Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Zdravím, chtěla bych se zeptat, zda již někdo nemá zkušenost s podobnou situací, popř. jestli někdo neví zda se s tím dá něco dělat.
Před pár měsíci se nám narodila dcera a u příbuzných mají již 7letého kluka, který byl snad už od malička hyperaktivní/neposlušný/nezbedný,… každý to asi nazývá jinak. Skoro vůbec neposlouchal, dělal si co chtěl, rodiče se s ním téměř nehráli a veškeré jeho chování jsme připisovali nedostatku pozornosti. Toto léto ale začali věci trochu gradovat, u prarodičů honil zvířata tak urputně, že jsou kousek od toho, aby sami pošli a dokonce úmyslně uškrtil malé kotě. Trochu nás to vyvedlo z míry, že tohle už je přes čáru, ale nejsme jeho rodiče, abychom to jakkoliv řešili. ![]()
Ale tento víkend z něj vyšlo něco neuvěřitelného. Malou jsme vozili v kočárku a on prohlásil, že je mrtvá. Na to jsme se ho ptali proč by jako měla být mrtvá a on, že „to se tak říká“ a my jsme mu řekli, že to jenom tak vypadá, protože spinká. No a když odcházel tak prohlásil „ale kdyby se udusila, tak by mrtvá byla“.
Manžel se snaží v tom nevidět hned to špatné a říká, že jsme to možná jen blbě pochopili. Nicméně já jsem docela vyděšená jen při myšlence, že by s ní byl byť jen na chvilku o samotě. ![]()
@Tyta tak tohoto kluka bych s miminkem nenechala nikdy ani vteřinu o samotě, nikdy
Já bych se tomu dítěti cíleně vyhýbala a bylo by mi jedno, zda je to rodinný známý. Ani bych se netajila důvodem. Přeci jen uškrtit kotě v 7 letech není odpustitelná klukovina.
@Tyta Tohle je dle mého na pedagogickopsychologickou poradnu. V sedmi letech je už dost starý na to, aby chápal, co je a není normální. Mám tři děti, v určitém věku šíleně řešili smrt, ale tak nějak normálně (co bude až umřu, co bude až umřeš, kreslili hrobečky, křížky…). Mluvili jsme o tom, i co to může způsobit a co je nebezpečné. Taky jich je dost a umí být divocí (obzvlášť nejstarší a nejmladší), ale tohle, co tu popisuješ, je dle mého už dost přes čáru. To rozhodně není normální, obzvláš, pokud takové věci dělá vědomě.
Pokud v sedmi letech úmyslně zabije zvíře (dokonce mládě), tak bych se bála, že je v něm opravdu něco patologického. S dítětem bych ho o samotě určitě nenechávala.
Mam cerstve miminko a taky jsem se ted s tim setkala v okoli. Maly lezel v kocarku a od kamaradky syn (8let) rika " on je mrtvy" a ja, ze neni mrtvy, ze jen spinka a on „ale vypada jako mrtvy a klidne by mohl byt mrtvy“. Taky me to vydesilo, ale myslim, ze to nemyslel spatne, jen se zle vyjadril.Ten vas capart to taky mozna takto mohl nazvat a nemyslet i kdyz to uduseni by me trosku zneklidnovalo a nenechavala bych mimco s nim o samote v zadnem pripade!
Vy se s ním musíte vídat? Určitě bych dceru nenechávala v jeho blízkosti. Ani s doprovodem. Znám jednoho 3-letého, co na písku útočil na batolata(svalil na zem a chytl pod krk). Tento chlapeček k tomu asi také nemá daleko. Určitě bych zvažovala doporučení poradny rodičům, i když vím, že některým se kecat do výchovy opravdu nedá…
Občas přemýšlím, jak to bylo dřív. Byly taky takto hyperaktivní nevychované děti? Myslím že v takové míře, jako v dnešní počítačové době určitě ne…
Vy s tim nemuzete delat nic, to rodice..uskrtit kote v sedmi letech, opravdu neni v mezich normy a melo by se s tim klukem neco delat.
Tak malou s ním o samotě samozřejmě nenechám. Zbytek víkendu jsem ji střežila jak oko v hlavě. Bohužel se na všechny narozeniny/svátky/vánoce schází celá rodina, takže se setkání nevyhneme
leda bychom odepřeli prarodičům a praprarodičům vídat se s malou, protože oni musí být doslova u všeho.
A takový menší paradox - jeho maminka má vystudovanou psychologii a dokonce ji praktikuje, takže její dítě je v naprostém pořádku a všichni ostatní v něm vidíme jen to nejhorší. ![]()
@Tyta Kluk je nevychovaný spratek. Pokud záměrně zabíjí zvířata, v hlavě to asi nebude mít úplně v pořádku.
Na druhou stranu, děti mívají neuveřitelně přímou a až krutě upřimnou dětskou logiku. I když takové ty úvahy a dedukce se stoickým klidem na téma „Ta žába na silnice je placatá, protože jí přejelo auto. Mami, kdyby tě přejelo auto, budeš taky placatá, že jo. A to budeš i mrtvá, jako ta žábá, že jo?“, bych přisuzovala dítěti o 3-4 rok mladšímu, než je tvůj synovec.
@Tyta píše:
Zdravím, chtěla bych se zeptat, zda již někdo nemá zkušenost s podobnou situací, popř. jestli někdo neví zda se s tím dá něco dělat.Před pár měsíci se nám narodila dcera a u příbuzných mají již 7letého kluka, který byl snad už od malička hyperaktivní/neposlušný/nezbedný,… každý to asi nazývá jinak. Skoro vůbec neposlouchal, dělal si co chtěl, rodiče se s ním téměř nehráli a veškeré jeho chování jsme připisovali nedostatku pozornosti. Toto léto ale začali věci trochu gradovat, u prarodičů honil zvířata tak urputně, že jsou kousek od toho, aby sami pošli a dokonce úmyslně uškrtil malé kotě. Trochu nás to vyvedlo z míry, že tohle už je přes čáru, ale nejsme jeho rodiče, abychom to jakkoliv řešili.
Ale tento víkend z něj vyšlo něco neuvěřitelného. Malou jsme vozili v kočárku a on prohlásil, že je mrtvá. Na to jsme se ho ptali proč by jako měla být mrtvá a on, že „to se tak říká“ a my jsme mu řekli, že to jenom tak vypadá, protože spinká. No a když odcházel tak prohlásil „ale kdyby se udusila, tak by mrtvá byla“.
Manžel se snaží v tom nevidět hned to špatné a říká, že jsme to možná jen blbě pochopili. Nicméně já jsem docela vyděšená jen při myšlence, že by s ní byl byť jen na chvilku o samotě.
To je sila. A jak jeho rodice reagovali na to uskrceni kotete? Jinak teda neporadim, zadne takove agresivni dite neznam.
Vyhábat se hodně velkým obloukem, a dítě s ním nenechávat, at už miminko nebo i větší, jak už je to takle od mala tak se to s ním potáhne, roste pro kriminál ![]()
@Tyta píše:
Tak malou s ním o samotě samozřejmě nenechám. Zbytek víkendu jsem ji střežila jak oko v hlavě. Bohužel se na všechny narozeniny/svátky/vánoce schází celá rodina, takže se setkání nevyhnemeleda bychom odepřeli prarodičům a praprarodičům vídat se s malou, protože oni musí být doslova u všeho.A takový menší paradox - jeho maminka má vystudovanou psychologii a dokonce ji praktikuje, takže její dítě je v naprostém pořádku a všichni ostatní v něm vidíme jen to nejhorší.
Ty jo… to je jako kdybys psala o jenom spolužákovi mé dcery. Ten taky všechno zahrabával, strom chtěl uříznout, aby uschnul, všechno pohřbíval, mluvil o smrti a vůbec takový divný řeči i činy… maminka jen tak mimochodem taky psycholožka… ![]()
No naštěstí toho trotla přeřadili do jiné třídy, ale na škole je pořád. Podle mě takovýhle jednání a řeči normální nejsou… ![]()
Zkusila sis popovídat s jeho rodiči? To že je normální, říkala jako přímo jeho máma? No každá kvočna si chrání to svoje kuře…
Jeho matka prohlásila, že to bylo určitě neúmyslně (klasika). Smutné na tom je, že ho při tom viděla babička a ta sama přiznala, že to kotě chtěl uškrtit ![]()
Když to už jeho strýc nevydržel a dal mu facku, protože mu pořád skákal na záda, bouchal ho a vůbec nereagoval na to, že se mu to nelíbí, tak na nás všechny vyjela, že ho všichni pořád bijou a že v něm vidíme jen to nejhorší. Paradoxně ona sama se k němu v některých situacích chová dost brutálně, drží ho ze zadu za krk a tlačí k zemi a občas si i kopně
takže odkud to má víme, jen nás zaráží, že se mu to škrcení koťátka líbilo ![]()