Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Těžko říct
musíš sama vědět, zda se na to cítíš. Mi je 40, slečně měsíc.. a pak máme doma ještě další 4 kousky v rozmezí 2-16. Ale já věděla, že dítě prostě pryč nedám. V plánu nebylo, ale když už ![]()
@Anonymní píše:
Jsem vdaná s mužem, on dvě děti z prvního manželství (alimenty 9tis), společné jedno dítě ve třetí třídě. Jsme na baráku u mých rodičů, ale byt malý v patře. 2+1. Finančně není to nejhorší, ale taky žádná sláva. Máme hypotéku (na rekonstrukci patra) milion, a pak úvěry asi za půlmega… něco se splatí asi za tři roky, hypo je na deset let. Naspořeno máme asi 100tis (vím nic moc). Muž osvč rok…vydělává průměrně 66tis měsíčně, já asi 24tis.
Mám tělísko ale asi selhalo… neplánovali jsme další dítě. Nevím jak s tím naložit. Pere se to ve mě.. vždy jsem si přála dvě děti, ale když jsem poznala nynějšího manžela domluvili jsme se na jednom… i mě to trápilo, vlastně trápi že nemám druhé… ale zase živit 4 děti… jedno se chystá na výšku. A matka děti moc peněz nemá…
Je nám oběma ke 40ti.
důležité je, co na to říká a co chce manžel?
@stinga píše:
důležité je, co na to říká a co chce manžel?
Manžel nechce… nechtěl nikdy další… zatím doufá že je to planý poplach. Já ho chápu, že nechce. Chtěli jsem barák opravovat, je už napsaný na nás. Chtěli jsme cestovat, žít tak nějak a ono i ty tři jsou finančně náročné… ale jít na potrat… hodně se to ve mě pere… byli bychom zase krok zpět… noo více kroku zpět. A finanční tísně jsme si už užili hodně… on řešil hodně dluhy co nadělala jeho bývala, nebo co oni nadělali spolu, ale jí zůstali děti a on nechtěl ať řeší s nimi i dluhy, takže ty zůstali na něm…
@martina.se píše:
Těžko říctmusíš sama vědět, zda se na to cítíš. Mi je 40, slečně měsíc.. a pak máme doma ještě další 4 kousky v rozmezí 2-16. Ale já věděla, že dítě prostě pryč nedám. V plánu nebylo, ale když už
Po fyzické stránce asi joo.. dala bych další dítě… ale finančně vůbec netuším jak bychom to dali.
To si musíte vyřešit jen spolu. Jde o život vás dvou + těch dětí. Zas tak velký, závratný výdělek nemá, aby táhnul manželku na RD doma a 4 děti k tomu. To je spíš na hraně. Bydlení taky nemáte nijak ucházející pro tolik lidí. Vím, že děti ex jezdí někdy. Ale jezdí. 2+1 pro 6 je prostě mini prostor. Nešla bych do toho. Ale já bych nikdy nebrala ani chlapa se závazky, který platí alimenty. Nechtěla bych takového.
@Kelsey píše:
To si musíte vyřešit jen spolu. Jde o život vás dvou + těch dětí. Zas tak velký, závratný výdělek nemá, aby táhnul manželku na RD doma a 4 děti k tomu. To je spíš na hraně. Bydlení taky nemáte nijak ucházející pro tolik lidí. Vím, že děti ex jezdí někdy. Ale jezdí. 2+1 pro 6 je prostě mini prostor.
ano to je hodně mini prostor… v létě tu jsou i měsíc… a jsou tu věkové rozdíly.. nejstarší už má 17 (ta tu tedy nebývá už tak dlouho pár dní… ) pak 12ti letá, a pak naše skoro 9ti letá. Toto jsem fakt nechtěla řešit… třeba nakonec nebudu muset…
I auto… ://
@Kelsey píše:
To si musíte vyřešit jen spolu. Jde o život vás dvou + těch dětí. Zas tak velký, závratný výdělek nemá, aby táhnul manželku na RD doma a 4 děti k tomu. To je spíš na hraně. Bydlení taky nemáte nijak ucházející pro tolik lidí. Vím, že děti ex jezdí někdy. Ale jezdí. 2+1 pro 6 je prostě mini prostor. Nešla bych do toho. Ale já bych nikdy nebrala ani chlapa se závazky, který platí alimenty. Nechtěla bych takového.
Svého manžela miluji!!! ač je to někdy těžké a složité…
Nechala bych si ho…a snažila bych se manželovi vysvětlit, že se věci dějí jak mají. Dítě není věc, vzít nevzít. chtít, nechtít ![]()
@axlpol píše:
Nechala bych si ho…a snažila bych se manželovi vysvětlit, že se věci dějí jak mají. Dítě není věc, vzít nevzít. chtít, nechtít
manžel tuším že na potrat mě nepošle… on ví že tak nějak po druhém dítěti toužím, že vyhrává jen rozum… ale proto mám tělísko ![]()
Já jsem tedy měla jasno hned. Bylo by to páté dítě ( moje čtvrté). Finančně by se to taky nějak dalo, vždycky se to nějak dá ( i když dopředu člověk neví, zda bez problémů nebo za jakou cenu). Ale já jsem ve 37 už prostě nechtěla. Nejmladšímu byly dva roky. Doteď jsem nezalitovala. Máme dost už tak. Malému jsou čtyři, nám 40, starší přelom 1 a 2 stupně a druhák na SŠ. Je to fakt únavné. Představa, že budeme třeba víkend sami, je utopie. Jestli si urveme pár hodin jednou za měsíc. A strašně to už chybí. No a finančně je to taky zápřah. I když jako vy máme děti tak nějak s větším odstupem. Takže nehrozí třeba 3 děti na VŠ. Ale stačí když se sejde ŠVP a lyžák nebo zahraniční pobyt a už je to zásah.
Já jsem z představy dalšího dítěte před 40 měla normálně hrůzu. V 6 TT jsem to ukončila. A fakt poctivě se chráním ( tělísko mi Dr pořád nabízí, ale nechci, i z tohoto důvodu co píšeš). Pokud bych měla pochybnosti a vlastně po dítěti toužila a věděla bych, že bych si to pak asi vyčítala, tak by se mi rozhodovalo mnohem mnohem hůř. Protože podle mě tohleto se nepodepíše na psychice jen když si je žena sama ( bez ohledu na okolí) jistá, že dítě nechce.
@Anonymní píše:
manžel tuším že na potrat mě nepošle… on ví že tak nějak po druhém dítěti toužím, že vyhrává jen rozum… ale proto mám tělísko
@Anonymní píše:
Já jsem tedy měla jasno hned. Bylo by to páté dítě ( moje čtvrté). Finančně by se to taky nějak dalo, vždycky se to nějak dá ( i když dopředu člověk neví, zda bez problémů nebo za jakou cenu). Ale já jsem ve 37 už prostě nechtěla. Nejmladšímu byly dva roky. Doteď jsem nezalitovala. Máme dost už tak. Malému jsou čtyři, nám 40, starší přelom 1 a 2 stupně a druhák na SŠ. Je to fakt únavné. Představa, že budeme třeba víkend sami, je utopie. Jestli si urveme pár hodin jednou za měsíc. A strašně to už chybí. No a finančně je to taky zápřah. I když jako vy máme děti tak nějak s větším odstupem. Takže nehrozí třeba 3 děti na VŠ. Ale stačí když se sejde ŠVP a lyžák nebo zahraniční pobyt a už je to zásah.
Já jsem z představy dalšího dítěte před 40 měla normálně hrůzu. V 6 TT jsem to ukončila. A fakt poctivě se chráním ( tělísko mi Dr pořád nabízí, ale nechci, i z tohoto důvodu co píšeš). Pokud bych měla pochybnosti a vlastně po dítěti toužila a věděla bych, že bych si to pak asi vyčítala, tak by se mi rozhodovalo mnohem mnohem hůř. Protože podle mě tohleto se nepodepíše na psychice jen když si je žena sama ( bez ohledu na okolí) jistá, že dítě nechce.
Jen rozdíl že ty máš svoje čtyři a já jedno…
@axlpol píše:však právě…rozum jste už použili a příroda to zařídila jinak. Proto si myslím, že se věci dějí jak mají a jinde nevidím problém. Samozřejmě, když se chce, tak se problém najde vždycky. Stejně tak, když se chce, jde všechno.
Srdce mi káže nechat si miminko… ale nevím… snažím se myslet i rozumně… bojím se finační stránky…
Jsem vdaná s mužem, on dvě děti z prvního manželství (alimenty 9tis), společné jedno dítě ve třetí třídě. Jsme na baráku u mých rodičů, ale byt malý v patře. 2+1. Finančně není to nejhorší, ale taky žádná sláva. Máme hypotéku (na rekonstrukci patra) milion, a pak úvěry asi za půlmega… něco se splatí asi za tři roky, hypo je na deset let. Naspořeno máme asi 100tis (vím nic moc). Muž osvč rok…vydělává průměrně 66tis měsíčně, já asi 24tis.
Mám tělísko ale asi selhalo… neplánovali jsme další dítě. Nevím jak s tím naložit. Pere se to ve mě.. vždy jsem si přála dvě děti, ale když jsem poznala nynějšího manžela domluvili jsme se na jednom… i mě to trápilo, vlastně trápi že nemám druhé… ale zase živit 4 děti… jedno se chystá na výšku. A matka děti moc peněz nemá…
Je nám oběma ke 40ti.