Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Názor na vztah, ve kterém nejsou oba zamilovaní
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
12.2.24 08:28
Upřímně, neměla bych velké očekávání.
Aby vztah fungoval dlouhodobě správně, musí být partneři na stejné vlně - názorové I emocionální. Pokud tam od začátku stejná vlna není, ten základ vztahu není dostatečně pevný.
Bude to vyžadovat spoustu práce a úsilí z obou stran - hlavně z jeho strany, pokud to tak jako ty nemá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Mandarinka104
12.2.24 12:20
@Anonymní píše:
Dobry den, mela bych asi zvlastni dotaz, ale chci se zeptat jak to mate se vztahem a laskou. Je mi 28 poznala jsem muze kteremu je 30. Tak nejak jsme si rekli, ze jsme spolu. Ja jsem do nej zamilovana a on do me uplne ne. Je v poradku vstoupit do vztahu kdyz on me nemiluje? Je mozne, ze lasku si casem ke mne „vypestuje“? Ja mela vztahy jen dva a partneri predesly vzdy, ze me byli hotovy. Neznam tohle a nevim co s tom:( nebo zda ho mam nechat jit?
Osobně si myslím, že vždycky je velký problém, pokud je jeden zamilovaný a druhý není. Protože tyto osoby mají úplně diametrální pocity. Zamilovaný člověk touží po náklonosti a pozornosti druhého člověka, ale tomu nezamilovanému je to spíše jedno.
Pokud vztah není založen na citech-zamilovanost, láska-romantický vztah, ale na jiných hodnotách-strach z osamění, finanční potřeby-pak je to jen racionální nebo přátelský vztah. Existují různé vztahy, ale asi záleží na tom, aby lidé v těchto vztazích byli spokojení. Každý se může rozhodnout, jaký vztah si vytvoří a v jakém vztahu bude. Ale pozor, je důležité si potom stát za svým rozhodnutím a nestěžovat si, že ten druhý člověk je jiný než jsme si představovali, sami jsme se přece rozhodli, že s ním budeme 
Tomuto tématu se věnuje článek firstclass(tečka)cz: Má smysl budovat vztah bez zamilovanosti? Rozebírají se tam také základní pojmy jako zamilovanost a láska. 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
12.2.24 12:24
Já jsem s přítelem začínala a byl to spíš vztah z rozumu. Ale časem jsem zjistila, že je perfektní! A čím déle s ním jsem, tím víc ho miluju.
- Citovat
- Upravit
12.2.24 12:46
@Anonymní píše:
@Havlova celkove se od prvniho potkani zname 5 mesicu
Já bych to nevzdávala. Chápu, že pro tebe to může být frustrující, ale některým prostě trvá déle, než se opravdu hluboce zamilují, nejdou do toho po hlavě.
Já jsem vždycky byla ve vztazích ta, co se zamilovala později, než protějšek. Pamatuji si, jak mi dnes už manžel po pár měsících psal, jak mě miluje a já mu na to nedokázala odpovědět, že já jeho taky, protože jsem to ještě tak necítila. Byl z toho tenkrát zdrcený. Jenže já abych se zamilovala, musím toho člověka opravdu dobře poznat, vědět, že to má cenu. No manžel se nevzdal a dneska, i po těch letech, co jsme spolu, bych ho láskou sežrala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.6.24 11:03
No ale co když má člověk přítele, který po měsíci řekne, že čekal, že to bude jiné (ve smyslu, že bude zamilovaný a není). Ale že to neznamená, že se mnou nechce být. A zároveň přizná, že má nevyřešenou minulost. Přitom to byla holka se kterou se znal před osmi - devíti lety a do který dle jeho slov byl neskutečně zamilovaný, ale nikdy spolu nic neměli, protože ona neměla zájem. Přiznal, že byl zoufalý a chtěl vztah. Proto se mnou tedy asi je. Taky mi tvrdí, že mě miluje, ale že jsme měli být asi delší dobu kamarádi přitom on byl ten kdo na to spěchal. K žádné pak už prý necítil co k ní. Asi proto se k tomu pořád vrací a řeší tu minulost. Útěcha mi má být asi ta, že když je se mnou tak myslí jen na mě. No super no 
Jsem zklamaná 
nevím, jestli se rozejít. Dala jsem tomu i nějaký čas. Byla jsem z toho v šoku. Chtěla jsem nad tím popřemýšlet, ale když jsem se ho zeptala proč se mnou je tak řekl, že z části protože nechce být sám a taky protože mě má rád. To že nikdo nechce být sám tak nad tím polemizoval už během našeho přátelství, které trvalo cca 2 měsíce než jsme začali vztah. Ale to mi nestačí. Chtěla jsem lásku. On říká, že to je láska, že se nemusím bát, ale moc dobře mi z toho není. Ublížilo mě to a nějak se přes to nemůžu přenést. Prý to spolu zvládneme. Tak nevím, když řeknu, že asi ne tak řekne, že já si někoho najdu, ale kdo bude chtít jeho. Byl hodně odmítáný. Zažil jste někdo někdy něco podobného?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
