… Rodinu navštěvuje často (sám) a já ho v tom podporuji. Zná můj názor a ví, že když udělá něco proti mně, tak já si pak s jeho rodinou hezky popovídám (a to mu za to nestojí).
@Anonymní píše:
Manžel nestojí při mně, je na půli cesty. Z obou stran poslouchá… Rodinu navštěvuje často (sám) a já ho v tom podporuji. Zná můj názor a ví, že když udělá něco proti mně, tak já si pak s jeho rodinou hezky popovídám (a to mu za to nestojí).
Tak to je blbý
muj je pri me a tchyni nenavstevuje sam, mx ho ona uhani v praci.
Me to teda prijde, ze to je bezvadna soudrzna rodina a ty ses trosku studenej cumak, sorry.
jinak samozrejme, zkusenost „manzel se bavi, manzelka se stara“ jsem udelala taky- to chce ale nastavit pravidla jasne.
tehitna je hajena, ma to vsechno posunute, tim se da i argumentovat, ale do budoucna bych byla rada za dobre vztahy a bohaty spolecensky zivot.
Já nějak nechápu, proč by se měli zvedat a kvartýrovat k vám, když bydlí pohromadě v jedné vilce. To je přece i z organizačního hlediska jednodušší a pohodlnější, když přijdete vy tam, ne?
Já bych teda nebyla naschvál nepříjemná, to mi připadá dost hloupé, ale normálně na rovinu bych jim řekla, že jsou pro tebe ty dlouhé oslavy únavné, že na to nejsi zvyklá a jsi typ spíš na klidnější posezení u kávy, tak ať se nezlobí, ale chodit budeš jen na opravdu výjimečné události a u sebe doma je ráda uvítáš po částech, ale velké párty pro všechny pořádat nebudeš. Snad jste dospělí lidé a můžete se normálně domluvit, ne?
@Pudloslava píše:Ano, jsem, ale co nadělám
Me to teda prijde, ze to je bezvadna soudrzna rodina a ty ses trosku studenej cumak, sorry.
jinak samozrejme, zkusenost „manzel se bavi, manzelka se stara“ jsem udelala taky- to chce ale nastavit pravidla jasne.
tehitna je hajena, ma to vsechno posunute, tim se da i argumentovat, ale do budoucna bych byla rada za dobre vztahy a bohaty spolecensky zivot.
No úplně nevím, jestli by měl manžel dávat rodičům klíč od vašeho domu, když ty s tím nesouhlasíš
To by mne strašně naštvalo, kdyby mi někdo chodil do domu a já ho nezvala ![]()
Chápu tě, taky nemám ráda megalomanské dlouhé oslavy. Nicméně, tvůj manžel pochází z rodiny, kde to mají takto nastavené, takže bych radila promlvit si v klidu s manželem, najít rozumný kompromis, nastavit jasná pravidla, a pak to opět v klidu oznámit v jeho rodině. Pokud jsou rozumní, tak to pochopí, jestli ne, byl by to asi ze začátku problém, ale časem by si zřejmě zvykli. ![]()
Ty jo to by mi zajímalo, jak by se manžel tvářil, kdyby zjistil, že si schvalně zničila zámek, docela psycho tedy
. Jinak naše rodina se taky stýká poměrně často a ve větším množství(většinou teda u mých rodičů, protože mají velkej barák) a jsem ráda, že muj manžel na to nemá stejnej názor jako ty, docela by mi to tedy vadilo.
@zuzukobylka píše:
Ty jo to by mi zajímalo, jak by se manžel tvářil, kdyby zjistil, že si schvalně zničila zámek, docela psycho tedy. Jinak naše rodina se taky stýká poměrně často a ve větším množství(většinou teda u mých rodičů, protože mají velkej barák) a jsem ráda, že muj manžel na to nemá stejnej názor jako ty, docela by mi to tedy vadilo.
Byla to jako nehoda, ale asi to pochopil… jeden kamarád mi poradil jak tam zalomit klíč…
@Anonymní píše:
Byla to jako nehoda, ale asi to pochopil… jeden kamarád mi poradil jak tam zalomit klíč…
Návštěvám bych velmi jasně stanovila pravidla.
Přijít po obědě a odejít před večeří
.
Ne vážně by to chtělo domluvit se nejdřív s manželem, že jsi ochotná přežít občasné návštěvy jeho rodinné větvě, ale budou se dodržovat vaše pravidla.
Váš dům, váš hrad.
Ty klíče bych nerozdýchala taky - mám velmi podobné zkušenosti jako ty. Rodina mého muže je taky společenská, hlučná a velmi rádi oslavují. Sice ne každý prd, ale muselo to být. ![]()
Manžel při mě nestál ani omylem, všechno jsem si s rodinou musela „domluvit“ sama.
Klíče - to jediné u nás bylo s velikou hádkou, že neexistuje a nevidím jediný důvod, proč by měl kdokoliv jiný vlastnit klíče od bytu, kde nejsou doma.
Když jsem porodila, tchyně i tchán měli tendence mě šmírovat u kojení. To jen pro načrtnutí situace, jak to bylo u nás.
@nostress píše:
to není
ale ![]()
Byla jsem tak vzteklá a ponížená… Mrzí mě, že nám to narušuje vztah. Pomohlo by nám stěhování někam daleko, ale to neprojde, už jsem to vzdala…
Hráblo by mi z takové soudržné rodiny, nesnesla bych to. Jsem asi taky studený čumák, nemám ráda omezování soukromí a to, že se mi pravidelně snaží nacpat do domu parta vlezlých příbuzných, kteří to berou jako samozřejmost, to bych měla hodně problém akceptovat.
Co si myslím že je správné, je že ho podporuješ ať je se svou rodinou v kontaktu on. To mi přijde fér.
To že by byl rád, abys s nimi všemi sdílela tu blízkost, to docela chápu, jenže to se nedá vynutit, není to na povel.
Protože to přece jen nejsou úplně cizí lidé, asi by nebyl od věci nějaký vstřícný krok - ale s přísnými pravidly, aby si příbuzní zase nezačali dělat „naděje“, že si tě upraví k obrazu svému. Je dobré, že pochopili, že nejsou vítáni v každodenním navštěvování, to je základ. Teď by to chtělo, aby pochopili, že se jich úplně „neštítíš“, ale že to máš prostě jinak, než jsou zvyklí.
Můžeš navrhnout oslavu u vás v baráku jednou za rok, nebo sejít se na neutrální půdě v restauraci, nebo častěji u vás, ale výhradně po skupinkách… V těhotenství se to dá podložit i zdravotními důvody - musíš brzy spát, takže konec v šest a hotovo, nebo potom bude limitující to miminko, které potřebuje klid, ticho na spaní, pravidelný režim.
Argument co tu zazněl, žes věděla, do čeho jdeš, že má manžel tak soudržnou rodinu, tak ten neberu. Protože stejně tak věděl manžel, že z jeho rodiny a oslav odvařená nejsi. A ani jeden z partnerů nemá větší právo prosazovat to své na úkor toho druhého.
Je potřeba kompromis, který holt není úplně dle ideálních představ, ale co se dá dělat.
Tak rozhodně bych nešla cestou lží a řekla bych narovinu, jak to cítíš a jak to chceš. Máš své hranice, tak je vysvětli a nenech si je narušovat. Podle mě je to rozhodně lepší, než se neustále vymlouvat teď na tohle, teď na tamto, nutit manžela vymýšlet různé výmluvy atd. Jestli chceš vybudovat přátelské rodinné vztahy, tak doporučuju být přímá, upřímná, ale slušná.