Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
@Anonymní píše:
Srdce mi káže nechat si miminko… ale nevím… snažím se myslet i rozumně… bojím se finační stránky…
Nechej si ho
Podle toho, co píšeš, bys určitě potom dost litovala, kdybys šla na potrat.
@Anonymní píše:
Mám svoje dvě, manžel jedno, společné jedno a je to až až ( já teda vůbec nesouhlasím s výše řečeným, nevím proč by si člověk nemohl najít partnera se závazky. Na druhou stranu, jeden otec fakt málokdy uživí čtyři děti. Takže se nedivím, že jste se domluvili na jednom). Chápu, že žena tak nějak je nastavená na více dětí. Ideálně dvě. Ale mnoho žen má jedno. A ne jen z důvodu, že více upřímně sama nechce. Asi ne vždy je dobré nechat se táhnout představami. Někdy na to prostě není. My máme 3+1 a je to tak tak. Kam umístíme později nejmladšího fakt nevím. Zatím spí u nás.
Noo my 2+1… a netuším kam bychom dali ani postýlku
. Tak nějak jsem se už smiřovala s jedním dítětem… můj sen bylo dvě děti ale věkově k sobě, což jsem nestihla a tak jsem nějak už začala žít s tím že to tak je… chtěli jsme začít budovat dům.. opravovat, začít rekonstrukci. Jedeme letos k moři poprvé s dětmi… fakt začátky byli finačně náročné… muž měl tři práce abychom to dali…platil dluhy.. teď je to jakože fajn.. nemusíme uplně počítat každou korunu, ač pořád šetříme a přemýšlíme… a zase znovu??? Ale zase dát to pryč… proboha…
No tak v tomhle případě těžko říct, hlavně co se týče věku a financí do budoucna. Jako asi další dítě by teď prvních pár let nebylo tak náročné, ale stále budete platit ty alimenty a děti budou chtít na školy, pomoct s bydlením, řidičáky atd a pokud jeho ex nemá moc peněz, tak by asi většina šla za vaší penezenkou. Další věc je ten věk, moje máma měla bráchu ve 41 letech, teď ji je 58 a bráchu a jeho pubertu nedává, necítí se na výchovu, je z toho už hotová. Kámoška má asi 45 let a teď dvouletou holku a není den kdyby nenapsala, že nem energii, nemá chuť a že jí všechno štve, ačkoli dítě moc chtěla, ale bere ji to síly. Tetka taky mělbratrance okolo 40 a bohužel ji muž zemřel po pár měsících od narození syna a prostě je teď na všechno sama. On je už taky v pubertě a je to prostě náročný.
Mít tolik děti a závazků, jako určitě bys to dala, ale kdo ti řekne, že budeš takhle šťastná. Těžké rozhodování.
@Ledová káva píše:
Nechej si hoPodle toho, co píšeš, bys určitě potom dost litovala, kdybys šla na potrat.
asi ano litovala…
@xxprincesscz píše:
No tak v tomhle případě těžko říct, hlavně co se týče věku a financí do budoucna. Jako asi další dítě by teď prvních pár let nebylo tak náročné, ale stále budete platit ty alimenty a děti budou chtít na školy, pomoct s bydlením, řidičáky atd a pokud jeho ex nemá moc peněz, tak by asi většina šla za vaší penezenkou. Další věc je ten věk, moje máma měla bráchu ve 41 letech, teď ji je 58 a bráchu a jeho pubertu nedává, necítí se na výchovu, je z toho už hotová. Kámoška má asi 45 let a teď dvouletou holku a není den kdyby nenapsala, že nem energii, nemá chuť a že jí všechno štve, ačkoli dítě moc chtěla, ale bere ji to síly. Tetka taky mělbratrance okolo 40 a bohužel ji muž zemřel po pár měsících od narození syna a prostě je teď na všechno sama. On je už taky v pubertě a je to prostě náročný.
Mít tolik děti a závazků, jako určitě bys to dala, ale kdo ti řekne, že budeš takhle šťastná. Těžké rozhodování.
vše půjde za námi finačně co se týče děti od muže… ono jde i teď.. ona má dluhy, co si nadrobila další… nevím zda nemá už i exekuce nějaké. Kupuje dětem vše dražší mobily atd… právě že s tím počítám že to je to nejhorší že víceméně budeme stále živit 4 děti… i ty alimenty jsou a plus další a další výdaje…
@Anonymní píše:
ano to je hodně mini prostor… v létě tu jsou i měsíc… a jsou tu věkové rozdíly.. nejstarší už má 17 (ta tu tedy nebývá už tak dlouho pár dní… ) pak 12ti letá, a pak naše skoro 9ti letá. Toto jsem fakt nechtěla řešit… třeba nakonec nebudu muset…
I auto… ://
Naše tři starší děti jsou podobně staré jako ty vaše. K tomu teda máme toho prcka. Rozdíl je v tom, že to nemusí všechno zajistit a ufinancovat jeden chlap, ale na ty čtyři děti máme několik dospělých, otců/ otčímu, všichni fungují, vždy se dá domluvit. A co si budem..věk taky není úplně hitparáda. Třeba vzhledem k riziku vvv.
Já teda za selháním ochrany žádný osud, předurčení ani nic podobného nevidím.
@Anonymní píše:
Manžel nechce… nechtěl nikdy další… zatím doufá že je to planý poplach. Já ho chápu, že nechce. Chtěli jsem barák opravovat, je už napsaný na nás. Chtěli jsme cestovat, žít tak nějak a ono i ty tři jsou finančně náročné… ale jít na potrat… hodně se to ve mě pere… byli bychom zase krok zpět… noo více kroku zpět. A finanční tísně jsme si už užili hodně… on řešil hodně dluhy co nadělala jeho bývala, nebo co oni nadělali spolu, ale jí zůstali děti a on nechtěl ať řeší s nimi i dluhy, takže ty zůstali na něm…
Takze tehotenstvi neni jeste potvrzeno? A mas pozitivni test nebo proc myslis, ze jsi tehotna?
@Anonymní píše:
Naše tři starší děti jsou podobně staré jako ty vaše. K tomu teda máme toho prcka. Rozdíl je v tom, že to nemusí všechno zajistit a ufinancovat jeden chlap, ale na ty čtyři děti máme několik dospělých, otců/ otčímu, všichni fungují, vždy se dá domluvit. A co si budem..věk taky není úplně hitparáda. Třeba vzhledem k riziku vvv.
Já teda za selháním ochrany žádný osud, předurčení ani nic podobného nevidím.
u nás jde finačně vše za námi… já nechci nic odepírat dětem od muže… mám je ráda. Ona matka tam jsou dluhy, myslím že už i exekuce tuším. Tam to není dobré…
@Stará známá píše:
Takze tehotenstvi neni jeste potvrzeno? A mas pozitivni test nebo proc myslis, ze jsi tehotna?
jen test… a jsem vyplašená…
Ze všeho nejvíc by mi vadil malý prostor. Muž vydělává slušně, našetřeno ještě máte a třeba ještě něco stihnete donašetřit, pokud nepůjdeš marodit.
@Anonymní píše:
Noo my 2+1… a netuším kam bychom dali ani postýlku. Tak nějak jsem se už smiřovala s jedním dítětem… můj sen bylo dvě děti ale věkově k sobě, což jsem nestihla a tak jsem nějak už začala žít s tím že to tak je… chtěli jsme začít budovat dům.. opravovat, začít rekonstrukci. Jedeme letos k moři poprvé s dětmi… fakt začátky byli finačně náročné… muž měl tři práce abychom to dali…platil dluhy.. teď je to jakože fajn.. nemusíme uplně počítat každou korunu, ač pořád šetříme a přemýšlíme… a zase znovu??? Ale zase dát to pryč… proboha…
Já měla jasno a stihla jsem to vyřešit co nejdřív. Protože taky nejsem necitlivá a chtěné děti jsem milovala od jejich několika centimetrové verze a vždycky jsem doufala, že bude srdíčko a že bude všechno ok. Ale tohle bylo jiné. Tečka. Která neměla být. A byly za tím jen problémy ( kam bych ho dala, do šuplíku? Být teď na RD při dnešních cenách a tolika dětech si neumím představit).
Taky doufáme, že příští rok bude moře. Ale finančně je to darda. S miminkem je člověk přece jen zase omezený. Musí se přizpůsobit kde co. Větší věkový rozdíl je znát. Jsou ty děti každé jinde. My jsme malého chtěli, a šli jsme do toho s vědomím toho všeho. Ale i tak je to náročné. Fyzicky, psychicky, finančně. Nedej bože kdyby se narodilo dítě náročnější na péči, se zdravotním problémem..Ve 40 je to dost risk. Já jsem byla strašně vděčná, že se malý narodil v 35 v pohodě, i já jsem byla, víc bych to nepokoušela už. Ale my jsme ho oba fakt chtěli. I přesto si mnohdy promyslime, jaký už jsme mohli mít život. Děti samostatné, konečně více peněz, ještě dost mladí užívat si spolu…
@Anonymní píše:Řiď se srdcem. Jestli to dáš pryč, nikdy se s tím nesmíříš, když už teď to tak cítíš. Pokud budou problém finance, můžeš jít v jeho dvou letech do práce. Já jsem u mateřských vždycky částečně pracovala právě proto, že jsem nechtěla finančně strádat. Taky jsme tehdy měli hypotéky a s jedním platem by to bylo tak na knap.
Srdce mi káže nechat si miminko… ale nevím… snažím se myslet i rozumně… bojím se finační stránky…
@Anonymní píše:
u nás jde finačně vše za námi… já nechci nic odepírat dětem od muže… mám je ráda. Ona matka tam jsou dluhy, myslím že už i exekuce tuším. Tam to není dobré…
Popravdě to si neumím představit. Ufinancovat z platu chlapa a rodicaku. My máme teď celkem příjem asi 66-70 tis ( bez bonusů na děti, ty dáváme jednou ročně a dáváme to na dovolenou), ale hodně finančně přispívají expartneri. Být všechno jen na nás, tak to nedáme.
@Anonymní píše:
Popravdě to si neumím představit. Ufinancovat z platu chlapa a rodicaku. My máme teď celkem příjem asi 66-70 tis ( bez bonusů na děti, ty dáváme jednou ročně a dáváme to na dovolenou), ale hodně finančně přispívají expartneri. Být všechno jen na nás, tak to nedáme.
finančně si to taky moc neumím představit…i teď je to tak tak… není nic na velké rozhazování. Děkuji za střízlivý pohled…
Mám svoje dvě, manžel jedno, společné jedno a je to až až ( já teda vůbec nesouhlasím s výše řečeným, nevím proč by si člověk nemohl najít partnera se závazky. Na druhou stranu, jeden otec fakt málokdy uživí čtyři děti. Takže se nedivím, že jste se domluvili na jednom). Chápu, že žena tak nějak je nastavená na více dětí. Ideálně dvě. Ale mnoho žen má jedno. A ne jen z důvodu, že více upřímně sama nechce. Asi ne vždy je dobré nechat se táhnout představami. Někdy na to prostě není. My máme 3+1 a je to tak tak. Kam umístíme později nejmladšího fakt nevím. Zatím spí u nás.